Skip to main content

VERŠ 59

TEXT 59

Verš

Verš

yad ahaṅkāram āśritya
na yotsya iti manyase
mithyaiṣa vyavasāyas te
prakṛtis tvāṁ niyokṣyati
yad ahaṅkāram āśritya
na yotsya iti manyase
mithyaiṣa vyavasāyas te
prakṛtis tvāṁ niyokṣyati

Synonyma

Synonyma

yat — ak; ahaṅkāram — falošné ego; āśritya — vyhľadávať útočište; na yotsye — nebudem bojovať; iti — takto; manyase — zmýšľaš; mithyā eṣaḥ — to všetko je márne; vyavasāyaḥ — odhodlanie; te — tvoje; prakṛtiḥ — hmotná príroda; tvām — teba; niyokṣyati — prinúti.

yat — jestliže; ahaṅkāram — falešného ega; āśritya — přijímající útočiště; na yotsye — nebudu bojovat; iti — tak; manyase — myslíš si; mithyā eṣaḥ — to vše je klamné; vyavasāyaḥ — rozhodnost; te — tvá; prakṛtiḥ — přirozenost; tvām — tebe; niyokṣyati — zaměstná.

Překlad

Překlad

Ak nebudeš konať podľa Mojich pokynov a vzdáš sa boja, staneš sa obeťou falošného ega. Tvoja povaha ťa však nakoniec prinúti bojovať.

Jestliže nebudeš jednat podle Mého pokynu a bojovat, budeš sveden. Tvá povaha tě přiměje k boji.

Význam

Význam

Arjuna bol kṣatriya; to znamená, že mal od narodenia povahu bojovníka. Bojovať bolo teda preňho prirodzenou povinnosťou. Pod vplyvom falošného ega sa však obával, že by sa dopustil hriechu, keby zabil svojho učiteľa, praotca a priateľov. V skutočnosti sa považoval za pána svojich skutkov, akoby to bol on, kto rozhoduje o dobrých a zlých následkoch činov. Arjuna zabudol na prítomnosť Najvyššieho Pána, ktorý mu prikázal bojovať. Táto zábudlivosť je príznačná pre podmienenú dušu. Najvyšší Pán nám radí, čo je dobré a čo zlé, a nám stačí konať podľa Jeho pokynov, aby sme dosiahli životnú dokonalosť. Nikto z nás nedokáže určiť svoj osud, tak ako to môže Najvyšší Pán, a preto je najlepšie konať pod Jeho vedením. Nikto by nemal zanedbávať pokyny Najvyššieho Pána a to isté platí o pokynoch duchovného učiteľa, ktorý je Jeho zástupcom. Mali by sme nasledovať Pánove pokyny bez váhania; tomu sa hovorí istota za všetkých okolností.

Arjuna byl válečník a narodil se s kšatrijskou povahou. Jeho přirozenou povinností tedy bylo bojovat. Vlivem falešného ega se však obával, že zabitím svého učitele, děda a přátel by si přivodil reakce za hříšné jednání. Považoval se za pána svých činů, jako kdyby sám rozhodoval o jejich dobrých a špatných výsledcích. Zapomněl, že je u něho Nejvyšší Osobnost Božství a nabádá ho, aby bojoval. Tak vypadá zapomnětlivost podmíněné duše. O tom, co je dobré a co špatné, rozhoduje Nejvyšší Osobnost a živá bytost má jen jednat s vědomím Kṛṣṇy, aby dosáhla dokonalosti života. Nikdo nemůže znát svůj osud tak, jak ho zná Nejvyšší Pán; proto je nejlépe přijmout Pánův pokyn a pak jednat. Je nutné neopomíjet nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství či duchovního učitele, který je zástupcem Boha. Všichni by měli bez váhání jednat, aby splnili Pánův příkaz — tak budou za všech okolností v bezpečí.