VERŠ 57

TEXT 57

Verš

cetasā sarva-karmāṇi
mayi sannyasya mat-paraḥ
buddhi-yogam upāśritya
mac-cittaḥ satataṁ bhava

Synonyma

cetasā — s inteligenciou; sarva-karmāṇi — všetky druhy činností; mayi — Mne; sannyasya — odriekanie; mat-paraḥ — pod Mojou záštitou; buddhi-yogam — činy konané s oddanosťou; upāśritya — vyhľadávať útočisko; mat-cittaḥ — vedomý si Mňa; satatam — dvadsaťštyri hodín denne; bhava — buď.

cetasā — prostřednictvím inteligence; sarva-karmāṇi — činnosti všeho druhu; mayi — Mně; sannyasya — odevzdávající; mat-paraḥ — pod Mou ochranou; buddhi-yogam — činnosti patřící k oddané službě; upāśritya — nacházející útočiště u; mat-cittaḥ — vědom si Mě; satatam — dvacet čtyři hodin denně; bhava — staň se.

Překlad

V každej činnosti buď závislý na Mne a konaj pod Mojou ochranou. Pri konaní takej oddanej služby si Ma buď plne vedomý.

Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom.

Význam

Ak si je človek vedomý Kṛṣṇu, nechová sa ako vládca sveta. Mal by sa podriadiť Pánovmu vedeniu ako obyčajný služobník, ktorý nemá nijakú osobnú nezávislosť a vykonáva iba príkazy svojho pána. Ten, kto slúži Najvyššiemu Pánovi, nie je ovplyvnený ani ziskom, ani stratou. Verne si vykonáva svoje povinnosti podľa Pánových pokynov. Mohli by sme namietnuť, že Arjuna konal priamo pod Kṛṣṇovým vedením; no ak Kṛṣṇa prítomný nie je, ako máme konať? Ak budeme nasledovať Kṛṣṇove pokyny v tejto knihe, alebo pokyny Kṛṣṇovho predstaviteľa, výsledok bude ten istý. Slová mat-paraḥ majú v tomto verši veľký význam. Znamená to, že človek nemá mať iný životný cieľ, než oddane slúžiť Kṛṣṇovi pre Jeho potešenie. A pri takej práci má myslieť iba na Kṛṣṇu... „Kṛṣṇa chce, aby som urobil to a to...“ Ak človek takto koná, stane sa myslenie na Kṛṣṇu úplne prirodzené. To sa nazýva dokonalé vedomie Kṛṣṇu. Musíme však vedieť, že nie je prípustné obetovať Kṛṣṇovi výsledky práce, vykonanej z rozmaru, lebo taká práca nie je oddaná služba Kṛṣṇovi. Ak chceme dosiahnuť dokonalosť, musíme nasledovať Kṛṣṇove pokyny. To je veľmi dôležité. Kṛṣṇove pokyny prichádzajú prostredníctvom postupnosti pravých duchovných učiteľov. Vykonávanie pokynov, ktorými nás poveril duchovný učiteľ, musíme preto považovať za najvyššiu povinnosť. Ak sa nám pošťastí získať milosť duchovného učiteľa a ak konáme pod jeho vedením, dokonalý život vo vedomí Kṛṣṇu máme zaručený.

Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, se nechová jako pán světa. Každý by měl dělat vše podle nařízení Nejvyššího, jako obyčejný služebník. Ten není nezávislou osobou — jedná pouze podle pokynu pána. Služebníka, který jedná jménem Nejvyššího Pána, neovlivní zisk ani ztráta. Pouze věrně koná svou povinnost podle Pánova nařízení. Někdo možná namítne: “Arjuna jednal pod vedením Kṛṣṇy, který byl osobně přítomen, ale jak se chovat, když tu Kṛṣṇa není?” Když se jedná podle Kṛṣṇových pokynů daných v této knize a zároveň pod vedením Kṛṣṇova zástupce, výsledek bude stejný. V tomto verši je velmi důležitý výraz mat-paraḥ. Vyjadřuje, že cílem života není nic jiného než jednat s vědomím Kṛṣṇy za účelem Pánova uspokojení. Při tom je třeba myslet pouze na Kṛṣṇu: “Kṛṣṇa mě určil, abych plnil tuto povinnost.” Takto je každý přirozeně nucen přemýšlet o Kṛṣṇovi. To je dokonalé vědomí Kṛṣṇy. Je ale třeba vědět, že když se něco udělá z vlastního rozmaru, nelze výsledek nabídnout Nejvyššímu Pánu. Takové jednání nemá s oddanou službou Kṛṣṇovi nic společného. Je nutné jednat podle Kṛṣṇova nařízení; to je velice důležité. Kṛṣṇovo nařízení přichází skrze učednickou posloupnost, od pravého duchovního učitele. Nařízení duchovního učitele je proto třeba uznat za prvořadou povinnost, kterou v životě máme. Jestliže se někdo stane žákem pravého duchovního učitele a jedná podle jeho nařízení, je zaručené, že dosáhne dokonalosti života na úrovni vědomí Kṛṣṇy.