Skip to main content

VERŠ 48

TEXT 48

Verš

Verš

saha-jaṁ karma kaunteya
sa-doṣam api na tyajet
sarvārambhā hi doṣeṇa
dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ
saha-jaṁ karma kaunteya
sa-doṣam api na tyajet
sarvārambhā hi doṣeṇa
dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ

Synonyma

Synonyma

saha-jam — súčasne zrodený; karma — čin; kaunteya — ó, syn Kuntī; sa-doṣam — s chybou; api — aj keď; na — nikdy; tyajet — nemal by zanechať; sarva-ārambhāḥ — každý pokus; hi — iste; doṣeṇa — s chybou; dhūmena — dymom; agniḥ — oheň; iva — ako; āvṛtāḥ — zahalený.

saha-jam — zrozené zároveň; karma — práce; kaunteya — ó synu Kuntī; sa-doṣam — s vadou; api — ačkoliv; na — nikdy; tyajet — je třeba se zříci; sarva-ārambhāḥ — všechny snahy; hi — jistě; doṣeṇa — vadou; dhūmena — kouřem; agniḥ — oheň; iva — jako; āvṛtāḥ — zahalen.

Překlad

Překlad

Každý čin, ó, syn Kuntī, je zahalený nejakou vadou, tak ako je oheň zahalený dymom. Preto by človek nemal zanechať činnosť, ktorá prináleží jeho povahe, aj keby nebola bez chýb.

Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.

Význam

Význam

V podmienenom stave sú všetky činnosti znečistené hmotnými kvalitami. Aj brāhmaṇa musí vykonávať obete, pri ktorých sa zabíjajú zvieratá. Podobne kṣatriya, nech je akokoľvek zbožný, musí bojovať so svojím nepriateľom. Nemôže sa tomu vyhnúť. Veľmi zbožný obchodník musí niekedy zatajiť svoj zisk, aby mohol pokračovať v obchodovaní, a niekedy je dokonca nútený obchodovať na čiernom trhu. Je to nevyhnutné. To isté platí o śūdrovi, ktorý je sluhom zlého pána. Musí vykonávať jeho pokyny, hoci by po pravde nemali byť vykonané. Napriek týmto nedostatkom musí človek pokračovať v nasledovaní svojich predpísaných povinností, pretože sa rodí s určitou povahou.

V podmíněném životě je veškerá práce znečištěna kvalitami hmotné přírody. Dokonce i brāhmaṇa musí konat oběti, při kterých je nezbytné zabíjet zvířata. Kṣatriya — bez ohledu na to, jak je zbožný, musí zase bojovat s nepřáteli. Nemůže se tomu vyhnout. I velice zbožný obchodník musí někdy zatajit svůj zisk, aby mohl pokračovat v obchodování, a někdy může být nucen provozovat šmelinářství. Toho všeho se nelze vyvarovat. A śūdra, který slouží špatnému pánovi, musí plnit jeho nařízení, i kdyby tak měl dělat něco, co se dělat nemá. Přes všechny tyto nedostatky mají všichni i nadále konat své předepsané povinnosti, neboť pocházejí z jejich vlastní povahy.

V tomto verši je na ilustráciu použitý veľmi dobrý príklad. Aj keď je oheň čistý, je v ňom prítomný aj dym. Oheň sa však dymom neznečistí. Obsahuje ho, a predsa je považovaný za najčistejšiu látku. Ak sa chce kṣatriya zrieknuť svojich vojenských povinností a radšej prijať povinnosti brāhmaṇa, kto mu zaručí, že brāhmaṇské povinnosti so sebou neprinesú nijaké nepríjemnosti. Z toho plynie záver, že nikto v hmotnom svete nie je nadobro zbavený hmotného znečistenia. Vráťme sa k príkladu s dymom a ohňom, ktorý je v tejto súvislosti veľmi výstižný. Keď niekto v zimnom období kvôli využitiu tepla vezme kameň z ohňa, môže sa stať, že sa mu dostane dym do očí a začne slziť. Tak či onak, aj napriek týmto nepríjemným okolnostiam sa musí oheň kvôli teplu používať. Podobne sa nemá človek zriekať svojich prirodzených povinností kvôli nejakým nemilým okolnostiam. Naopak, prostredníctvom svojich predpísaných povinností má s vedomím Kṛṣṇu odhodlane slúžiť Najvyššiemu Pánovi, Śrī Kṛṣṇovi. To je jeho dokonalosť. Ak človek pracuje pre potešenie Najvyššieho Pána, jeho činy sa očistia od všetkých nedostatkov. Keď sú plody jeho práce očistené vykonávaním oddanej služby, môže dokonale uzrieť svoje vlastné ja, a to sa nazýva sebarealizácia.

Zde je uveden velice pěkný příklad: oheň je čistý, ale přesto ho provází kouř. Tím se však oheň neznečistí. I přes kouř je považován za nejčistší ze všech prvků. Zřeknutí se kšatrijských činností a přijetí zaměstnání brāhmaṇy nikomu nezajistí, že jako brāhmaṇa nebude muset dělat nic nepříjemného. Z toho se dá usoudit, že nikdo v hmotném světě nemůže být zcela prostý znečištění hmotnými kvalitami. Zmíněný příklad ohně a kouře je v této souvislosti skutečně příhodný. Když se v zimě vyndá z ohně kámen, kouř může dráždit oči i jiné části těla, ale přes všechny potíže je třeba ohně použít. Nikdo se nemá kvůli nějakým nepříjemnostem zříkat svého přirozeného zaměstnání — je třeba být rozhodnut sloužit Nejvyššímu Pánu konáním svých povinností s vědomím Kṛṣṇy. To je dokonalost. Když se někdo věnuje určitému zaměstnání, aby uspokojil Nejvyššího Pána, všechny nedostatky provázející toto zaměstnání se očistí. Jakmile jsou výsledky práce spojeny s oddanou službou a tím očištěny, osoba začne dokonale vidět vlastní já ve svém nitru. Tak vypadá seberealizace.