Skip to main content

VERŠ 5

TEXT 5

Verš

Verš

nirmāna-mohā jita-saṅga-doṣā
adhyātma-nityā vinivṛtta-kāmāḥ
dvandvair vimuktāḥ sukha-duḥkha-saṁjñair
gacchanty amūḍhāḥ padam avyayaṁ tat
nirmāna-mohā jita-saṅga-doṣā
adhyātma-nityā vinivṛtta-kāmāḥ
dvandvair vimuktāḥ sukha-duḥkha-saṁjñair
gacchanty amūḍhāḥ padam avyayaṁ tat

Synonyma

Synonyma

niḥ — bez; māna — falošná pýcha; mohāḥ — ilúzia; jita — premôcť; saṅga — spoločnosti; doṣāḥ — chybné; adhyātma — duchovné poznanie; nityāḥ — večnosť; vinivṛtta — zanechať; kāmāḥ — žiadostivosť; dvandvaiḥ — od dualít; vimuktāḥ — oslobodený; sukha-duḥkha — šťastie a nešťastie; saṁjñaiḥ — zvaný; gacchanti — dosiahnuť; amūḍhāḥ — neoklamaný; padam — miesto; avyayam — večný; tat — ono.

niḥ — bez; māna — falešné slávy; mohāḥ — a iluze; jita — když překonali; saṅga — společnosti; doṣāḥ — chyby; adhyātma — s duchovním poznáním; nityāḥ — s věčností; vinivṛtta — odvráceni; kāmāḥ — od chtíče; dvandvaiḥ — od protikladů; vimuktāḥ — osvobození; sukha-duḥkha — štěstí a neštěstí; saṁjñaiḥ — zvaných; gacchanti — dosahují; amūḍhāḥ — nezmatení; padam — místo; avyayam — věčné; tat — to.

Překlad

Překlad

Ten, kto sa zbavil falošnej pýchy, klamu a nevhodnej spoločnosti, kto spoznal večné, premohol hmotnú žiadostivosť, zbavil sa dualít šťastia a nešťastia a vie, ako sa odovzdať Najvyššej Osobe, dosiahne večného kráľovstva.

Ti, kteří jsou prosti pýchy, iluze a závadných styků, kteří znají věčné a skoncovali s hmotným chtíčem, kteří jsou nedotčeni protiklady v podobě štěstí a neštěstí, kteří nejsou zmatení a vědí, jak se odevzdat Nejvyšší Osobě, dosahují onoho věčného království.

Význam

Význam

Táto śloka predkladá veľmi pekný opis procesu odovzdania sa. Človek by sa mal v prvom rade zbaviť pýchy. Ak je podmienená duša poblúznená pýchou a považuje sa za pána hmotnej prírody, je pre ňu veľmi ťažké odovzdať sa Najvyššej Božskej Osobnosti. Pestovaním skutočného poznania by sa mal človek naučiť, že nie je pánom hmotnej prírody. Pánom je Najvyššia Božská Osobnosť. Len čo sa zbaví tohoto bludu, pochádzajúceho z pýchy, môže začať s postupným procesom odovzdania sa. Ten, kto v tomto svete neustále očakáva pocty, sa nemôže odovzdať Najvyššej Božskej Osobnosti. Pýcha pochádza z ilúzie, pretože aj keď prichádzame na tento svet, aby sme tu pobudli určitý čas a potom zas odišli, hlúpo si namýšľame, že sme pánmi sveta. Všetko si komplikujeme a večne máme problémy. Celý svet je pod vplyvom tejto ilúzie. Ľudia sa domnievajú, že Zem patrí im, a s týmto falošným vlastníckym pocitom rozdelili Zem na malé kúsky. Musíme sa zbaviť falošnej predstavy „pánov sveta.“ Ak sa nám to podarí, zbavíme sa falošných pút k rodine, spoločnosti a národu, ktoré nás pútajú k hmotnému svetu. Ďalším krokom je rozvoj duchovného poznania. Musíme sa naučiť, čo nám patrí, a čo nie. Len čo si to uvedomíme, zbavíme sa dualistického chápania šťastia a nešťastia, radosti a bolesti apod. Tak dosiahneme úroveň dokonalého poznania a budeme sa môcť odovzdať Najvyššej Božskej Osobnosti.

Zde je názorný popis odevzdání se. Prvním předpokladem je nebýt omámen pýchou. Pro podmíněnou duši je velice obtížné se odevzdat Nejvyššímu, protože je namyšlená a považuje se za pána hmotné přírody. Rozvíjením skutečného poznání by si měla uvědomit, že není jejím pánem; tím je Nejvyšší Osobnost Božství. Odevzdat se může ten, kdo je v první řadě prostý pýchy. Ten, kdo zde v hmotném světě stále očekává nějaké uznání, se Nejvyšší Osobě odevzdat nemůže. Pýcha je následkem iluze: každý do tohoto světa přijde, na krátký čas zůstane a zase z něho odejde, ale přesto si bláhově myslí, že je jeho pánem. Tím všechno komplikuje a má stále potíže. Celý svět se pohybuje pod vlivem této představy — lidé pokládají zemi za majetek lidské společnosti. Rozdělují si půdu s mylnou představou, že jsou jejími majiteli. Tohoto mylného dojmu, že lidská společnost je majitelem světa, se musí zbavit. Jakmile to udělají, osvobodí se od všech nedokonalých svazků vzniklých z náklonnosti k rodině, společnosti a národu. Tato chybná sounáležitost poutá živou bytost k hmotnému světu. Dalším krokem je rozvinout duchovní poznání. Všichni se musí učit, co je skutečně jejich a co ne. A když budou vše správně chápat, oprostí se od veškerých pojetí dvojnosti, jako je štěstí a neštěstí či radost a bolest. Tehdy, s úplným poznáním, se budou moci odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství.