Skip to main content

VERŠ 6

TEXT 6

Verš

Verš

tatra sattvaṁ nirmalatvāt
prakāśakam anāmayam
sukha-saṅgena badhnāti
jñāna-saṅgena cānagha
tatra sattvaṁ nirmalatvāt
prakāśakam anāmayam
sukha-saṅgena badhnāti
jñāna-saṅgena cānagha

Synonyma

Synonyma

tatra — je; sattvam — kvalita dobra; nirmalatvāt — najčistejší v hmotnom svete; prakāśakam — žiariaci; anāmayam — bez hriešnych reakcií; sukha — šťastie; saṅgena — styk; badhnāti — podmieňuje; jñāna — poznanie; saṅgena — stykom; ca — tiež; anagha — ó, bezúhonný.

tatra — tam; sattvam — kvalita dobra; nirmalatvāt — která je nejčistší v hmotném světě; prakāśakam — osvětlující; anāmayam — bez reakcí za hřích; sukha — štěstím; saṅgena — stykem; badhnāti — podmiňuje; jñāna — poznáním; saṅgena — stykem; ca — také; anagha — ó ty, který jsi prostý hříchu.

Překlad

Překlad

Ó, bezúhonný, kvalita dobra, žiarivá a v čistote prevyšujúca ostatné, zbavuje človeka všetkých hriešnych reakcií. Tí, ktorí sú umiestnení v tejto kvalite, podliehajú pocitu šťastia a poznania.

Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.

Význam

Význam

Jestvujú rôzne druhy živých bytostí podmienené hmotnou prírodou. Jedny sú šťastné, iné nadmieru aktívne, zatiaľ čo ďalšie sú bezmocné. Všetky tieto psychologické príznaky sú príčinou rôznych podmienení živých bytostí hmotnou prírodou. V tejto časti Bhagavad-gīty Kṛṣṇa vysvetľuje spôsob, akým sú podmienené. Najprv opisuje kvalitu dobra. Výsledok kultivácie tejto kvality v hmotnom svete je, že človek sa stane múdrejší než ostatné podmienené osoby. Človeka v kvalite dobra natoľko neovplyvňujú hmotné útrapy a má pocit, že robí pokroky v hmotnom poznaní. Typickým príkladom je brāhmaṇa, o ktorom sa predpokladá, že sa nachádza v kvalite dobra. Pocit šťastia človeka umiestneného v kvalite dobra pramení z vedomia, že je viac-menej oslobodený od následkov hriešnych činností. Vo vedskej literatúre sa hovorí, že kvalita dobra prináša väčšie poznanie a väčší pocit šťastia.

Živé bytosti podmíněné hmotnou přírodou jsou různého druhu. Jedna je šťastná, druhá velmi činná a další bezmocná. Všechny tyto psychologické projevy jsou příčinou jejich podmíněného stavu. V této části Bhagavad-gīty jsou popsány různé podoby jejich podmínění a nejprve se pojednává o kvalitě dobra. Ten, kdo v hmotném světě rozvinul kvalitu dobra, je moudřejší než osoby podmíněné jiným způsobem. Není tolik zasažen hmotnými vlivy a těší ho pokrok v oblasti hmotného poznání. Typickým představitelem je brāhmaṇa, který je na úrovni kvality dobra. Jeho pocit štěstí vyplývá z realizace, že pod vlivem dobra je víceméně oproštěn od reakcí za hříchy. Ve védské literatuře stojí, že kvalita dobra znamená větší poznání a silnější pocit štěstí.

Problém je však v tom, že akonáhle sa živá bytosť nachádza v kvalite dobra, ihneď si myslí, že je učenejšia a lepšia než ostatné, a tak sa stáva podmienenou. Najlepším príkladom sú vedci a filozofi, ktorí sú obyčajne pyšní na svoje vedomosti, a keďže si spravidla zlepšia svoje životné postavenie, prežívajú určitý druh hmotného šťastia, ktoré ich púta k hmotnému svetu v kvalite dobra. Radi konajú v kvalite dobra, a ak sa tohoto puta nezbavia, budú musieť prijať telo v tejto kvalite. Preto je nepravdepodobné, že sa oslobodia alebo premiestnia do duchovného sveta. Znovu a znovu sa budú musieť stávať filozofmi, vedcami alebo básnikmi a znovu budú donútení podstupovať utrpenia vo forme rodenia a smrti. Ilúzia hmotnej energie je však taká silná, že človek napriek tomu považuje takýto život za príjemný.

Nese to s sebou tu potíž, že živou bytost, která je na úrovni dobra, začne podmiňovat pocit vlastní moudrosti a nadřazenosti. Nejlepšími příklady jsou vědec a filozof. Oba jsou pyšní na své poznání, a jelikož celkově zlepšují své životní podmínky, pociťují určité hmotné štěstí. Následkem tohoto pocitu vyššího štěstí v podmíněném životě jsou spoutáni hmotnou kvalitou dobra. Tehdy je přitahuje jednání na úrovni kvality dobra, a dokud tento stav trvá, jsou nuceni mít nějaké tělo pod vlivem kvalit hmotné přírody. Není pravděpodobné, že by byli osvobozeni či přemístěni do duchovního světa. Živá bytost se může znovu a znovu stávat vědcem, filozofem či básníkem a znovu a znovu se zaplétat do stejných nepříjemných situací, které přináší zrození a smrt. Přesto však kvůli matoucímu působení hmotné energie považuje takový život za příjemný.