Skip to main content

VERŠ 17

TEXT 17

Verš

Verš

avibhaktaṁ ca bhūteṣu
vibhaktam iva ca sthitam
bhūta-bhartṛ ca taj jñeyaṁ
grasiṣṇu prabhaviṣṇu ca
avibhaktaṁ ca bhūteṣu
vibhaktam iva ca sthitam
bhūta-bhartṛ ca taj jñeyaṁ
grasiṣṇu prabhaviṣṇu ca

Synonyma

Synonyma

avibhaktam — bez rozdelenia; ca — tiež; bhūteṣu — vo všetkých živých tvoroch; vibhaktam — rozdelená; iva — akoby; ca — tiež; sthitam — situovaný; bhūta-bhartṛ — udržovateľ všetkých živých tvorov; ca — tiež; tat — to; jñeyam — pochopiť; grasiṣṇu — pohlcuje; prabhaviṣṇu — vyvíja; ca — tiež.

avibhaktam — nerozdělená; ca — také; bhūteṣu — ve všech živých bytostech; vibhaktam — rozdělená; iva — jako by; ca — také; sthitam — setrvávající; bhūta-bhartṛ — udržující při životě všechny živé bytosti; ca — také; tat — ta; jñeyam — má být chápáno; grasiṣṇu — pohlcující; prabhaviṣṇu — projevující; ca — také.

Překlad

Překlad

Aj keď sa Nadduša zdá byť rozdelená vo všetkých živých tvoroch, nikdy rozdelená nie je. Je jedna jediná. Hoci je udržiavateľom všetkých živých bytostí, človek by mal vedieť, že ich všetky pohlcuje aj rozvíja.

Přestože se zdá, že Nadduše se dělí mezi všechny bytosti, není nikdy rozdělena. Je jedna jediná. Ačkoliv udržuje při životě všechny živé bytosti, je třeba vědět, že je zároveň také pohlcuje i projevuje.

Význam

Význam

Najvyšší Pán sídli v srdci každého ako Nadduša. Znamená to snáď, že sa rozdelil? Nie. V skutočnosti je jeden jediný. Môžme použiť príklad so Slnkom. Slnko ako meridián svieti súčasne na všetky strany. Keď sa vyberieme na miesto vzdialené päťtisíc kilometrov a spýtame sa: „Kde je Slnko?“, každý odpovie, že nám svieti rovno nad hlavou. Preto sa nám môže zdať, že jestvuje niekoľko sĺnc. Ale Slnko je iba jedno. Tento príklad sa uvádza vo vedskych písmach na ilustráciu toho, že hoci sa Najvyšší Pán zdá byť rozdelený, nikdy rozdelený nie je. Vo Vedach sa píše, že jeden Viṣṇu je prítomný vďaka Svojej všemohúcnosti všade, podobne ako sa jedno Slnko zjavuje rôznym ľuďom na rôznych miestach. Hoci je Najvyšší Pán udržovateľom všetkých živých tvorov, v čase zániku sám všetko zničí. To je potvrdené v jedenástej kapitole, kde Kṛṣṇa hovorí, že zostúpil, aby zabil všetkých bojovníkov na Kurukṣetre. Zmieňuje sa aj o tom, že vo Svojej podobe času všetko ničí. Je ničiteľom všetkého a všetkých. V okamihu stvorenia všetko stvorí a v čase zániku všetko zničí. Vedske hymny potvrdzujú skutočnosť, že je zdrojom a útočiskom všetkých živých tvorov. Po stvorení všetko spočíva v Jeho všemohúcnosti a v čase zániku sa do Neho všetko navráti. Yato vā imāni bhūtāni jāyante yena jātāni jīvanti yat prayanty abhisaṁ-viśanti tad brahma tad vijijñāsasva (Taittirīya Upaniṣad 3.1).

Pán v podobě Nadduše dlí v srdcích všech. Znamená to, že se rozdělil? Ne, je jeden jediný. Pro lepší pochopení je dán příklad slunce: Když je v zenitu, nachází se na obloze vysoko nad námi. Jestliže se ale přesuneme o pět tisíc kilometrů dál kterýmkoliv směrem a zeptáme se, kde je slunce, každý odpoví, že mu svítí přímo nad hlavou. Tento příklad je ve védské literatuře proto, aby ukázal, že Pán je na mnoha místech zároveň, jako by byl rozdělen, a přitom zůstává nerozdělen. Také se tam dočteme, že jeden jediný Viṣṇu je díky své všemocnosti všude, stejně jako se slunce různým lidem zdá být na různých místech. A přestože Nejvyšší Pán udržuje při životě všechny živé bytosti, v době zničení vše pohltí. V jedenácté kapitole to sám potvrdil prohlášením, že přišel, aby pohltil všechny bojovníky shromážděné na Kurukṣetře. Rovněž uvedl, že ničí také v podobě času. Je zhoubou, hubitelem všech bytostí. Když nastane stvoření, sám všechny projevuje a v době zničení je pohlcuje. Védské hymny dokládají, že je původem a místem spočinutí všech živých bytostí. Po stvoření vše spočívá ve sféře Jeho všemohoucnosti a po zničení vše znovu spočine v Něm. Toto jsou svědectví védských hymnů — yato vā imāni bhūtāni jāyante yena jātāni jīvanti yat prayanty abhisaṁ-viśanti tad brahma tad vijijñāsasva. (Taittirīya Upaniṣad 3.1)