Skip to main content

VERŠE 18 – 19

TEXTS 18-19

Verš

Verš

samaḥ śatrau ca mitre ca
tathā mānāpamānayoḥ
śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
samaḥ saṅga-vivarjitaḥ
samaḥ śatrau ca mitre ca
tathā mānāpamānayoḥ
śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
samaḥ saṅga-vivarjitaḥ
tulya-nindā-stutir maunī
santuṣṭo yena kenacit
aniketaḥ sthira-matir
bhaktimān me priyo naraḥ
tulya-nindā-stutir maunī
santuṣṭo yena kenacit
aniketaḥ sthira-matir
bhaktimān me priyo naraḥ

Synonyma

Synonyma

samaḥ — rovnaký; śatrau — k nepriateľovi; ca — i; mitre — k priateľovi; ca — tiež; tathā — tak; māna — poeta; apamānayoḥ — potupa; śīta — chlad; uṣṇa — páľava; sukha — šťastie; duḥkheṣu — nešťastie; samaḥ — rovnaký; saṅga-vivarjitaḥ — bez akejkoľvek spoločnosti; tulya — rovnaký; nindā — pohana; stutiḥ — chvála; maunī — mlčanie; santuṣṭaḥ — spokojný; yena kenacit — akokoľvek; aniketaḥ — bez domova; sthira — pevne; matiḥ — odhodlaný; bhakti-mān — zapojený v oddanej službe; me — Mne; priyaḥ — drahý; naraḥ — človek.

samaḥ — stejný; śatrau — k nepříteli; ca — také; mitre — k příteli; ca — také; tathā — tak; māna — při poctě; apamānayoḥ — a zneuctění; śīta — v zimě; uṣṇa — teple; sukha — štěstí; duḥkheṣu — a neštěstí; samaḥ — vyrovnaný; saṅga-vivarjitaḥ — prostý veškeré společnosti; tulya — stejný; nindā — při hanobení; stutiḥ — a dobré pověsti; maunī — mlčenlivý; santuṣṭaḥ — spokojený; yena kenacit — s čímkoliv; aniketaḥ — bez obydlí; sthira — pevné; matiḥ — odhodlání; bhakti-mān — zaměstnaný oddanou službou; me — Mně; priyaḥ — drahý; naraḥ — člověk.

Překlad

Překlad

Veľmi drahý je Mi ten, kto sa chová rovnako k priateľovi i nepriateľovi, koho sa nedotkne pocta ani potupa, páľava či chlad, šťastie či nešťastie, chvála či pohana, kto sa nestýka so zlou spoločnosťou, je vždy mlčanlivý, so všetkým spokojný, kto sa nestará o strechu nad hlavou a je pevný v poznaní o oddanej službe.

Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo není ve styku se znečišťující společností, vždy je mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, neochvějně setrvává na úrovni poznání a je zaměstnaný oddanou službou — ten je Mi velmi drahý.

Význam

Význam

Oddaný sa vždy vyhýba zlej spoločnosti. Ľudia majú niekedy vo zvyku jedného raz vychvaľovať a inokedy zas haniť, to je prirodzená vlastnosť ľudskej spoločnosti. Oddaný však nie je ovplyvnený vyumelkovanou chválou či pohanou, šťastím či nešťastím. Je veľmi trpezlivý. Nehovorí o ničom inom než o Kṛṣṇovi, a preto sa hovorí, že je mlčanlivý. Mlčať však neznamená prestať hovoriť, ale prestať hovoriť o nezmysloch. Človek by mal hovoriť o Kṛṣṇovi. Oddaný je za každých okolností šťastný, niekedy dostane dobré jedlo, inokedy nie, no v oboch prípadoch je spokojný. Neláme si hlavu nad tým, ako a kde bývať. Raz môže žiť pod stromom a inokedy v paláci, no neláka ho ani jedno, ani druhé. Hovorí sa, že má neochvejnú myseľ, pretože je pevný vo svojej odhodlanosti a poznaní. Možno sa v tomto verši niektoré vlastnosti opakovali, ale to len poslúžilo na zdôraznenie toho, že oddaný musí tieto vlastnosti získať. Bez dobrých vlastností sa nikto nemôže stať čistým oddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ: človek, ktorý nie je oddaný Bohu, nemá žiadne dobré vlastnosti. Ak chce byť niekto považovaný za oddaného, musí v sebe tieto dobré vlastnosti vypestovať. Oddanou službou a vedomím Kṛṣṇu môžeme tieto vlastnosti automaticky vyvinúť a pritom nemusíme vynakladať nesmierne úsilie na ich dosiahnutie.

Oddaný nikdy není ve styku se špatnou společností. Lidé jsou takoví, že jednou někoho chválí a jindy zase pomlouvají. Oddaný však zůstává nedotčen falešnou slávou a hanbou, neštěstím i štěstím. Je nanejvýš trpělivý. Nemluví o ničem jiném než o věcech, které jsou spojené s Kṛṣṇou — proto je řečeno, že je mlčenlivý. Být mlčenlivý neznamená, že by se vůbec nemělo hovořit; znamená to nemluvit nesmysly. Má se mluvit jen o důležitých věcech a pro oddaného je nejdůležitější mluvit v zájmu Nejvyššího Pána. Oddaný je šťastný, ať už jsou podmínky jakékoliv — někdy dostane výborné jídlo a jindy ne, ale pokaždé je spokojený. Také si nedělá starosti s bydlením. Někdy může žít pod stromem a jindy v honosném sídle, ale neupoutá ho ani jedno. Je řečeno, že je neochvějný, protože je stálý co se týče odhodlání a poznání. Můžeme si všimnout, že se v popisech jeho kladů některé z nich opakují, ale to má jen zdůraznit skutečnost, že je musí všechny získat. Bez dobrých předpokladů nemůže být nikdo čistým oddaným. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ—ten, kdo není oddaný, nemá žádné klady. Chce-li být někdo považován za oddaného, musí tyto klady projevit. Na to, aby je získal, nevynakládá nějaké další úsilí — oddaná služba s vědomím Kṛṣṇy mu je sama o sobě pomůže vyvinout.