VERŠE 13 – 14

TEXTS 13-14

Verš

adveṣṭā sarva-bhūtānāṁ
maitraḥ karuṇa eva ca
nirmamo nirahaṅkāraḥ
sama-duḥkha-sukhaḥ kṣamī

santuṣṭaḥ satataṁ yogī
yatātmā dṛḍha-niścayaḥ
mayy arpita-mano-buddhir
yo mad-bhaktaḥ sa me priyaḥ

Synonyma

adveṣṭā — zbavený závisti; sarva-bhūtānām — všetkým živým tvorom; maitraḥ — priateľský; karuṇaḥ — láskavý; eva — zaiste; ca — tiež; nirmamaḥ — bez vlastníckeho pocitu; nirahaṅkāraḥ — bez falošného ega; sama — rovnako; duḥkha — nešťastie; sukhaḥ — šťastie; kṣamī — odpustené; santuṣṭaḥ — spokojný; satatam — vždy; yogī — oddaný; yata-ātmā — ovládajúci sa; dṛḍha-niścayaḥ — s odhodlanosťou; mayi — Mne; arpita — venuje sa; manaḥ — myseľ; buddhiḥ — inteligencia; yaḥ — ten, kto; mat-bhaktaḥ — Môj oddaný; saḥ — on; me — Mne; priyaḥ — drahý.

adveṣṭā — prostý zášti; sarva-bhūtānām — ke všem živým bytostem; maitraḥ — přátelský; karuṇaḥ — vlídný; eva — zajisté; ca — také; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; nirahaṅkāraḥ — bez falešného ega; sama — stejný; duḥkha — v neštěstí; sukhaḥ — a štěstí; kṣamī — odpouštějící; santuṣṭaḥ — spokojený; satatam — vždy; yogī — vykonávající oddanou službu; yata-ātmā — ovládající sám sebe; dṛḍha-niścayaḥ — s odhodláním; mayi — na Mě; arpita — upřená; manaḥ — mysl; buddhiḥ — a inteligence; yaḥ — ten, kdo; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; saḥ — on; me — Mně; priyaḥ — drahý.

Překlad

Kto je zbavený závisti a je láskavým priateľom všetkých živých tvorov, kto sa nepovažuje za vlastníka a je zbavený falošného ega, kto zachováva pokoj ako v šťastí, tak aj v nešťastí, kto je znášanlivý, vždy spokojný, sebaovládnutý a s odhodlanosťou sa venuje oddanej službe s mysľou a inteligenciou na Mňa upretou, taký oddaný je Mi veľmi drahý.

Ten, kdo v sobě nechová zášť a je naopak vlídným přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, vyrovnaný při štěstí i neštěstí, snášenlivý a vždy spokojený, ovládající sám sebe a s odhodláním vykonávající oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mě — tento Můj oddaný je Mi velice drahý.

Význam

Śrī Kṛṣṇa sa v týchto dvoch veršoch opäť vracia k čistej oddanej službe opisom transcendentálnych vlastností čistého oddaného. Čistý oddaný sa za žiadnych okolností neznepokojuje a nikomu nezávidí. Nie je nepriateľský ani voči svojmu nepriateľovi, nepriateľstvo považuje za dôsledok svojich zlých skutkov v predchádzajúcich životoch. Preto je lepšie trpieť ako protestovať. V Śrīmad Bhāgavatame (10.14.8) sa uvádza: tat te`nukampāṁ su- samīkṣamāṇo bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam. Kedykoľvek sa oddaný dostane do ťažkostí a má starosti, považuje to za Božiu milosť. Oddaný uvažuje: „Za moje minulé skutky by som mal trpieť omnoho viac, ako trpím. Je to teda vďaka Božej milosti, že nie som potrestaný podľa zásluh a že trpím tak málo.“ Navzdory rôznym ťažkým okolnostiam zostáva oddaný vždy spokojný, mlčanlivý a trpezlivý. K všetkým, i k svojím nepriateľom, sa chová priateľsky. Nirmama znamená, že oddaný nepripisuje veľký význam bolestiam a telesným ťažkostiam, pretože si je dobre vedomí, že nie je toto telo. Nestotožňuje sa s telom, a preto je zbavený falošného ega a zachováva pokoj ako v šťastí, tak aj v nešťastí. Oddaný je znášanlivý a spokojný so všetkým, čo sa mu dostáva milosťou Boha. Je vždy veselý, nakoľko sa nesnaží o nič ťažko dosiahnuteľné. Oddaný je dokonalý mystik, lebo dokonale nasleduje pokyny svojho duchovného učiteľa, a pretože ovláda svoje zmysly, je rozhodný. Nedá sa oklamať falošnými argumentami, pretože ho nikto nemôže prinútiť, aby upustil od svojho odhodlania vykonávať oddanú službu. Je si plne vedomý skutočnosti, že Kṛṣṇa je večný Boh, a preto ho nik nemôže rozrušiť. Všetky tieto vlastnosti mu umožňujú nachádzať útechu v Bohu. Taká oddaná služba sa vyskytuje samozrejme zriedka a vzácne, no oddaný sa na túto úroveň môže dostať, ak sa riadi regulatívnymi zásadami. Kṛṣṇa ďalej hovorí, že taký oddaný je Mu veľmi drahý, pretože Ho vždy teší svojimi činmi vykonávanými s čistou oddanosťou.

V těchto dvou verších se Pán znovu vrací k čisté oddané službě a popisuje transcendentální vlastnosti čistého oddaného. Čistý oddaný není za žádných okolností znepokojený. Vůči nikomu nepociťuje zášť, a ani ten, kdo se k němu staví nepřátelsky, pro něho není nepřítelem. Myslí si o tom: “Jeho nepřátelství je důsledek mých špatných činů v minulosti. Proto budu místo protestů raději trpět.” Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.8) stojí: tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇo bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam. Kdykoliv se oddaný dostane do těžkostí, považuje to za milost, kterou mu Pán projevil. Uvažuje: “Za své dřívější špatné činy bych měl trpět mnohem více, než trpím teď. Jedině milostí Nejvyššího Pána mě tedy nestihl celý trest, který si zasluhuji. Díky milosti Nejvyšší Osobnosti Božství zakouším jen jeho nepatrnou část.” Proto bez ohledu na mnohé nepříjemné okolnosti zůstává klidný, tichý a trpělivý. Je vždy ke každému vlídný, dokonce i ke svému nepříteli. Nirmama znamená, že nepřikládá velkou důležitost bolestem a potížím, které se týkají těla, protože o sobě dobře ví, že se od hmotného těla liší. Jelikož se s ním neztotožňuje, netrpí pojetím falešného ega a je vyrovnaný při štěstí i neštěstí. Je snášenlivý a spokojený se vším, co milostí Nejvyššího Pána přichází. Nevynakládá přehnané úsilí, aby něčeho dosáhl za cenu velkých potíží; takto vždy pociťuje radost. Je naprosto dokonalým mystikem, neboť je neochvějně soustředěný na pokyny, které dostal od duchovního učitele, a ovládá smysly, díky čemuž je odhodlaný. Nenechá se svést falešnými argumenty—nikdo ho nemůže odvrátit od pevného odhodlání vykonávat oddanou službu. Je si plně vědom Kṛṣṇy jakožto věčného, Nejvyššího Pána, a proto ho nikdo nemůže znepokojit. Všechny tyto předpoklady mu umožňují zcela soustředit mysl a inteligenci na Nejvyššího. Tato úroveň oddané služby je nepochybně velice vzácná, ale přesto jí oddaný může dosáhnout dodržováním usměrňujících zásad oddané služby. Kromě toho Pán říká, že takový oddaný je Mu velice drahý, neboť Ho vždy těší všemi svými činnostmi provázenými úplným vědomím Kṛṣṇy.