VERŠ 20

TEXT 20

Verš

aham ātmā guḍākeśa
sarva-bhūtāśaya-sthitaḥ
aham ādiś ca madhyaṁ ca
bhūtānām anta eva ca

Synonyma

aham — Ja; ātmā — duša; guḍākeśa — ó, Arjuna; sarva-bhūta — všetkých živých bytostí; āśaya-sthitaḥ — umiestnený v srdci; aham — Ja som; ādiḥ — počiatok; ca — tiež; madhyam — stred; ca — tiež; bhūtānām — všetkých živých bytostí; antaḥ — koniec; eva — zaiste; ca — a.

aham — Já; ātmā — duše; guḍākeśa — ó Arjuno; sarva-bhūta — všech živých bytostí; āśaya-sthitaḥ — dlící v srdci; aham — Já jsem; ādiḥ — původ; ca — také; madhyam — střed; ca — také; bhūtānām — všech živých bytostí; antaḥ — konec; eva — jistě; ca — a.

Překlad

Ó, Arjuna, som Naddušou sídliacou v srdci všetkých živých bytostí. Som počiatkom, stredom i koncom všetkých tvorov.

Ó Arjuno, jsem Nadduše dlící v srdcích všech živých bytostí. Jsem počátek, střed i konec všeho.

Význam

V tomto verši je Arjuna oslovený slovom „Guḍākeśa“, čo znamená „ten, kto zvíťazil nad temnotou spánku.“ Tí, ktorí spia v temnote nevedomosti, nemôžu pochopiť, ako sa Najvyššia Božská Osobnosť rôznymi spôsobmi prejavuje v hmotných i duchovných svetoch. Preto má toto oslovenie Arjunu veľký význam, a pretože Arjuna je povznesený nad temnotu nevedomosti, Śrī Kṛṣṇa súhlasí a opíše Svoje rôzne bohatstvá.

Zde je důležité, že Kṛṣṇa oslovuje Arjunu Guḍākeśo. Guḍākeśa je ten, kdo přemohl temnotu spánku. Ti, kteří spí v temnotě nevědomosti, nemohou pochopit, jak se Nejvyšší Osobnost Božství různými způsoby projevuje v hmotném a v duchovním světě. Arjuna je nad temnotou, a Osobnost Božství tedy přistupuje na to, že popíše své různé vznešené projevy.

Najprv Arjunovi povie, že prostredníctvom Svojej prvotnej expanzie je Dušou celého vesmírneho stvorenia. Pred hmotným stvorením má všetko svoj počiatok v Najvyššom Pánovi, ktorý sa prejavuje najskôr v podobe puruṣa-avatārov. On je ātmā, duša mahat-tattvy, alebo duša vesmírnych prvkov. Príčinou stvorenia nie je totálna hmotná energia; do mahat-tattvy, úplnej hmotnej energie, v skutočnosti vstupuje Mahā-Viṣṇu. On je dušou. Keď Mahā-Viṣṇu vstúpi do prejavených vesmírov, opäť sa manifestuje ako Nadduša všetkých živých tvorov. Zo skúsenosti vieme, že telo je živé len vtedy, ak je v ňom prítomná duchovná iskra. Bez nej by sa nemohlo rozvíjať. Podobne by sa nemohlo rozvíjať ani hmotné prejavenie, keby do neho nevstúpila Najvyššia Duša, Kṛṣṇa. V Subala Upaniṣade je to potvrdené slovami: prakṛty-ādi-sarva-bhūtāntar-yāmī sarva-śeṣī ca nārāyaṇaḥ: „Najvyššia Božská Osobnosť jestvuje ako Nadduša vo všetkých prejavených vesmíroch.“

Kṛṣṇa nejprve Arjunovi říká, že prostřednictvím své první expanze v hmotném světě je duší tohoto vesmírného projevu. Před hmotným stvořením se Nejvyšší Pán skrze svou úplnou expanzi projevuje v podobě puruṣa-avatārů a od Něho vše začíná. Je tedy ātmou (duší) mahat-tattvy, celkové hmotné energie. Mahat-tattva není příčinou stvoření — ve skutečnosti do ní vstupuje Mahā-Viṣṇu. On je duší. Když vstoupí do projevených vesmírů, projeví se dále v podobě Nadduše v každé živé bytosti. Máme zkušenost, že tělo živé bytosti existuje díky přítomnosti duše — bez ní se nemůže vyvinout. A hmotný projev se nemůže vyvinout, dokud do něho nevstoupí Nejvyšší Duše, Kṛṣṇa. V Subala Upaniṣadě stojí: prakṛty-ādi-sarva-bhūtāntar-yāmī sarva-śeṣī ca nārāyaṇaḥ — “Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Nadduše setrvává ve všech projevených vesmírech.”

Troch puruṣa-avatārov opisuje nielen Śrīmad-Bhāgavatam, no aj Sātvata-tantra: viṣṇos tu trīni rūpāṇi puruṣākhyāny atho viduḥ: „Najvyššia Božská Osobnosť sa v tomto hmotnom stvorení manifestuje v troch podobách: ako Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu.“ Mahā-Viṣṇa alebo Kāraṇodakāśāyī Viṣṇa opisuje Brahma-saṁhitā (5.47): yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-nidrām: „Najvyšší Pán, Kṛṣṇa, príčina všetkých príčin, leží v kozmickom oceáne ako Mahā-Viṣṇu.“ Najvyššia Božská Osobnosť je teda počiatkom vesmíru, udržovateľom vesmírného stvorenia a koncom všetkých energií.

Tři puruṣa-avatārové jsou popisováni ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Líčí je rovněž Sātvata-tantra: viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi puruṣākhyāny atho viduḥ. Nejvyšší Osobnost Božství se v tomto hmotném světě projevuje ve třech podobách — Kāraṇodakaśāyī Viṣṇua, Garbhodakaśāyī Viṣṇua a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Mahā-Viṣṇu neboli Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu je popisován v Brahma-saṁhitě (5.47): yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-nidrām, Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán a příčina všech příčin, uléhá ve vesmírném oceánu v podobě Mahā-Viṣṇua. Nejvyšší Osobnost Božství je tedy počátkem tohoto vesmíru, udržovatelem vesmírných projevů a místem spočinutí veškeré energie.