Skip to main content

KAPITOLA PRVÁ

Kapitola první

Pozorovanie armád na Kuruovskom bojisku

Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli

VERŠ 1:
Dhṛtarāṣtra riekol: „Ó, Sañjaya, čo urobili moji a Pāṇḍuovi synovia, keď sa v bojovnej nálade zhromaždili na pútnom mieste Kuruovcov?“
TEXT 1:
Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?
VERŠ 2:
Sañjaya riekol: „Ó, môj kráľ, po zhliadnutí vojska zoradeného do vojenského šíku bratmi Pāṇḍuovcami pristúpil kráľ Duryodhana k svojmu učiteľovi a predniesol nasledujúce slová:
TEXT 2:
Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
VERŠ 3:
Ó, môj učiteľ, pozri na mohutné vojsko synov Pāṇḍuových, ktoré tak znalecky zoradil tvoj múdry žiak, syn Drupadov.
TEXT 3:
Ó můj učiteli, pohleď na mohutné vojsko Pāṇḍuových synů, které tak zkušeně seřadil tvůj inteligentní žák, syn Drupady.
VERŠ 4:
V tejto armáde je veľa hrdinských lukostrelcov, ktorí sa v boji vyrovnajú Bhīmovi a Arjunovi, a sú tu aj veľkí bojovníci, ako Yuyudhāna, Virāṭa a Drupada.
TEXT 4:
V této armádě je mnoho hrdinných lučištníků, kteří se v boji vyrovnají Bhīmovi a Arjunovi — velcí bojovníci, jako například Yuyudhāna, Virāṭa a Drupada.
VERŠ 5:
Sú tu tiež veľkí, hrdinskí a mocní bojovníci ako Dhṛṣṭaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja a Śaibya.
TEXT 5:
Jsou zde také odvážní a mocní bojovníci, jako je Dhṛṣṭaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja a Śaibya.
VERŠ 6:
Je tu mocný Yudhāmanyu, silný Uttamaujā, Subhadrin syn i synovia Draupadī. Všetci sú to udatní bojovníci na vojenských vozoch.
TEXT 6:
Je tu mocný Yudhāmanyu, velice silný Uttamaujā, syn Subhadry a synové Draupadī. Ti všichni jsou velkými bojovníky na válečných vozech.
VERŠ 7:
Ó, najlepší z brāhmaṇov, dovoľ mi, aby som ťa informoval o veliteľoch, ktorí sú obzvlášť schopní viesť moje vojsko.
TEXT 7:
Ó nejlepší z brāhmaṇů, dovol mi však, abych tě zpravil o velitelích, kteří jsou zvláště způsobilí k vedení mých vojsk.
VERŠ 8:
Okrem teba sú tu osobnosti ako Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa a Somadattov syn nazývaný Bhūriśravā, ktorí vychádzajú z bojov vždy víťazne.
TEXT 8:
Jsou zde osobnosti, jako například ty sám, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa a Somadattův syn Bhūriśravā, jež vycházejí z boje vždy vítězně.
VERŠ 9:
Je tu veľa ďalších hrdinov, ktorí sú pripravení za mňa obetovať svoje životy. Všetci sú dobre ozbrojení najrôznejšími zbraňami a všetci sú to skúsení bojovníci.
TEXT 9:
Je tu i mnoho jiných hrdinů, kteří jsou připraveni za mne položit život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a výborně ovládají vojenskou vědu.
VERŠ 10:
Naša vojenská sila je neobmedzená a dokonale chránená praotcom Bhīṣmom, zatiaľ čo sila bratov Pāṇḍuovcov, svedomito chránená Bhīmom, je obmedzená.
TEXT 10:
Naše síla je nezměrná a dokonale nás chrání praotec Bhīṣma, zatímco síla Pāṇḍuovců, pečlivě chráněných Bhīmou, je omezená.
VERŠ 11:
Teraz, keď tu takto stojíte rozostavení na svojich príslušných strategických miestach, musíte praotca Bhīṣmu podporiť zo všetkých síl.
TEXT 11:
Vy všichni, jak tu stojíte na svých příslušných strategických místech, ze kterých hrozí proniknutí do vojenského šiku, musíte nyní praotce Bhīṣmu ze všech sil podpořit.
VERŠ 12:
Potom Bhīṣma, mocný a statočný predok Kuruovského rodu, praotec bojovníkov, zadul mocne do svojej lastúry. Burácajúci zvuk, podobný leviemu revu, potešil Duryodhanu.
TEXT 12:
Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.
VERŠ 13:
Potom sa zrazu spoločne búrlivým hlasom rozozneli všetky lastúry, bubny, bubienky, kotly a rohy.
TEXT 13:
Poté ostatní najednou rozezněli své lastury, bubny, polnice, trumpety a rohy, které dohromady vytvořily burácivý zvuk.
VERŠ 14:
Na druhej strane aj Śrī Kṛṣṇa a Arjuna zaduli do svojich transcendentálnych lastúr, sediac na veľkom bojovom voze, v ktorom boli zapriahnuté biele tátoše.
TEXT 14:
Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.
VERŠ 15:
Śrī Kṛṣṇa zadul do Svojej lastúry nazývanej Pāñcajanya a Arjuna do svojej Devadatty. A Bhīma, nenásytný jedák schopný nadľudských skutkov, zadul do svojej strašlivej lastúry nazývanej Pauṇḍra.
TEXT 15:
Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
VERŠE 16-18:
Kráľ Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zadul do svojej lastúry zvanej Anantavijaya, a Nakula a Sahadeva do svojej Sughoṣi a Maṇipuṣpaky. Vynikajúci lukostrelec kráľ Kāśī, mocný bojovník Śikhandī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporaziteľný Sātyaki, Drupada, synovia Draupadī, silne ozbrojený Subhadrin syn a ďalší, ó, môj kráľ, tí všetci duli do svojich lastúr.
TEXTS 16-18:
Král Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zatroubil na svou lasturu jménem Anantavijaya, a Nakula se Sahadevem zaduli do lastur zvaných Sughoṣa a Maṇipuṣpaka. Ó králi, velký lučištník, kterým byl král Kāśī, mocný bojovník Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporazitelný Sātyaki, Drupada, synové Draupadī a další, jako například syn Subhadry, válečník mocných paží — ti všichni zaduli do svých lastur.
VERŠ 19:
Trúbenie všetkých týchto rôznych lastúr začalo byť ohlušujúce. Otriasalo oblohou i zemou a rozochvievalo srdcia Dhṛtarāṣṭrových synov.
TEXT 19:
Troubení těchto lastur bylo ohlušující. Znělo nebem i zemí a otřásalo srdci Dhṛtarāṣṭrových synů.
VERŠ 20:
Ó, kráľ, Arjuna, syn Pāṇḍuov, na svojom bojovom voze nesúcom vlajku so znakom Hanumāna v tejto chvíli pozdvihol svoj luk, aby sa pripravil vystreliť šípy. Pozrel sa na Dhṛtarāṣṭrových synov zoradených vo vojenskom šíku a potom oslovil Śrī Kṛṣṇu nasledujúcimi slovami.“
TEXT 20:
Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
VERŠE 21-22:
Arjuna riekol: „Ó, Neomylný, postav prosím môj bojový voz medzi obe vojská tak, aby som mohol vidieť bojachtivých prítomných, s ktorými sa musím v tomto veľkom boji stretnúť.
TEXTS 21-22:
Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.
VERŠ 23:
Dovoľ mi vidieť tých, ktorí sem prišli bojovať so želaním potešiť zlomyseľného Dhṛtarāṣṭrovho syna.“
TEXT 23:
Chci vidět ty, kteří sem přišli bojovat s přáním potěšit zlovolného Dhṛtarāṣṭrova syna.
VERŠ 24:
Sañjaya riekol: „Ó, potomok Bharatov, takto oslovený Arjunom zašiel Śrī Kṛṣṇa s úžasným vozom medzi obe vojská.“
TEXT 24:
Sañjaya řekl: Ó potomku Bharaty, Pán Kṛṣṇa, jehož Arjuna takto oslovil, zajel s jejich skvělým vozem mezi vojska obou soupeřů.
VERŠ 25:
V prítomnosti Bhīṣmu, Droṇu a ostatných panovníkov sveta Śrī Hṛṣīkeśa povedal: „Ó, Pārtha, len sa pozri na všetkých zhromaždených Kuruovcov.“
TEXT 25:
V přítomnosti Bhīṣmy, Dṛony a všech ostatních vládců světa Pán pravil: “Jen pohleď, Pārtho, na všechny shromážděné Kuruovce.”
VERŠ 26:
Vo vojskách oboch protivníkov zazrel Arjuna svojich otcov, dedov, učiteľov, strýkov, bratov, synov, vnukov, priateľov a tiež svokrov a priaznivcov.
TEXT 26:
V řadách obou vojsk Arjuna spatřil své otce, dědy, učitele, strýce z matčiny strany, bratry, syny, vnuky, přátele a také tchány a příznivce.
VERŠ 27:
Keď Arjuna, syn Kuntī, videl všetkých svojich priateľov a príbuzných, zmocnil sa ho hlboký súcit a povedal.
TEXT 27:
Když Arjuna, syn Kuntī, uviděl všechny tyto přátele a příbuzné, přemohl ho soucit a promluvil následovně.
VERŠ 28:
Arjuna riekol: „Ó, Kṛṣṇa, keď pred sebou vidím svojich priateľov a príbuzných v takej bojovnej nálade, cítim, ako sa mi chvejú údy a vysychá mi v ústach.
TEXT 28:
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.
VERŠ 29:
Trasiem sa na celom tele a vlasy sa mi ježia. Luk Gāṇḍīva mi padá z rúk a koža ma páli.
TEXT 29:
Třesu se po celém těle, ježí se mi chlupy, luk Gāṇḍīva mi padá z ruky a kůže mě pálí.
VERŠ 30:
Nemôžem tu už dlhšie stáť, zabúdam sa a moja myseľ blúdi. Predvídam iba nešťastie, ó, Kṛṣṇa, hubiteľ démona Keśīho.
TEXT 30:
Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.
VERŠ 31:
Nevidím nič dobrého na tom, že v boji zabijem svojich vlastných príbuzných. Môj milý Kṛṣṇa, ako môžem túžiť po nejakom ďalšom víťazstve, kráľovstve alebo šťastí?
TEXT 31:
Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.
VERŠE 32-35:
Ó, Govinda, načo nám bude kráľovstvo, radosť, ba i samotný život, keď všetci, pre ktorých si to môžeme želať, sú teraz zoradení na tomto bojisku? Ó, Madhusūdana, keď tu učitelia, otcovia, synovia, dedovia, strýkovia, svokrovia, vnuci, švagrovia a ostatní príbuzní stoja predo mnou pripravení obetovať svoje životy a majetok, prečo by som si mal želať zabiť ich, hoci inak by oni mohli zabiť mňa? Ó, udržovateľ všetkých živých bytostí, nie som pripravený s nimi bojovať ani pre vládu nad tromi svetmi, nie to ešte nad týmto svetom. Aké potešenie z toho budeme mať, keď zabijeme Dhṛtarāṣṭrových synov?
TEXTS 32-35:
Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
VERŠ 36:
Ak zabijeme týchto zločincov, upadneme do hriechu. Preto nie je od nás správne zabiť synov Dhṛtarāṣṭrových a našich priateľov. Čo by sme tým, ó, Kṛṣṇa, manžel bohyne šťastia, získali a ako môžeme byť šťastní, keď zabijeme svojich vlastných príbuzných?
TEXT 36:
Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?
VERŠE 37-38:
Ó, Janārdana, hoci títo muži, ktorých srdcia premohla žiadostivosť, nevidia nič zlého v zabíjaní príslušníkov svojej rodiny a v hádkach so svojimi priateľmi, prečo by sme my, ktorí v zničení rodu vidíme zločin, mali konať takto hriešne?
TEXTS 37-38:
Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
VERŠ 39:
So zánikom rodu je zničená večná rodová tradícia, a tak zvyšok rodiny upadá do neznabožstva.
TEXT 39:
Se zničením dynastie zaniká věčná rodová tradice, a zbytek rodiny tak propadá bezbožnosti.
VERŠ 40:
Keď v rodine prevládne bezbožnosť, ó, Kṛṣṇa, nastane mravný úpadok žien, a keď poklesnú ženy, ó, potomok Vṛṣṇiho, príde nežiadúce potomstvo.
TEXT 40:
Ó Kṛṣṇo, potomku Vṛṣṇiho, když v rodině převládá bezbožnost, dochází k mravnímu úpadku žen a následkem znečištění žen přichází na svět nežádoucí potomstvo.
VERŠ 41:
Pribúdanie nežiadúceho obyvateľstva spôsobí pekelný život rodiny, ako aj tých, ktorí rodinné tradície ničia. Predkovia takto zničených rodín poklesnú tiež, lebo sa im prestane obetovať jedlo a voda.
TEXT 41:
Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.
VERŠ 42:
Následkom zlých skutkov ničiteľov rodových tradícií, ktoré spôsobujú narodenie nechcených detí, sa ničí odveký spoločenský poriadok a blaho rodiny.
TEXT 42:
Špatným jednáním osob ničících rodinnou tradici, jež způsobuje rození nežádoucích dětí, jsou zmařeny společenské plány i činnosti pro blaho rodiny.
VERŠ 43:
Ó, Kṛṣṇa, udržovateľ ľudstva, počul som od duchovných učiteľov, že tí, ktorí zničia rodinné tradície, budú naveky prebývať v pekle.
TEXT 43:
Ó Kṛṣṇo, udržovateli lidstva, od členů učednické posloupnosti jsem slyšel, že ti, kdo ničí rodinné tradice, vždy obývají peklo.
VERŠ 44:
Ó, beda, aké zvláštne je, že sme odhodlaní spáchať veľké hriechy. Z túžby po kráľovskom šťastí sme schopní zabíjať aj vlastných príbuzných.
TEXT 44:
Ó, jak je podivné, že se chystáme spáchat tak velké hříchy. Hnáni touhou po královském štěstí chceme zabíjet vlastní příbuzné.
VERŠ 45:
Bolo by pre mňa lepšie, keby som sa nebránil a bol bez zbrane v boji zabitý ozbrojenými synmi Dhṛtarāṣṭrovými.“
TEXT 45:
Bylo by pro mě lépe, kdyby mne Dhṛtarāṣṭrovi synové se zbraněmi v rukách zabili na bojišti neozbrojeného a nekladoucího odpor.
VERŠ 46:
Sañjaya riekol: „Keď takto Arjuna prehovoril uprostred bojiska, odhodil luk a šípy a zachvátený žiaľom sa posadil do bojového voza.“
TEXT 46:
Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.