VERŠ 1

TEXT 1

Verš

dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya

Synonyma

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — kráľ Dhṛṭarāṣtra riekol; dharma-kṣetre — na pútnom mieste; kuru-kṣetre — nazývanom Kuru-kṣetra; samavetāḥ — zhromaždení; yuyutsavaḥ — túžiaci bojovať; māmakāḥ — moji synovia; pāṇḍavāḥ — Pāṇḍuovi synovia; ca — a; eva — istotne; kim — čo; akurvata — urobili; sañjaya — ó, Sañjaya.

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — král Dhṛtarāṣṭra řekl; dharma-kṣetre — na poutním místě; kuru-kṣetre — na místě jménem Kurukṣetra; samavetāḥ — shromáždění; yuyutsavaḥ — toužící po boji; māmakāḥ — moji (synové); pāṇḍavāḥ — synové Pāṇḍua; ca — a; eva — zajisté; kim — co; akurvata — udělali; sañjaya — ó Sañjayo.

Překlad

Dhṛtarāṣtra riekol: „Ó, Sañjaya, čo urobili moji a Pāṇḍuovi synovia, keď sa v bojovnej nálade zhromaždili na pútnom mieste Kuruovcov?“

Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?

Význam

Bhagavad-gītā je jedno z najčítanejších teistických diel, ktoré je zhrnuté v epose Gītā-māhātmya (Chválospev na Gītu). Dočítame sa v ňom, že Bhagavad-gītā musí byť študovaná veľmi dôkladne a pod vedením človeka oddaného Śrī Kṛṣṇovi. Musíme sa snažiť pochopiť Bhagavad-gītu bez akýchkoľvek subjektívnych výkladov. Príklad, ako správne porozumieť Bhagavad-gīte, nájdeme v diele samotnom: Arjuna prijal učenie Bhagavad-gīty priamo od Kṛṣṇu a hneď ho pochopil. Keď má niekto také šťastie, že spoznal Bhagavad-gītu prostredníctvom postupnosti duchovných učiteľov a vyhol sa subjektívne motivovaným výkladom, možno ho pokladať za človeka, ktorý preštudoval všetky vedske písma a zároveň aj všetky písma na svete. Bhagavad-gītā obsahuje nielen všetko, čo sa dá nájsť v iných knihách, ale aj veci úplne jedinečné. Gītā ma osobitné postavenie. Je to dokonalá teistická veda, lebo je podaná priamo Najvyššou Božskou Osobnosťou, Śrī Kṛṣṇom.

Bhagavad-gītā, která se čte na celém světě, je dílo teistické vědy, shrnuté v eposu Gītā-mahātmya (Oslava Gīty). V něm se dočteme, že Bhagavad-gītu je třeba velmi důkladně studovat s pomocí osoby oddané Śrī Kṛṣṇovi a snažit se ji pochopit, aniž bychom se uchylovali k osobně motivovaným výkladům. Příklad, jak správně pochopit Bhagavad-gītu, najdeme v Gītě samotné — v tom, jak její učení pochopil Arjuna, který ji vyslechl přímo od Pána. Pokud se někomu poštěstí porozumět Bhagavad-gītě touto cestou učednické posloupnosti, bez osobně motivovaných výkladů, překonává tím veškeré studium védského poznání a všech písem světa. V Gītě čtenář najde vše, co obsahují jiná písma, ale i údaje, které se jinde nevyskytují. To je její specifický rys. Je to dílo dokonalé teistické vědy, protože ji přednesl přímo Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství.

Rozhovor medzi Dhṛtarāṣṭrom a Sañjayom, tak ako ho nájdeme v Mahābhārate, dáva základ tejto vznešenej filozofii. Túto filozofiu predniesol samotný Pán v čase, keď bol osobne prítomný na Zemi, aby viedol ľudstvo. Stalo sa tak na bojisku nazývanom Kuru-kṣetra, ktoré bolo už od nepamäti považované za posvätné miesto.

Náměty rozhovoru mezi Dhṛtarāṣṭrou a Sañjayou, vylíčeného v Mahābhāratě, jsou podkladem této vznešené filozofie. Ta byla vyjevena na bitevním poli Kurukṣetry, která je již od dávných védských dob posvátným poutním místem. Tuto filozofii přednesl samotný Pán, když byl osobně přítomen na planetě Zemi, aby poskytl vedení celému lidstvu.

Slovo dharma-kṣetra (miesto, kde sa vykonávajú náboženské obrady) je významné, lebo Najvyšší Pán bol na Kuruovskom bojisku na Arjunovej strane. Dhṛtarāṣṭra, otec bratov Kuruovcov, veľmi pochyboval o tom, že jeho synovia vyjdú z tohto boja víťazne. Vo svojich pochybnostiach sa pýtal svojho tajomníka Sañjayu: „Čo urobili moji a čo Pāṇḍuovi synovia?“ Dhṛtarāṣṭra bol presvedčený, že jeho synovia i synovia jeho mladšieho brata Pāṇḍua sa zišli na Kuruovskom poli, aby tu odhodlane bojovali. Napriek tomu je jeho otázka veľmi významná. Dhṛtarāṣṭra dohode bratancov neprial, ale želal si poznať osud svojich synov na bojisku. Bál sa, že posvätné miesto by mohlo mať rozhodujúci vplyv na výsledok boja. Kuru-kṣetra je totiž vo Vedach opísaná ako miesto, ktoré by mali uctievať aj nebeskí polobohovia. Dhṛtarāṣṭra si veľmi dobre uvedomoval, že by to prinieslo výhody Arjunovi a Pāṇḍuovcom, pretože všetci vynikali cnostnými vlastnosťami.

Sañjaya bol Vyāsovým žiakom a vďaka jeho milosti získal schopnosť vidieť na Kuruovské bojisko, aj keď sa nachádzal v Dhṛtarāṣṭrovej komnate. Preto sa ho Dhṛtarāṣṭra pýtal na situáciu na bojisku.

Slovo dharma-kṣetra (místo, kde se konají náboženské obřady), je důležité, neboť na Kuruovském bitevním poli stál Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, na Arjunově straně. Otec Kuruovců Dhṛtarāṣṭra o budoucím vítězství svých synů velmi pochyboval a otázal se svého tajemníka Sañjayi: “Co udělali?” Byl si jistý, že jak jeho synové, tak i synové jeho mladšího bratra Pāṇḍua se shromáždili na Kuruovském poli rozhodnuti bojovat, nicméně jeho otázka je významná. Dhṛtarāṣṭra nestál o kompromis mezi bratranci a bratry a chtěl s jistotou vědět o osudu svých synů na bitevním poli. Jelikož k bitvě mělo dojít na Kurukṣetře, která je na jiném místě ve Vedách označena za místo uctívání — dokonce i pro obyvatele nebeských planet — Dhṛtarāṣṭra se začal velmi bát vlivu svatého místa na výsledek bitvy. Dobře věděl, že tento vliv by byl výhodný pro Arjunu a Pāṇḍuovy syny, neboť byli všichni svou povahou ctnostní. Sañjaya byl žákem Vyāsy a jeho milostí byl schopen toho, že i když seděl v Dhṛtarāṣṭrově komnatě, mohl vidět, co se na Kurukṣetře odehrávalo. Proto se ho Dhṛtarāṣṭra dotazoval na situaci na bitevním poli.

Pāṇḍuovci i Dhṛtarāṣṭrovi synovia pochádzali z jedného rodu — tu sú však odhalené Dhṛtarāṣṭrove myšlienky. Za Kuruovcov úmyselne považoval iba svojich synov, zatiaľ čo synov svojho brata Pāṇḍua vydedil. Chápeme teda Dhṛtarāṣṭrov zvláštny vzťah k synom svojho brata Pāṇḍua. Dá sa už od začiatku očakávať, že tak ako sa burina vytrháva z ryžového poľa, tak budú aj z posvätnej pôdy Kuru-kṣetry za prítomnosti otca náboženstva Śrī Kṛṣṇu vytrhané nežiadúce rastliny, ako napríklad Dhṛtarāṣṭrov syn Duryodhana a jemu podobní, a že úprimným zbožným ľuďom vedeným Yudhiṣṭhirom sa od Pána dostane zadosťučinenia. Taký je zmysel slov dharma-kṣetre a kuru-kṣetre, nehovoriac o ich historickom a vedskom význame.

Pāṇḍuovci i synové Dhṛtarāṣṭry pocházeli ze stejného rodu, ale v tomto verši jsou odhaleny Dhṛtarāṣṭrovy myšlenky — za Kuruovce úmyslně prohlásil pouze své syny, zatímco Pāṇḍuovy syny vydědil. Z toho lze pochopit Dhṛtarāṣṭrovo postavení ve vztahu k jeho synovcům, synům Pāṇḍua. Tak jako se z rýžového pole vytrhává plevel, zde se již od samého počátku událostí očekává, že nežádoucí rostliny, kterými jsou Dhṛtarāṣṭrův syn Duryodhana a ostatní, by měly být na posvátném Kuruovském poli v přítomnosti otce náboženství Śrī Kṛṣṇy zničeny a že Pán prosadí práva veskrze zbožných osob v čele s Yudhiṣṭhirou. To je význam slov dharma-kṣetre a kuru-kṣetre vedle jejich důležitosti z hlediska historie a védské kultury.