Skip to main content

Introdução

Úvod

A figura trágica e heroica da rainha Kuntī aparece numa era explosiva na história da antiga Índia. Como está descrito no Mahābhārata, o grande poema épico indiano de 110.000 versos, Kuntī era a esposa do rei Pāṇḍu e a mãe de cinco filhos ilustres conhecidos como Pāṇḍavas. Como tal, ela foi uma das figuras principais num complexo drama político que culminou, cinquenta séculos atrás, na grande Batalha de Kurukṣetra, uma guerra devastadora de ascendência, que mudou o rumo dos eventos mundiais. O Mahābhārata descreve o prelúdio do holocausto como segue:

V bohaté historii starovĕké Indie se vyjímá známá postava královny Kuntí. V Mahábháratĕ, velkém indickém eposu o 110   000 verších, se vypráví, že Kuntí byla manželkou krále Pándua a matkou pĕti slavných synů, kteří byli známi jako Pánduovci. Byla tedy jednou z hlavních osobností velkého politického dramatu, vrcholícího před pĕti tisíci lety bitvou na Kurukšétře, která zmĕnila chod svĕtových dĕjin. Události, které tomuto masakru předcházely, popisuje Mahábhárata následovnĕ:

Pāṇḍu se tornou rei porque seu irmão mais velho, Dhṛtarāṣṭra, era cego de nascença, condição que o excluía da sucessão direta. Algum tempo depois de Pāṇḍu subir ao trono, Dhṛtarāṣṭra casou-se com Gāndhārī e teve cem filhos. Esta era a família reinante da dinastia Kaurava, cujo filho mais velho era o cruel e ambicioso rei Duryodhana.

Právoplatný dĕdic královského trůnu, Dhrtaráštra, se narodil slepý, a jelikož se slepec nemůže stát králem, na trůn místo nĕj usedl jeho mladší bratr Pándu. Dhrtaráštra se za nĕjaký čas oženil s Gándhárí a počal s ní sto synů. Nejstarším z této kuruovské dynastie byl ambiciózní a krutý Durjódhana.

Enquanto isso, Pāṇḍu tinha aceitado duas esposas, Mādrī e Kuntī. Conhecida originalmente pelo nome de Pṛthā, Kuntī era a filha de Śurasena, o chefe da gloriosa dinastia Yadu. O Mahābhārata relata que Kuntī “era dotada de beleza e caráter; ela se regozijava na lei (dharma) e era perfeita em seus votos”. Ela também possuía uma bênção incomum. Quando era ainda criança, seu pai Śurasena deu-a para seu primo e amigo Kuntībhoja, que não tinha filhos (daí o nome “Kuntī”). Na casa de seu pai adotivo, a tarefa de Kuntī era prover o bem-estar dos convidados. Um dia, o poderoso sábio místico Durvāsā foi até lá e ficou muito satisfeito com o serviço imotivado de Kuntī. Prevendo que ela teria dificuldades para conceber filhos, Durvāsā deu-lhe a bênção de poder invocar qualquer semideus e, através dele, obter progênie.

Pándu se mezitím oženil se dvĕma manželkami, Mádrí a Kuntí. Kuntí se původnĕ jmenovala Prthá a byla dcerou Šurasény, vůdce slavné jaduovské dynastie. Mahábhárata vypráví, že Kuntí byla obdařena krásou a ctnostnými vlastnostmi. Plnila své sliby a žila podle zákonů dharmy. Dostalo se jí také neobvyklého požehnání. Když byla ještĕ malá, adoptoval ji od Šurasény jejich strýc a blízký přítel, bezdĕtný Kuntibhódža (proto se jmenuje „Kuntí“). Kuntí se obvykle v domĕ svého nevlastního otce starala o hosty. Jednoho dne je navštívil mocný svĕtec a mystik Durvása a byl velice potĕšen její nesobeckou službou. Protože předvídal, že Kuntí nebude moci mít syny se svým manželem, dal jí požehnání, podle kterého si mohla vybrat jakéhokoliv poloboha a počít s ním potomky.

Após o casamento de Kuntī e Pāṇḍu, este foi amaldiçoado para que não pudesse ter filhos. Diante disso, ele renunciou ao trono e se retirou com suas esposas para a floresta. Lá, a bênção especial de Kuntī capacitou-a a conceber, a pedido de seu esposo, três filhos gloriosos. Primeiro ela invocou Dharma, o semideus da religião. Depois de adorá-lo e repetir a invocação que Durvāsā tinha-lhe ensinado, ela se uniu com Dharma e, posteriormente, deu à luz um menino. Logo que a criança nasceu, uma voz sem origem visível disse: “Essa criança será chamada Yudhiṣṭhira e será muito virtuosa. Ela será gloriosa, determinada, renunciada e famosa nos três mundos”.

Pándu po sňatku s Kuntí nemohl následkem kletby zplodit žádné dĕti. Zřekl se proto trůnu a spolu s manželkami odešel do lesa. Kuntí na manželovu žádost využila Durvásova požehnání a počala tři slavné syny. Nejprve zavolala Dharmu, poloboha náboženství. Uctívala a vzývala ho podle Durvásových pokynů a po spojení s Dharmou porodila syna. Jakmile dítĕ přišlo na svĕt, neznámý hlas pravil: „Tento chlapec se bude jmenovat Judhišthir. Bude velice ctnostný a vznešený, rozhodný a odříkavý. Jeho sláva se bude šířit po všech třech svĕtech.“

Tendo sido abençoado com esse filho tão virtuoso, Pāṇḍu pediu a Kuntī um filho de enorme força física. Assim, Kuntī invocou Vayu, o semideus do vento, que gerou o poderoso Bhīma. Após o nascimento de Bhīma, uma voz sobrenatural se fez ouvir: “Essa criança será o mais forte dentre os homens”.

Pándu byl tedy požehnán šlechetným synem a požádal Kuntí o syna, který by byl velice udatný. Kuntí přivolala Vájua, poloboha vĕtru, který zplodil mocného Bhímu. Po jeho narození hlas z nebe řekl: „Tento chlapec bude nejsilnĕjší ze všech.“

Mais tarde, Pāṇḍu aconselhou-se com grandes sábios na floresta e então pediu a Kuntī para que aceitasse voto de austeridade por um ano inteiro. No fim deste período, Pāṇḍu lhe disse: “Ó mais bela entre todas! Indra, o rei do céu, está satisfeito com você, sendo assim, invoque-o e conceba um filho”. Em seguida, Kuntī invocou Indra, que veio até ela e gerou Arjuna. No instante em que o príncipe nasceu, a mesma voz celestial vibrou do céu: “Ó Kuntī, essa criança será tão forte quanto Kartavīrya e Śibi (dois reis poderosos dos tempos védicos) e será invencível na batalha, como o próprio Indra. Ela espalhará sua fama por todas as partes e obterá armas divinas”. Subsequentemente, a esposa mais nova de Pāṇḍu, Mādrī, gerou dois filhos chamados Nakula e Sahadeva. Esses cinco filhos de Pāṇḍu (Yudhiṣṭhira, Bhīma, Arjuna, Nakula e Sahadeva) ficaram sendo conhecidos como os Pāṇḍavas.

Potom na radu svĕtců, kteří v lese žili, Pándu požádal Kuntí, aby na jeden rok složila slib odříkání. Po uplynutí této doby jí řekl: „Ó Kuntí, král nebes Indra je s tebou velice spokojený. Přivolej ho proto a počnĕte syna.“ Kuntí tedy přivolala Indru a z jejich spojení se narodil Ardžuna. Když přišel na svĕt, stejný hlas z oblohy pravil: „Ó Kuntí, tento syn se v síle vyrovná Kartavírjovi a Šibimu (dva mocní králové védských časů) a v boji bude stejnĕ neporazitelný jako samotný Indra. Získá mnoho nebeských zbraní a proslaví tĕ po celém svĕtĕ.“ Mádrí, Pánduova mladší manželka, za čas porodila dva syny, Nakulu a Sahadévu. Tito synové Pándua    —    Judhišthir, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva    —    jsou známí jako Pánduovci.

Desde a época em que Pāṇḍu se tinha retirado do trono e ido para a floresta, Dhṛtarāṣṭra assumira temporariamente o reinado, até que o filho mais velho de Pāṇḍu, Yudhiṣṭhira, completasse a idade apropriada para assumir o seu lugar. Entretanto, muito tempo antes que esse momento chegasse, Pāṇḍu morreu, como resultado de uma maldição, e Mādrī deixou sua vida, entrando na pira funerária. Com isso, os cinco Pāṇḍavas ficaram aos cuidados da rainha Kuntī.

Když se Pándu vzdal trůnu a odešel do lesa, vlády se načas ujal Dhrtaráštra. Na trůn po nĕm mĕl usednout Pánduův nejstarší syn Judhišthir. Než k tomu ale mohlo dojít, Pándu na základĕ kletby zemřel a Mádrí při pohřebním obřadu následovala svého muže a vstoupila do ohnĕ. Pĕt Pánduovců tak zůstalo v péči královny Kuntí.

Após a morte de Pāṇḍu, os sábios que viviam na floresta levaram os cinco jovens príncipes para a corte dos Kauravas, em Hastināpura (perto da atual Nova Déli). Em Hastināpura, a capital do reino, os cinco meninos foram criados à maneira real, sob a guia de Dhṛtarāṣṭra e do nobre Vidura, o meio-irmão de Pāṇḍu.

Po Pánduovĕ smrti přivedli svĕtci žijící v lese pĕt princů a Kuntí do paláce Kuruovců v Hastinápuru (nedaleko současného Dillí), který byl hlavním mĕstem celého království. Chlapcům se dostalo královské výchovy pod vedením Dhrtaráštry a šlechetného Vidury, Pánduova nevlastního bratra.

Mas a transferência do poder não seria fácil. Embora no começo Dhṛtarāṣṭra tivesse aceitado a legitimidade de Yudhiṣṭira, mais tarde ele se deixou influenciar por seu filho mais velho, o ambicioso Duryodhana, que ansiava por subir ao trono no lugar de Yudhiṣṭhira. Levado por ciúme incontrolável, Duryodhana conspirou contra os Pāṇḍavas e, com a aprovação hesitante do fraco Dhṛtarāṣṭra, infligiu-lhes muitos sofrimentos. Em Hastināpura, ele realizou vários atentados contra a vida dos príncipes e, mais tarde, levou-os para um palácio em outra cidade e tentou assassiná-los, provocando um incêndio. Durante todo esse tempo os cinco jovens Pāṇḍavas estiveram acompanhados por sua corajosa mãe Kuntī, que sofreu as atrocidades feitas por Duryodhana, ao lado de seus filhos queridos.

K přátelskému předání královského trůnu ale nedošlo. I když Dhrtaráštra zpočátku uznával Judhišthirovo prvorozenecké právo, nechal se ovlivnit svým nejstarším synem Durjódhanou, který toužil po moci a chtĕl usednout na trůn místo Judhišthira. Durjódhana byl posedlý závistí a s váhavým svolením slabého Dhrtaráštry připravoval Pánduovcům nejrůznĕjší utrpení. Nĕkolikrát se je pokoušel připravit o život, když ještĕ byli v Hastinápuru, a potom pro nĕ postavil výletní palác, který nechal podpálit. Po celou dobu byla s mladými Pánduovci také jejich statečná matka Kuntí a prožívala všechny Durjódhanovy krutosti ve společnosti svých milovaných synů.

Miraculosamente, entretanto, Kuntī e os Pāṇḍavas escaparam repetidamente da morte, pois eles estavam sob a proteção do Senhor Kṛṣṇa, que havia encarnado na mesma família para realizar Seus passatempos na Terra. Finalmente, Duryodhana, um político experiente, enganou os Pāṇḍavas num jogo, tirando-lhes o reino (e sua liberdade). Como resultado desse jogo, a esposa dos Pāṇḍavas, Draupadī, foi humilhada pelos Kauravas, e os Pāṇḍavas foram forçados a passar treze anos exilados na floresta – para imensa tristeza de Kuntī.

Kuntí a Pánduovci však jakoby zázrakem vždy vyvázli živí, neboť je láskyplnĕ ochraňoval Pán Kršna, který sestoupil na Zemi, aby zde provádĕl Své zábavy. Durjódhana byl velice vychytralý a podvodem v hazardní hře dosáhl toho, že Pánduovci ztratili nejen království a svobodu, ale i svou manželku Draupadí, kterou pak Kuruovci ponížili. Pánduovci samotní byli k velkému zármutku Kuntí nuceni odejít z království a strávit třináct let ve vyhnanství v lese.

Quando os treze anos de exílio se passaram, os Pāṇḍavas retornaram a Hastināpura, para reivindicar seu reino. Mas Duryodhana recusou asperamente. Assim, depois de algumas tentativas frustradas para que as hostilidades cessassem, Yudhiṣṭhira mandou o próprio Kṛṣṇa para assegurar a restituição do reino aos Pāṇḍavas através de meios pacíficos. Mas mesmo esse esforço falhou – por causa da obstinação de Duryodhana – e ambos os grupos se prepararam para a batalha. Para colocar Yudhiṣṭhira no trono – ou para lutar contra ele – grandes lutadores e guerreiros de todos os cantos do mundo se reuniram, preparando o cenário para o que viria a ser uma guerra mundial devastadora.

Po třinácti letech ve vyhnanství se Pánduovci vrátili do Hastinápuru a požadovali zpĕt své království, ale Durjódhana je hrubĕ odmítl. Po nĕkolika neúspĕšných pokusech o usmíření poslal Judhišthir Samotného Kršnu, aby se pokusil získat zpĕt království Pánduovců mírovou cestou. Durjódhana byl ale tak zatvrzelý, že ani tato snaha nepřinesla vytoužený výsledek, a obĕ strany se začaly připravovat k bitvĕ. Z celého svĕta se začali sjíždĕt velcí bojovníci, kteří byli buď Judhišthirovi příznivci nebo odpůrci, a schylovalo se k velké válce, která zasáhla celý svĕt.

A luta se estendeu por dezoito dias, no lugar histórico chamado Kurukṣetra (perto de Hastināpura), e, no final, somente um punhado dentre muitos milhões de guerreiros sobreviveu. Só o Senhor Kṛṣṇa, os Pāṇḍavas e alguns outros sobreviveram ao massacre. Os Kauravas (Duryodhana e seus irmãos) foram exterminados. Num gesto desesperado de vingança, Aśvatthāmā, um dos Kauravas sobreviventes, impiedosamente assassinou os cinco filhos de Draupadī, enquanto estes dormiam. A rainha Kuntī sofreu, assim, um último golpe – a perda de seus netos.

Krvavá bitva na Kurukšétře, historickém místĕ blízko Hastinápuru, trvala osmnáct dní. Z mnoha milionů bojovníků přežila krutý masakr jen hrstka    —    pouze Pán Kršna, Pánduovci a nĕkolik dalších. Kuruovci (Durjódhana se svými bratry) byli všichni pobiti. Ašvatthámá, jeden z pozůstalých Kuruovců, v zoufalém pokusu o odplatu nelítostnĕ zabil pĕt spících synů Draupadí. Ztráta vnuků byla pro královnu Kuntí poslední tĕžkou zkouškou.

Aprisionado e arrastado para o campo dos Pāṇḍavas como um animal amarrado, Aśvatthāmā foi posto em liberdade somente através da espantosa compaixão demonstrada por Draupadī, a mãe das crianças mortas e nora de Kuntī, que pediu por sua vida. Mas este descarado Aśvatthāmā fez mais uma tentativa de matar o último descendente (e neto) dos Pāṇḍavas, que ainda se encontrava no ventre de Uttāra, lançando uma arma suprema denominada brahmāstra. Quando viu o míssil vindo em sua direção, Uttāra correu imediatamente para o abrigo dos pés de lótus de Kṛṣṇa, que naquele exato momento partia para Dvārakā, a majestosa capital de Seu reino. Kṛṣṇa protegeu os Pāṇḍavas e sua mãe, Kuntī, da morte iminente, destruindo com Seu próprio disco sudarśana a radiação e calor insuportáveis daquela arma.

Pánduovci Ašvatthámu zajali a svázaného jako zvíře dovlekli do svého tábora. Nakonec zůstal živý jen díky udivujícímu soucitu Draupadí    —    matky zavraždĕných chlapců a snachy královny Kuntí   —    která prosila o jeho život. Ašvattháma se ale znovu pokusil o odplatu. Použitím nejvyšší zbranĕ brahmástry chtĕl zabít posledního potomka Pánduovců, jejich ještĕ nenarozeného vnuka v lůnĕ Uttary. Když Uttará vidĕla blížící se střelu, okamžitĕ hledala útočištĕ u Pána Kršny, který se právĕ chystal k odjezdu do Svého království ve Dvárace. Kršna Svým diskem Sudaršana zničil žár neovladatelné zbranĕ a zachránil Pánduovce a jejich matku Kuntí před blížící se smrtí.

Tendo libertado os Pāṇḍavas dessa última calamidade, e vendo que todos os Seus planos tinham-se realizado, o Senhor Kṛṣṇa estava novamente preparando-Se para partir. Por anos a fio Duryodhana tinha atormentado a família da rainha Kuntī, mas Kṛṣṇa os protegera sempre, em todos os momentos de aflição e agora Ele estava partindo. Kuntī estava deprimida, e orou a Kṛṣṇa, do âmago de seu coração.

Když Kršna zachránil Pánduovce i před tímto posledním neštĕstím a splnil všechny Své plány, chystal se znovu k odjezdu. Durjódhana po mnoho let připravoval rodinĕ královny Kuntí nejrůznĕjší útrapy, ale Kršna je vždy ochránil. Nyní je však chtĕl opustit. Kuntí byla touto představou zdrcená a z celého srdce se ke Kršnovi začala modlit.

Kuntī era tia do Senhor Kṛṣṇa (Ele apareceu como o filho de seu irmão, Vasudeva). Ainda assim, a despeito deste laço familiar com o Senhor, ela compreendia completamente a identidade divina e elevada do Senhor. Ela sabia perfeitamente bem que Ele tinha vindo de Sua morada no mundo espiritual, para exterminar na Terra os poderes militares demoníacos e restabelecer a justiça. Um pouco antes da guerra monstruosa, Kṛṣṇa havia revelado tudo isto a Arjuna, filho de Kuntī, em palavras que foram imortalizadas na Bhagavad-gītā (4.7-8):

Kuntí byla Kršnovou tetou (zjevil se jako syn jejího bratra Vasudévy), ale i přes tento rodinný vztah s Pánem plnĕ chápala Jeho vznešené Božské postavení. Dobře vĕdĕla, že sestoupil ze Svého sídla v duchovním svĕtĕ, aby zbavil Zemi démonských armád a aby obnovil spravedlnost. Před velkou bitvou na Kurukšétře to vyjevil jejímu synovi Ardžunovi slovy, která jsou provždy zapsána v Bhagavad-gítĕ (4.7  –  8):

“Sempre e onde quer que haja um declínio na prática religiosa, e uma ascensão predominante de irreligião – neste momento Eu próprio apareço. Para salvar os piedosos e aniquilar os canalhas, e para restabelecer os princípios da religião, eu venho milênio após milênio”.

Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a vzrůstá bezbožnost, ó potomku Bháraty, v té dobĕ Osobnĕ sestoupím. Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemné a abych znovu upevnil náboženské zásady, zjevuji se vĕk po vĕku.

Kṛṣṇa cumpriu Sua missão de “aniquilar os canalhas” ao comandar a destruição dos pecaminosos Kauravas. Assim, Ele instalou Yudhiṣṭhira no trono, para devolver o reino aos Pāṇḍavas, e consolou os parentes dos lutadores mortos, O momento da partida iminente do Senhor é o cenário para as orações sublimes da rainha Kuntī.

Kršna připravil potrestání bezbožných Kuruovců, a tak splnil Svůj úkol „vyhladit ničemné“. Pak dosadil Judhišthira na trůn, čímž ustanovil vládu Pánduovců, a utĕšil rodiny padlých válečníků. Po tom všem se chystal odjet a královna Kuntí Mu s vidinou nadcházejícího odloučení přednesla vznešené modlitby.

Quando Kuntī se aproximou da quadriga do Senhor e começou a falar com Ele, seu propósito imediato era persuadi-lO a ficar em Hastināpura e proteger o governo dos Pāṇḍavas de qualquer represália.

Když byl Pán Kršna na Svém voze připraven k odjezdu, královna Kuntí Ho chtĕla přesvĕdčit, aby zůstal v Hastinápuru a ochraňoval Pánduovce před odvetou nepřátel:

“Ó meu Senhor, Você está nos deixando hoje, embora sejamos completamente dependentes de Sua misericórdia e não tenhamos ninguém mais para nos proteger, e logo agora que todos os reis estão em inimizade conosco”. (Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.37).

Ó můj Pane... Dnes nás opouštíš, přestože nyní, když všichni králové jsou našimi nepřáteli, zcela závisíme na Tvé milosti a nemáme nikoho jiného, kdo by nás chránil? (Šrímad-Bhágavatam 1.8.37)

Nós não devemos falsamente concluir, por esta súplica, que as preces de Kuntī sejam egoístas. Embora seu sofrimento seja muito maior que aquele que uma pessoa comum possa suportar, ainda assim ela não pede alívio. Ao contrário, ela pede para sofrer ainda mais, pois diz que seu sofrimento aumentará sua devoção pelo Senhor e a conduzirá à liberação última.

Z této prosby bychom nemĕli chybnĕ vyvozovat, že modlitby královny Kuntí jsou sobecké. Nežádala o pomoc, i když všechna její utrpení byla mnohem vĕtší, než jaká může snášet obyčejný človĕk. Modlí se naopak o to, aby mohla trpĕt ještĕ více, neboť takové utrpení zvýší její oddanost Pánu a přinese jí konečné vysvobození.

“Meu querido Kṛṣṇa, Vossa Onipotência nos protegeu do bolo envenenado, de um incêndio enorme, dos canibais, da assembleia corrupta, dos sofrimentos durante o exílio na floresta e da batalha onde lutaram grandes generais. Eu desejo que todas essas calamidades aconteçam repetidamente, para que possamos vê-lO sempre, pois vê-lO significa que não veremos mais a repetição de nascimento e morte” (Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.24-25).

Můj drahý Kršno, ochránil jsi nás před jedovatým dortem, před velkým požárem, před kanibaly, před hříšným shromáždĕním, před strádáním bĕhem našeho vyhnanství v lese a před bitvou, kde válčili velcí generálové... Přeji si, aby ke všem tĕmto pohromám docházelo znovu a znovu, abychom Tĕ mohli znovu a znovu vidĕt, neboť vidĕt Tĕ znamená již nikdy nespatřit opakované zrození a smrt. (Bhág. 1.8.24  –  25)

As palavras de Kuntī – esta demonstração simples e iluminante da alma de uma grande mulher, santa e devota – revelam tanto as mais íntimas emoções transcendentais do coração como também as mais profundas reflexões filosóficas e teológicas do intelecto.

Suas palavras são de glorificação, impelidas por amor divino impregnado de sabedoria.

Slova Kuntí, svaté ženy a velké oddané Pána, vyjevují nejhlubší transcendentální pocity v srdci a zároveň vyjadřují hluboké filozofické a teologické intelektuální chápání. Její slova, kterými oslavuje Nejvyšší Osobnost Božství, Kršnu, jsou naplnĕna láskou a moudrostí.

“Ó Senhor de Madhu, assim como o Ganges corre sempre para o mar, sem obstáculos, permita que minha atenção esteja sempre voltada para Você, sem se desviar para ninguém mais” (Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.42).

Ó Pane Madhua, tak jako Ganga vĕčnĕ plyne do moře a nezná překážek, tak i já chci být přitahována pouze k Tobĕ a k nikomu jinému. (Bhág. 1.8.42)

A glorificação espontânea do Senhor Kṛṣṇa por Kuntī, e sua descrição da senda espiritual, estão imortalizadas no Mahābhārata e no Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa), e têm sido recitadas, cantadas e repetidas por sábios e filósofos há milhares de anos.

Modlitby královny Kuntí, kterými spontánnĕ oslavuje Pána Kršnu, a její popis cesty duchovního života jsou navždy zapsány v Mahábháratĕ a v Bhágavata Puránĕ (Šrímad-Bhágavatamu) a po tisíce let je recitují velcí svĕtci a filozofové.

Como aparecem no Primeiro Canto do Bhāgavatam, as célebres preces da rainha Kuntī consistem em apenas vinte e seis versos (do verso 18 ao verso 43 do oitavo capítulo), e ainda assim são consideradas uma obra-prima filosófica, teológica e literária. O presente livro (Os Ensinamentos da Rainha Kuntī) inclui esses versos inspirados e os comentários esclarecedores de Sua Divina Graça A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda, o ācārya-fundador da Sociedade Internacional para a Consciência de Krishna e o mais renomado erudito védico e mestre espiritual do nosso tempo. Somando-se a esse comentário (escrito originalmente, em 1962), Os ensinamentos da rainha Kuntī contém outras explicações, que Śrīla Prabhupāda forneceu mais recentemente, em uma série cativante de palestras. Nessas palestras memoráveis realizadas na primavera de 1973 em Los Angeles, ele analisou os versos com maior detalhamento e derramou ainda mais luz sobre eles.

Slavné modlitby královny Kuntí najdeme v osmé kapitole prvního zpĕvu Šrímad-Bhágavatamu. Skládají se z dvaceti šesti dvojverší (verše 18  –  42) a jsou pokládány za mistrovské dílo filozofického, teologického i literárního charakteru. Kniha, kterou vám nyní předkládáme, obsahuje tyto vznešené verše, doplnĕné poučnými výklady Šrí Šrímad A.Č. Bhaktivédanty Swamiho Prabhupády, zakladatele-áčárji Mezinárodní společnosti pro vĕdomí Kršny a nejuznávanĕjšího védského učence a duchovního vůdce naší doby. Učení královny Kuntí obsahuje kromĕ původních výkladů, které napsal Šríla Prabhupáda v roce 1962, také další vysvĕtlení tĕchto veršů na základĕ přednášek z jara roku 1973 z Los Angeles, ve kterých je Šríla Prabhupáda ještĕ podrobnĕji rozebral a umožnil nám tak pochopit je do ještĕ vĕtší hloubky.

Tato nová publikace vydavatelství Bhaktivedanta Book Trust s osmi barevnými ilustracemi je velice cenným příspĕvkem do knihovny všech, kteří se snaží hloubĕji pochopit tajemství života. Je dílem velkého učence a čistého oddaného a poskytne každému čtenáři pevné vedení na cestĕ ke skutečné moudrosti a duchovnímu osvícení.

Os Editores

- vydavatelé -