Skip to main content

26

Kapitola 26

Encanto pelas Glórias de Kṛṣṇa

Kršnova sláva

śrī-kṛṣṇa kṛṣṇa-sakha vṛṣṇy-ṛṣabhāvani-dhrug-
rājanya-vaṁśa-dahanānapavarga-vīrya
govinda go-dvija-surārti-harāvatāra
yogeśvarākhila-guro bhagavan namas te
śrī-kṛṣṇa kṛṣṇa-sakha vṛṣṇy-ṛṣabhāvani-dhrug-
rājanya-vaṁśa-dahanānapavarga-vīrya
govinda go-dvija-surārti-harāvatāra
yogeśvarākhila-guro bhagavan namas te

Ó Kṛṣṇa, ó amigo de Arjuna, ó líder entre os descendentes de Vṛṣṇi! És o aniquilador daqueles partidos políticos que são elementos perturbadores na Terra. Tuas proezas nunca se deterioram. És o proprietário da morada transcendental, e fazes Teu advento para aliviar as aflições das vacas, dos brāhmaṇas e dos devotos. És possuidor de todos os poderes místicos e és o preceptor de todo o Universo. Tu és o Deus todo-poderoso, e eu Te ofereço minhas respeitosas reverências.

Ó Kršno, příteli Ardžuny, ó vůdče potomků Vršniho, ničíš politické strany, které ruší klid na této Zemi. Tvá síla nikdy neslábne. Patří Ti transcendentální říše a sestupuješ, abys zmírnil úzkost krav, bráhmanů a oddaných. Vlastníš všechny mystické síly a jsi učitelem celého vesmíru. Jsi všemocný Bůh a já se Ti uctivĕ klaním.

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.43

Šrímad-Bhágavatam 1.8.43

Śrīmatī Kuntīdevī dá aqui um resumo do Supremo Senhor Śrī Kṛṣṇa. O Senhor todo-poderoso tem Sua eterna morada transcendental, onde Se dedica a cuidar das vacas surabhi. Ele é servido por centenas e milhares de deusas da fortuna. Ele desce ao mundo material para resgatar Seus devotos e aniquilar os elementos perturbadores em grupos de partidos políticos e reis que supostamente estão encarregados da administração. Ele cria, mantém e aniquila através de Suas energias ilimitadas, e, ainda assim, é sempre cheio de bravura e não deteriora em potência. As vacas, os brāhmaṇas e os devotos do Senhor são todos objetos de Sua atenção especial, porque são fatores muito importantes para o bem-estar geral dos seres vivos.

Šrímatí Kuntídéví zde popisuje Svrchovaného Pána Šrí Kršnu. Všemocný Pán má Své vĕčné transcendentální sídlo, kde pečuje o krávy surabhi. Slouží Mu stovky a tisíce bohyní štĕstí. Do hmotného svĕta sestupuje proto, aby přivedl zpátky Své oddané a aby zničil všechny rušivé elementy v politických stranách a mezi králi, kteří mají zajišťovat klid a pořádek. Pán tvoří, udržuje a ničí prostřednictvím Svých neomezených energií, a přesto se Jeho energie nezmenšuje a Jeho sil neubývá. Krávy, bráhmani a oddaní Pána jsou velice důležité faktory pro všeobecné blaho živých bytostí, a proto jsou předmĕtem Jeho zvláštní pozornosti.

Kuntī chama o Senhor Kṛṣṇa de kṛṣṇa-sakha porque ela sabe que, embora Arjuna, que também é conhecido como Kṛṣṇa seja seu filho e por isso subordinado a ela, o Senhor Kṛṣṇa está mais intimamente ligado a Arjuna do que a ela. Kṛṣṇa também é um nome de Draupadī, e assim a palavra kṛṣṇa-sakha também indica a relação do Senhor Kṛṣṇa com Draupadī, que Ele salvou de ser insultada por Duryodhana e Karṇa, os quais tentaram desnudá-la. Kuntī também chama Kṛṣṇa de vṛṣṇi-ṛśabha, a criança da dinastia de Vṛṣṇi. Foi por Kṛṣṇa ter aparecido na dinastia Vṛṣṇi que esta dinastia se tornou famosa, exatamente como a Malásia e as montanhas da Malásia tornaram-se famosas devido ao sândalo que cresce lá.

Kuntí Kršnu oslovuje kṛṣṇa-sakha, protože ví, že i když Ardžuna, který je také známý jako Kršna, je její syn a je jí tedy podřízený, Pán Kršna má k nĕmu daleko důvĕrnĕjší vztah než k ní. Draupadí se také jmenuje Kršná. Slovo kṛṣṇa-sakha také naznačuje Kršnův vztah k Draupadí, kterou zachránil před Durjódhanou a Karnou, když se ji snažili vysvléci donaha. Kuntí oslovuje Kršnu také jako vṛṣṇi-ṛṣabha neboli dítĕ z dynastie Vršniovců. Vršniovská dynastie se proslavila tím, že se v ní narodil Kršna, stejnĕ jako Malajsie a Malajské hory se proslavily tím, že tam roste santál.

Kuntī também chama Kṛṣṇa de destruidor de partidos políticos ou dinastias reais que perturbam a Terra. Em toda monarquia, o rei é honrado suntuosamente. Por quê? Como ele é um ser humano e os cidadãos também são seres humanos, por que o rei é tão honrado? A resposta é que o rei, assim como o mestre espiritual, está destinado a ser o representante de Deus. Na literatura védica, se diz que o mestre espiritual não deve ser considerado um homem comum (ācāryaṁ māṁ vijāniyān nāvamanyeta karhicit, Śrīmad-Bhāgavatam 11.17.27). Analogamente, o rei ou o presidente também não deve ser tratado como um ser humano comum.

Kuntídéví také Kršnu oslovuje jako ničitele politických stran a královských dynastií, které působí rušivĕ na Zemi. Král je v každém království velice uctíván. Proč? Vždyť všichni ostatní obyvatelé jsou také lidské bytosti, proč se tedy král tĕší takové úctĕ? Je tomu tak proto, že král, stejnĕ jako duchovní učitel, má být představitelem Boha. Ve védské literatuře se říká: ācāryaṁ māṁ vijānīyān nāvamanyeta karhicit (Bhág. 11.17.27)    —    duchovní učitel by nikdy nemĕl být považován za obyčejnou lidskou bytost a podobnĕ by za obyčejné lidské bytosti nemĕli být pokládáni ani král nebo prezident.

Em sânscrito, o rei é também chamado de naradeva, que significa “Deus em forma humana”. Seu dever é como o de Kṛṣṇa. Como Deus é a entidade viva suprema no Universo e o mantenedor de todas as demais entidades vivas, o rei é o cidadão supremo no estado e é responsável pelo bem-estar dos outros.

V sanskrtu se král také nazývá naradeva, což znamená „Bůh v lidské podobĕ“. Má stejnou povinnost jako Kršna. Bůh je nejvyšší živou bytostí ve vesmíru a udržuje všechny ostatní živé bytosti a stejnĕ král je nejvyšším občanem státu a je zodpovĕdný za blahobyt všech ostatních.

Da mesma forma que nós somos entidades vivas, Kṛṣṇa, Deus, também é uma entidade viva. Kṛṣṇa não é impessoal. Como somos todos pessoas individuais, mas nosso conhecimento e opulência são limitados, os impersonalistas não conseguem se adaptar à ideia de que o Supremo, a causa original e ilimitada de todas as coisas, seja uma pessoa. Como somos limitados e Deus é ilimitado, os māyāvādīs, ou impersonalistas, com seu pobre fundo de conhecimento, pensam que Deus seja impessoal. Fazendo uma comparação material, eles dizem que assim como o céu, que julgamos ser ilimitado, é impessoal, se Deus é ilimitado, também tem que ser impessoal.

My všichni jsme živé bytosti a Kršna, Bůh, je také živá bytost. Kršna není neosobní. Protože jsme individuální osoby a naše poznání a bohatství je omezené, impersonalisté nemohou přijmout, že Nejvyšší, původní a nekonečný zdroj všeho může být také osoba. Protože jsme omezení a Bůh je neomezený, májávádíni neboli impersonalisté, kteří mají nedostatečné poznání, si myslí, že Bůh musí být neosobní. Používají hmotná přirovnání a říkají, že stejnĕ jako obloha, kterou považujeme za neomezenou, je neosobní, musí být i neomezený Bůh neosobní.

Mas essa não é a instrução védica. Os Vedas nos dizem que Deus é uma pessoa. Kṛṣṇa é uma pessoa, e nós também somos pessoas, mas a diferença está em que Ele é para ser adorado, ao passo que nós somos os adoradores. O rei ou presidente é uma pessoa, e os cidadãos também são pessoas, mas a diferença está em que o presidente ou rei é uma pessoa elevada que merece todo o respeito.

To ale neodpovídá védskému učení. Védy nám říkají, že Bůh je osoba. Kršna je osoba a my jsme také osoby, ale rozdíl je v tom, že zatímco On má být uctíván, my jsme ti, kteří Ho mají uctívat. Král nebo prezident jsou osoby a občané jsou také osoby, ale liší se v tom, že prezident nebo král mají vysoké postavení a má jim být prokazována úcta.

Mas por que tantas pessoas deveriam adorar outra? Porque essa pessoa sustenta todas as demais. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāman. Deus é um só, e nós somos muitos, mas Ele é adorado porque sustenta a todos. Deus é quem nos fornece alimento e todas as demais necessidades da vida. Nós precisamos de água, e Deus criou perfeitamente oceanos de água misturada com sal para preservá-la melhor. Como precisamos beber água, pelo arranjo de Deus o Sol evapora a água do oceano, levando-a para bem alto no céu, e depois a mesma água é distribuída, cristalina e destilada. Veja só como Deus nos supre tudo que necessitamos.

Proč by mĕlo tolik lidí uctívat jednoho človĕka? Protože se stará o všechny ostatní. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān. Bůh je jeden, zatímco nás je mnoho. Uctíváme Ho, neboť se o nás všechny stará. Bůh nám zajišťuje potravu a všechny ostatní životní nezbytnosti. K životu potřebujeme vodu a Bůh všechno tak pĕknĕ zařídil, že existují celé oceány vody, která je konzervovaná solí. Protože ale potřebujeme pitnou vodu, Božím řízením se voda díky sluneční záři z oceánu vypařuje a stoupá k obloze, odkud potom po kapkách padá v čisté podobĕ. Vidíte, jak Bůh každého zásobí vším, co potřebuje?

Mesmo na vida comum, o estado tem um departamento encarregado do aquecimento, outro da luz, outro de esgotos e assim por diante. Por quê? Porque tais amenidades são necessárias. Porém, esses arranjos são secundários; o primeiro arranjo é o que Deus fez. Deus é quem originalmente nos fornece calor, luz e água. Deus é quem cria as chuvas para encher os poços e reservatórios. Portanto, o supridor original é Deus.

V každém státĕ existují odvĕtví, která zajišťují vytápĕní, osvĕtlení, rozvádĕní vody apod. Proč? Protože všechny tyto vĕci potřebujeme. Jsou to však vedlejší opatření. Nejprve všechno zařídil Bůh. Bůh je ten, kdo nám jako první dodává teplo, svĕtlo a vodu. Bůh nám posílá dešťovou vodu, která plní naše studnĕ a nádrže. Je proto původním dodavatelem všeho.

Deus é uma pessoa inteligente e sabe que precisamos de calor, luz, água, etc. Sem água, não temos como produzir comida. Mesmo aqueles que comem animais não o podem fazer sem o arranjo de Deus, porque o animal também precisa ser alimentado antes que alguém possa levá-lo para o matadouro. Deus é quem fornece o alimento, mas, não obstante, organizamos uma rebelião contra Ele. A palavra dhruk quer dizer “rebelde”. Os homens sem caráter e contrários às leis de Deus são rebeldes.

Bůh je inteligentní osoba a ví, že potřebujeme teplo, svĕtlo, vodu apod. Bez vody nemůžeme vypĕstovat potravu. Dokonce i ti, kteří jedí zvířata, závisejí na Bohu, protože i zvířata musejí dostávat trávu, nežli je odvedou na jatka. Je to tedy Bůh, který nám dává potravu, ale my Ho i přesto nechceme poslouchat. Slovo dhruk znamená „neposlušný“. Darebáci, kteří se staví proti Božímu zákonu, jsou rebelové.

É dever do rei agir como representante de Kṛṣṇa. Se não, que direito teria ele de receber tantas honras dos cidadãos? Antigamente, a monarquia vigorava em todos os países, mas, como os reis se rebelaram contra Deus e violaram Suas leis, porque desejaram usurpar o poder de Deus e não agir como Seus representantes, as monarquias em todo o mundo estão quase todas desaparecidas. Os reis pensaram que os reinos fossem sua propriedade. “Eu tenho tantas propriedades, tenho inclusive um grande reino”, eles pensaram. “Eu sou Deus. Sou o senhor de tudo o que vejo”. Mas, na verdade, não é assim. O fato é que tudo pertence a Deus (īśāvāsyam idaṁ sarvam). Portanto, o representante de Deus deve ser muito obediente a Deus, motivo pelo qual sua posição será legítima.

Povinností krále je jednat jako představitel Kršny neboli Boha. Jak jinak by mohl vyžadovat od občanů tolik úcty? Dříve bylo království v každé zemi. Jelikož se ale králové bouřili proti Bohu, porušovali Jeho zákony, chtĕli si přivlastnit Boží moc a nejednali jako Jeho představitelé, témĕř všechna království zanikla. Králové si mysleli, že království jsou jejich osobním vlastnictvím. „Mám tak velký majetek, takové velké království. Jsem Bůh. Jsem pánem všeho.“ Ve skutečnosti tomu ale tak není    —    všechno patří Bohu (īśāvāsyam idaṁ sarvam). Představitel Boha proto musí mít Nejvyššího Pána v úctĕ a pak bude jeho postavení oprávnĕné.

Reis cobiçosos e com interesse próprio são como falsos mestres espirituais que se fazem passar por Deus. Por esses falsos mestres serem rebeldes, eles não têm posição. O mestre espiritual deve agir, não como Deus, mas como o servo mais íntimo de Deus, disseminando a consciência de Deus, consciência de Kṛṣṇa. Viśvanātha Cakravarti Ṭhākura diz, sākṣād-dharitvena samasta-śāstrair uktaḥ: todos os śāstras, textos védicos, declaram que o mestre espiritual deve ser honrado como a Suprema Personalidade de Deus. Assim, a ideia de que o mestre espiritual é como Deus não é falsa. Isso é o que declaram todos os śāstras, e, por isso, aqueles que são avançados em vida espiritual aceitam este preceito espiritual (uktas tathā bhāvyata eva śadbhiḥ). Então, o mestre espiritual é igual a Deus? Kintuprabhor yaḥ priya eva tasya: o mestre espiritual não é Deus, mas é o representante íntimo de Deus. A diferença é entre sevya-bhagavān (aquele que é adorado) e sevaka-bhagavān (aquele que é o adorador). O mestre espiritual é Deus, e Kṛṣṇa é Deus, mas Kṛṣṇa é o Deus adorável e o mestre espiritual é o Deus adorador.

Chamtiví králové, kteří chtĕjí stále více majetku, jsou jako nepraví duchovní učitelé prohlašující se za Bohy. Takoví duchovní učitelé se staví proti Bohu, a proto nemají žádné postavení. Duchovní učitel nemá jednat jako Bůh, ale jako Jeho nejdůvĕrnĕjší služebník, a má šířit vĕdomí Boha, vĕdomí Kršny. Višvanáth Čakravartí Thákur říká: sākṣād-dharitvena samasta-śāstrair uktaḥ. Všechny šástry neboli celá védská literatura říká, že duchovní učitel má být uctíván jako Nejvyšší Osobnost Božství. Když tedy nĕkdo prohlašuje, že duchovní učitel je stejnĕ dobrý jako Bůh, má pravdu. Tak to stojí v šástrách, a proto ti, kteří jsou pokročilí v duchovním životĕ, tento závĕr přijímají (uktas tathā bhāvyata eva sadbhiḥ). Co to znamená, když se řekne, že duchovní mistr je stejnĕ dobrý jako Bůh? Kintu prabhor yaḥ priya eva tasya: duchovní mistr není Bůh, je Jeho důvĕrným představitelem. Mezi pojmy sevya-bhagavān (ten, kdo je uctíván) a sevaka-bhagavān (ten, kdo uctívá) je rozdíl. Duchovní mistr je Bůh a Kršna je také Bůh, ale zatímco Kršna je Bůh, kterého uctíváme, duchovní mistr je Bohem, který uctívá.

Os māyāvādīs não podem compreender isso. Eles pensam: “Como o mestre espiritual deve ser aceito como Deus e como eu me tornei um mestre espiritual, eu me tornei Deus”. Isto é rebeldia. Aqueles aos quais Deus dá uma posição, mas desejam usurpar Seu poder, o que não conseguem fazer verdadeiramente, são rebeldes tolos e sem caráter que merecem castigo. Portanto, Kuntīdevī diz, avani-dhrug-rājanya-vaṁśa-dahana: “Você desce para matar todos esses homens baixos que, em ato de rebeldia, exigem Sua posição”. Quando muitos reis e senhores de terras estão subordinados a um imperador, eles às vezes se rebelam e recusam-se a pagar os impostos. Do mesmo modo, há pessoas rebeldes que negam a supremacia de Deus e declaram-se Deus, e a função de Kṛṣṇa é matá-los.

Májávádíni to nemohou pochopit. Myslí si: „Duchovní mistr má být přijímán jako Bůh. Protože jsem se tedy stal duchovním mistrem, stal jsem se také Bohem.“ To je rebelství. Ti, kterým Bůh dal nĕjaké postavení a oni se jen snaží přivlastnit si Jeho moc    —    což se jim ve skutečnosti nikdy nepodaří    —    jsou hlupáci a darebáci, kteří zaslouží potrestání. Kuntí proto říká: avani-dhrug-rājanya-vaṁśa-dahana. „Sestoupil jsi, abys zabil všechny darebáky, kteří chtĕjí získat Tvé postavení.“ Různí králové a vlastníci půdy podléhají vyššímu vládci a nĕkdy se stane, že se vzbouří a odmítnou platit danĕ. Podobnĕ existují i lidé, kteří rebelsky popírají nadřazenost Boha a prohlašují se sami za Bohy, a Kršna má za úkol je zabít.

A palavra anapavarga indica que o poder de Kṛṣṇa não se deteriora. Esta palavra é o oposto da palavra pavarga, que se refere ao caminho das atribulações materiais. Segundo a linguística sânscrita, a palavra pavarga também se refere às letras sânscritas pa, pha, ba, bha e ma. Desse modo, quando se usa a palavra pavarga para se referir ao caminho das tribulações materiais, seu significado é compreendido através das palavras que começam com essas cinco letras.

Slovo anapavarga vyjadřuje, že Kršna je stále stejnĕ mocný. Je to opak slova pavarga,které označuje cestu hmotného utrpení. Slovo pa-varga se podle sanskrtské mluvnice skládá z písmen pa, pha, ba, bha a ma. Když tedy použijeme slovo pavarga v souvislosti s hmotným utrpením, můžeme jeho význam chápat ze slov začínajících tĕmito pĕti písmeny.

A letra pa é para pariśrama, que significa “trabalho”. Neste mundo material, precisamos trabalhar arduamente para sustentar-nos. Na Bhagavad-gītā (3.8), se diz, śarīra-yātrāpi ca te na prasiddhyed akar manaḥ: “Não se pode manter o próprio corpo sem trabalhar”. Kṛṣṇa nunca aconselhou Arjuna “Eu sou seu amigo e posso fazer qualquer coisa. Simplesmente sente-se e fume gañjā”. Não obstante, Kṛṣṇa estivesse fazendo tudo, de qualquer modo Ele disse a Arjuna:

“Você tem de lutar”. E Arjuna não disse a Kṛṣṇa: “Você é o meu maior amigo. É melhor Você lutar e eu ficar sentado fumando gañjā”. Isto não é consciência de Kṛṣṇa. Uma pessoa consciente de Deus não diz “Deus, por favor, faça tudo para mim e eu ficarei fumando gañjā”. Pelo contrário, uma pessoa consciente de Deus deve trabalhar para Deus. Mas mesmo que alguém não trabalhe em nome de Deus, será forçado a trabalhar, porque, sem trabalho, não se pode manter nem o próprio corpo. Este mundo material, portanto, existe para pariśrama, trabalho árduo.

Písmeno pa je spojeno se slovem pariśrama    —    „práce“. Každý v tomto hmotném svĕtĕ musí velice tĕžce pracovat, aby se udržel při životĕ. V Bhagavad-gítĕ (3.8) se říká: śarīra-yātrāpi ca te na prasiddhyet akarmaṇaḥ. „Nikdo nemůže udržovat své tĕlo, aniž pracuje.“ Kršna Ardžunovi nikdy neradil: „Jsem tvůj přítel a všechno zařídím. Jen si sedni a kuř gaňdžu.“ Kršna samozřejmĕ všechno zařídil, ale přesto řekl Ardžunovi: „Musíš bojovat.“ Ardžuna Kršnovi nikdy neřekl: „Jsi můj velký přítel. Je lepší, když půjdeš bojovat Ty, a já si zde zatím sednu a budu kouřit gaňdžu.“ To není vĕdomí Kršny. Človĕk, který má vĕdomí Boha, nikdy neřekne: „Bože, udĕlej prosím všechno za mne. Já budu jen kouřit gaňdžu.“ Naopak. Človĕk vĕdomý si Boha musí pro Boha pracovat. Ale i ten, kdo nepracuje pro Boha, musí nĕco dĕlat, neboť bez práce nemůžeme ani udržovat své tĕlo. Tento hmotný svĕt je proto určen pro tvrdou práci    —    pariśrama.

Mesmo o leão, o rei dos animais, precisa sair à procura de sua presa na selva. Está declarado: na hi suptasya siṁhasya praviśanti mukhe mṛgāḥ. O leão não pode pensar “Como sou o rei da floresta, deixe-me dormir que todos os animais cairão na minha boca”. Isto não é possível. “Não, senhor. Embora você seja um leão, você deve sair à procura de sua comida”. Assim, até mesmo o leão, embora tão poderoso, tem de se esforçar com muita dificuldade para encontrar outro animal para comer, e, de forma semelhante, todos neste mundo material são obrigados a trabalhar com muita dificuldade para continuar sua vida.

I když je lev králem zvířat, musí si v lese hledat kořist. Říká se: na hi suptasya siṁhasya praviśanti mukhe mṛgāḥ. Lev si nemůže myslet: „Protože jsem králem celého lesa, budu jenom spát a všechna zvířata sama přijdou do mé tlamy.“ To není možné. „Ne, i když jsi lev, musíš jít a hledat si potravu.“ Takže dokonce i lev, přestože je tak silný, musí velice tĕžce lovit jiná zvířata. Podobnĕ i každý v hmotném svĕtĕ musí tĕžce pracovat, aby přežil.

Assim, pa indica pariśrama, trabalho, e pha refere-se a phenila, que significa “espuma”. Enquanto trabalha arduamente, o cavalo espuma pela boca, e, da mesma forma, os seres humanos também têm de trabalhar arduamente assim. Tal trabalho árduo, entretanto, é vyartha, fútil, e é isto o que indica a letra ba. E bha indica bhaya, temor. Apesar de trabalhar tão arduamente a pessoa, de alguma forma, está sempre receosa de que as coisas não aconteçam como ela deseja. A natureza do corpo envolve o comer, o dormir, o reproduzir e o temer (āhāra-nidrā-bhaya-maithunaṁ ca). A despeito de alguém comer muito bem, precisa cuidar para não comer demais, ou ficará doente. Assim, até mesmo o comer envolve o temor. Um pássaro, enquanto come, olha para lá e para cá, amedrontado, vendo se algum inimigo está se aproximando. E, para todas as entidades vivas, tudo acaba com a morte, mṛtyu, o que é indicado pela letra ma.

Pa označuje tĕžkou práci (pariśrama) a pha se odvozuje od slova phenila, což znamená „pĕna“. Když kůň tĕžce pracuje, z huby mu vychází pĕna, a stejnĕ tĕžce musí pracovat i lidé. Taková tvrdá práce je ale vyartha neboli zbytečná, a to naznačuje písmeno ba. Bha potom označuje strach, bhaya. Bez ohledu na to, jak človĕk tĕžce pracuje, má vždy strach, že se nĕco nepodaří tak, jak si přeje. S existencí tĕla souvisí jedení, spaní, páření se a strach (āhāra-nidrā-bhaya-maithunaṁ ca). I když jíme velice dobrá jídla, musíme dávat pozor, abychom se nepřejídali a nebyli nemocní. Takže dokonce i jedení je spojeno se strachem. Když pták zobe zrní, neustále se rozhlíží na všechny strany, protože se bojí nepřítele. Pro všechny živé bytosti platí, že jednou všechno skončí smrtí, mṛtyu, a to naznačuje písmeno ma.

Assim, pavarga e seus componentes, as letras pa, pha, ba, bha e ma, indicam trabalho árduo (pariśrama), espuma na boca (phenila), frustração (vyartha), temor (bhaya) e morte (mṛtyu). Isto se chama pavarga, o caminho das tribulações materiais. Apavarga, entretanto, indica exatamente o oposto – o mundo espiritual, onde não há trabalho, nem espuma, nem frustração, nem temor, nem morte. Dessa maneira, Kṛṣṇa é conhecido como anapavarga-viryā, porque Ele mostra o caminho para o mundo espiritual.

Slovo pavarga a písmena pa, pha, ba, bha a ma, která ho tvoří, označují tĕžkou práci (pariśrama), pĕnu z úst (phenila), zklamání (vyartha), strach (bhaya) a smrt (mṛtyu). To je tedy pavarga neboli cesta hmotného utrpení. Apavarga ale označuje opačné    —    duchovní svĕt, ve kterém není žádná tĕžká práce, pĕna z úst, zklamání, strach nebo smrt. Kršna je tedy známý jako anapavarga-vīrya, neboť nám ukazuje cestu do duchovního svĕta.

Por que deveríamos sofrer essas cinco espécies de tribulação? Porque temos um corpo material. Tão logo aceitamos um corpo material – seja de presidente ou de homem comum, de semideus ou de ser humano, de inseto ou de Brahmā – somos obrigados a passar por essas tribulações. Isto se chama existência material. Kṛṣṇa vem, portanto, para mostrar às pessoas o caminho de apavarga, liberação dessas tribulações, e quando Kṛṣṇa mostra esse caminho devemos aceitá-lo. Kṛṣṇa diz muito claramente: “Renda-se a Mim. Dar-lhe-ei apavarga”. Ahaṁ tvāṁ sarvapāpebhyo mokṣayiṣyāmi: “Eu prometo dar-lhe proteção”. E Kṛṣṇa tem o poder para dar esta garantia.

Proč bychom mĕli zakoušet tĕchto pĕt druhů utrpení? Protože máme hmotná tĕla. Jakmile duše přijme hmotné tĕlo    —    nezáleží na tom, jestli je to tĕlo prezidenta nebo obyčejného človĕka, poloboha nebo lidské bytosti, hmyzu nebo Brahmy    —    čekají ji tato utrpení. Tomu se říká hmotná existence. Kršna proto přichází, aby nám ukázal cestu k osvobození z tĕchto utrpení (apavarga). Mĕli bychom ji tedy přijmout. Kršna říká velice jasnĕ: „Odevzdej se Mi a Já tĕ osvobodím.“ Ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi: „Ochráním tĕ.“ A Kršna je tak mocný, že tento slib dokáže splnit.

Kuntīdevī chama Kṛṣṇa de Govinda porque Ele dá prazer tanto às vacas quanto aos sentidos. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Govinda, Kṛṣṇa, é o ādi-puruṣa, a pessoa original. Aham ādir hi devānam (Bhagavad-gītā 10.2): Ele é a origem de semideuses tais como Brahmā, Viṣṇu e Śiva. Ninguém deve pensar que Brahmā, Viṣṇu e Śiva sejam a origem de tudo. Não. Kṛṣṇa diz, aham ādir hi devānam: “Eu sou a origem até desses semideuses”. Portanto, enfatizamos repetidamente que não adoramos ninguém além da pessoa original (govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi).

Kuntídéví Kršnu oslovuje jako Góvindu, neboť dává potĕšení kravám a smyslům. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Góvinda, Kršna, je ādi-puruṣa neboli původní osoba. Aham ādir hi devānām (Bg. 10.2): je původcem dokonce i polobohů jako je Brahmá, Višnu a Šiva. Lidé by si nemĕli myslet, že Brahmá, Višnu a Šiva jsou původcem všeho. Ne. Kršna říká: aham ādir hi devānām. „Jsem původcem dokonce i tĕchto polobohů.“ Opakovanĕ proto zdůrazňujeme, že neuctíváme nikoho jiného, než původní osobu (govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi).

Quando ora com as palavras go-dvija-surārti-harāvatāra, Kuntī indica que Govinda, Kṛṣṇa, desce a este mundo especialmente para proteger as vacas, os brāhmaṇa e os devotos. As pessoas demoníacas deste mundo são os maiores inimigos das vacas, porque mantém centenas e milhares de matadouros. Embora as vacas inocentes produzam leite, o alimento mais importante, e embora mesmo depois de mortas o couro delas sirva para fazer sapatos, as pessoas são tão destituídas de caráter que matam as vacas e, ainda assim, desejam ser felizes neste mundo. Como são pecaminosas!

Když se Kuntí modlí: go-dvija-surārti-harāvatāra, naznačuje, že Góvinda, Kršna, sestupuje do tohoto svĕta zvláštĕ proto, aby ochraňoval krávy, bráhmany a oddané. Démoni jsou nejvĕtšími nepřáteli krav, neboť stavĕjí stovky a tisíce jatek. Nevinná kráva nám dává mléko, nejdůležitĕjší potravinu, a po smrti nám dokonce dá svoji kůži, ze které si můžeme vyrobit boty. A lidé jsou přesto takoví darebáci, že krávy zabíjejí a myslí si, že mohou být šťastni. Jsou tak hříšní.

Por que se exige tanto a proteção às vacas? Porque a vaca é o animal mais importante. Não há preceito contra o comer da carne de tigre ou de outros animais. Na cultura védica, quem é comedor de carne é recomendado a comer carne de cabrito, cão, porco ou outros animais inferiores, mas nunca carne de vaca, o mais importante dentre os animais. Enquanto vivem, as vacas prestam serviço importante dando o leite, e, mesmo depois de mortas, prestam serviço com seu couro, cascos e chifres, que podem ser usados de muitas maneiras diferentes. Apesar disso, a sociedade humana atual é tão ingrata que desnecessariamente mata as vacas inocentes. Portanto, Kṛṣṇa vem para puni-los.

Proč je ochrana krav tak důležitá? Protože kráva je nejdůležitĕjším zvířetem. Nikde není nařízeno, že by lidé nemĕli jíst maso tygrů nebo jiných podobných zvířat. Ve védské kultuře se tĕm, kteří chtĕjí jíst maso, doporučuje jíst maso koz, psů, prasat nebo jiných nižších zvířat, ale nikde se nepíše, že by mĕli jíst maso nejdůležitĕjších zvířat    —    krav. Za života nám krávy dávají mléko, a dokonce i po smrti nám slouží tím, že můžeme různými způsoby použít jejich kůži, kopyta a rohy. I přesto je ale současná lidská společnost tak nevdĕčná, že tyto nevinné krávy bezdůvodnĕ zabíjí. Kršna proto přichází, aby hříšníky potrestal.

Kṛṣṇa é adorado com esta oração:

Kršna je uctíván touto modlitbou:

namo brahmaṇya-devāya
go-brāhmaṇa-hitāya ca
jagad-dhitāya kṛṣṇāya
govindāya namo namaḥ
namo brahmaṇya-devāya
go-brāhmaṇa-hitāya ca
jagad-dhitāya kṛṣṇāya
govindāya namo namaḥ

“Meu Senhor, o Senhor é o benquerente das vacas e dos brāhmaṇas, e é o benquerente de toda a sociedade humana e do mundo”. Para haver uma sociedade humana perfeita, é preciso haver proteção a go-dvija – às vacas e aos brāhmaṇas. A palavra dvija se refere ao brāhmaṇa, ou aquele que conhece brahman (Deus). Quando os demônios causam muitos incômodos aos brāhmaṇa e às vacas, Kṛṣṇa desce para restabelecer os princípios religiosos. Como o Senhor diz na Bhagavad-gītā (4.7):

„Můj Pane, jsi dobrodincem krav a bráhmanů a příznivcem celé lidské společnosti a svĕta.“ V dokonalé lidské společnosti musí být zajištĕna ochrana krav a bráhmanů (go-dvija). Slovo dvija označuje bráhmany neboli ty, kteří znají Brahman (Boha). Když démoni působí bráhmanům a kravám přílišné utrpení, Kršna sestupuje, aby obnovil náboženské zásady. Jak Pán říká v Bhagavad-gítĕ (4.7):

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Sempre e onde quer que haja um declínio na prática religiosa, ó descendente de Bharata, e uma ascensão predominante de irreligião – aí, então, Eu próprio faço Meu advento”. Na era atual, kali-yuga, as pessoas são muito pecaminosas e, consequentemente, estão sofrendo muito. Portanto, Kṛṣṇa faz Seu advento sob a forma de Seu nome, como se encontra no mahā-mantra Hare Kṛṣṇa: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

„Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a vzrůstá bezbožnost, ó potomku Bháratův, v té dobĕ Osobnĕ sestoupím.“ V současném vĕku, v Kali-juze, jsou lidé velice hříšní a velmi trpí. Kršna proto sestoupil v podobĕ Svého jména, v mahá-mantře: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare    /    Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare

A rainha Kuntī orou ao Senhor para que lhe descrevesse um fragmento de Suas glórias. O Senhor, após ouvir suas orações, que foram compostas com palavras escolhidas para Sua glorificação, respondeu sorrindo, e Seu sorriso era tão encantador quanto Seu poder místico. As almas condicionadas, que procuram controlar o mundo material, também se sentem cativadas pelos poderes místicos do Senhor. E Seus devotos são cativados diferentemente através das glórias do Senhor. Assim, todos os devotos adoram ao Senhor com palavras escolhidas. Nenhuma quantidade de palavras escolhidas é capaz de enumerar as glórias do Senhor, ainda assim Ele fica satisfeito com tais orações, da mesma forma que o pai fica satisfeito mesmo ao ouvir seu filhinho tentando falar. De modo que o Senhor sorriu e aceitou as orações da rainha Kuntī.

Královna Kuntí se modlila k Pánu, aby ukázal alespoň zlomek Své slávy. Když Pán vyslechl její krásné modlitby, usmál se a Jeho úsmĕv byl stejnĕ okouzlující jako Jeho mystická síla. Pánovy mystické síly okouzlí i podmínĕné duše, které se snaží ovládnout hmotný svĕt. Oddaní jsou jimi také okouzleni, ale jiným způsobem, a proto Ho opĕvují vybranými slovy. Ani ta nejvybranĕjší slova ale nestačí k tomu, aby plnĕ vyjádřila Pánovu slávu. Kršnu však přesto tyto modlitby potĕší, stejnĕ jako otce potĕší první lámaná slova z úst jeho malého dítĕte. S úsmĕvem na tváři proto přijal modlitby královny Kuntí.