Skip to main content

21

Kapitola 21

Qual é o Nosso Verdadeiro Valor?

Naše skutečná hodnota

ke vayaṁ nāma-rūpābhyāṁ
yadubhiḥ saha pāṇḍavāḥ
bhavato ’darśanaṁ yarhi
hṛṣīkāṇām iveśituḥ
ke vayaṁ nāma-rūpābhyāṁ
yadubhiḥ saha pāṇḍavāḥ
bhavato ’darśanaṁ yarhi
hṛṣīkāṇām iveśituḥ

Assim como o nome e a fama de um corpo em particular se acabam com a partida do espírito vivo; assim também, se Tu não zelares por nós, toda a nossa fama e todas as nossas atividades, juntamente com os Pāṇḍavas e os Yadus, terminarão de uma só vez.

Sláva a jméno hmotného tĕla zaniká s odchodem živé duše a podobnĕ naše sláva a činnosti společnĕ s Pánduovci a Jaduovci ihned zmizí, přestaneš-li nás udržovat Svým pohledem.

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.38

Šrímad-Bhágavatam 1.8.38

Kuntīdevī está completamente ciente de que a existência dos Pāṇḍavas se deve unicamente a Śrī Kṛṣṇa. Os Pāṇḍavas têm, indubitavelmente, bom nome e fama, e são guiados pelo grande rei Yudhiṣṭhira, que é a moralidade personificada, e os Yadus são, sem dúvida, grandes aliados; mas, sem a orientação do Senhor Kṛṣṇa, todos eles se tornam insignificantes, assim como os sentidos do corpo são inúteis sem a orientação da consciência. Ninguém deve se orgulhar de seu prestígio, poder e fama, deixando de orientar-se pelo favor do Senhor Supremo. Os seres vivos são sempre dependentes, e o objetivo último da dependência é o próprio Senhor. Podemos inventar, pelo nosso avanço em conhecimento material, todas as espécies de recursos materiais neutralizantes, mas, sem nos guiarmos pelo Senhor, todas essas invenções terminam em fiasco, por mais fortes e resistentes que sejam os elementos reativos.

Kuntídéví si je plnĕ vĕdoma, že Pánduovci vdĕčí za svoji existenci jedinĕ Šrí Kršnovi. Sláva Pánduovců byla nepochybnĕ veliká a vedl je slavný král Judhišthir, který byl zosobnĕnou mravností; mĕli také mocné spojence v Jaduovcích, ale bez Pána Kršny nikdo z nich nebyl ničím, stejnĕ jako je nepotřebné tĕlo, které není oživováno vĕdomím. Nikdo nemá být pyšný na svou povĕst, moc a slávu, jestliže jeho život není veden milostí Nejvyššího Pána. Živé bytosti jsou vždy závislé a konečným předmĕtem jejich závislosti je Pán Samotný. Pokrok hmotného poznání nám umožní vynalézat různé hmotné způsoby obrany, ale bez Pánova vedení všechny tyto vynálezy zkrachují, přestože vypadají bezpečnĕ a spolehlivĕ.

Tão logo um homem importante morra, seu nome e forma perdem a importância, mesmo que ele tenha sido um grande cientista, político ou filósofo. Enquanto estamos vivos, nosso nome, forma e atividades são gloriosos, mas, logo que a vida se vai, o corpo não passa de um saco de matéria. Enquanto vive, um homem importante pode ter muitos guarda-costas, para que ninguém se aproxime dele, mas, quando o mesmo homem morre, e está caído no chão, pode-se até chutá-lo, e praticamente ninguém se incomoda. Após o desaparecimento da alma, o corpo do homem importante não tem mais valor. E o que é esta alma? Ela é energia de Kṛṣṇa, e, portanto, é parte integrante de Kṛṣṇa. Então, quando a energia é recolhida – isto é, quando Kṛṣṇa sai do corpo – este perde a importância.

Jakmile nĕjaká důležitá osobnost zemře, její jméno a podoba ztratí veškerou důležitost, i když to byl velký vĕdec, politik nebo filozof. Dokud jsme živi, jsou naše jméno, podoba a činnosti slavné, ale jakmile zemřeme, naše tĕlo není nic jiného než kus hmoty. Dokud takový důležitý človĕk žije, má kolem sebe spousty strážců, kteří nedovolí, aby se k nĕmu nĕkdo přiblížil nebo se ho dotkl, ale když týž človĕk zemře a leží na zemi, každý ho může kopnout do obličeje a prakticky nikomu to nevadí. Když odejde duše, nemá již tĕlo žádnou cenu. A co je to duše? Je to Kršnova energie, a proto je Kršnovou nedílnou součástí. Když energie zmizí    —    když Kršna není přítomný    —    tĕlo již nemá žádnou hodnotu.

A energia de Kṛṣṇa e o próprio Kṛṣṇa não são diferentes (śakti-śaktimator abheda). O Sol, por exemplo, é o energético, e seu brilho é a energia. Enquanto a luz do Sol está presente, o Sol também está presente, e, sem o Sol, também não existe sua energia. A energia e o energético existem simultaneamente. Apesar de os filósofos māyāvādīs não aceitarem o energético, mas apenas a energia impessoal, temos de aceitar a ambos, a energia e o energético.

Kršnova energie a Kršna Samotný se od sebe neliší (śakti-śaktimator abhedaḥ). Například Slunce je energetický zdroj a sluneční svit je energie. Pokud existuje sluneční svit, existuje i Slunce. Kdyby ale neexistovalo Slunce, neexistovala by ani sluneční energie. S energií musí existovat i energetický zdroj. Přestože májávádští filozofové přijímají pouze neosobní energii a nepřijímají její zdroj, my musíme přijmout obojí.

Enquanto a energia trabalha, o energético mantém-se à parte, da mesma forma que o brilho do Sol se espalha enquanto o Sol permanece à parte. Analogamente, existe energia trabalhando através de toda a manifestação cósmica. A manifestação cósmica consiste em terra, água, fogo, ar, éter, mente, inteligência e falso ego. Esses oito elementos são energias materiais separadas (me bhinnā prakṛtir aṣṭadhā), e podemos compreender que, por trás dessas energias, deve haver uma fonte energética. Por exemplo: estamos usando a energia elétrica, mas, por trás dessa energia, estão a central elétrica e o engenheiro. Os ignorantes não compreendem isso. Eles simplesmente veem o poder desta manifestação cósmica, mas não compreendem que por trás deste poder está o poderoso, a origem do poder. Portanto, Kṛṣṇa vem e diz: “Eu sou o Poderoso. Eu estou por trás deste poder”.

Když je energie v činnosti, zdroj zůstává tam, kde je, stejnĕ jako když se sluneční záře šíří všude a slunce zůstává na svém místĕ. Podobnĕ působí i energie v tomto vesmírném projevu. Vesmírný projev se skládá ze zemĕ, vody, ohnĕ, vzduchu, éteru, mysli, inteligence a falešného ega. Tĕchto osm hmotných prvků jsou oddĕlené hmotné energie (me bhinnā prakṛtir aṣṭadhā) a je jasné, že za nimi musí existovat energetický zdroj. Při práci například používáme elektrickou energii, ale nikdy by nemohla vzniknout bez elektrárny a človĕka, který jí řídí. Darebáci to ale nechápou. Vidí pouze energii tohoto vesmírného projevu a nepochopí, že za touto energií je její tvůrce neboli zdroj energie. Kršna proto přichází a říká: „Já jsem zdrojem této energie. Já ji ovládám.“

O próprio Kṛṣṇa vem pessoalmente, porque não temos os olhos para vê-lO nem compreendê-lO. Quando contemplamos a forma de Deus, pensamos que, já que Ele criou há milhões e milhões de anos, deve ser um homem muito velho. Por conseguinte, Deus pessoalmente aparece diante de nós, para que possamos vê-lO como Ele é. Esta é Sua bondade. O Senhor diz na Bhagavad-gītā (4.7):

Jelikož nemáme oči uzpůsobené tomu, abychom mohli Kršnu vidĕt a pochopit Ho, přichází Osobnĕ. Když přemýšlíme o podobĕ Boha, představujeme si Ho jako starého človĕka, protože víme, že Bůh stvořil vesmír před miliony a miliony let. Bůh se proto před námi Osobnĕ zjevuje, abychom vidĕli, kdo opravdu je. Je velice laskavý. Pán říká v Bhagavad-gítĕ (4.7):

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Sempre e onde quer que haja um declínio na prática religiosa, ó descendente de Bharata, e um aumento predominante de irreligião – aí, então, Eu próprio venho”.

„Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a vzrůstá bezbožnost, ó Bháratovče, v té dobĕ Osobnĕ sestoupím.“

Deus vem a este mundo em pessoa, deixa Suas instruções, como as da Bhagavad-gītā, e deixa, também, os devotos que podem explicar como Ele é. Ainda assim, somos tão teimosos e obstinados que não aceitamos Deus. Isto é tolice. Na Bhagavad-gītā, aqueles que não aceitam Deus são chamados de mūdhāḥ – patifes e tolos.

Bůh přichází do tohoto svĕta Osobnĕ, zanechává Své pokyny například v podobĕ Bhagavad-gíty a také posílá Své oddané, kteří mohou vysvĕtlit, kdo Bůh je. My jsme však natolik tvrdohlaví, že existenci Boha nepřijímáme. To je bláznovství. V Bhagavad-gítĕ jsou ti, kteří popírají existenci Boha, nazýváni múdhové neboli darebáci a hlupáci.

Deus existe, e Sua energia também. Então, se não podemos ver Deus podemos, ao menos, ver Sua energia. Pode ser que não vejamos a central elétrica, nem o engenheiro que controla o fluxo de energia, mas usamos a eletricidade de muitas formas variadas. Assim sendo, deveríamos perguntar de onde está vindo a eletricidade. Isto é inteligência, e, quem for assim inquisitivo, algum dia encontrará a central elétrica. Da mesma maneira, quem estudar um pouco mais, para descobrir quem está controlando a central elétrica, descobrirá que é um ser humano. Embora a eletricidade seja impessoal, e mesmo a central elétrica seja impessoal, o homem por trás de tudo é uma pessoa. Analogamente, Deus é uma pessoa. Esta é uma conclusão lógica. Como poderia Ele ser impessoal? O impessoal não tem inteligência. Nós inventamos tantas máquinas maravilhosas, mas elas não são inteligentes. A inteligência vem do operador. Por isso, Kṛṣṇa diz, mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram: “Vocês estão vendo a energia funcionar, nas ações e reações maravilhosas desta manifestação cósmica material, mas não pensem que elas funcionam independentemente. Não. Eu estou por trás delas”.

Bůh existuje a existuje také Jeho energie, takže když nemůžeme vidĕt Boha, můžeme vidĕt alespoň Jeho energii. I když nevidíme elektrárnu nebo človĕka, který ji řídí, přesto používáme při práci elektrickou energii. Mĕli bychom proto zapojit svoji inteligenci a ptát se, odkud tato energie pochází. Kdo si bude klást takové otázky, dojde nakonec ke zdroji, k elektrárnĕ samotné. A když se bude chtít seznámit s chodem elektrárny, dojde až k človĕku, který ji řídí. I když elektrická energie, a dokonce i elektrárna, jsou neosobní, človĕk, který za vším stojí, je osoba. Stejnĕ je i Bůh osoba. To je logické. Jak by mohl být neosobní? To, co je neosobní, nemá žádnou inteligenci. Vynalezli jsme tolik úžasných strojů, které však nemají žádnou inteligenci. Inteligenci musí mít človĕk, který se strojem pracuje. Kršna proto říká: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. „Podivuhodné akce a reakce v tomto hmotném vesmírného projevu vznikají činností energie. Nemysli si však, že tato energie pracuje nezávisle, neboť Já jsem její vládce.“

Kṛṣṇa diz mais:

Kršna dále říká:

mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

“Sob minha forma imanifesta, Eu penetro todo o Universo. Todos os seres estão em Mim, mas Eu não estou neles” (Bhagavad-gītā 9.4). Aquilo que é avyakta, imanifesto, também tem mūrti, forma. O céu, por exemplo, é avyakta, imanifesto, mas também tem forma – a forma arredondada do Universo. Se formos ao oceano, também encontraremos uma forma, como a de um círculo enorme. Nada existe sem forma; tudo tem forma, mesmo o que, supostamente, seja impessoal.

„Ve Své neprojevené podobĕ pronikám celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mnĕ, ale Já nejsem v nich.“ (Bg. 9.4) To, co je avyakta neboli neprojevené, má také mūrtineboli podobu. Například obloha je avyakta, neprojevená, ale má podobu kulatého vesmíru. Stejnĕ můžeme zjistit, že i oceán má podobu     —    je jako velký kruh. Vše, co existuje, má nĕjakou podobu, dokonce i to, co je zdánlivĕ neosobní.

Portanto, a ideia de que tudo é zero, ou impessoal, é tolice. Por trás do aspecto impessoal e do chamado vazio, está a forma suprema – Kṛṣṇa. Está dito: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇa-sac-cid-ānanda-vigrahaḥ. A palavra īśvara significa “controlador”. A natureza não controla a si própria; o verdadeiro controlador é Kṛṣṇa. Icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā. A Brahma-saṁhitā (5.44) diz que Prakṛti – ou Durgā, a deidade da natureza material – trabalha sob a orientação de Govinda, Kṛṣṇa. Como ela trabalha? Exatamente como uma sombra. Debaixo de nossa mão fica a sombra, e, à medida que a mão se move, a sombra a segue. Por trás de todas as manifestações, há movimento. Eu tenho, às vezes, dado o exemplo da locomotiva que puxa outros vagões numa estrada de ferro. A máquina cria o movimento e puxa um vagão, que em seguida puxa outro, e mais outro, e assim por diante. De forma semelhante, quem pôs a manifestação cósmica em movimento? A origem desse movimento é Kṛṣṇa.

Myšlenka, že všechno je neosobní nula, je proto bláznovství. Za neosobním aspektem nebo takzvanou prázdnotou stojí nejvyšší podoba    —    Kršna. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ. Slovo īśvara znamená „vládce“. Příroda nevládne sama sobĕ; skutečným vládcem je Kršna. Icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā. Brahma-sanhitá (5.44) říká, že Prakrti neboli Durgá    —    božstvo hmotné přírody    —    pracuje pod vedením Góvindy, Kršny. Jakým způsobem se chová? Právĕ jako stín. Naše ruka vrhá stín, a když se ruka pohybuje, stín se hýbe současnĕ s ní. Příčinou každého projevu je pohyb. Můžeme to vysvĕtlit na příkladu vagónů na kolejích. Lokomotiva se rozjede a postupnĕ se dají do pohybu i ostatní vagóny. Podobnĕ se můžeme ptát, kdo uvedl do pohybu tento vesmírný projev. Původní osobou, která vše uvedla do pohybu, je Kršna.

Aqui, Kuntīdevī diz: “Nós, Pāṇḍavas, ficamos famosos, e as pessoas dizem que somos muito importantes. Por quê? Porque Você é nosso amigo”. Kṛṣṇa era amigo dos Pāṇḍavas e especificamente de Arjuna. Portanto, Arjuna era o maior e mais valoroso dentre os guerreiros. Mas Kuntīdevī sabia. “As pessoas dizem: ‘Oh! Os Pāṇḍavas são guerreiros e heróis tão hábeis’, mas qual é o valor de meus filhos, os Pāṇḍavas?” Da mesma forma, a dinastia Yadu era famosa porque Kṛṣṇa nasceu nessa família. Mas Kuntīdevī diz, ke vayam: “O que somos nós? Qual o nosso valor?” Ke vayam nāma-rūpābhyām: “Temos nosso nome e forma, mas, sem Você, tudo isso é inútil. Não tem valor”.

Kuntídéví říká: „My, Pánduovci, jsme nyní slavní a lidé nás považují za důležité osobnosti. Proč? Protože jsi náš přítel.“ Kršna byl přítelem Pánduovců a zvláštĕ Ardžuny. Ardžuna se díky tomu stal velkým a neohroženým bojovníkem. Kuntídéví ale vĕdĕla, že i když lidé považují Pánduovce za velké válečníky a hrdiny, ve skutečnosti její synové sami nic neznamenají. Podobnĕ se i jaduovská dynastie proslavila jen díky tomu, že se v ní narodil Kršna. Ale Kuntídéví říká: ke vayaṁ? „Kdo jsme? Co znamenáme?“ Ke vayaṁ nāma-rūpābhyām: „Bez Tebe naše jména a postavení nemají žádnou cenu.“

As pessoas não entendem isso. Elas têm muito orgulho de terem um bom corpo e um bom nome. E pensam: “Eu sou americano”, “Eu sou indiano”, “Eu sou alemão”, e assim por diante. Mas o que é isso tudo? São apenas nomes e formas falsos, sem nenhum valor.

Lidé to nechápou. Jsou velice pyšní na to, že mají hezká tĕla a jsou slavní. Myslí si: „Jsem Američan,“ „Jsem Ind,“ „Jsem Nĕmec“ atd. To všechno jsou jen falešná jména a falešné tituly, které jsou naprosto bezcenné.

Se subtrairmos Kṛṣṇa, fica tudo zero. Isso é um fato, mas as pessoas são tão irracionais que não compreendem. Mas quem pode negá-lo? O corpo americano ou o corpo indiano podem ter um ótimo nome, mas, sem a consciência, qual é o seu valor? Nenhum valor. Portanto se diz:

Kdybychom dali stranou Kršnu, všechno ostatní by byla nula. To je skutečnost. Lidé jsou ale takoví darebáci, že to nedokáží pochopit. Jak to nĕkdo může popírat? Americké nebo indické tĕlo může mít sebelepší jméno, ale když v nĕm není přítomné vĕdomí, jaká je jeho hodnota? Žádná.

bhagavad-bhakti-hīnasya
jātiḥ śāstraṁ japas tapaḥ
aprāṇasyeva dehasya
maṇḍanaṁ loka-rañjanam
bhagavad-bhakti-hīnasya
jātiḥ śāstraṁ japas tapaḥ
aprāṇasyeva dehasya
maṇḍanaṁ loka-rañjanam

“Para quem esteja desprovido de serviço devocional a Kṛṣṇa, seu nascimento em grande família ou nação, seu conhecimento das escrituras reveladas, sua realização de austeridades e sacrifícios e seu cantar de mantras védicos – tudo isso são como ornamentos num corpo morto. Tais ornamentos servem simplesmente aos prazeres inventados, do povo em gera!” (Hari-bhakti-sudhodaya 3.11).

„Pro toho, kdo nevykonává oddanou službu Kršnovi, jsou zrození v dobré rodinĕ nebo národu, znalost zjevených písem, odříkání a pokání a recitování védských manter stejné jako ozdoby na mrtvém tĕle. Tyto ozdoby slouží jen k domnĕlému požitku v lidské společnosti.“ (Hari-bhakti-sudhódaja 3.11)

Todos nós temos consciência, mas o que é esta consciência? É consciência de Kṛṣṇa. Nós esquecemos Kṛṣṇa e, por isso, dizemos simplesmente “consciência”, mas, na verdade, “consciência” significa consciência de Kṛṣṇa, porque, sem Kṛṣṇa, não podemos ter consciência. Sem o Sol, como pode haver o brilho do Sol? Por isso, dizemos “luz do Sol”, e não apenas “luz”. Analogamente, “consciência” significa consciência de Kṛṣṇa. Isto requer um pouco de inteligência para compreender, mas devotos como Kuntī têm essa inteligência e compreensão. Por conseguinte, Kuntī diz: “Os Pāṇḍavas e os Yadus são tão importantes, mas qual é, na verdade, nosso valor?”

Všichni máme vĕdomí. Co je to vĕdomí? Je to vĕdomí Kršny. Na Kršnu jsme zapomnĕli, a proto říkáme jen „vĕdomí“. Skutečné „vĕdomí“ ale znamená vĕdomí Kršny, protože bez Kršny nemůžeme mít žádné vĕdomí. Jak by mohl existovat sluneční svit bez slunce? Říkáme proto „sluneční svit“ a nikoliv pouze „svit“. „Vĕdomí“ proto znamená vĕdomí Kršny. Abychom tomu porozumĕli, vyžaduje to trochu inteligence, kterou mají oddaní jako je Kuntí. Kuntí proto říká: „Pánduovci a Jaduovci mají důležitá postavení, ale co ve skutečnosti znamenají?“

Como Kṛṣṇa está Se despedindo, Kuntī lamenta: “Você vai embora, e não mais O veremos. Qual será, então, o valor do nosso nome e fama?” Bhavato ’darśanaṁ yarhi hṛṣīkāṇām iveśituḥ. Ela dá exemplo de que, sem Kṛṣṇa, eles são como os sentidos sem vida. No mundo material, nós desejamos o gozo dos sentidos, mas, sem Kṛṣṇa, ou sem consciência de Kṛṣṇa, não há possibilidade de gozo dos sentidos. Podemos ter braços e pernas fortes, mas, quando não há consciência – quando não há consciência de Kṛṣṇa – não podemos nem mesmo utilizar nossos membros. Uma pessoa inteligente, portanto, sabe que, sem Kṛṣṇa, seus sentidos não têm valor, e assim torna-se um devoto. Ela conclui corretamente que, por haver uma relação íntima entre os sentidos e Kṛṣṇa, enquanto os sentidos estiverem ativos é seu dever ocupá-los a serviço de Kṛṣṇa. Isto é bhakti.

Kršna se s nimi přišel rozloučit a Kuntí naříká: „Odcházíš a již Tĕ nebudeme moci vidĕt. K čemu nám potom budou naše povĕst a sláva?“ Bhavato 'darśanaṁ yarhi hṛṣīkāṇāṁ iveśituḥ. Říká, že bez Kršny budou jako smysly bez života. V tomto hmotném svĕtĕ toužíme uspokojovat své smysly, ale bez Kršny neboli bez vĕdomí Kršny nemůžeme mít žádný smyslový požitek. Můžeme mít silné ruce a nohy, ale když nemáme vĕdomí    —    vĕdomí Kršny    —     nemůžeme jich používat. Inteligentnímu človĕku je jasné, že bez Kršny nemají smysly žádnou cenu a stane se Jeho oddaným. Uvĕdomí si, že mezi smysly a Kršnou existuje blízký vztah a dokud jsou smysly činné, je povinností každého zamĕstnat je ve službĕ Kršnovi. To je bhakti.

Para usar um exemplo que tenho dado muitas vezes, suponhamos que, numa reunião, alguém encontre uma nota de cem dólares, que caiu do bolso de alguém. Se pegar a nota e guardá-la, essa pessoa é um ladrão, porque a nota não lhe pertence. Isso se chama bhoga, falso desfrute. Já outrem poderia pensar: “Oh! Por que deveria pegá-la? Ela não me pertence. Que fique onde está. Eu não tenho nada com isso”. Isso se chama tyāga, renúncia. Então, embora seja a mesma nota de cem dólares, alguém está querendo desfrutá-la, ao passo que outrem tenta renunciá-la. Porém, ambos – o bhogi e o tyāgi – são tolos.

Mnohokrát jsem to vysvĕtloval na následujícím příkladu. Představte si, že na nĕjakém shromáždĕní najdete stodolarovou bankovku, která nĕkomu vypadla z penĕženky. Když si ji vezmete a dáte ji do své vlastní penĕženky, jste zlodĕj, protože to nejsou vaše peníze. To se nazývá bhoga neboli falešný požitek. Nĕkdo si ale může myslet: „Proč bych si jí mĕl všímat? Patří nĕkomu jinému. Nechám ji tu ležet. Nemám s ní nic společného.“ To je tyāga neboli odříkání. I když je to stejná stodolarová bankovka, jeden človĕk si chce jejím prostřednictvím užívat a druhý se jí zříká. Oba    —    bhogī i tyāgī    —    jsou ale hlupáci.

Os bhogis são karmīs, ou seja, aqueles que trabalham arduamente para explorar os recursos da natureza material, como os cientistas, por exemplo, que fazem pesquisas para aumentar essa exploração. Sua intenção, na verdade, é roubar. Por outro lado, os tyāgis, aqueles que não conseguem roubar, têm a filosofia das “uvas verdes”: “Oh! Essas uvas são inúteis. Não há necessidade delas”. Naturalmente, na sua grande maioria, as pessoas são bhogis, isto é, tentam utilizar tudo para desfrutar o gozo dos sentidos. Mas, mesmo assim, há aqueles que se frustram com o gozo dos sentidos e que, portanto, dizem: “Não, não! Não precisamos dessas coisas!”

Bhogī je vlastnĕ karmí neboli ten, kdo velice tĕžce pracuje, aby mohl využívat zdroje hmotné přírody ke svému požitku. Jsou to například vĕdci, kteří zkoumají, jak přírodu vykořisťovat ještĕ více. Ve skutečnosti chtĕjí jen krást. Opakem je tyāgī neboli ten, kdo krást nemůže, a řídí se takzvanou „filozofií kyselých hroznů“, neboť si myslí, že takové vĕci jsou na nic a že je nepotřebuje. Lidé jsou vĕtšinou bhogī    —    chtĕjí všechno používat pro smyslový požitek, ale najdeme i ty, kteří si nemohou užívat a říkají, že nic nepotřebují.

Continuando o exemplo, quando a nota de cem dólares é encontrada, quem age de maneira mais apropriada é aquele que a pega e pensa: “Alguém perdeu esta nota. Devo encontrar seu proprietário”. Ao devolver a nota, ele presta verdadeiro serviço. Aquele que pega a nota para si e aquele que a deixa no chão são inúteis. Da mesma forma, o bhogi e o tyāgi são inúteis. Mas o bhakta, o devoto, sabe que tudo pertence a Kṛṣṇa e que tudo deve ser oferecido a Ele. Isto é verdadeiro serviço.

Vraťme se k našemu příkladu. Správnĕ se zachová ten, kdo stodolarovou bankovku sebere a řekne si: „Nĕkdo ty peníze ztratil. Pokusím se ho najít,“ a potom bankovku vrátí majiteli. To je opravdová služba. Nemá smysl, když si nĕkdo peníze ponechá nebo je nechá ležet na zemi. To, co udĕlal bhogī i tyāgī, je k ničemu. Bhakta neboli oddaný ale ví, že všechno patří Kršnovi a že bychom Mu tedy mĕli všechno obĕtovat. To je skutečná služba.

Tudo pertence a Kṛṣṇa. O que é o corpo? É uma combinação de elementos materiais – terra, água, fogo, ar, éter – e os elementos sutis psicológicos – mente, inteligência e falso ego. Kṛṣṇa afirma: “Todos esses oito elementos são Minha energia separada”. Como, então, podemos alegar propriedade sobre o corpo e a mente? Embora diga que este corpo me pertença, eu nem mesmo sei como ele funciona. Um inquilino, num apartamento, pode pagar o aluguel, e, de alguma maneira, ocupar o apartamento e desfrutar as suas facilidades, embora não saiba como funciona o sistema de água quente central do prédio. De forma semelhante, embora não saibamos dos detalhes do seu funcionamento, usamos este corpo que, na verdade, não nos pertence, mas, sim, pertence a Kṛṣṇa. Este é o fato verdadeiro. O corpo consiste de sentidos e mente. Portanto, os sentidos e a mente também pertencem a Kṛṣṇa.

Všechno patří Kršnovi. Co je toto tĕlo? Je to pouze seskupení hmotných prvků    —    zemĕ, vody, ohnĕ, vzduchu a jemných psychických prvků    —    mysli, inteligence a falešného ega. Kršna říká: „Všech tĕchto osm prvků jsou Moje oddĕlené energie.“ Jak mohou být potom tĕlo a mysl naše? I když říkám, že toto tĕlo je moje, nevím ani, jak funguje. Nájemník v bytĕ může platit nájem a používat všechno zařízení, i když třeba ani neví, jak funguje rozvod vody a tepla. Podobnĕ i my neznáme podrobnosti o tĕlesných funkcích, a přesto používáme toto tĕlo, které ve skutečnosti nepatří nám, ale Kršnovi. Tĕlo se skládá ze smyslů a z mysli, a smysly i mysl tedy také patří Kršnovi.

Eu sou uma alma espiritual, mas me foi dada a oportunidade de utilizar determinada espécie de corpo material. Como eu o desejei, recebi este corpo, pela bondade de Kṛṣṇa. Ye yathā māṁ prapadyante tāṁś tathaiva bhajāmy aham. Se desejar, Kṛṣṇa lhe dará o corpo de um rei. Seguindo o método prescrito, pode-se obter um corpo de rei. E, se alguém desejar o corpo de um porco, para poder comer excremento, Kṛṣṇa também lhe dará esse tipo de corpo. Mas agora, nesta forma humana de vida, devemos compreender: “Tudo pertence a Kṛṣṇa. Então, por que estou ansioso pela satisfação do corpo que eu julgava que fosse meu? Pelo contrário, agora que tenho este corpo, devo servir Kṛṣṇa”. Isto é inteligência, e isto é bhakti.

Jsem duše, ale dostal jsem příležitost užívat určitý druh hmotného tĕla. Chtĕl jsem to a Kršna je tak laskavý, že mi takové tĕlo dal. Ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Když nĕkdo touží po tĕle krále a následuje předepsaný způsob, Kršna mu ho dá. A když nĕkdo chce tĕlo prasete, aby mohl jíst výkaly, Kršna mu dá i takové tĕlo. V lidské životní podobĕ bychom ale mĕli pochopit: „Všechno patří Kršnovi. Proč tedy neustále toužím uspokojovat tohle tĕlo, jako kdyby patřilo mnĕ? Radĕji bych je mĕl využívat ve službĕ Kršnovi.“ Takové uvažování je známkou inteligence a bhakti neboli oddanosti.

Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanṁ bhaktir ucyate; bhakti significa usar hṛṣīka, os sentidos, a serviço de Hṛṣīkeśa, Kṛṣṇa, o senhor dos sentidos (tvayā hṛṣīkeśeṇa hṛdi sthitasya yathā karomi). Como desejei o gozo dos sentidos, esquecendo que, na verdade, tudo pertence a Kṛṣṇa, recebi este corpo, que é uma facilidade para tal. Os sentidos, porém, não têm valor sem Kṛṣṇa, em virtude do que a conclusão natural é que os sentidos pertencem a Kṛṣṇa. Por conseguinte, já que tenho estes sentidos, por que não os usar para a satisfação de Kṛṣṇa? Isto é bhakti.

Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate. Bhakti znamená užívat smyslů (hṛṣīka) ve službĕ Hršíkéšovi, Kršnovi, který je Pánem smyslů (tvayā hṛṣīkeśena hṛdi sthitasya yathā karomi). Protože jsem chtĕl uspokojovat své smysly a zapomnĕl jsem, že všechno ve skutečnosti patří Kršnovi, dostal jsem tohle tĕlo, jehož prostřednictvím si mohu užívat. Jelikož ale smysly nemají bez spojení s Kršnou žádnou hodnotu, přirozenĕ z toho vyvodíme, že smysly patří Kršnovi. Proč tedy nevyužít smyslů pro uspokojení Kršny? To je bhakti.