Capítulo Trinta e Quatro

Kapitola třicátá čtvrtá

O Néctar da Devoção

Nektar oddanosti

O tipo particular de sentimento extático amoroso que se desenvolve dentro do coração de um devoto particular é considerado vibhāva. E as manifestações resultantes, tais como mover as sobrancelhas, temor, espanto e riso, as quais foram explicadas anteriormente, chamam-se anubhāva. Os diferentes motivos para se desenvolver anubhāva e vibhāva são chamados de êxtase constante, ou sañcāri-bhāva

Určitý druh extatického pocitu lásky, který se vyvíjí v srdci oddaného, označujeme vibhāva, a výsledné projevy, jako je pohyb obočí, strach, údiv a úsměvy, které jsme dříve vysvětlili, se nazývají anubhāva. Anubhāva a vibhāva mají různé příčiny rozvoje, které se nazývají setrvávající extáze neboli sañcāri-bhāva.

Toda vez que se recitam poemas ou que se representa uma peça teatral sobre diferentes passatempos de Kṛṣṇa, a audiência desenvolve diferentes tipos de serviço transcendental amoroso ao Senhor. Aqueles a constituírem a plateia desfrutam diferentes tipos de vibhāva, anubhāva e sañcāri-bhāva.

Kdykoliv se přednáší poezie nebo hraje divadelní představení o různých zábavách Kršny, u lidí v obecenstvu se rozvine určitý druh transcendentální láskyplné služby Pánu. Těší se z různých druhů vibhávy, anubhávy a saňčári-bhávy.

Ninguém que ainda esteja na plataforma material deve discutir essas diferentes descrições de bhāva e anubhāva citando diferentes declarações de obras transcendentais. Semelhantes manifestações são amostras da potência de prazer transcendental do Senhor. Devemos simplesmente tentar compreender que, na plataforma espiritual, existem muitas variedades de amor recíproco. Jamais devemos considerar que essas reciprocações amorosas são materiais. No Mahābhārata (Udyama-parva), adverte-se que aquilo que é inconcebível não deve ser submetido a argumentos. Na realidade, os eventos do mundo espiritual são inconcebíveis a nós no estado de vida em que nos encontramos no momento presente. Grandes almas liberadas, como Rūpa Gosvāmī e outros, tentam apresentar-nos algo das atividades transcendentais no mundo espiritual, mas, de modo geral, tais eventos nos continuarão sendo inconcebíveis por ora. É possível compreender as reciprocações de serviço transcendental amoroso com Kṛṣṇa unicamente quando se está realmente em contato com a potência de prazer do Senhor Supremo.

Žádný člověk, který se nachází na hmotné úrovni, by neměl rozmlouvat o různých popisech bhávy a anubhávy citováním různých výroků v transcendentálních písmech. Jsou to projevy Pánovy transcendentální energie blaženosti. Člověk by se měl pouze snažit pochopit, že na duchovní úrovni existuje při výměně lásky mnoho rozmanitostí. Takové láskyplné výměny bychom nikdy neměli považovat za hmotné. V Mahábháratě, Udjama-parvě, je varování, že věci, které jsou nepochopitelné, by neměly být předmětem polemiky. Činnosti duchovního světa jsou pro nás v našem současném stavu skutečně nepochopitelné. Velké osvobozené duše jako Rúpa Gósvámí a jiní se nám pokusili nějak naznačit transcendentální činnosti v duchovním světě, ale celkově pro nás toto jednání zůstane v současnosti nepochopitelné. Pochopit výměny transcendentální láskyplné služby s Kršnou je možné pouze tehdy, je-li člověk opravdu ve styku s energií blaženosti Nejvyššího Pána.

A este respeito, Śrī Rūpa Gosvāmī apresenta o exemplo das nuvens no céu. As nuvens existentes no céu surgem do oceano, e, quando as nuvens novamente se tornam água e caem ao solo, elas escorrem de volta para o oceano. De maneira similar, a potência de prazer de Kṛṣṇa é comparada ao oceano. O devoto puro é a nuvem possuidora de prazer, e, quando ele se enche de serviço transcendental amoroso, ele pode conceder sua misericórdia na forma de um aguaceiro – e a potência de prazer regressa ao oceano de Kṛṣṇa.

V této souvislosti dává Šrí Rúpa Gósvámí příklad mraků na obloze. Mraky na obloze pocházejí z oceánu, a když se z mraků opět stane voda a spadne na zem, stečou do oceánu zpátky. Kršnova energie blaženosti se tedy přirovnává k oceánu. Čistý oddaný je jako blažený mrak, a když je naplněn transcendentální láskyplnou službou, může udělit svou milost jako liják deště — a energie blaženosti se vrátí do oceánu Kršny.

Atração direta e indireta por Kṛṣṇa

Přímé a nepřímé pouto ke Kršnovi

O prazer transcendental que se obtém do serviço devocional pode ser dividido em dois grupos: serviço devocional direto e serviço devocional indireto. O serviço devocional direto divide-se em cinco disposições ou sabores transcendentais, e o serviço devocional indireto divide-se em sete disposições transcendentais. Os serviços devocionais diretos são os seguintes: neutralidade, servidão, fraternidade, paternidade e amor conjugal. O serviço devocional indireto divide-se em riso, compaixão, ira, cavalheirismo, pavor, espanto e horror. O serviço devocional, por conseguinte, pode ser dividido em doze tipos, cada um dos quais possuidor de uma cor diferente. As cores são branco, policromo, alaranjado, vermelho, verde claro, cinzento, amarelo, esbranquiçado, esfumaçado, rosa, preto e nublado. Os doze tipos diferentes de disposições transcendentais são controlados por diferentes encarnações de Deus, tais como Kapila, Mādhava, Upendra, Nṛsiṁha, Nanda-nandana, Balarāma, Kūrma, Kalki, Rāghava, Bhārgava, Varāha e Matsya.

Transcendentální radost získanou z oddané služby můžeme rozdělit na dvě skupiny: přímá oddaná služba a nepřímá oddaná služba. Přímou oddanou službu můžeme rozdělit do pěti transcendentálních nálad neboli příchutí a nepřímou oddanou službu do sedmi transcendentálních nálad. Přímé oddané služby jsou následující: neutrálnost, služebnictví, přátelství, rodičovství a milostná láska. K nepřímé oddané službě patří smích, soucit, hněv, rytířství, obavy, údiv a hrůza. Oddaná služba může být tedy rozdělena na dvanáct druhů, z čehož každý má odlišnou barvu. Jsou to: bílá, mnohobarevná, oranžová, červená, světle zelená, šedá, žlutá, šedobílá, kouřová, růžová, černá a mlhavá. Dvanáct různých druhů transcendentálních nálad ovládají různé inkarnace Boha, a to Kapila, Mádhava, Upéndra, Nrsinha, Nanda-nandana, Balaráma, Kúrma, Kalki, Rághava, Bhárgava, Varáha a Matsja.

Manutenção, manifestação, expansão, reflexo e lamentação são os cinco sintomas visíveis nas reciprocações de amor extático. Portanto, pode-se fazer o teste do serviço devocional com base nestes cinco sintomas. No serviço devocional de neutralidade, há manutenção; no serviço devocional cavalheiresco, há expansão; no serviço devocional compassivo, há reflexo; no serviço devocional irado, há lamentação, e assim por diante.

Zachování, projevení, expanze, odražení a naříkání je pět viditelných příznaků ve výměnách extatické lásky. Oddanou službu můžeme tedy rozpoznat podle těchto pěti příznaků. V neutrální oddané službě je zachování, v rytířské oddané službě je rozšíření, v soucitné oddané službě je odražení, v hněvivé oddané službě je naříkání atd.

Um estado aparentemente lastimável no serviço devocional pode parecer aflitivo para o estudante inexperiente, mas os devotos peritos consideram que os sentimentos do devoto nesse estado lastimável são extáticos. Às vezes se considera, por exemplo, que o tema do Rāmāyaṇa é lastimável e desolador para o coração, mas, na realidade, isto não é fato. O Rāmāyaṇa narra como o Senhor Rāma foi enviado para a floresta por Seu pai precisamente quando ia ser entronado. Depois da partida do Senhor Rāma, Mahārāja Daśaratha, Seu pai, morreu. Na floresta, Sītādevī, Sua esposa, foi raptada por Rāvaṇa, e houve uma grande guerra. Quando finalmente Sītādevī foi salva das garras de Rāvaṇa, toda a família e todo o reino de Rāvaṇa, e o próprio Rāvaṇa, foram destruídos. Quando Sītādevī regressou a casa, ela foi posta à prova no fogo, e, depois de alguns dias, foi novamente banida para a floresta. Todos estes temas do Rāmāyaṇa parecem muito lamentáveis, podendo parecer muito desoladores para o recitador, mas, na realidade, não é o caso. Se o fosse, por que Hanumān, o grande devoto do Senhor Rāmacandra, leria diariamente acerca das atividades do Senhor Rāmacandra tal como estão descritas no próprio Rāmāyaṇa? O fato é que, em qualquer uma das doze disposições transcendentais de serviço devocional, tudo é transcendentalmente agradável.

Zdánlivě nepříznivé podmínky v oddané službě mohou nezkušenému studentu připadat bolestné, ale zkušení oddaní považují pocity oddaného v žalostných podmínkách za extatické. Příběh Rámájany může být například považován za žalostný a smutný, ale ve skutečnosti tomu tak není. Rámájana líčí, jak otec poslal Pána Rámu do lesa právě když měl být korunován. Po Rámově odchodu Jeho otec, Mahárádža Dašaratha, zemřel. Jeho manželku Sítu unesl v lese Rávana a vypukla velká válka. Když byla Sítádéví nakonec osvobozena z Rávanových spárů, celá Rávanova rodina, jeho království a Rávana samotný byli zničeni. Když Sítádéví přišla domů, prošla zkouškou ohněm a po několika dnech byla znovu vyhnána do lesa. Všechny tyto události Rámájany se zdají být velice smutné a tomu, kdo je vypráví, mohou připadat sužující, ale ve skutečnosti takové nejsou. Proč by potom Hanumán, velký oddaný Šrí Rámačandry, denně četl z Rámájany o činnostech Šrí Rámačandry? Ve skutečnosti je ve všech výše zmíněných dvanácti transcendentálních náladách oddané služby vše transcendentálně blažené.

A este respeito, Śrīla Rūpa Gosvāmī manifesta pesar por aqueles que estão no fogo da falsa renúncia, do hábito especulativo seco e que negligenciam o serviço devocional. Os indivíduos que estão apegados às cerimônias ritualísticas recomendadas nos Vedas e ao Brahman impessoal não podem saborear o prazer transcendental do serviço devocional. Logo, Śrī Rūpa Gosvāmī aconselha que os devotos que já tiverem provado o néctar da devoção devem ter muito cuidado em proteger o serviço devocional de tais especuladores secos, elevacionistas ritualistas formais e salvacionistas impessoais. Os devotos devem proteger sua joia preciosa de amor espiritual das garras de gatunos e ladrões. Em outras palavras, um devoto puro não deve descrever o serviço devocional e seus diferentes aspectos analíticos aos especuladores áridos e aos falsos renunciantes.

Šríla Rúpa Gósvámí v této souvislosti litoval lidi, kteří jsou v ohni falešného odříkání, suchého spekulativního návyku, a kteří opomíjejí oddanou službu. Lidé, kteří jsou připoutaní k obřadům doporučeným ve Védách a k neosobnímu Brahmanu, nemohou vychutnat transcendentální blaženost oddané služby. Šrí Rúpa Gósvámí proto radí, aby oddaní, kteří již ochutnali nektar oddanosti, velice opatrně chránili oddanou službu před těmito suchými spekulanty, lidmi zajímajícími se o povýšení prostřednictvím obřadů a o neosobní spasení. Oddaní by měli ochraňovat svůj cenný drahokam duchovní lásky před spáry zlodějů a lupičů. Jinými slovy, čistý oddaný by neměl vyprávět o oddané službě a popisovat její aspekty suchým spekulantům a těm, kteří si falešně odříkají.

Aqueles que não são devotos jamais podem alcançar o benefício do serviço devocional. Para eles, é sempre muito difícil compreender o assunto do serviço devocional. Apenas aqueles que tenham dedicado suas vidas aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus podem saborear o verdadeiro néctar da devoção.

Lidé, kteří nejsou oddaní, nikdy nemohou dosáhnout prospěchu oddané služby. Jim jsou náměty oddané služby vždy velice těžko pochopitelné. Pouze lidé, kteří odevzdali své životy lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství, mohou ochutnat skutečný nektar oddanosti.

Quando se transcende a posição do amor extático, situando-se, de tal modo, na plataforma da bondade pura, que é a mais elevada, compreende-se que o coração já foi purificado de toda a contaminação material. Nesta fase pura de vida, pode-se saborear este néctar, e esta capacidade de saborear é tecnicamente chamada rasa, ou disposição transcendental.

Když člověk transcenduje úroveň extatické lásky a tak se dostane na nejvyšší úroveň čistého dobra, rozumí se, že již očistil srdce od všeho hmotného znečištění. Očištěný potom může ochutnat nektar a této schopnosti se odborně říká rasa neboli transcendentální nálada.

Neste ponto encerra-se o estudo resumido Bhaktivedanta da segunda divisão do Bhakti-rasāmṛta-sindhu, a qual concerne ao serviço devocional em geral.

Takto končí Bhaktivédantova souhrnná studie druhé části Bhakti-rasámrta-sindhu, která pojednává o obecné oddané službě.