Skip to main content

Capítulo Trinta e Dois

Kapitola třicátá druhá

Sintomas de Êxtase Contínuo

Příznaky nepřetržité extáze

O contínuo êxtase de amor pode permanecer como um rei poderoso, subjugando todas as manifestações temporárias de amor, bem como quaisquer elementos opostos de ira. Este êxtase pode se manifestar direta ou indiretamente, daí podermos descrever o amor extático como direto e indireto. Estes sintomas de amor extático são possíveis apenas quando se está plenamente situado em uma posição transcendental. Pode-se dividir o amor extático direto em dois grupos, a saber, egoísta e altruísta.

Nepřetržitá extáze lásky může dominovat jako mocný král a podrobit si všechny přechodné projevy lásky stejně jako jakékoliv odporující prvky hněvu. Může se projevit přímo nebo nepřímo, a extatickou lásku můžeme tedy označit jako přímou nebo nepřímou. Příznaky extatické lásky se mohou objevit pouze tehdy, je-li člověk zcela na transcendentální úrovni. Přímá extatická láska může být rozdělena na dvě skupiny — totiž sobecká a nesobecká.

Quando os sintomas não-contraditórios de amor extático manifestam-se distin­tamente, quaisquer sintomas contraditórios criam um sentimento de abominação. O amor extático contraditório é chamado egoísta. O amor extático que pode ajustar todos os sintomas contraditórios ou não-contraditórios chama-se amor altruísta direto. Estes sintomas altruístas podem ser divididos ainda em cinco grupos: neutralidade, servidão, fraternidade, parentalidade e amor conjugal. Tal amor extático assume uma disposição particular quando em contato com diferentes objetos de amor.

Když se zřetelně projeví neprotichůdné příznaky extatické lásky, jakékoliv protichůdné příznaky vytvoří pocit odporu. Protichůdná extatická láska se nazývá sobecká. Ta extatická láska, která může urovnat všechny protichůdné a neprotichůdné příznaky, se nazývá přímá nesobecká láska. Nesobecké příznaky lze opět rozdělit do pěti skupin: neutrálnost, služebnictví, přátelství, rodičovství a milostná láska. Taková extatická láska nabyde určité kvality ve styku s různými objekty lásky.

Neutralidade

Neutralita

A neutralidade pode ser subdividida ainda em geral, transparente e pacífica. A atração por Kṛṣṇa sentida pelo povo em geral ou por crianças não pode assumir nenhuma posição específica ou satisfatória. Ela pode manifestar-se às vezes no tremor do corpo e na mudança da cor dos olhos (para vermelho, branco, etc.), embora não haja sintoma de nenhuma afeição em particular.

Neutralita může být dále rozdělena na obecnou, průzračnou a mírnou. Připoutanost, kterou má ke Kršnovi obyčejný člověk nebo dítě, nemůže nabýt nějakého určitého uspokojujícího stavu. Někdy se může projevit chvěním těla a změnou barvy očí (do červena, do běla, apod.), třebaže se neprojeví žádný příznak žádné určité náklonnosti.

Um jovem disse a um idoso: “Vê só como esta criança – de apenas três anos de idade – está alegre! Simplesmente por ter visto Kṛṣṇa, ela está correndo muito depressa a produzir um som tumultuoso. Vê só!”. Este é um exemplo de amor extático neutro no coração de uma criança, sem nenhuma subdivisão específica.

Jeden mladík řekl starému člověku: „Jen se podívejte, jak je tohle malé, tříleté dítě veselé! Při pouhém pohledu na Kršnu svižně běhá a vydává divoký zvuk. Podívejte!“ To je příklad neutrální extatické lásky v srdci dítěte bez bližšího určení.

Devido aos diferentes tipos de atração por Kṛṣṇa, há diferentes variedades de devotos. Os sintomas deles manifestam­-se transparentemente, tal qual joias. É dito que um grande devoto brāhmaṇa ora se dirigia à Suprema Personalidade de Deus como um mestre, ora brincava com o Senhor valendo-se de diferentes tipos de palavras familiares. Ele ora protegia o Senhor com afeição filial, ora excla­mava ao Senhor chamando-O de seu amado, ora meditava no Senhor como a Superalma. Isto significa que o brāhmaṇa exprimia seus sintomas extáticos amorosos de diferentes maneiras em ocasiões diferentes. Contudo, em cada instância, em virtude do amor extá­tico, o brāhmaṇa mergulhou no oceano da felicidade e situou-se em amor puro. Assim, ele era um meio transparente, tal qual uma joia que mostra a realidade com cores variadas conforme sua própria natureza.

Podle různých druhů připoutanosti ke Kršnovi existují různé druhy oddaných. Jejich příznaky se projevují průzračně jako drahokamy. Říká se, že velký oddaný bráhman někdy oslovoval Nejvyšší Osobnost Božství jako pána a někdy s Ním žertoval nejrůznějšími důvěrnými slovy. Někdy ochraňoval Pána s rodičovskou náklonností, někdy volal Pána a oslovoval Ho jako svého milovaného; někdy o Něm meditoval jako o Nadduši. Znamená to, že bráhman vyjadřoval své extatické příznaky lásky různými způsoby v různé době. Díky extatické lásce však pokaždé plaval v oceánu štěstí a jeho láska byla čistá. Byl průzračným médiem jako drahokam, který ukazuje skutečnost v různých barvách podle své vlastní povahy.

Quando o grande sábio Nārada estava glorificando os passatempos do Senhor com sua vīṇā, os quatro Kumāras, encabeçados por Sanaka, tremiam completamente, apesar de estarem fundidos na concepção impessoal do Brahman. Outro devoto exclamou certa vez: “Embora eu possa alcançar a liberação simplesmente por servir os devotos, minha mente ainda está muito ansiosa por ver a Suprema Personalidade de Deus, cuja com­pleição corpórea é como uma nuvem escura”. Quando um devoto está assim ansioso por entrar em contato com a Suprema Personalidade de Deus, isso também pode ser aceito como um sintoma de amor neutro.

Když velký světec Nárada opěvoval zábavy Pána se svou vínou, čtyři Kumárové v čele se Sanakou se celí třásli, třebaže byli na úrovni neosobního pojetí Brahmanu. Jiný oddaný jednou řekl: „Osvobození mohu dosáhnout pouhou službou oddaným, ale má mysl přesto velice dychtí spatřit Osobnost Božství, Nejvyššího Pána, Jehož tělo má barvu tmavého mraku.“ Když oddaný touží přijít do styku s Nejvyšší Osobností Božství, můžeme to také považovat za příznak neutrální lásky.

Sabores puros e misturados

Čisté a smíšené příchutě

O devoto do Senhor Kṛṣṇa, em geral, pode ser situado em um grupo dentre três. Um grupo consiste naqueles que dependem completamente da afeição misericordiosa da Suprema Personalidade de Deus; outro grupo consiste nos devotos que lidam com Kṛṣṇa em termos amistosos; e o terceiro grupo consiste naqueles que lidam com Kṛṣṇa como Seu superior, com afeto parental. Estas três classes de devotos desenvolvem gradualmente diferentes relações de doçura transcendental com a Perso­nalidade de Deus. Quando a atração por Kṛṣṇa baseia-se apenas em uma disposição particular, isso se chama kevalā, ou estado puro. Neste estado puro de serviço devocional, desenvolve-se gradualmente o desejo de seguir os passos de um companheiro eterno de Kṛṣṇa; por exemplo, seguir os passos de Rasāla, o criado pessoal de Kṛṣṇa em Goloka Vṛndāvana; ou seguir o exemplo dos amigos de Kṛṣṇa, como Śrīdāmā e Sudāmā; ou seguir o exemplo de Nanda e Yaśodā, devotos em parentalidade. O amor extático por Kṛṣṇa jamais se manifesta diretamente com o próprio Kṛṣṇa. O devoto tem que seguir os passos dos companheiros eternos de Kṛṣṇa em Goloka Vṛndāvana.

Kršnův oddaný může být obvykle zařazen do jedné ze tří skupin. První skupinu tvoří ti, kteří zcela závisí na milosti a péči Nejvyšší Osobnosti Božství, další skupinu tvoří oddaní, kteří jednají s Kršnou přátelsky, a třetí skupinu tvoří ti, kteří jednají s Kršnou jako Jeho nadřízení s rodičovskou náklonností. Tyto tři skupiny oddaných postupně vyvinou s Osobností Božství vztahy různých transcendentálních nálad. Zakládá-li se pouto ke Kršnovi pouze na jedné náladě, říká se mu kevalā neboli čistý stav. Člověk na této čisté úrovni oddané služby postupně vyvine touhu následovat šlépěje věčného společníka Kršny, například šlépěje Rasály, osobního společníka Kršny v Gólóce Vrndávaně, nebo Kršnových přátel jako jsou Šrídámá a Sudámá nebo Nandy a Jašódy, oddaných v rodičovském vztahu. Extatická láska ke Kršnovi se nikdy neprojevuje přímo se samotným Kršnou. Oddaný musí následovat šlépěje věčných společníků Kršny v Gólóce Vrndávaně.

Quando as disposições transcendentais em relação a Kṛṣṇa se misturam (por exemplo, quando as relações com Kṛṣṇa em amizade, servidão e amor parental se misturam), o resultado chama-se disposição mista ou sabor misto. Esses sabores transcendentais mistos são manifestados por devotos como Uddhava, Bhīma e Mukharā, a criada pessoal de mãe Yaśodā. Embora às vezes se encontrem disposições devocionais em misturas, sempre se verifica que uma disposição particular é um fator saliente e constante. Essa disposição saliente deve ser aceita como a principal relação do devoto com Kṛṣṇa. Uddhava, por exemplo, relaciona-se com Kṛṣṇa como amigo, mas também se pode perceber um indício de servidão a Kṛṣṇa em seu caráter. Essa amizade chama-se amizade em reverência. A amizade de Śrīdāmā e Sudāmā, em contraste, é o padrão de ami­zade sem nenhum indício de reverência.

Když se transcendentální nálady ve vztahu s Kršnou smísí (například přátelský, služebnický a rodičovský vztah ke Kršnovi), výsledek se nazývá smíšená nálada neboli příchuť. Smíšené transcendentální příchutě se objevují u oddaných jako Uddhava, Bhíma a Mukhará, osobní společnice matky Jašódy. Oddané nálady jsou někdy smíšené, avšak určitá nálada je vždy převažující a stálá. Převažující nálada je hlavní vztah oddaného ke Kršnovi. Uddhava má například vztah ke Kršnovi jako přítel, ale v jeho povaze jsou viditelné také známky služebnictví. Říká se tomu uctivé přátelství. Přátelství, jehož příkladem jsou Šrídáma a Sudáma, je však typem přátelství bez jakékoliv známky uctivého přístupu.

Amor extático subordinado

Extatická láska v podřízeném vztahu

Os devotos que sempre pensam em Kṛṣṇa como alguém superior sentem amor extático subordinado. Para semelhante devoto, o conceito de inferioridade para com o Senhor é muito saliente, e ele raramente se interessa em algum outro tipo de disposição trans­cendental amorosa para com o Senhor.

Oddaní, kteří neustále myslí na Kršnu jako na svého nadřízeného, chovají ke Kršnovi extatickou lásku v podřízeném vztahu. U takového oddaného je velice výrazné pojetí podřazenosti Pánovi a jen velice zřídka se ve vztahu s Pánem zajímá o jiný druh transcendentální láskyplné nálady.

No Mukunda-mālā-stotra, compilado pelo rei Kulaśekhara, uma das orações diz: “Meu querido Senhor, Vós salvais as entidades vivas da condição infernal da vida mate­rialista, mas isso não me importa. Quer eu seja elevado à plataforma celestial, quer permaneça neste planeta Terra, quer seja enviado para algum planeta infernal, isso em nada me importa. Oro apenas que, no momento de minha morte, eu possa simplesmente me lembrar de Vossos dois belos pés, os quais são como flores de lótus fruti­ficando durante a estação do outono”.

V jedné modlitbě Mukunda-málá-stótry, kterou napsal král Kulašékhara, se říká: „Můj drahý Pane, jsi spasitel živých bytostí z pekla materialistického života, mně na tom však nezáleží. Ať už jsem povýšen na nebeské planety nebo zůstanu na planetě Zemi, či ať jsem seslán na nějakou pekelnou planetu, ani trochu mi na tom nezáleží. Modlím se pouze, abych v okamžiku smrti mohl jen vzpomínat na Tvé krásné nohy, které jsou jako lotosové květy rozkvétající během podzimního období.“

Amizade

Přátelství

No concernente à amizade, os devotos de alta classe que são quase como Kṛṣṇa são considerados grandes autoridades nas disposições de relações amistosas com a Su­prema Personalidade de Deus. Nessa plataforma de amizade, há diferentes tipos de risos e conversas galhofeiras. No Śrīmad-Bhāgavatam, descreve-se um exemplo de tal relação amistosa com Kṛṣṇa em uma ocasião em que Kṛṣṇa pensava: “Hoje, enquanto Eu tomava conta das vacas no pasto de Vṛndāvana, fui colher flores em um belo jardim. Nesse momento, Meus amigos, os vaqueirinhos, sentiram-se infelizes por terem de tolerar dois minutos separados de Mim. Então, quando eles Me encontraram, competimos entre nós para ver quem tocaria primeiro no outro com as flores que tínhamos nas mãos”.

Velicí oddaní, kteří jsou téměř jako Kršna, jsou považováni za velké autority v náladách přátelských vztahů s Nejvyšší Osobností Božství. Na této přátelské úrovni dochází k různým druhům žertovných rozhovorů a smíchu. Příklad přátelského vztahu s Kršnou popisuje Šrímad Bhágavatam, když si Kršna jednou myslel: „Při pastvě krav na vrndávanských pastviskách jsem dnes odešel do překrásné zahrady natrhat nějaké květiny. Moji přátelé pasáčci byli tehdy velice smutní, když měli snášet dvě minuty beze Mě, a když Mě našli, závodili jsme spolu, kdo se dřív dotkne druhého květinami v ruce.“

Um amigo de Kṛṣṇa criticou-O com estas palavras: “Meu querido Dāmodara, muito embora Śrīdāmā tenha Te derrotado e tenha Te reduzido bastante em força; com uma falsa expressão de força, Tu cobriste Tua vergonhosa condição de derrota”.

Jeden přítel Kršnu kritizoval: „Můj drahý Dámódaro, třebaže Tě Šrídhámá porazil a Tvoje síla dost utrpěla, falešnou siláckou pózou jsi přeci jen nějak zakryl svou ostudnou porážku.“

Parentalidade ou superioridade

Rodičovství neboli nadřízenost

Quando mãe Yaśodā tomou conhecimento de que as vacas de Kṛṣṇa estavam sendo levadas à força pelos fortes servos de Kaṁsa e que os delicados vaqueirinhos estavam tentando proteger suas vacas, ela pôs-se a pensar: “Como poderei proteger esses pobres meninos contra a invasão dos servos de Kaṁsa?”. Este é um exemplo de atitude de superioridade em um devoto.

Když matka Jašódá uslyšela, že silní služebníci Kansy násilím odvlekli Kršnovy krávy a že malí pasáčci se snažili své krávy chránit, začala přemýšlet: „Jak mohu ty ubohé chlapce ochránit před výpadem Kansových služebníků?“ To je příklad nadřízeného postoje oddaného.

Tão logo mãe Yaśodā viu que seu filho estava voltando do pasto, ela começou a afagá-lO tocando com seus dedos a face do Senhor.

Jakmile matka Jašódá shledala, že se její syn Kršna vrátil z pastvin, okamžitě Ho začala hladit a dotýkala se prsty Jeho tváří.

Amor conjugal

Milostná láska

Acima da disposição de amor entre Kṛṣṇa e Seus pais, está a relação de amor conjugal. O Senhor e as jovens gopīs manifestam tal amor entre si de diferentes maneiras – relanceando o olhar, movendo as sobrancelhas, falando palavras muito doces e trocando sorrisos.

Vztah milostné lásky je dokonce ještě výše než láska mezi Kršnou a Jeho rodiči. Pán a mladé gópí to ukázali mnoha způsoby — pohledy, pohyby obočí, sladkými slovy a výměnou úsměvů.

A este respeito, no Govinda-vilāsa, encontramos a seguinte declaração: “Śrīmatī Rādhārāṇī estava procurando por Kṛṣṇa muito ansiosamente e quase a desistir”. Quando existe uma expressão indireta de amor conjugal desse tipo, há risos, espanto, entusiasmo, lamentação, ira, pavor e, por vezes, horror. Estas sete reciprocações de amor conjugal formam outro estado de amor extático.

V Góvinda-viláse je pasáž tohoto významu: „Šrímatí Rádhárání hledala Kršnu velice úzkostlivě a téměř zklamaně.“ Při tomto nepřímém projevu milostné lásky se dostaví usmívání, údiv, nadšení, nářek, hněv, obavy a někdy odpor. Těchto sedm výměn milostné lásky vytváří další druh extatické lásky.

Em uma relação direta de amor conjugal, há risos, espanto, cavalheirismo, lamentação, ira e pavor, mas não há horror. Estas expressões são consideradas os grandes reservatórios de prazer. Quando estes sete tipos de reciprocações amorosas extáticas manifestam-se, eles alcançam a posição de constância, através da qual se expande o gosto do amor conjugal.

Přímý vztah milostné lásky doprovází smích, údiv, rytířství, nářek, hněv a obavy, nikoli však hrůza. Tyto výrazy lásky jsou zdroje velkého potěšení. Když se těchto sedm druhů extatických láskyplných výměn projeví, dosáhnou stálosti, díky které se chuť milostné lásky dále zvětšuje a rozšiřuje.