Skip to main content

Capítulo 63

63. KAPITOLA

O Senhor Kṛṣṇa Luta com Bāṇāsura

Pán Krišna bojuje s Bánásurou

Quando os quatro meses da estação chuvosa haviam se passado e Aniruddha ainda não tinha voltado para casa, todos os membros da família Yadu ficaram muito perturbados. Eles não puderam entender a ausência do rapaz. Felizmente, certo dia, o grande sábio Nārada foi até lá e informou a família sobre o desaparecimento de Aniruddha. Ele explicou como Aniruddha fora levado para a cidade de Śoṇitapura, a capital do império de Bāṇāsura, e como esse o prendera com a naga-paśa embora Aniruddha tivesse derrotado os soldados dele. Essas notícias foram dadas em detalhes por Nārada, e a história inteira foi revelada. Então, os membros da dinastia Yadu, todos os quais nutriam uma grande afeição por Kṛṣṇa, prepararam-se para atacar a cidade de Śoṇitapura. Praticamente todos os líderes da família, inclusive Pradyumna, Sātyaki, Gada, Sāmba, Sāraṇa, Nanda, Upananda e Bhadra, reuniram-se e juntaram dezoito divisões militares akṣauhiṇī em falanges. Em seguida, todos eles partiram para Śoṇitapura e cercaram-na com soldados, elefantes, cavalos e quadrigas.

Když uplynuly čtyři měsíce období dešťů a Aniruddha se stále nevracel domů, všichni členové jaduovského rodu velmi zneklidněli. Nechápali, jak se chlapec mohl ztratit. Naštěstí jednoho dne přišel velký mudrc Nárada a informoval rodinu o Aniruddhově zmizení z paláce. Vyprávěl, jak byl Aniruddha přenesen do Šónitapuru, hlavního města Bánásurovy říše, a jak ho Bánásura chytil pomocí nāga-pāśi, i když předtím Aniruddha porazil jeho vojáky. Nárada vše podrobně popsal, a tak vyšel celý příběh najevo. Členové jaduovské dynastie, kteří bez výjimky chovali ke Krišnovi velkou náklonnost, se pak připravili napadnout město Šónitapur. Prakticky všichni vůdci rodu, včetně Pradjumny, Sátjakiho, Gady, Sámby, Sárany, Nandy, Upanandy a Bhadry, se spojili a sestavili osmnáct vojenských jednotek akṣauhiṇī. Poté se všichni vydali k Šónitapuru a obklíčili ho vojáky, slony, koňmi a vozy.

Bāṇāsura ouviu que os soldados da dinastia Yadu estavam atacando toda a cidade, demolindo várias paredes, portões e jardins circunvizinhos. Ficando muito enfurecido, ele imediatamente ordenou que seus soldados, que eram de igual capacidade, fossem e enfrentassem o inimigo. O senhor Śiva era tão gentil com Bāṇāsura que ele veio pessoalmente como o comandante-em-chefe da força militar, auxiliado pelos seus heroicos filhos Kārttikeya e Gaṇapati. O senhor Śiva, sentado em seu touro favorito, liderou a luta contra o Senhor Kṛṣṇa e Balarāma. Pode-se simplesmente imaginar quão feroz foi o combate – o senhor Śiva com seus valorosos filhos de um lado, e o Senhor Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, e Seu irmão mais velho, Śrī Balarāmajī, do outro. O combate foi tão violento que aqueles que viram a batalha ficaram tomados de admiração, com os pelos de seus corpos arrepiados. O senhor Śiva ocupou-se em pelejar diretamente contra o Senhor Kṛṣṇa, Pradyumna assumiu a luta com Karttikeya, e o Senhor Balarāma Se propôs a enfrentar o comandante-em-chefe de Bāṇāsura, Kumbhāṇḍa, o qual estava sendo ajudado por Kūpakarna. Sāmba, o filho de Kṛṣṇa, lutou com o filho de Bāṇāsura, e Bāṇāsura lutou com Sātyaki, o comandante-em-chefe da dinastia Yadu. Foi assim que ocorreu a luta.

Bánásura slyšel, že vojáci jaduovské dynastie napadli celé město a boří různé zdi, brány a blízké zahrady. Rozzuřil se a okamžitě nařídil svým neméně udatným vojákům, aby se s nimi střetli. Pán Šiva byl k Bánásurovi tak milostivý, že osobně nastoupil jako hlavní velitel vojenských sil, se svými hrdinnými syny Kártikéjou a Ganapatim po boku. Nandíšvara, Pán Šiva, sedící na svém oblíbeném býku, vedl bitvu proti Pánu Krišnovi a Balarámovi. Můžeme si jen představit, jak lítý to byl boj — Pán Šiva se svými udatnými syny na jedné straně a Pán Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, se svým starším bratrem Balarámadžím na straně druhé. Bitva byla tak nelítostná, že ti, kdo ji viděli, trnuli úžasem a ježily se jim chlupy na těle. Pán Šiva bojoval přímo s Pánem Krišnou, Pradjumna se bil s Kártikéjou a Pán Balaráma s Bánásurovým vrchním velitelem Kumbhándou, jemuž pomáhal Kúpakarna. Krišnův syn Sámba bojoval s Bánásurovým synem a Bánásura se Sátjakim, vrchním velitelem jaduovské dynastie. Tak probíhal boj.

Notícias da luta espalharam-se por todo o universo. Semideuses como o senhor Brahmā, provenientes dos sistemas planetários superiores, junto de grandes sábios e pessoas santas, siddhas, cāraṇas e gandharvas, todos muito curiosos para assistir à briga entre o senhor Śiva e o Senhor Kṛṣṇa e Seus auxiliares, sobrevoavam o campo de batalha em Seus aeroplanos. O senhor Śiva é chamado Bhūta-nātha porque ele é ajudado por várias espécies de fantasmas poderosos e habitantes do inferno – bhūtas, pretas, pramathas, guhyakas, ḍākinīs, piśācas, kusmāndas, vetālas, vināyakas e brahma-rākṣasas. (De todos os tipos de fantasmas, os brahma-rākṣasas são os mais poderosos. Eles são brāhmaṇas que, depois da morte, entraram na espécie fantasmagórica de vida.)

Zpráva o bitvě se roznesla po celém vesmíru. Polobozi z vyšších planetárních soustav jako Pán Brahmá, společně s velkými mudrci a světci, Siddhové, Čáranové a Gandharvové si přáli zhlédnout bitvu mezi Pánem Šivou a Pánem Krišnou a vznášeli se ve svých letadlech nad bojištěm. Pánu Šivovi se říká Bhútanáth, jelikož mu pomáhají různí mocní duchové a obyvatelé pekla: Bhútové, Prétové, Pramathové, Guhjakové, Dákšiní, Pišáčové, Kušmándy, Vétálové, Vinájakové a Brahma-rákšasové. (Ze všech duchů jsou Brahma-rákšasové nejmocnější. Jsou to bráhmanové, kteří se po smrti stali duchy.)

A Suprema Personalidade de Deus, Śrī Kṛṣṇa, simplesmente dispersou todos esses fantasmas do campo de batalha com as flechas do Seu famoso arco, Śārṅga-dhanur. Assim, o senhor Śiva começou a lançar todas as suas armas selecionadas contra a Personalidade de Deus. O Senhor Śrī Kṛṣṇa, sem qualquer dificuldade, neutralizou todas essas armas com contra-armas. Ele neutralizou a brahmāstra, semelhante à bomba atômica, com outra brahmāstra, e uma arma de ar com uma arma de montanha. Quando o senhor Śiva atirou uma arma particular que provoca um furacão violento no campo de batalha, o Senhor Kṛṣṇa apresentou exatamente o elemento oposto, uma arma de montanha, que interrompeu o furacão naquele mesmo lugar. Semelhantemente, quando o senhor Śiva disparou sua arma de fogo devastador, Kṛṣṇa a desativou com torrentes de chuva.

Šrí Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, jednoduše odehnal všechny tyto duchy z bojiště šípy svého slavného luku, zvaného Šárnga-dhanur. Pán Šiva pak začal vysílat na Osobnost Božství své výjimečné zbraně. Pán Šrí Krišna je bez potíží odrazil zbraněmi s opačnými účinky. Brahmástru podobnou atomové bombě odrazil jinou brahmástrou a vzdušnou zbraň zneškodnil zbraní v podobě hory. Když Pán Šiva vypustil zbraň, která vyvolala na bojišti prudký hurikán, Pán Krišna přišel s protichůdným živlem — zbraní v podobě hory, která vichr na místě zastavila. Nebo když Pán Šiva vyslal zbraň s účinky ničícího ohně, Krišna ji zneškodnil proudy deště.

Afinal, quando o senhor Śiva lançou sua arma pessoal chamada Pāśupata-astra, Kṛṣṇa a desativou imediatamente com a Nārāyaṇa-astra. O senhor Śiva, então, ficou exasperado na luta contra o Senhor Kṛṣṇa. Kṛṣṇa, então, aproveitou a oportunidade para lançar a Sua arma de bocejo. Quando essa arma é disparada, a parte adversária se cansa, deixa de lutar e começa a bocejar. Por conseguinte, o senhor Śiva ficou tão cansado que ele se recusou a lutar e começou a bocejar. Kṛṣṇa pôde, então, tirar Sua atenção do ataque ao senhor Śiva e dirigir os esforços para Bāṇāsura e, assim, começou a matar os soldados pessoais de Bāṇāsura com espadas e maças. Enquanto isso, Pradyumna, o filho do Senhor Kṛṣṇa, estava lutando ferozmente com Karttikeya, o comandante-em-chefe dos semideuses. Karttikeya estava ferido, e seu corpo estava sangrando profusamente. Nessa condição, ele deixou o campo de batalha e, sem lutar mais, partiu no dorso de seu pavão. Da mesma forma, o Senhor Balarāma esmagou o comandante-em-chefe de Bāṇāsura, Kumbhāṇḍa, com os Seus golpes de maça. Kūpakarṇa também foi ferido dessa forma, e ambos, ele e Kumbhāṇḍa, caíram no campo de batalha, Kumbhanda fatalmente ferido. Sem comando, todos os soldados de Bāṇāsura dispersaram-se a esmo em todas as direções.

Nakonec Pán Šiva vystřelil svou osobní zbraň, která se nazývá pāśupata-astra, a Krišna ji okamžitě zneškodnil zbraní zvanou nārāyaṇa-astra. Pána Šivu doháněl boj s Pánem Krišnou k zuřivosti. Tehdy Krišna využil příležitosti a vyslal svou zbraň způsobující zívání. Vystřelení této zbraně způsobuje, že se protivník unaví, přestane bojovat a začne zívat. A tak i Pán Šiva natolik zmalátněl, že odmítal pokračovat v boji a jen zíval. Nyní mohl Krišna obrátit svou pozornost od útoku Pána Šivy na Bánásurovo snažení. Pomocí mečů a kyjů zabil jeho osobní stráže. Mezitím Krišnův syn Pradjumna bojoval nelítostně s Kártikéjou, vrchním velitelem polobohů. Kártikéja byl zraněn a silně krvácel; v tomto stavu opustil bitevní pole a bez dalšího boje odjel pryč na zádech svého páva. Pán Balaráma zase údery svého kyje rozdrtil Bánásurova vrchního velitele Kumbhándu. Stejným způsobem byl zraněn i Kúpakarna a oba padli na bojiště, přičemž Kumbhándovo zranění bylo smrtelné. Bánásurovi vojáci, nemající vedení, se rozprchli.

Quando Bāṇāsura viu que seus soldados e comandantes haviam sido derrotados, enfureceu-se ainda mais. Ele considerou prudente deixar de lutar com Sātyaki, o comandante-em-chefe de Kṛṣṇa, e, em vez dele, atacar o Senhor Kṛṣṇa diretamente. Tendo agora a oportunidade para usar seus mil braços, ele se arremeteu contra Kṛṣṇa manejando, simultaneamente, quinhentos arcos e duas mil flechas. Semelhante pessoa tola nunca é capaz de medir a força de Kṛṣṇa. Imediatamente, sem dificuldade, Kṛṣṇa cortou cada um dos arcos de Bāṇāsura em dois pedaços para impedi-lo de ir mais adiante e derrubou os cavalos da quadriga no chão, de forma que a quadriga se despedaçou. Depois de fazer isso, Kṛṣṇa soprou Seu búzio, o Pāñcajanya.

Když Bánásura viděl, že jeho vojáci i velitelé jsou poraženi, jen to zvětšilo jeho hněv. Přestal bojovat se Sátjakim, Krišnovým vrchním velitelem, a místo toho napadl přímo Pána Krišnu. Nyní měl příležitost použít svých tisíc paží a hnal se na Krišnu s pěti sty luky, na kterých měl nasazeno dva tisíce šípů. Takový hlupák nemohl nikdy změřit Krišnovu sílu. Krišna bez potíží okamžitě přeťal všechny Bánásurovy luky ve dví, a aby zastavil jeho další postup, povalil na zem koně zapřažené do jeho vozu, který se tak roztříštil na kusy. Potom Krišna zatroubil na svou lasturu Páňčadžanju.

Havia uma semideusa chamada Koṭarā que era adorada por Bāṇāsura, e a relação deles era como de mãe e filho. Mãe Koṭarā irou-se porque a vida de Bāṇāsura estava em perigo; assim, ela apareceu em cena. Com corpo nu e cabelo solto, ela postou-se diante do Senhor Kṛṣṇa. Śrī Kṛṣṇa não gostou da visão dessa mulher desnuda e, para evitar vê-la, virou Seu rosto. Bāṇāsura, tendo essa oportunidade para escapar do ataque de Kṛṣṇa, abandonou o campo de batalha. Todas as cordas dos seus arcos tinham sido quebradas, e não havia nenhuma quadriga ou cocheiro, diante do que ele não teve qualquer alternativa a voltar à sua cidade. Ele perdera tudo na batalha.

Bánásura uctíval polobohyni, která se jmenovala Kótará, a jejich vztah byl jako vztah matky a syna. Matku Kótaru znepokojilo, že Bánásurův život byl v nebezpečí; proto se objevila před Pánem Krišnou nahá s rozpuštěnými vlasy. Šrí Krišna se nechtěl dívat na nahou ženu, a aby se vyhnul tomuto pohledu, odvrátil tvář. Bánásura využil příležitosti opustit bojiště před dalším Krišnovým útokem. Všechny tětivy jeho luků byly přetrhané, neměl ani vůz, ani vozataje, a tak mu nezbývalo, než se vrátit do města. Přišel v bitvě o všechno.

Sendo intensamente hostilizados pelas flechas de Kṛṣṇa, todos os companheiros do senhor Śiva, os duendes e fantasmas bhūtas, pretas e kṣatriyas, abandonaram o campo de batalha. O senhor Śiva, então, fez uso de seu último recurso. Ele lançou sua maior arma de morte, conhecida como Śiva-jvara, a qual destrói por meio de temperatura excessiva. Afirma-se que, ao término da criação, o Sol se torna doze vezes mais abrasador do que o habitual. Essa temperatura doze vezes mais elevada é chamada Śiva-jvara. Quando o Śiva-jvara personificado foi atirado, ele tinha três cabeças e três pernas e, quando ele chegou até Kṛṣṇa, parecia que ele queimava tudo em cinzas. Ele era tão poderoso que fez fogo ardente aparecer em todas as direções, e Kṛṣṇa observou que ele estava indo especificamente em Sua direção.

Všichni společníci Pána Šivy, duchové, Bhútové, Prétové i kšatrijové se stáhli z bojiště, sužováni Krišnovými šípy. Pán Šiva se pak uchýlil ke své poslední možnosti — vypustil svou nejmocnější smrtonosnou zbraň Šiva-džvaru, která ničí nesmírným teplem. Je řečeno, že na konci stvoření začne slunce vydávat dvanáctkrát větší žár než obvykle. Tato dvanáctinásobná teplota se nazývá Šiva-džvara. Když byla zosobněná Šiva-džvara vystřelena, měla tři hlavy a tři nohy, a jak se blížila ke Krišnovi, zdálo se, že spaluje všechno na popel. Byla tak mocná, že jejím vlivem se na všech stranách objevil planoucí oheň, a Krišna viděl, že směřuje přímo k Němu.

Assim como existe uma arma Śiva-jvara, também há uma arma Nārāyaṇa-jvara, que é representada por frio excessivo. Quando há calor excessivo, a pessoa pode, de uma maneira ou de outra, tolerar, mas, quando há frio excessivo, tudo entra em colapso. Isso é realmente experimentado por uma pessoa na hora da morte. Na hora da morte, a temperatura do corpo, em primeiro lugar, aumenta para 42 graus, após o que o corpo inteiro entra em colapso e, imediatamente, fica tão frio quanto gelo. Para neutralizar o calor abrasador do Śiva-jvara, não há nenhuma outra arma senão o Nārāyaṇa-jvara.

Podobně jako Šiva-džvara existuje také zbraň Nárájana-džvara, která způsobuje nesmírnou zimu. Je-li příliš velké teplo, je možné to nějak tolerovat, ale je-li nesmírná zima, všechno se zhroutí. To ve skutečnosti zažívá člověk v čase smrti; nejprve tělesná teplota stoupne na 41,5 stupňů Celsia a pak celé tělo zkolabuje, okamžitě vychladne a je studené jako led. Žhnoucí teplo Šiva-džvary může zneškodnit pouze jediná zbraň — Nárájana-džvara.

Portanto, quando o Senhor Kṛṣṇa viu que o Śiva-jvara tinha sido disparado pelo senhor Śiva, Ele não teve recurso a atirar o Nārāyaṇa-jvara. O Senhor Śrī Kṛṣṇa é o Nārāyaṇa original e o controlador da arma Nārāyaṇa-jvara. Quando o Nārāyaṇa-jvara foi lançado, houve um titânico combate entre os dois jvaras. Quando o calor excessivo é neutralizado através do frio extremo, é natural que a temperatura quente seja gradualmente reduzida, e isso foi o que aconteceu no duelo entre o Śiva-jvara e o Nārāyaṇa-jvara. Aos poucos, a temperatura do Śiva-jvara diminuiu e ele começou a chorar, implorando pela ajuda do senhor Śiva, mas o senhor Śiva estava impossibilitado de ajudá-lo na presença do Nārāyaṇa-jvara. Sem condições de obter qualquer auxílio do senhor Śiva, o Śiva-jvara pôde entender que ele não dispunha de quaisquer meios de fuga, com exceção da rendição a Nārāyaṇa, o próprio Senhor Kṛṣṇa. O senhor Śiva, o maior dos semideuses, não podia ajudá-lo, o que falar dos semideuses menores, e, em vista disso, o Śiva-jvara se rendeu a Kṛṣṇa por fim, curvando-se diante dEle e oferecendo uma oração de forma que o Senhor Se agradasse e lhe desse proteção.

Když tedy Pán Krišna viděl, že Pán Šiva vypustil Šiva-džvaru, neměl jinou možnost, než vypustit Nárájana-džvaru. Pán Šrí Krišna je původní Nárájan a vládce zbraně Nárájana-džvary. Jakmile byla Nárájana-džvara vystřelena, nastala velká bitva mezi těmito dvěma zbraněmi. Když proti nesmírnému teplu působí krutá zima, teplota se přirozeně snižuje, a k tomu právě došlo v boji mezi Šiva-džvarou a Nárájana-džvarou. Teplota Šiva-džvary postupně klesala a zbraň volala svého pána o pomoc, ale v přítomnosti Nárájana-džvary pro ni Pán Šiva nemohl nic udělat. Když nezískala žádnou pomoc od Pána Šivy, pochopila, že nemá jinou možnost záchrany než odevzdat se Nárájanovi, samotnému Pánu Krišnovi. Pán Šiva, největší z polobohů, jí nemohl pomoci, o nižších polobozích ani nemluvě, a proto se Šiva-džvara nakonec odevzdala Krišnovi—poklonila se Mu a modlila se k Němu, aby Ho uspokojila a aby jí poskytl ochranu.

Este incidente da luta entre as armas supremas do senhor Śiva e do Senhor Kṛṣṇa prova que, se Kṛṣṇa der proteção a alguém, ninguém poderá matá-lo, e se Kṛṣṇa não der Sua proteção, ninguém poderá salvá-lo. O senhor Śiva é chamado Mahadeva, o maior de todos os semideuses, embora, às vezes, o senhor Brahmā seja considerado o maior de todos os semideuses porque ele pode criar. Por outro lado, o senhor Śiva pode aniquilar as criações de Brahmā. Não obstante, tanto o senhor Brahmā quanto o senhor Śiva agem meramente com uma capacidade: o senhor Brahmā pode criar e o senhor Śiva pode aniquilar. Todavia, nenhum deles pode manter. O Senhor Viṣṇu, em contraste, não apenas mantém, mas cria e também aniquila. Na verdade, a criação não é efetuada por Brahmā, porque o próprio Brahmā é criado pelo Senhor Viṣṇu. E o senhor Śiva é criado por Brahmā, ou nasce dele. Consequentemente, o Śiva-jvara entendeu que, sem Kṛṣṇa, ou Nārāyaṇa, ninguém poderia ajudá-lo. Assim, corretamente, Ele refugiou-se no Senhor Kṛṣṇa e, de mãos juntas, começou a proferir uma oração com as seguintes palavras:

Na této bitvě mezi nepřekonatelnými zbraněmi Pána Šivy a Pána Krišny je vidět, že když Krišna někoho ochraňuje, nikdo ho nemůže zabít, a když Krišna někoho nechrání, nikdo mu nemůže pomoci. Pánu Šivovi se říká Mahádéva, největší ze všech polobohů, ačkoliv někdy je za největšího z polobohů považován Pán Brahmá, protože ten umí tvořit. Pán Šiva však umí celé Brahmovo stvoření zničit. Jak Pán Brahmá, tak Pán Šiva ale mohou zastat pouze jednu úlohu; Pán Brahmá dokáže tvořit a Pán Šiva dokáže ničit. Ani jeden z nich nedokáže udržovat. Pán Višnu ovšem nejen udržuje, ale i tvoří a ničí. Stvoření ve skutečnosti není dílem Brahmy, protože i samotného Brahmu stvořil Pán Višnu. A Pán Šiva byl stvořen tak, že se narodil Brahmovi. Šiva-džvara tedy pochopila, že kromě Krišny neboli Nárájana jí nikdo nepomůže. Proto se právem odevzdala Krišnovi a se sepjatýma rukama se začala modlit.

“Meu querido Senhor, ofereço-Lhe minhas respeitosas reverências porque Você tem potências ilimitadas. Ninguém pode ultrapassar Suas potências, e, assim, Você é o Senhor de todo o mundo. As pessoas consideram o senhor Śiva a personalidade mais poderosa no mundo material, mas o senhor Śiva não é onipotente; Você é todo-poderoso. Isso é fato. Você é a consciência original, ou o conhecimento. Sem conhecimento, ou consciência, nada pode ser poderoso. Uma coisa material pode ser muito poderosa, mas, sem o toque da consciência, ela não pode agir. Uma máquina material pode ser gigantesca e maravilhosa, mas, sem o toque de alguém consciente e sem conhecimento, a máquina material é inútil para todos os propósitos. Meu Senhor, Você é o conhecimento completo, e não há um único vestígio de contaminação material em Sua personalidade. O senhor Śiva pode ser um semideus poderoso por causa do seu poder específico de aniquilar a criação inteira, e, semelhantemente, o senhor Brahmā pode ser muito poderoso porque ele pode criar o universo inteiro, mas nem Brahmā nem o senhor Śiva são a causa original desta manifestação cósmica. Você é a Verdade Absoluta, o Brahmān Supremo e a causa original. A causa original da manifestação cósmica não é a refulgência do Brahman impessoal. Aquela refulgência do Brahman impessoal descansa em Sua personalidade”. Como confirma o Bhagavad-gītā, a causa do Brahman impessoal é o Senhor Kṛṣṇa. Essa refulgência Brahmān é comparada aos raios solares, que emanam do globo solar. Então, o Brahmān impessoal não é a causa última. A causa última de tudo é a forma eterna e suprema de Kṛṣṇa. Todas as ações e reações materiais acontecem no Brahmān impessoal, mas, no Brahmān pessoal, a forma eterna de Kṛṣṇa, não há nenhuma ação e reação.

“Můj milý Pane, s úctou se Ti klaním, neboť máš neomezené energie. Tvé energie nemůže nikdo překonat a jsi Pánem všech. Lidé obvykle považují Pána Šivu za nejmocnější osobnost v hmotném světě, ale Pán Šiva není všemocný. Ty jsi všemocný. To je skutečnost. Jsi původní vědomí a poznání. Bez poznání či vědomí nemůže být nic mocné. Hmotné věci mohou být velice mocné, ale bez dotyku vědomí nemohou jednat. Hmotný stroj může být obrovský a úžasný, ale bez dotyku vědomé osoby s poznáním je zcela nepoužitelný. Můj Pane, jsi úplné poznání a ve Tvé osobnosti není ani špetka hmotného znečištění. Pán Šiva je možná mocný polobůh vzhledem k jeho zvláštní schopnosti zničit celé stvoření a podobně i Pán Brahmá je možná velice mocný, jelikož dokáže stvořit celý vesmír, ale ani Brahmá, ani Pán Šiva nejsou ve skutečnosti původní příčinou tohoto vesmírného projevu. Ty jsi Absolutní Pravda, Nejvyšší Brahman, a Ty jsi původní příčina. Původní příčinou vesmírného projevu není neosobní záře Brahmanu. Tato neosobní záře Brahmanu spočívá na Tvé osobnosti.” Bhagavad-gītā potvrzuje, že příčinou neosobního Brahmanu je Pán Krišna. Tato záře Brahmanu je přirovnána ke slunečnímu světlu, které vychází z planety Slunce. Neosobní Brahman tedy není konečnou příčinou. Konečnou příčinou všeho je nejvyšší věčná podoba Krišny. Všechny hmotné akce a reakce probíhají v neosobním Brahmanu, ale v osobním Brahmanu, Krišnově věčné podobě, neexistují ani akce, ani reakce.

O Śiva-jvara continuou: “Portanto, meu Senhor, Seu corpo é plenamente pacífico, plenamente feliz e destituído de contaminação material. No corpo material, há ações e reações dos três modos da natureza material. O fator tempo é o elemento mais importante, acima de todos os outros, porque a manifestação material é efetuada pela agitação do tempo. Dessa forma, os fenômenos naturais entram em existência e, assim que surgem os mesmos, as atividades fruitivas são visíveis. Como resultado dessas atividades fruitivas, uma entidade viva assume sua forma. Ela adquire uma natureza particular contida em um corpo sutil e em um corpo grosseiro formados pelo ar vital, o ego, os dez órgãos dos sentidos, a mente e os cinco elementos grosseiros. Em consequência, estes criam o tipo de corpo que, mais tarde, se tornará a causa raiz de vários outros corpos, que são adquiridos, um após o outro, por meio da transmigração da alma. Todas essas manifestações fenomenais são as ações combinadas de Sua energia material – Você, porém, é a causa dessa energia externa e, assim, permanece inalterado pela ação e pela reação dos diferentes elementos. E porque Você é transcendental a tais forças da energia material, Você é a tranquilidade suprema e a última palavra em liberdade da contaminação material. Por conseguinte, refugio-me aos Seus pés de lótus, abandonando todos os outros abrigos”.

Šiva-džvara pokračovala: “Proto je Tvé tělo naprosto klidné, můj Pane, zcela blažené a prosté hmotného znečištění. V hmotném těle probíhají akce a reakce tří kvalit hmotné přírody. Čas je nejdůležitějším prvkem, který předčí všechny ostatní, protože jeho působením se projevuje hmotný svět. Tak vznikají přírodní jevy a následně se objevují plodonosné činnosti. Podle nich živá bytost dostává svou podobu. Nabude určité povahy, zabalené v jemnohmotném a hrubohmotném těle, jež tvoří životní vzduch, ego, deset smyslových orgánů, mysl a pět hrubohmotných prvků. Tyto složky vytvářejí příslušný druh těla, které se později stane základní příčinou dalších těl, jež duše jedno po druhém získává během převtělování. Všechny tyto jevy jsou výsledkem kombinovaného působení Tvé hmotné energie. Ty jsi však příčinou této vnější energie, a proto Tě akce a reakce různých prvků nikdy neovlivňují. A jelikož jsi transcendentální vůči nátlakům hmotné energie, jsi svrchovaný klid. Jsi vrcholem osvobození od hmotných nečistot. Proto již nehledám útočiště nikde jinde než u Tvých lotosových nohou.

“Meu querido Senhor, Seu aparecimento como o filho de Vasudeva em Seu papel como um ser humano é um dos passatempos de Sua liberdade completa. Para beneficiar Seus devotos e derrotar os não-devotos, Você aparece em múltiplas encarnações. Todas essas encarnações descem em cumprimento de Sua promessa no Bhagavad-gītā, de que Você aparece assim que há discrepâncias no sistema de vida progressiva. Quando há perturbações devido aos princípios irregulares, meu querido Senhor, Você aparece, através de Sua potência interna. Seu interesse principal é proteger e manter os semideuses e as pessoas espiritualmente inclinadas e manter o padrão das leis e ordem materiais. Considerando Sua missão de manter tal lei e ordem, Sua violência para com os descrentes e demônios é bem apropriada. Essa não é a primeira vez que Você encarnou: deve-se entender que Você já o fez incontáveis vezes antes”.

Můj milý Pane, Tvé zjevení jako syn Vasudévy v úloze lidské bytosti je jedna ze zábav Tvé úplné svobody. Zjevuješ se v mnoha inkarnacích, abys přinášel prospěch svým oddaným a potíral neoddané. Všechny Tvé inkarnace přicházejí proto, aby naplnily Tvůj slib z Bhagavad-gīty, že se zjevíš, jakmile je ohrožen systém pokrokového života. Jakmile nepravé zásady narušují pořádek, zjevuješ se, můj Pane, působením své vnitřní energie. Tvým hlavním zaměstnáním je chránit a opatrovat polobohy a osoby s duchovním zaměřením a udržovat úroveň hmotného zákona a řádu. S ohledem na Tvoje poslání uchovávat tento zákon a řád je Tvoje násilí vůči darebákům a démonům zcela namístě. Není to poprvé, kdy jsi sestoupil; již jsi to udělal mnohokrát předtím.

“Meu querido Senhor, imploro que considere que já fui muitíssimo castigado pelo lançamento de Seu Nārāyaṇa-jvara, o qual é extremamente frio e, ao mesmo tempo, profundamente danoso e insuportável para todos nós. Meu querido Senhor, enquanto a pessoa permanece esquecida da consciência de Kṛṣṇa, dirigida pelo feitiço dos desejos materiais e ignorante do refúgio último aos Seus pés de lótus, ela, que aceitou este corpo material, é perturbada pelas três condições miseráveis da natureza material. Porque ela não se rende a Você, ela continua a sofrer perpetuamente”.

Můj milý Pane, musím říci, že jsem byla řádně vytrestána vypuštěním Tvé Nárájana-džvary, která chladí, ale zároveň je velice nebezpečná a nesnesitelná pro nás pro všechny. Můj milý Pane, dokud ten, kdo přijal hmotné tělo, žije v zapomnění na vědomí Krišny, vláčený hmotnými tužbami a nevědomý ohledně konečného útočiště u Tvých lotosových nohou, bude sužován trojím utrpením od hmotné přírody. Musí donekonečna trpět, jelikož se Ti neodevzdává.”

Depois de ouvir o Śiva-jvara, o Senhor Kṛṣṇa respondeu: “Ó ser de três cabeças, estou satisfeito com sua declaração. Tenha certeza de que não haverá mais sofrimento para você causado pelo Nārāyaṇa-jvara. Não apenas está agora livre do medo do Nārāyaṇa-jvara, mas qualquer pessoa que, no futuro, simplesmente recordar-se deste duelo entre você e o Nārāyaṇa-jvara também será libertada de todas as espécies de medo”. Após ouvir a Suprema Personalidade de Deus, o Śiva-jvara ofereceu suas respeitosas reverências aos Seus pés de lótus e partiu.

Pán Krišna vyslechl Šiva-džvaru a odpověděl: “Ó trojhlavá, tvá slova Mě potěšila. Můžeš si být jistá, že ti od Nárájana-džvary již nehrozí žádné utrpení. Nejenže se teď ty nemusíš bát Nárájana-džvary, ale každý, kdo si v budoucnu jen připomene tento boj mezi vámi dvěma, se také zbaví všeho strachu.” Šiva- džvara se po vyslechnutí Nejvyššího Pána uctivě poklonila Jeho lotosovým nohám a odešla.

Enquanto isso, Bāṇāsura, de uma maneira ou de outra, se recuperou dos seus reveses e, com energia rejuvenescida, retornou à luta. Desta vez, Bāṇāsura, com diferentes espécies de armas nas suas mil mãos, apareceu diante do Senhor Kṛṣṇa, que estava sentado em Sua quadriga. Muito agitado, Bāṇāsura disparou diversas armas contra o corpo do Senhor Kṛṣṇa, como torrentes de chuva. Quando o Senhor Kṛṣṇa viu as armas de Bāṇāsura vindo em Sua direção como água jorrando de um coador, Ele pegou Seu afiadíssimo disco Sudarśana e começou a cortar os mil braços do demônio, um após o outro, da mesma maneira que um jardineiro apara os ramos de uma árvore com cortadores afiados. Quando o senhor Śiva viu que seu devoto Bāṇāsura não poderia ser salvo, nem mesmo em sua presença, ele recuperou sua consciência e pessoalmente foi diante do Senhor Kṛṣṇa e começou a apaziguá-lO, oferecendo as seguintes orações.

Mezitím se Bánásura zotavil z porážky a s novou silou se vrátil, aby pokračoval v boji. Objevil se před Pánem Krišnou, sedícím na svém kočáře, s různými zbraněmi ve svých tisíci rukách. Vzteklý Bánásura zaplavil tělo Pána Krišny svými zbraněmi jako proudy deště. Když Pán Krišna viděl, že Bánásurovy zbraně se na Něho valí proudem jako voda z cedníku, vzal svůj ostrý disk Sudaršanu a jednu po druhé usekával démonových tisíc paží, jako když zahradník ostrými nůžkami zastřihává větvičky na stromech. Jakmile Pán Šiva viděl, že ani v jeho přítomnosti nemůže být jeho oddaný Bánásura zachráněn, přišel k rozumu, osobně předstoupil před Pána Krišnu a začal Ho uklidňovat následujícími modlitbami.

O senhor Śiva disse: “Meu querido Senhor, Você é o objeto adorável dos hinos védicos. Aquele que não O conhece, considera que o Brahmājyoti impessoal é a Verdade Absoluta Suprema última, sem conhecimento de que Você existe por trás de Sua refulgência espiritual em Sua morada eterna. Portanto, meu querido Senhor, Você é chamado Parabrahman. Na verdade, as palavras paraṁ brahman foram usadas no Bhagavad-gītā para identificá-lO. As pessoas santas que limparam completamente seus corações de toda a contaminação material podem perceber Sua forma transcendental, embora Você seja onipenetrante como o céu e inafetado por algo material. Somente os devotos, e ninguém mais, podem percebê-lO. Na concepção impersonalista de Sua existência suprema, o céu é como o Seu umbigo, o fogo é Sua boca e a água é Seu sêmen. Os planetas celestiais são Sua cabeça, todas as direções são Suas orelhas, o planeta Urvī é Seus pés de lótus, a Lua é Sua mente e o Sol é Seu olho. Quanto a mim, ajo como o Seu ego. O oceano é Seu abdome, e o rei dos céus, Indra, é Seu braço. As árvores e as plantas são os pelos em Seu corpo, as nuvens são o cabelo em Sua cabeça, e o senhor Brahmā é Sua inteligência. Todos os grandes progenitores, conhecidos como prajāpatis, são Seus representantes simbólicos. E a religião é Seu coração. A característica impessoal de Seu corpo supremo é concebida deste modo, mas Você é, em última análise, a Pessoa Suprema. A característica impessoal de Seu corpo supremo é somente uma diminuta expansão de Sua energia. Você é comparado ao fogo original, e Suas expansões são Sua luz e calor”.

Pán Šiva řekl: “Můj milý Pane, Ty jsi ten, koho opěvují védské hymny. Člověk, který Tě nezná, považuje za konečnou Nejvyšší Absolutní Pravdu neosobní brahmajyoti, aniž ví, že existuješ ve svém věčném sídle za svou duchovní září. Proto se nazýváš Parabrahman, můj milý Pane. Vždyť právě slovy paraṁ brahman jsi popsán v Bhagavad-gītě. Svatí lidé, jež své srdce zcela zbavili hmotného znečištění, mohou realizovat Tvou transcendentální podobu, i když jsi všeprostupující jako nebe, neovlivněný čímkoliv hmotným. Pouze oddaní Tě mohou poznat, nikdo jiný. V impersonalistické koncepci Tvé svrchované existence představuje nebe Tvůj pupek, oheň jsou Tvá ústa a voda je Tvé semeno. Nebeské planety jsou Tvá hlava, světové strany jsou Tvé uši, planeta Země (Urví) jsou Tvé lotosové nohy, měsíc je Tvá mysl a slunce je Tvé oko. Pokud jde o mne, já jednám jako Tvoje ego. Oceán je Tvé břicho a král nebes Indra je Tvou paží. Stromy a rostliny jsou chlupy na Tvém těle, mraky jsou vlasy na Tvé hlavě a Pán Brahmá je Tvá inteligence. Všichni velcí praotci, známí jako Pradžápatiové, jsou symbolickými představiteli Tvých genitálií. A náboženství je Tvé srdce. Takové je pojetí neosobního aspektu Tvého svrchovaného těla, ale Ty jsi ve své podstatě Nejvyšší Osoba. Neosobní aspekt Tvého svrchovaného těla je jen malá expanze Tvojí energie. Jsi přirovnáván k původnímu ohni a Tvé expanze jsou jeho světlo a teplo.”

O senhor Śiva continuou: “Meu querido Senhor, visto que Você Se manifesta universalmente, as diferentes partes do universo são as diversas partes de Seu corpo, e, por Sua potência inconcebível, Você pode ser, simultaneamente, tanto localizado quanto universal. Na Brahmā-saṁhitā, também encontramos a declaração de que, embora Você sempre permaneça em Sua morada, Goloka Vṛndāvana, Você está presente em todos os lugares. Como declarado no Bhagavad-gītā, Você aparece para proteger os devotos, e, assim, Seu aparecimento indica boa fortuna para todo o universo. Todos os semideuses estão conduzindo as diferentes atividades do universo meramente por Sua graça. Assim, os sete sistemas planetários superiores são mantidos por Sua graça. Ao término desta criação, todas as manifestações de Suas energias, seja na forma de semideuses, seres humanos ou animais inferiores, entram em Você, e todas as causas imediatas e remotas da manifestação cósmica descansam em Você, sem características distintivas de existência. Em última análise, não há qualquer possibilidade de distinção entre Você e qualquer outra coisa em um nível de igualdade ou de subordinação a Você. Você é, simultaneamente, a causa desta manifestação cósmica e dos ingredientes. Você é o Todo Supremo, sem comparação. Na manifestação fenomenal, há três fases: a fase de consciência, a fase de semiconsciência no sonho e a fase de inconsciência. Não obstante, Sua Onipotência é transcendental a todas essas distintas fases materiais de existência. Então, Você existe em uma quarta dimensão, e Seu aparecimento e Seu desaparecimento não dependem de nada além de Você mesmo. Você é a causa suprema de tudo, mas, para Você, não há nenhuma causa, sendo a causa de Seu próprio aparecimento e desaparecimento. Apesar de Sua posição transcendental, meu Senhor, a fim de mostrar Suas seis opulências e anunciar Suas qualidades transcendentais, Você apareceu em Suas diferentes encarnações – peixe, tartaruga, javali, Nṛsiṁha, Keśava e outras – por Sua manifestação pessoal, e Você apareceu como inumeráveis entidades vivas mediante Suas manifestações separadas. Por Sua potência interna, Você apareceu como as diversas encarnações de Viṣṇu e, por Sua potência externa, Você apareceu como o mundo fenomenal”.

Pán Šiva pokračoval: “Můj milý Pane, jelikož jsi projevený všude, různé části vesmíru jsou různými částmi Tvého těla a díky své nepochopitelné moci můžeš být současně lokalizovaný i všudypřítomný. To nacházíme také v Brahma- saṁhitě — i když přebýváš stále ve svém sídle, na Gólóce Vrindávanu, jsi přítomný všude. Jak stojí v Bhagavad-gītě, zjevuješ se, abys chránil oddané, a Tvůj příchod proto znamená štěstí pro celý vesmír. Všichni polobozi řídí různé dění ve vesmíru jen díky Tvé milosti. Pouze Tvou milostí je udržováno sedm vyšších planetárních soustav. Na konci tohoto stvoření vstoupí všechny projevy Tvých energií — ať už v podobě polobohů, lidských bytostí, či nižších zvířat — do Tebe a všechny bezprostřední i vzdálené příčiny vesmírného projevu v Tobě spočinou bez rozlišujících znaků existence. Je vlastně nemožné rozlišovat mezi Tebou a jakoukoli věcí na Tvé úrovni nebo Tobě podřízenou. Jsi současně jak příčinou vesmírného projevu, tak i jeho složkami. Jsi Nejvyšší Celek, jenž nemá sobě rovného. Ve světě jevů existují tři stavy: stav plného vědomí, stav částečného vědomí během snění a stav bezvědomí. Ty jsi však, Pane, transcendentální vůči všem těmto hmotným stavům bytí. Existuješ ve čtvrtém rozměru a Tvé příchody a odchody nezávisí na ničem jiném než na Tobě. Jsi nejvyšší příčina všeho, ale sám nemáš příčinu. Jen Ty sám způsobuješ svůj příchod a odchod. Abys ukázal svých šest vznešených atributů a upozornil na své transcendentální vlastnosti, zjevil ses, můj Pane, svým osobním projevením, navzdory svému transcendentálnímu postavení, v různých inkarnacích — jako ryba, želva, kanec, Nrsimha, Kéšava a další; a prostřednictvím svých oddělených projevení ses zjevil jako různé živé bytosti. Působením své vnitřní energie se zjevuješ jako rozmanité inkarnace Višnua a působením své vnější energie se zjevuješ jako tento svět jevů.

“Em um dia nublado, para os olhos do homem comum, o Sol parece estar encoberto. No entanto, o fato é que, porque o Sol cria a nuvem, ele nunca pode ser encoberto de verdade, ainda que o céu inteiro possa ficar nublado. Semelhantemente, os homens menos inteligentes reivindicam que não há nenhum Deus, mas, quando a manifestação de diferentes entidades vivas e suas atividades torna-se visível, as pessoas iluminadas O veem presente em todo átomo e através de Suas energias externa e marginal. Suas atividades ilimitadamente potentes são experimentadas pelos devotos iluminados; todavia, aqueles que estão confusos, em decorrência da ilusão de Sua energia externa, identificam-se com o mundo material e ficam atados a sociedade, amizade e amor. Assim, eles enredam-se nas três misérias da existência material e ficam sujeitos às dualidades de dor e prazer, ora imergindo no oceano de apego, ora emergindo dele”.

Když je pod mrakem, očím obyčejného člověka se slunce jeví zakryté. Skutečnost je však taková, že slunce nemůže být nikdy zakryté, ani když je celá obloha zamračená, jelikož sluneční záření vytváří mraky. Méně inteligentní lidé podobně prohlašují, že Bůh neexistuje, ale když je možné vidět projevy různých živých bytostí a jejich činností, osvícení lidé Tě vidí přítomného v každém atomu a v zastoupení Tvé vnější a okrajové energie. Nejosvícenější oddaní vnímají Tvé neomezeně mocné činnosti, ale ti, kdo jsou zmateni vlivem Tvé vnější energie, se ztotožňují s tímto hmotným světem a připoutávají se ke společnosti, přátelství a lásce. Tak si na sebe sami přivolávají trojí utrpení hmotné existence a podléhají dualitám bolesti a radosti; někdy se topí v oceánu připoutanosti a jindy jsou z něho vytaženi ven.

“Meu querido Senhor, só por intermédio de Sua misericórdia e graça pode a entidade viva adquirir a forma humana de vida, que é uma oportunidade para sair da condição miserável da existência material. Contudo, uma pessoa que possui um corpo humano, mas que não pode controlar seus sentidos, fica à deriva em razão das ondas do desfrute dos sentidos. Como tal, ela não se refugia em Seus pés de lótus e, assim, não se ocupa em Seu serviço devocional. A vida de tal pessoa é muito desgraçada, e qualquer um que leve tal vida de escuridão está certamente enganando a si mesmo e também está ludibriando os outros. Então, sociedade humana sem consciência de Kṛṣṇa é uma sociedade de enganadores e enganados”.

Můj milý Pane, jedině Tvou milostí může živá bytost získat lidské tělo, které jí dává možnost vyprostit se z bolestných podmínek hmotného bytí. Avšak toho, kdo vlastní lidské tělo, ale nedokáže ovládat své smysly, unášejí vlny smyslového požitku. Potom se nedokáže odevzdat Tvým lotosovým nohám a oddaně Ti sloužit. Jeho život je velice nešťastný a každý, kdo žije v takové temnotě, zajisté podvádí sám sebe, a tím pádem i ostatní. Lidská společnost bez vědomí Krišny je společností podvodníků a podvedených.

“Meu Senhor, Você é, de fato, a mais querida Superalma de todas as entidades vivas e o controlador supremo de tudo. O ser humano que está sempre iludido tem medo da morte iminente. Alguém que está simplesmente apegado ao gozo dos sentidos, aceita voluntariamente a existência material miserável e, assim, vaga atrás do fogo-fátuo do desfrute sensorial. Ele é certamente o homem mais tolo, porque ele bebe veneno e rejeita o néctar. Meu querido Senhor, todos os semideuses, incluindo eu mesmo e o senhor Brahmā, assim como grandes pessoas santas e sábios que limparam seus corações do apego material, têm, por Sua graça, de todo o coração, se refugiado em Seus pés de lótus. Todos nós buscamos abrigo em Você porque O aceitamos como o Senhor Supremo e a mais querida vida e alma de todos nós. Você é a causa original desta manifestação cósmica, o supremo mantenedor dela e também a causa de sua dissolução. Você é equânime a todos, o amigo supremo mais pacífico de todas as entidades vivas e o objeto adorável supremo para todos nós. Meu querido Senhor, deixe-nos sempre estar ocupados em Seu transcendental serviço amoroso de forma que possamos nos libertar deste enredamento material”.

Můj Pane, ve skutečnosti jsi nejdražší Nadduše všech živých bytostí a nejvyšší vládce všeho. Lidská bytost, která je stále omámená iluzí, se bojí smrti. Člověk připoutaný ke smyslovému požitku dobrovolně přijímá strastiplnou hmotnou existenci a putuje za přeludem smyslové radosti. Takový člověk je největší hlupák, protože pije jed a nektar dává stranou. Můj milý Pane, všichni polobozi, včetně mne a Pána Brahmy, i velcí světci a mudrci, kteří očistili své srdce od hmotné připoutanosti, se Tvou milostí bezvýhradně odevzdávají Tvým lotosovým nohám. Všichni jsme se Ti odevzdali, protože jsme Tě přijali za Nejvyššího Pána a nejdražší duši nás všech. Jsi původní příčina tohoto vesmírného projevu, jsi jeho nejvyšší udržovatel a jsi i příčina jeho zániku. Jsi stejně nakloněný všem, nejklidnější svrchovaný přítel každé živé bytosti. Jsi nejvyšší cíl uctívání pro každého z nás. Můj milý Pane, dovol nám, abychom mohli být stále zaměstnaní transcendentální láskyplnou službou Tobě, a tak se mohli vysvobodit z hmotného zapletení.

“Por último, meu Senhor, permita-me informar-Lhe que este Bāṇāsura é muito querido a mim. Ele prestou-me valioso serviço, de modo que desejo vê-lo sempre feliz. Estando satisfeito com ele, eu lhe garanti segurança. Oro a Você, meu Senhor, que, assim como Você Se satisfez com os antepassados dele, o rei Prahlāda e Bali Mahārāja, Você também fique satisfeito com ele”.

Nakonec bych Ti chtěl říci, můj Pane, že tento Bánásura je mi velice drahý. Prokázal mi cennou službu, a proto chci vždy vidět, že je šťastný. Potěšil mě, a já jsem mu zaručil bezpečí. Proto Tě prosím, můj Pane, abys mu dal svou milost, stejně jako jsi ji dal jeho předkům — králi Prahládovi a Balimu Mahárádžovi.”

Depois de ouvir a oração do senhor Śiva, o Senhor Kṛṣṇa respondeu: “Meu querido senhor Śiva, Eu aceito Suas declarações e também aceito seu desejo em relação a Bāṇāsura. Eu sei que esse Bāṇāsura é o filho de Bali Mahārāja e, como tal, Eu não o posso matar, pois essa é Minha promessa. Eu concedi uma bênção ao rei Prahlāda de que os demônios que aparecessem na família dele nunca seriam exterminados por Mim. Então, sem matar este Bāṇāsura, Eu cortei seus braços simplesmente para restringir seu falso prestígio. O grande número de soldados que ele estava mantendo se tornou um fardo para a Terra, e Eu os matei para minimizar o fardo. Agora, ele tem quatro braços restantes e permanecerá imortal, intocável por dores e prazeres materiais. Eu sei que ele é um dos principais devotos de Sua Onipotência, motivo pelo qual você pode descansar assegurado de que, daqui em diante, ele não precisará ter nenhum medo de coisa alguma”.

Poté, co Pán Krišna vyslechl modlitbu Pána Šivy, odpověděl mu: “Můj milý Pane Šivo, přijímám, co říkáš, a splním i tvé přání týkající se Bánásury. Vím, že Bánásura je syn Baliho Mahárádže, a proto ho nemohu zabít, neboť takový je Můj slib. Dal jsem požehnání králi Prahládovi, že nikdy nezabiji démony, kteří se narodí v jeho rodině. Proto jsem Bánásuru nezabíjel, ale pouze jsem mu usekal ruce, abych ho zbavil nemístné pýchy. Velké množství vojáků, které si vydržoval, se stalo pro tuto Zemi přítěží a Já jsem je všechny zabil, abych toto břímě zmenšil. Nyní mu zbývají čtyři paže a zůstane nesmrtelný, neovlivněný hmotnými bolestmi a radostmi. Vím, že je jedním z tvých hlavních oddaných. Můžeš si být jistý, že odnynějška se nemá čeho bát.”

Quando Bāṇāsura foi deste modo abençoado pelo Senhor Kṛṣṇa, ele postou-se em frente ao Senhor e curvou-se diante dEle, tocando sua cabeça na terra. Bāṇāsura automaticamente arranjou para que sua filha Ūṣā se assentasse com Aniruddha em uma agradável quadriga e, em seguida, ele os apresentou ao Senhor Kṛṣṇa. Depois disso, o Senhor Kṛṣṇa encarregou-Se de Aniruddha e Ūṣā, os quais tinham ficado materialmente muito opulentos por causa das bênçãos do senhor Śiva. Portanto, mantendo uma divisão akṣauhiṇī de soldados, Kṛṣṇa prosseguiu adiante para Dvārakā. Enquanto isso, todas as pessoas de Dvārakā, tendo recebido as notícias de que o Senhor Kṛṣṇa estava regressando com Aniruddha e Ūṣā em grande opulência, decoraram todos os cantos da cidade com bandeiras, flâmulas e guirlandas. Todas as grandes estradas e cruzamentos foram cuidadosamente limpos e borrifados com polpa de sândalo misturada com água. Em toda parte, havia a fragrância de sândalo. Todos os cidadãos uniram-se aos seus amigos e parentes para dar as boas-vindas ao Senhor Kṛṣṇa com grande pompa e júbilo, e uma vibração tumultuosa de búzios, tambores e cornetas recebeu o Senhor. Dessa maneira, a Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, entrou em Sua capital, Dvārakā.

Když Bánásura dostal od Pána Krišny toto požehnání, předstoupil před Pána, poklonil se Mu a hlavou se dotknul země. Okamžitě nechal svou dceru Úšu s Aniruddhou usadit na pěkný kočár a přivezl je k Pánu Krišnovi. Pán Krišna se pak ujal Aniruddhy a Úši, kteří s požehnáním Pána Šivy nabyli velkého hmotného bohatství. V čele s divizí čítající jednu akṣauhiṇī vojáků se vydali do Dváraky. Dváračané se mezitím dozvěděli, že se Pán Krišna vrací s Aniruddhou a Úšou s velkým bohatstvím, a vyzdobili každé zákoutí města vlajkami, věnci a girlandami. Všechny důležité cesty a křižovatky byly pečlivě vyčištěny a pokropeny vodou smíchanou se santálovou pastou. Santál voněl všude. Všichni obyvatelé se s velkým jásotem vydali společně se svými přáteli a příbuznými Pána Krišnu okázale uvítat a Pána také bouřlivě zdravil zvuk lastur, bubnů a rohů. Takto vstoupil Šrí Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, do svého sídelního města Dváraky.

Śukadeva Gosvāmī assegurou ao rei Parīkṣit que a narração da luta entre o senhor Śiva e o Senhor Kṛṣṇa não é, de forma alguma, inauspiciosa como os duelos ordinários. Ao contrário, se a pessoa se lembrar de manhã cedo da narração desta luta entre o Senhor Kṛṣṇa e o senhor Śiva e sentir prazer com a vitória do Senhor Kṛṣṇa, ela nunca experimentará derrota em qualquer lugar em sua luta pela vida.

Šukadéva Gósvámí ujistil krále Paríkšita, že vyprávění o bitvě mezi Pánem Šivou a Pánem Krišnou není vůbec nepříznivé, jako je tomu u popisů obyčejných bitev. Právě naopak — vzpomíná-li někdo po ránu na tento boj Pána Krišny s Pánem Šivou a raduje-li se z Krišnova vítězství, pak nikdy nezakusí porážku ve svém životním zápase.

Este episódio da luta de Bāṇāsura com Kṛṣṇa, e, posteriormente, sua proteção pela graça do senhor Śiva, é uma confirmação da declaração no Bhagavad-gītā de que os adoradores de semideuses não podem alcançar nenhuma bênção sem a sanção do Senhor Supremo, Kṛṣṇa. Aqui nesta narração, nós encontramos que, conquanto Bāṇāsura fosse um grande devoto do senhor Śiva, quando enfrentou a morte diante de Kṛṣṇa, o senhor Śiva não foi capaz de salvá-lo. O senhor Śiva, todavia, apelou a Kṛṣṇa para salvar seu devoto, e isso foi sancionado pelo Senhor. Eis a posição do Senhor Kṛṣṇa. As palavras exatas usadas neste contexto no Bhagavad-gītā são mayaiva vihitān hi tān. Isso significa que, sem a sanção do Senhor Supremo, nenhum semideus pode conceder qualquer bênção ao seu adorador.

Příběh o tom, jak Bánásura bojoval s Krišnou a jak byl později zachráněn milostí Pána Šivy, potvrzuje prohlášení Bhagavad-gīty, že ti, kdo uctívají polobohy, nemohou získat žádné požehnání, dokud ho neschválí Nejvyšší Pán, Krišna. V tomto příběhu vidíme, že Bánásura byl sice velkým Šivovým oddaným, ale když měl zahynout Krišnovou rukou, ani Pán Šiva nebyl schopen ho zachránit. Šiva však prosil Krišnu, aby ušetřil jeho oddaného, a Pán svolil. Takové je Krišnovo postavení. Přesná slova užitá v této souvislosti v Bhagavad-gītě jsou mayaiva vihitān hi tān. To znamená, že bez svolení Nejvyššího Pána nemůže žádný polobůh udělit svému oddanému žádné požehnání.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo sessenta e três de Kṛṣṇa, intitulado “O Senhor Kṛṣṇa Luta com Bāṇāsura”.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 63. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Pán Krišna bojuje s Bánásurou”.