Skip to main content

Mantra Dezoito

Mantra osmnáctá

Texto

Verš

agne naya supathā rāye asmān
viśvāni deva vayunāni vidvān
yuyodhy asmaj juhurāṇam eno
bhūyiṣṭhāṁ te nama-uktiṁ vidhema
agne naya supathā rāye asmān
viśvāni deva vayunāni vidvān
yuyodhy asmaj juhurāṇam eno
bhūyiṣṭhāṁ te nama-uktiṁ vidhema

Sinônimos

Synonyma

agne — ó meu Senhor, poderoso como o fogo; naya — por favor, guia; supathā — pelo caminho correto; rāye — para alcançar-Te; asmān — a nós; viśvāni — todos; deva — ó meu Senhor; vayunāni — ações; vidvān — o conhecedor; yuyodhi — por favor, remove; asmat — nós; juhurāṇam — todos os obstáculos no caminho; enaḥ — todos os vícios; bhūyiṣṭhām — muito numerosos; te — a Ti; namaḥ-uktim — palavras de reverência; vidhema — eu apresento.

agne — ó Pane můj, jenž jsi mocný jako oheň; naya — veď laskavě; supathā — pravou cestou; rāye — abych Tě dosáhl; asmān — nás; viśvāni — všechny; deva — ó Pane můj; vayunāni — činy; vidvān — ten, kdo zná; yuyodhi — odstraň laskavě; asmat — od nás; juhurāṇam — všechny překážky, které stojí v cestě; enaḥ — všechny neřesti; bhūyiṣṭhām — nejpočetnější; te — Tobě; namaḥ uktim — slova pocty; vidhema — činím.

Tradução

Překlad

Ó meu Senhor, poderoso como o fogo, ser onipotente, ofereço-Te agora todas as reverências e, no solo, caio a Teus pés. Ó meu Senhor, por favor, guia-me no caminho correto, ajudando-me a alcançar-Te, e, como sabes tudo o que fiz no passado, por favor, livra-me das reações de meus pecados pretéritos para que não venham a existir obstáculos em meu progresso.

Ó můj Pane, jenž jsi všemohoucí, mocný jako oheň, v této chvíli Ti vzdávám poctu a padám na zem k Tvým nohám. Ó můj Pane, prosím, veď mne pravou cestou k Tobě, a protože víš vše, co jsem v minulosti učinil, prosím, osvoboď mě od následků minulých hříchů, aby mému vývoji nestála v cestě žádná překážka.

Comentário

Význam

Rendendo-se ao Senhor e suplicando por Sua misericórdia imotivada, o devoto pode progredir no caminho da completa autorrealização. O Senhor é comparado ao fogo porque pode reduzir a cinzas qualquer coisa, incluindo os pecados da alma rendida. Como descrevem os mantras anteriores, a característica verdadeira e definitiva do Absoluto é Seu aspecto como a Personalidade de Deus. Seu aspecto brahmajyoti impessoal é uma cobertura que brilha sobre Seu rosto. As atividades fruitivas, ou a autorrealização através do caminho karma-kāṇḍa, é a etapa inferior desse empreendimento. O mais leve desvio dos princípios reguladores dos Vedas transforma essas atividades em vikarma, ou ações contra o interesse do agente. Iludida, a entidade viva pratica esse vikarma em troca do simples gozo dos sentidos, e assim essas atividades viram obstáculos no caminho da autorrealização.

Odevzdáním se a prosbou o bezpříčinnou milost Pána může oddaný postupovat po cestě k úplné seberealizaci. Pán je zde osloven jako oheň, protože je schopen spálit všechno, včetně hříchů odevzdané duše, na popel. Předešlé mantry popisují skutečný a konečný aspekt Absolutního jako Osobnost Božství. Aspekt Jeho neosobní brahmadžjóti je oslnivým pokryvem Jeho tváře. Plodonosné činnosti neboli karma-kándská cesta seberealizace jsou nejnižším stupněm tohoto úsilí. Jakmile se takovéto činy jen nepatrně odchýlí od usměrňujících zásad Véd, promění se ve vikarmu neboli jednání, jež škodí zájmům jednajícího. Tuto vikarmu provádí zbloudilá živá bytost prostě pro smyslový požitek, a tak se takové činnosti stávají jen překážkou na cestě k seberealizaci.

A autorrealização é possível na forma de vida humana, e não nas outras formas. Existem oito milhões e quatrocentas mil espécies de vida, ou formas de vida, e, destas, a forma humana, quando desenvolvido o cultivo bramânico, apresenta a única oportunidade de obter conhecimento acerca da transcendência. Cultura bramânica significa veracidade, controle dos sentidos, tolerância, simplicidade, conhecimento completo e plena fé em Deus. Não vem ao caso orgulhar-se de uma elevada ascendência. Assim como o filho de um grande homem recebe a oportunidade de tornar-se um grande homem, o filho de um brāhmaṇa recebe a oportunidade de tornar-se um brāhmaṇa. Todavia, esse direito adquirido no nascimento não é tudo, pois é preciso que a própria pessoa desenvolva qualificações bramânicas. Se alguém se orgulha de ter nascido como filho de brāhmaṇa e não se interessa em obter as qualificações de um verdadeiro brāhmaṇa, tal pessoa imediatamente se degrada e cai do caminho da autorrealização. Assim, sua missão como ser humano fracassa.

Seberealizace je možná jen v lidské životní podobě. Existuje 8 400 000 různých druhů nebo podob života, z nichž pouze lidská podoba ve spojení s bráhmanskou kulturou poskytuje možnost poznání transcendentálna. Bráhmanská kultura zahrnuje pravdivost, ovládání smyslů, shovívavost, prostotu, plné poznání a plnou víru v Boha. Neznamená to, že člověk má být hrdý na svůj vysoký původ. Kdo se narodil jako syn bráhmana, má možnost stát se bráhmanem, stejně jako syn významného muže má možnost stát se významným mužem. Avšak toto rodové právo není všechno, protože člověk musí také získat bráhmanské kvalifikace. Jakmile zpyšní na své zrození v bráhmanské rodině, aniž by měl skutečné vlastnosti bráhmana, okamžitě sklouzne z cesty seberealizace. Tak je jeho lidské životní poslání zmařeno.

Na Bhagavad-gītā (6.41-42), o Senhor garante que os yoga-bhraṣṭas, ou almas que caíram do caminho da autorrealização, recebem a oportunidade de corrigirem-se, nascendo em famílias de bons brāhmaṇas ou em famílias de comerciantes ricos. Nascimentos assim proporcionam maiores oportunidades para se cultivar a autorrealização. Entretanto, se tais oportunidades não são aproveitadas devido à ilusão, a pessoa desperdiça a vida humana, uma dádiva concedida pelo Senhor.

V Bhagavad-gítě (6.41-42) nás Pán ujišťuje, že duši odpadlé s cesty seberealizace (yoga-bhraṣṭa) je dána další možnost tím, že se narodí buď v rodině dobrých bráhmanů nebo v rodině bohatého kupce. Takovéto narození poskytuje větší možnosti k seberealizaci. Jestliže však jsou tyto možnosti pod vlivem iluze promarněny, ztratí člověk dobrou příležitost, kterou mu dal všemohoucí Pán ve formě lidského života.

Os princípios reguladores agem de tal maneira que, seguindo-os, é possível sair do plano das atividades fruitivas e promover-se à plataforma do conhecimento transcendental. Após muitas e muitas vidas de cultivo do conhecimento transcendental, podemos nos aperfeiçoar quando nos rendemos ao Senhor. Este é o procedimento geral. Entretanto, se nos rendemos logo de início, adotando a atitude devocional que este mantra recomenda, imediatamente superamos todas as fases preliminares. Como se afirma na Bhagavad-gītā (18.66), o Senhor logo Se encarrega dessa alma rendida, libertando-a das reações a seus atos pecaminosos.

As atividades karma-kāṇḍa envolvem muitas ações pecaminosas, ao passo que, nas atividades jñāna-kāṇḍa — o caminho do desenvolvimento filosófico —, o número das ações pecaminosas é menor. Porém, no serviço devocional ao Senhor, o caminho de bhakti, não há praticamente nenhuma oportunidade de incorrer em reações pecaminosas. Quem é devoto do Senhor adquire todas as boas qualificações do próprio Senhor. O que dizer, então, das qualidades de um brāhmaa? Ainda que não tenha nascido em família de brāhmaa, o devoto facilmente adquire as qualificações de um brāhmaa hábil, autorizado a executar sacrifícios. Essa é a onipotência do Senhor. Ele pode fazer um homem nascido em família de brāhmaas tornar-se tão degradado quanto uma pessoa de nascimento inferior e que é comedor de cachorro. Ao mesmo tempo, pela simples força do serviço devocional, Ele também pode transformar em brāhmaa qualificado o indivíduo de nascimento inferior que é comedor de cachorro.

Usměrňující zásady jsou takové povahy, že ten, kdo se jimi řídí, je povýšen z roviny plodonosné činnosti na rovinu transcendentálního poznání, a když se po mnoha a mnoha zrozeních odevzdá Pánu, stává se dokonalým. To je běžný postup. Ten však, kdo se odevzdá již na samém počátku, jak se zmiňuje tato mantra, překročí okamžitě všechna stádia pouhým přijetím oddaného postoje. V Bhagavad-gítě (18.66) stojí, že Pán se takovéto odevzdané duše okamžitě ujme a osvobodí ji od reakcí za hříšné činnosti. Mnohé karma-kándské činnosti vyvolávají tyto reakce a stejně tak je tomu s džňána-kándou—cestou filozofického rozvoje—kde je však těchto hříšných činů méně. Avšak vykonávání oddané služby Pánu neboli přijetí cesty bhakti prakticky vylučuje možnost dopouštět se hříšných činů a možnosti být tedy vystaven jejich reakcím. Člověk oddaný Pánu získá všechny dobré kvalifikace samotného Pána, o bráhmanských kvalifikacích ani nemluvě. Oddaný získá automaticky kvalifikaci zkušeného bráhmana, oprávněného vykonávat obřady, i když se nenarodil v bráhmanské rodině. Taková je všemohoucnost Pána. Pán může degradovat člověka narozeného v bráhmanské rodině na úroveň pojídače psů, člověka nízkého původu, ale může také povýšit pojídače psů, člověka nízkého původu, na úroveň kvalifikovaného bráhmana, jenom díky síle oddané služby.

Como está situado dentro do coração de todos, o Senhor onipotente pode dar a Seus devotos sinceros orientações através das quais eles podem trilhar o caminho correto. Essas orientações são especialmente oferecidas ao devoto, mesmo que ele tenha algum outro desejo. Quanto aos outros, Deus sanciona suas ações, mas eles se responsabilizam pelos riscos das ações que executam. No entanto, quando se trata de um devoto, o Senhor o orienta de tal maneira que ele jamais comete uma ação errada. O Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.42) diz:

Protože všemohoucí Pán je umístěn v srdci každé živé bytosti, může svým upřímným oddaným dávat pokyny, jak dosáhnout pravé cesty. Těchto pokynů se dostává hlavně oddaným, i když si třeba přejí něco jiného. Pokud se týká ostatních, Bůh vyhovuje jejich přání jen na jejich vlastní nebezpečí. Oddaného však Pán vede tak, aby nikdy nejednal chybně. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.42) říká:

sva-pāda-mūlaṁ bhajataḥ priyasya
tyaktānya-bhāvasya hariḥ pareśaḥ
vikarma yac cotpatitaṁ kathañcid
dhunoti sarvaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ
sva-pāda-mūlaṁ bhajataḥ priyasya
tyaktānya-bhāvasya hariḥ pareśaḥ
vikarma yac cotpatitaṁ kathañcid
dhunoti sarvaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ

“O Senhor é tão bondoso com o devoto que está plenamente rendido a Seus pés de lótus que, muito embora o devoto às vezes caia no enredamento de vikarma — atividades que vão de encontro às orientações védicas — Ele imediatamente corrige esses erros a partir do interior do coração do devoto. Isso se dá porque os devotos são muito queridos ao Senhor”.

„Kdo takto zanechal všech ostatních činností a plně přijal útočiště u lotosových nohou Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství, je Pánu velmi drahý. Pokud se tato odevzdaná duše shodou okolností dopustí něčeho hříšného, Nejvyšší Pán, jenž sídlí v srdci každé bytosti, okamžitě odstraní reakci za tento hřích."

Neste mantra do Śrī Īśopaniṣad, o devoto ora pedindo que, do interior de seu coração, o Senhor passe a corrigi-lo. Errar é humano. A alma condicionada tende a cometer erros com frequência, e a única medida terapêutica ao combate a esses pecados desintencionais consiste em render-se aos pés de lótus do Senhor para que Ele possa guiá-la impedindo-a de cair vítima desses perigos imprevistos. O Senhor encarrega-Se das almas plenamente rendidas; assim, todos os problemas são resolvidos pelo simples fato de render-se ao Senhor e agir segundo Suas orientações. Há duas maneiras de transmitir ao devoto sincero essas orientações: (1) por intermédio dos santos, escrituras e mestre espiritual; (2) por intermédio do próprio Senhor, que reside no coração de todos. Assim, o devoto, plenamente iluminado com o conhecimento védico, está protegido sob todos os aspectos.

V této mantře oddaný prosí Pána, aby ho napravil z vnitřku jeho srdce. Chybovat je lidské. Podmíněná duše velmi často chybuje, a jediným prostředkem proti těmto nevědomým hříchům je odevzdat se lotosovým nohám Pána, aby Pán svého oddaného mohl vést. Pán se ujme duší, které se Mu zcela odevzdaly. Všechny problémy se vyřeší jednoduše tím, že se člověk odevzdá Pánu a jedná podle Jeho pokynů. Upřímní oddaní dostávají tyto pokyny dvojím způsobem: prostřednictvím světců, spisů a duchovního mistra nebo od Pána samotného, jenž sídlí v srdci každé živé bytosti. Takto je oddaný ochraňován v každém ohledu.

O conhecimento védico é transcendental e não pode ser compreendido através de métodos educacionais mundanos. Só é possível compreender os mantras védicos pela graça do Senhor e do mestre espiritual (yasya deve parā bhaktir yathā deve tathā gurau [Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23]). Quando alguém se refugia no mestre espiritual genuíno, deve ficar claro que ele obteve a graça do Senhor. Para um devoto, o Senhor aparece como o mestre espiritual. Assim, o mestre espiritual, os preceitos védicos e o próprio Senhor situado internamente orientam o devoto com força plena. Dessa maneira, não há nenhuma possibilidade de que o devoto volte a cair no lamaçal da ilusão. O devoto, tendo essa proteção de todos os lados, com certeza alcançará o destino final da perfeição. Este mantra faz uma alusão a todo o processo, que é explicado em maiores detalhes no Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.17-20):

Védské poznání je transcendentální a nemůže být pochopeno cestou světských vzdělávacích metod. Védským mantrám je možno porozumět pouze z milosti Pána a duchovního mistra. Když se někdo uchýlí pod ochranu duchovního mistra, rozumí se tím, že získal milost Pána. Pán vůči oddanému vystupuje v roli duchovního mistra. Duchovní mistr, védské pokyny a samotný Pán zevnitř srdce vedou oddaného s jistotou, že nemůže sklouznout zpět do světa hmotné iluze. Takto chráněn ze všech stran, si může oddaný být jist, že dosáhne konečného cíle, dokonalosti. Celý postup je naznačen v této mantře a Šrímad- Bhágavatam jej objasňuje dále. (1.12.17-20)

Ouvir e cantar as glórias do Senhor são por si só atos de piedade. O Senhor quer que todos ouçam e cantem Suas glórias porque Ele é o benquerente de todas as entidades vivas. Ouvindo e cantando as glórias do Senhor, a pessoa se purifica de todas as coisas indesejáveis, e, então, sua devoção se fixa no Senhor. Nessa etapa, o devoto adquire as qualificações bramânicas, e os efeitos dos modos inferiores da natureza (paixão e ignorância) desaparecem por completo. Devido ao seu serviço devocional, o devoto fica plenamente iluminado, e assim passa a conhecer o caminho do Senhor e o processo para alcançá-lO. À medida que todas as dúvidas diminuem, ele se torna um devoto puro.

Naslouchání a rozmlouvání o slávě Pána jsou již samy o sobě zbožné činy. Pán chce, aby je každý prováděl, protože je příznivcem všech živých bytostí. Nasloucháním a rozmlouváním o Pánově slávě se člověk očistí od všeho nežádoucího a jeho oddanost se upevní. Na tomto stupni nabývá oddaný bráhmanské kvalifikace a výsledné reakce nižších kvalit přírody (vášně a nevědomosti) úplně zmizí. Mocí oddané služby je oddaný osvícen a pozná Pánovu cestu i způsob, jakým Ho dosáhnout. Když pak všechny pochyby zmizí, člověk se stává čistým oddaným.

Neste ponto, encerram-se os Significados Bhaktivedanta do Śrī Īśopaniad, o conhecimento que nos aproxima da Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa.

Takto končí Bhaktivédantovy výklady Šrí Íšópanišady, poznání, jež člověka přivádí blíže k Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršnovi.