Skip to main content

VERSO 8

TEXT 8

Texto

Verš

raso ’ham apsu kaunteya
prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ
praṇavaḥ sarva-vedeṣu
śabdaḥ khe pauruṣaṁ nṛṣu
raso ’ham apsu kaunteya
prabhāsmi śaśi-sūryayoḥ
praṇavaḥ sarva-vedeṣu
śabdaḥ khe pauruṣaṁ nṛṣu

Sinônimos

Synonyma

rasaḥ — sabor; aham — Eu; apsu — na água; kaunteya — ó filho de Kuntī; prabhā — a luz; asmi — Eu sou; śaśi-sūryayoḥ — do Sol e da Lua; praṇavaḥ — as três letras a-u-m; sarva — em todos; vedeṣu — os Vedas; śabdaḥ — vibração sonora; khe — no éter; pauruṣam — habilidade; nṛṣu — nos homens.

rasaḥ — chuť; aham — Já; apsu — ve vodě; kaunteya — ó synu Kuntī; prabhā — světlo; asmi — jsem; śaśi-sūryayoḥ — měsíce a slunce; praṇavaḥ — tři písmena, a-u-m; sarva — ve všech; vedeṣu — Vedách; śabdaḥ — zvuková vibrace; khe — v éteru; pauruṣam — schopnost; nṛṣu — v lidech.

Tradução

Překlad

Ó filho de Kuntī, Eu sou o sabor da água, a luz do Sol e da Lua, a sílaba oṁ nos mantras védicos; Eu sou o som no éter e a habilidade no homem.

Jsem chuť vody, synu Kuntī, jsem světlo slunce a měsíce, slabika oṁ ve védských mantrách, zvuk v éteru a schopnost v člověku.

Comentário

Význam

Este verso explica como o Senhor, com Suas diversas energias materiais e espirituais, é onipenetrante. Numa etapa preliminar, o Senhor Supremo pode ser percebido por Suas diferentes energias, e desse modo Ele é compreendido impessoalmente. Assim como o semideus do Sol é uma pessoa e é percebido por sua energia onipenetrante, ou seja, o brilho do sol, da mesma forma, o Senhor, embora em Sua morada eterna, é percebido por Suas energias difusas e onipenetrantes. O sabor da água é o princípio ativo da água. Ninguém gosta de beber água do mar, porque o sabor puro da água está misturado com sal. A atração pela água depende da pureza do sabor, e este sabor puro é uma das energias do Senhor. Através do sabor da água, o impersonalista percebe nela a presença do Senhor, e o personalista também glorifica o Senhor, agradecendo Sua bondade em suprir água saborosa para matar a sede do homem. Esta é a maneira de perceber o Supremo. Na prática, não existe conflito entre personalismo e impersonalismo. Quem conhece Deus sabe que a concepção impessoal e a concepção pessoal estão ao mesmo tempo presentes em tudo e que não existe contradição. Por isso, o Senhor Caitanya estabeleceu Sua doutrina sublime: acintya bheda e abheda-tattva — igualdade e diferença simultâneas.

Tento verš vysvětluje, jak je Pán všudypřítomný prostřednictvím svých rozmanitých hmotných a duchovních energií. Na počátku Ho lze vnímat skrze Jeho různé energie a tím realizovat Jeho neosobní aspekt. Tak jako je polobůh vládnoucí Slunci osoba, kterou je možné vnímat skrze její všepronikající energii (sluneční svit), lze i Pána vnímat prostřednictvím Jeho energií, které se šíří všude, přestože On sám zůstává ve svém věčném sídle. Působícím principem vody je její chuť. Mořská voda nikomu nechutná, protože v ní je čistá chuť vody smíšená se solí. Voda je lákavá s ohledem na čistotu své chuti a její čistá chuť je jednou z energií Pána. Impersonalista vnímá přítomnost Pána ve vodě skrze její chuť a personalista rovněž oslavuje Pána, že tak laskavě poskytuje člověku chutnou vodu k uhašení žízně. Takto lze vnímat Nejvyššího. Osobní a neosobní filozofie ve skutečnosti nejsou v rozporu. Ten, kdo zná Boha, ví, že neosobní i osobní pojetí jsou současně přítomny ve všem a že si to neodporuje. Proto Pán Caitanya zavedl své vznešené učení o současné totožnosti a rozdílnosti (acintya bheda a abheda-tattva).

A luz do Sol e da Lua originalmente também emanam do brahmajyoti, que é a refulgência impessoal do Senhor. E o praṇava, ou o oṁkāra, o som transcendental encontrado no começo de cada hino védico, refere-se ao Senhor Supremo. Porque eles têm muito medo de se dirigir ao Supremo Senhor Kṛṣṇa por meio de Seus inúmeros nomes, os impersonalistas preferem vibrar o som transcendental oṁkāra. Mas eles não compreendem que o oṁkāra é a representação sonora de Kṛṣṇa. A jurisdição da consciência de Kṛṣṇa se estende por toda a parte, e quem conhece a consciência de Kṛṣṇa é abençoado. Aqueles que não conhecem Kṛṣṇa estão em ilusão, e por isso o conhecimento acerca de Kṛṣṇa é liberação, e não conhecê-lO é viver num cativeiro.

Světlo slunce a měsíce také původně pochází z brahmajyoti, neosobní záře Pána. A praṇava neboli oṁkāra, transcendentální zvuk na počátku každého védského hymnu, oslovuje Nejvyššího. Impersonalisté se bojí oslovovat Nejvyššího Pána Kṛṣṇu Jeho nesčetnými jmény, a proto raději pronášejí transcendentální oṁ. Neuvědomují si však, že oṁkāra je zvukovým zastoupením Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy proniká všude a ten, kdo je zná, je požehnaný. Ti, kdo Kṛṣṇu neznají, jsou pod vlivem iluze. Znát Kṛṣṇu tedy znamená osvobození a neznalost Kṛṣṇy znamená spoutanost.