Skip to main content

VERSO 4

TEXT 4

Texto

Verš

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

Sinônimos

Synonyma

bhūmiḥ — terra; āpaḥ — água; analaḥ — fogo; vāyuḥ — ar; kham — éter; manaḥ — mente; buddhiḥ — inteligência; eva — decerto; ca — e; ahaṅkāraḥ — falso ego; iti — assim; iyam — todos estes; me — Minhas; bhinnā — separadas; prakṛtiḥ — energias; aṣṭadhā — óctuplas.

bhūmiḥ — země; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; eva — jistě; ca — a; ahaṅkāraḥ — falešné ego; iti — takto; iyam — všechny tyto; me — Mé; bhinnā — oddělené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osmero.

Tradução

Překlad

Terra, água, fogo, ar, éter, mente, inteligência e falso ego — juntos, todos estes oito elementos formam Minhas energias materiais separadas.

Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

Comentário

Význam

A ciência de Deus analisa a posição constitucional de Deus e Suas diversas energias. A natureza material chama-se prakṛti, ou a energia do Senhor em Suas diferentes encarnações (expansões) puruṣa como se descreve no Sātvata-tantra:

Věda o Bohu rozebírá téma přirozeného postavení Boha a Jeho různých energií. Hmotná příroda se nazývá prakṛti neboli energie, kterou Pán projevuje prostřednictvím svých různých inkarnací či expanzí zvaných puruṣové. To je popsáno v Sātvata-tantře:

viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi
puruṣākhyāny atho viduḥ
ekaṁ tu mahataḥ sraṣṭṛ
dvitīyaṁ tv aṇḍa-saṁsthitam
tṛtīyaṁ sarva-bhūta-sthaṁ
tāni jñātvā vimucyate
viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi
puruṣākhyāny atho viduḥ
ekaṁ tu mahataḥ sraṣṭṛ
dvitīyaṁ tv aṇḍa-saṁsthitam
tṛtīyaṁ sarva-bhūta-sthaṁ
tāni jñātvā vimucyate

“Para que haja a criação material, a expansão plenária do Senhor Kṛṣṇa manifesta-Se sob a forma de três Viṣṇus. O primeiro, Mahā-Viṣṇu, cria a totalidade da energia material, conhecida como mahat-tattva. O segundo, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, entra em todos os universos para introduzir diversas criações em cada um deles. O terceiro, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, difunde-Se em todos os universos como a Superalma onipenetrante e é conhecido como Paramātmā. Ele está presente até mesmo dentro dos átomos. Qualquer um que conheça estes três Viṣṇus pode libertar-se do enredamento material.”

“Za účelem stvoření hmotného světa přijímá úplná expanze Pána Kṛṣṇy podobu tří Viṣṇuů. První, Mahā-Viṣṇu, vytváří souhrn hmotné energie zvaný mahat-tattva. Druhý, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vstupuje do všech vesmírů, aby v každém vytvořil různorodost. A třetí, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, je přítomný ve všech vesmírech v podobě všeprostupující Nadduše a je známý pod jménem Paramātmā. Nachází se dokonce i v atomech. Každý, kdo zná tyto tři Viṣṇuy, může být vysvobozen z hmotného zapletení.”

Este mundo material é uma manifestação temporária de uma das energias do Senhor. No mundo material, todas as atividades são dirigidas por estas três expansões do Senhor Kṛṣṇa. Estes puruṣas são chamados encarnações. De um modo geral, quem não conhece a ciência de Deus (Kṛṣṇa) supõe que este mundo material exista para o prazer das entidades vivas e que estas são os puruṣas — as causas, os controladores e os desfrutadores da energia material. Segundo o Bhagavad-gītā, esta conclusão ateísta é falsa. No verso em discussão declara-se que Kṛṣṇa é a fonte onde se origina a manifestação material. O Śrīmad-Bhāgavatam também confirma isto. Os ingredientes da manifestação material são energias separadas do Senhor. Mesmo o brahmajyoti, que é a meta última dos impersonalistas, é uma energia espiritual manifesta no céu espiritual. Diferentemente do que acontece nos Vaikuṇṭhalokas, não há diversidades espirituais no brahmajyoti, e o impersonalista aceita esse brahmajyoti como a meta eterna e última. A manifestação Paramātmā é também um aspecto temporário e onipenetrante do Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Paramātmā não é uma manifestação eterna no mundo espiritual. Portanto, a real Verdade Absoluta é a Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa. Ele é a pessoa energética completa, e Ele possui diferentes energias internas e separadas.

Hmotný svět je dočasným projevem jedné z Pánových energií a všechny jeho činnosti řídí tito tři Viṣṇuové, expanze Pána Kṛṣṇy neboli puruṣové známí jako Jeho inkarnace. Ten, kdo nezná vědu o Bohu, o Kṛṣṇovi, se obvykle domnívá, že hmotný svět je určen k požitku živých bytostí a že živé bytosti jsou puruṣové — příčiny a vládci hmotné energie, kteří si jí mají užívat. Bhagavad-gītā dokládá, že tento ateistický závěr je nepravdivý. Ve verši, který právě rozebíráme, je řečeno, že původní příčinou hmotného projevu je Kṛṣṇa, a totéž je potvrzeno i ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Hmotné prvky jsou oddělené energie Pána. Dokonce i brahmajyoti, kterou impersonalisté uznávají za vrcholný věčný cíl, je duchovní energie projevená v duchovním nebi; není v ní duchovní rozmanitost jako na Vaikuṇṭhalokách. A projev Paramātmy je zase dočasným, všeprostupujícím aspektem Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Není věčným projevem jako podoby v duchovním světě. Skutečná Absolutní Pravda je tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa. On je dokonalým zdrojem a vlastníkem všech oddělených a vnitřních energií.

Na energia material, as manifestações principais são oito, como foi mencionado acima. Destas, as primeiras cinco manifestações, a saber, terra, água, fogo, ar e céu, chamam-se as cinco criações gigantescas ou as criações grosseiras, dentro das quais se incluem os cinco objetos dos sentidos. Eles são as manifestações físicas do som, tato, forma, paladar e olfato. A ciência material compreende estes dez itens e nada mais. Mas os outros três itens, a saber, mente, inteligência e falso ego, são negligenciados pelos materialistas. Os filósofos que lidam com atividades mentais também não têm conhecimento perfeito porque não sabem que Kṛṣṇa é a fonte última. O falso ego — “Eu sou” e “Isto é meu”, que constituem o princípio básico da existência material — inclui dez órgãos dos sentidos próprios para as atividades materiais. A inteligência refere-se à totalidade da criação material, chamada mahat-tattva. Portanto, das oito energias separadas do Senhor manifestam-se os vinte e quatro elementos do mundo material, que são o tema da filosofia ateísta sāṅkhya; originalmente, eles são ramificações das energias de Kṛṣṇa e estão separados dEle, mas os filósofos da sāṅkhya ateísta, tendo um pobre fundo de conhecimento, não conhecem Kṛṣṇa como a causa de todas as causas. O tema discutido na filosofia sāṅkhya é apenas a energia externa, uma manifestação de Kṛṣṇa, como se descreve no Bhagavad-gītā.

Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.