VERSO 4
TEXT 4
Texto
Verš
na karmasv anuṣajjate
sarva-saṅkalpa-sannyāsī
yogārūḍhas tadocyate
na karmasv anuṣajjate
sarva-saṅkalpa-sannyāsī
yogārūḍhas tadocyate
Sinônimos
Synonyma
yadā — quando; hi — decerto; na — não; indriya-artheṣu — em gozo dos sentidos; na — nunca; karmasu — em atividades fruitivas; anuṣajjate — a pessoa se ocupa necessariamente; sarva-saṅkalpa — de todos os desejos materiais; sannyāsī — renunciante; yoga-ārūḍhaḥ — elevado em yoga; tadā — então; ucyate — diz-se que é.
yadā — když; hi — jistě; na — ne; indriya-artheṣu — uspokojování smyslů; na — nikdy; karmasu — činnostem s vidinou jejich plodů; anuṣajjate — nezbytně se věnuje; sarva-saṅkalpa — všech hmotných tužeb; sannyāsī — ten, kdo se zřekl; yoga-ārūḍhaḥ — pokročilý v yoze; tadā — tehdy; ucyate — je řečeno, že je.
Tradução
Překlad
Diz-se que alguém está elevado em yoga quando, tendo renunciado a todos os desejos materiais, não age em troca do gozo dos sentidos nem se ocupa em atividades fruitivas.
O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
Comentário
Význam
Quando alguém se ocupa por completo no serviço transcendental amoroso ao Senhor, ele fica satisfeito consigo mesmo, e assim não se entrega mais ao gozo dos sentidos, nem a atividades fruitivas. Caso contrário, ele vai ocupar-se no gozo dos sentidos, pois ninguém pode viver sem exercer alguma ocupação. Sem consciência de Kṛṣṇa, ele deve estar sempre dedicando-se a atividades egocêntricas ou a ampliar suas atividades, mas nunca saindo do campo do seu interesse. Mas quem é consciente de Kṛṣṇa pode fazer tudo para a satisfação de Kṛṣṇa e desse modo se desapega completamente do gozo dos sentidos. Aquele que não tem essa compreensão deve tentar, de maneira mecânica, livrar-se dos desejos materiais antes de se elevar ao degrau mais alto da escada da yoga.
Když se někdo plně zaměstnává transcendentální láskyplnou službou Pánu, je spokojen ve svém nitru, a proto se již nevěnuje uspokojování smyslů ani práci konané s touhou po jejích plodech. V jiném případě musí živá bytost nevyhnutelně uspokojovat smysly, protože nikdo nemůže zůstat nečinný. Bez vědomí Kṛṣṇy bude vždy tíhnout k sobeckým činnostem — buď soustředěným na ni samotnou, nebo rozšířeným na okolí. Pokud si je však někdo vědom Kṛṣṇy, může dělat vše pro Kṛṣṇovu spokojenost a tak být dokonale odpoutaný od uspokojování smyslů. Ten, kdo postrádá tuto realizaci, se před dosažením nejvyšší příčky žebříku yogy musí snažit uniknout hmotným touhám mechanicky.