VERSO 17
TEXT 17
Texto
Verš
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā
Sinônimos
Synonyma
yukta — usměrněný; āhāra — přijímání potravy; vihārasya — aktivní odpočinek; yukta — usměrněný; ceṣṭasya — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; karmasu — při konání povinností; yukta — usměrněný; svapna-avabodhasya — spánek a bdění; yogaḥ — provádění yogy; bhavati — stává se; duḥkha-hā — potlačující strasti.
Tradução
Překlad
Aquele que é regulado em seus hábitos de comer, dormir, divertir-se e trabalhar pode mitigar todas as dores materiais, praticando o sistema de yoga.
Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
Comentário
Význam
A extravagância em matéria de comer, dormir, defender-se e acasalar-se — que são necessidades do corpo — pode impedir o progresso na prática de yoga. Quanto ao ato de comer, ele só pode ser regulado quando se tem o costume de comer ou aceitar prasādam, alimento santificado. Oferecem-se ao Senhor Kṛṣṇa, segundo o Bhagavad-gītā (9.26), vegetais, flores, frutas, cereais, leite, etc. Desse modo, quem está em consciência de Kṛṣṇa fica logo treinado em não aceitar alimento que não sirva para o consumo humano, ou que não esteja na categoria da bondade. Quanto ao sono, o devoto de Kṛṣṇa está sempre alerta no cumprimento de seus deveres na consciência de Kṛṣṇa e por isso considera uma grande perda o tempo gasto em sono desnecessário. Avyartha-kālatvam: quem é consciente de Kṛṣṇa não consegue passar um minuto de sua vida sem se ocupar no serviço do Senhor. Por isso, dormir é mantido a um mínimo. Ele toma como exemplo Śrīla Rūpa Gosvāmī, que vivia ocupado no serviço de Kṛṣṇa e que não podia dormir mais de duas horas por dia, e às vezes nem mesmo isso. µhākura Haridāsa nem mesmo aceitava prasādam ou dormia um momento sequer até terminar sua rotina diária de cantar em suas contas trezentos mil nomes. Com relação ao trabalho, alguém que seja consciente de Kṛṣṇa não faz nada que não esteja ligado ao interesse de Kṛṣṇa, e assim seu trabalho é sempre regulado e não é manchado pela gratificação dos sentidos. Como fica fora de cogitação o prazer dos sentidos, não há lazer material para alguém em consciência de Kṛṣṇa. E porque ele é regulado em todo o seu trabalho, fala, sono, vigília e todas as outras atividades corpóreas, para ele não existe miséria material.
Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.