Skip to main content

VERSO 38

TEXT 38

Texto

Verš

na hi jñānena sadṛśaṁ
pavitram iha vidyate
tat svayaṁ yoga-saṁsiddhaḥ
kālenātmani vindati
na hi jñānena sadṛśaṁ
pavitram iha vidyate
tat svayaṁ yoga-saṁsiddhaḥ
kālenātmani vindati

Sinônimos

Synonyma

na — nada; hi — decerto; jñānena — com o conhecimento; sadṛśam — em comparação; pavitram — santificado; iha — neste mundo; vidyate — existe; tat — esse; svayam — em si mesmo; yoga — em devoção; saṁsiddhaḥ — aquele que é maduro; kālena — no decorrer do tempo; ātmani — em si mesmo; vindati — goza.

na — nic; hi — jistě; jñānena — s poznáním; sadṛśam — ve srovnání; pavitram — posvěcené; iha — v tomto světě; vidyate — existuje; tat — to; svayam — sám; yoga — v oddanosti; saṁsiddhaḥ — ten, kdo dosáhl zralosti; kālena — časem; ātmani — v sobě; vindati — užívá si.

Tradução

Překlad

Neste mundo, não há nada tão sublime e puro como o conhecimento transcendental. Este conhecimento é o fruto maduro de todo o misticismo. E aquele que se familiarizou com a prática do serviço devocional desfruta deste conhecimento dentro de si no devido tempo.

V tomto světě není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Je to zralý plod veškeré mystiky a ten, kdo dosáhl ve vykonávání oddané služby zralosti, se posléze těší z tohoto poznání ve svém nitru.

Comentário

Význam

Quando falamos de conhecimento transcendental, tomamos como ponto de referência a compreensão espiritual. Sendo assim, não há nada tão sublime e puro como o conhecimento transcendental. A ignorância é a causa de nosso cativeiro, e o conhecimento é a causa de nossa liberação. Este conhecimento é o fruto maduro do serviço devocional, e quando está em conhecimento transcendental, a pessoa não precisa procurar paz em outro lugar, pois goza de paz dentro de si mesma. Em outras palavras, este conhecimento e esta paz culminam na consciência de Kṛṣṇa. Esta é a palavra final do Bhagavad-gītā.

Když hovoříme o transcendentálním poznání, máme na mysli duchovní porozumění. V tomto smyslu tedy není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Nevědomost je příčinou naší spoutanosti a poznání je příčinou našeho osvobození. Toto transcendentální poznání je zralým plodem oddané služby, a když ho někdo trvale vlastní, nemusí hledat klid někde jinde, protože jej vychutnává ve svém nitru. Jinými slovy — toto poznání a klid vrcholí vědomím Kṛṣṇy. Takový je závěr Bhagavad-gīty.