VERSO 43

TEXT 43

Texto

Verš

evaṁ buddheḥ paraṁ buddhvā
saṁstabhyātmānam ātmanā
jahi śatruṁ mahā-bāho
kāma-rūpaṁ durāsadam

Sinônimos

Synonyma

evam — assim; buddheḥ — à inteligência; param — superior; buddhvā — sabendo; saṁstabhya — equilibrando; ātmānam — a mente; ātmanā — pela inteligência deliberada; jahi — vence; śatrum — o inimigo; mahā-bāho — ó pessoa de braços poderosos; kāma-rūpam — sob a forma de luxúria; durāsadam — formidável.

evam — takto; buddheḥ — inteligenci; param — v nadřazeném postavení; buddhvā — znající; saṁstabhya — ustálením; ātmānam — mysli; ātmanā — pomocí uvážené inteligence; jahi — přemož; śatrum — nepřítele; mahā-bāho — ó muži mocných paží; kāma-rūpam — v podobě chtíče; durāsadam — hrozivého.

Tradução

Překlad

Assim, sabendo que é transcendental aos sentidos, à mente e à inteligência materiais, ó Arjuna de braços poderosos, a pessoa deve equilibrar a mente por meio de deliberada inteligência espiritual [consciência de Kṛṣṇa] e assim — pela força espiritual — vencer este inimigo insaciável conhecido como luxúria.

Ó Arjuno, bojovníku mocných paží! Ten, kdo takto ví, že je v nadřazeném postavení vůči hmotným smyslům, mysli a inteligenci, by měl uklidnit mysl uváženou duchovní inteligencí (rozvinout vědomí Kṛṣṇy), a tak — duchovní silou — přemoci tohoto neukojitelného nepřítele, který se nazývá chtíč.

Comentário

Význam

Este Terceiro Capítulo do Bhagavad-gītā nos leva de maneira conclusiva à consciência de Kṛṣṇa, pelo fato de que passamos a nos conhecer como servos eternos da Suprema Personalidade de Deus, sem considerarmos o vazio impessoal como o fim último. Na forma de existência material, decerto nos influenciamos pelas propensões à luxúria e pelo desejo de assenhorear-nos dos recursos da natureza material. O desejo de dominar e de desfrutar os sentidos é o maior inimigo da alma condicionada; porém, pela força da consciência de Kṛṣṇa, podem-se controlar os sentidos, a mente e a inteligência materiais. Ninguém pode abandonar de repente o trabalho e os deveres prescritos; mas desenvolvendo aos poucos a consciência de Kṛṣṇa, pode-se chegar a uma posição transcendental sem a influência dos sentidos e da mente materiais — por meio da inteligência equilibrada dirigida à sua identidade pura. Este é o resumo deste capítulo. Na fase imatura da existência material, as especulações filosóficas e as tentativas artificiais de controlar os sentidos por meio da prática simulada de posturas ióguicas jamais poderão ajudar o homem a seguir rumo à vida espiritual. Ele deve ser treinado em consciência de Kṛṣṇa por intermédio de uma inteligência superior.

Třetí kapitola Bhagavad-gīty nás dovádí k vědomí Kṛṣṇy poznáním, že jsme věčnými služebníky Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří za konečný cíl nepovažují neosobní prázdnotu. V hmotném životě je každý ovlivněn tíhnutím k chtíči a touze ovládat zdroje hmotné přírody. Touha panovat a uspokojovat smysly je největším nepřítelem podmíněné duše. Silou vědomí Kṛṣṇy je však možné ovládnout hmotné smysly, mysl a inteligenci. Člověk se nemusí náhle zříci práce a předepsaných povinností; postupným rozvíjením vědomí Kṛṣṇy — pomocí ustálené inteligence, zaměřené na vlastní čistou totožnost — může setrvat v transcendentálním postavení, kdy ho hmotné smysly a mysl neovlivní. To je souhrn této kapitoly. Filozofické spekulování a nepřirozené pokusy ovládnout smysly takzvaným cvičením jógových pozic nemohou v nezralém stavu hmotného žití nikdy pomoci přiblížit se k duchovnímu životu. Je nutné se pod správným vedením učit rozvíjet vědomí Kṛṣṇy pomocí vyšší inteligence.

Neste ponto encerram-se os significados Bhaktivedanta do Terceiro Capítulo do Śrīmad Bhagavad-gītā, que trata de Karma-yoga, ou o processo de alguém executar em consciência de Kṛṣṇa o seu dever prescrito.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli konání vlastních předepsaných povinností s vědomím Kṛṣṇy.