VERSO 35
TEXT 35
Texto
Verš
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ
Sinônimos
Synonyma
śreyān — muito melhor; sva-dharmaḥ — deveres prescritos da pessoa; viguṇaḥ — mesmo defeituosos; para-dharmāt — do que deveres mencionados para outros; su-anuṣṭhitāt — perfeitamente feitos; sva-dharme — nos deveres prescritos da pessoa; nidhanam — destruição; śreyaḥ — melhor; para-dharmaḥ — deveres prescritos alheios; bhaya-āvahaḥ — perigoso.
śreyān — mnohem lepší; sva-dharmaḥ — své předepsané povinnosti; viguṇaḥ — i když nedokonalé; para-dharmāt — než povinnosti jiných; su-anuṣṭhitāt — dokonale konané; sva-dharme — při svých předepsaných povinnostech; nidhanam — záhuba; śreyaḥ — lepší; para-dharmaḥ — povinnosti předepsané jiným; bhaya-āvahaḥ — nebezpečné.
Tradução
Překlad
É muito melhor cumprir os deveres prescritos próprios, embora com defeitos, do que executar com perfeição os deveres alheios. A destruição durante o cumprimento do próprio dever é melhor do que ocupar-se nos deveres alheios, pois seguir o caminho dos outros é perigoso.
Je mnohem lepší konat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je dočkat se záhuby při plnění vlastní povinnosti než se zaměstnat plněním povinností někoho jiného, neboť kráčet cestou jiných je nebezpečné.
Comentário
Význam
Devemos, portanto, executar em plena consciência de Kṛṣṇa nossos deveres prescritos em vez daqueles prescritos para outros. Materialmente, os deveres prescritos são impostos segundo a condição psicofísica da pessoa, sob o encanto dos modos da natureza material. Os deveres espirituais são aqueles que o mestre espiritual decreta para o serviço transcendental a Kṛṣṇa. Mas quer materiais quer espirituais, a pessoa deve ater-se a seus deveres prescritos mesmo confrontando a morte, ao invés de imitar os deveres prescritos alheios. Os deveres na plataforma espiritual e os deveres na plataforma material talvez sejam diferentes, mas aquele que os executa sempre faz bem em seguir a instrução autorizada. Quando alguém está sob o encanto dos modos da natureza material, deve seguir as regras prescritas para a sua situação específica e não deve tentar imitar os outros. Por exemplo, um brāhmaṇa, que está no modo da bondade, não é violento, ao passo que o kṣatriya, que está no modo da paixão, tem permissão para ser violento. Por isso, para um kṣatriya é melhor ser subjugado seguindo as regras da violência do que imitar um brāhmaṇa que segue os princípios da não-violência. Todos devem purificar o coração por um processo gradual, não abruptamente. Entretanto, quando se transcendem os modos da natureza material e se situa em plena consciência de Kṛṣṇa, pode-se executar toda e qualquer atividade sob a direção de um mestre espiritual autêntico. Nesta fase de completa consciência de Kṛṣṇa, o kṣatriya pode agir como brāhmaṇa, ou o brāhmaṇa pode agir como kṣatriya. Na plataforma transcendental, não se aplicam as distinções válidas para o mundo material. Por exemplo, Viśvāmitra originalmente era kṣatriya, mas acabou agindo como brāhmaṇa, ao passo que Paraśurāma era brāhmaṇa, mas acabou agindo como kṣatriya. Por situarem-se em transcendência, eles puderam tomar tal atitude; mas enquanto se estiver na plataforma material, é preciso executar os deveres conforme os modos da natureza material. Ao mesmo tempo, deve-se procurar desenvolver plena consciência de Kṛṣṇa.
Člověk nemá plnit povinnosti druhých, ale konat vlastní předepsané povinnosti s úplným vědomím Kṛṣṇy. Na hmotné úrovni jsou to povinnosti stanovené podle psychofyzického charakteru dané osoby, pod vlivem kvalit hmotné přírody. A duchovní povinnosti jsou to, co nařizuje duchovní učitel v zájmu transcendentální služby Kṛṣṇovi. Každý jednotlivec se má raději až do smrti držet svých předepsaných povinností, ať hmotných či duchovních, než aby napodoboval plnění povinností někoho jiného. Povinnosti na duchovní a na hmotné úrovni se sice mohou lišit, ale zásada řídit se zplnomocněným vedením je pro konatele prospěšná v obou případech. Když je člověk pod vlivem kvalit hmotné přírody, měl by následovat pravidla předepsaná pro jeho danou situaci a nenapodobovat druhé. Například brāhmaṇa, který zásadně projevuje kvalitu dobra, je nenásilný, zatímco kṣatriya, který je pod vlivem kvality vášně, násilí může používat. Pro kṣatriyu je tedy lepší dočkat se záhuby při dodržování principů násilí než napodobovat brāhmaṇu, který se řídí zásadami nenásilí. Každý musí provést očistu svého srdce postupně, nikoliv unáhleně. Když však někdo překonává kvality hmotné přírody a setrvává na úrovni, kdy si je plně vědom Kṛṣṇy, může pod vedením pravého duchovního učitele dělat cokoliv. V tomto dokonalém stavu úplného vědomí Kṛṣṇy může kṣatriya jednat jako brāhmaṇa a brāhmaṇa jako kṣatriya. Na transcendentální úrovni rozdíly hmotného světa neplatí. Mudrc Viśvāmitra byl původně kṣatriya, ale později jednal jako brāhmaṇa, a Paraśurāma byl brāhmaṇa, který později jednal jako kṣatriya. Mohli tak jednat, jelikož byli v transcendentálním postavení — dokud je však člověk na hmotné úrovni, musí konat své povinnosti podle kvalit hmotné přírody a zároveň má dobře znát vědomí Kṛṣṇy.