VERSO 58

TEXT 58

Texto

Verš

yadā saṁharate cāyaṁ
kūrmo ’ṅgānīva sarvaśaḥ
indriyāṇīndriyārthebhyas
tasya prajñā pratiṣṭhitā

Sinônimos

Synonyma

yadā — quando; saṁharate — recolhe; ca — também; ayam — ele; kūrmaḥ — tartaruga; aṅgāni — membros; iva — como; sarvaśaḥ — completamente; indriyāṇi — sentidos; indriya-arthebhyaḥ — dos objetos dos sentidos; tasya — sua; prajñā — consciência; pratiṣṭhitā — fixa.

yadā — když; saṁharate — stáhne; ca — také; ayam — on; kūrmaḥ — želva; aṅgāni — údy; iva — jako; sarvaśaḥ — zcela; indriyāṇi — smysly; indriya-arthebhyaḥ — od objektů smyslového vnímání; tasya — jeho; prajñā — vědomí; pratiṣṭhitā — upevněné.

Tradução

Překlad

Aquele que é capaz de retirar seus sentidos dos objetos dos sentidos, assim como a tartaruga recolhe seus membros para dentro do casco, está firmemente fixo em consciência perfeita.

Ten, kdo dokáže odpoutat své smysly od objektů smyslového vnímání, tak jako želva zatahuje své údy do krunýře, spočívá neustále na úrovni dokonalého vědomí.

Comentário

Význam

Conhece-se um yogī, devoto, ou alma auto-realizada quando ele é capaz de controlar os sentidos conforme seu plano. A maioria das pessoas são, porém, servas dos sentidos e, portanto, seguem tudo aquilo que os sentidos ditam. Esta é a resposta à questão formulada por alguém que quer identificar o comportamento do yogī. Os sentidos são comparados a serpentes venenosas. Eles querem agir bem à vontade e sem restrição. O yogī, ou devoto, deve ser muito forte para controlar as serpentes como um encantador de serpentes. Ele nunca lhes permite agir independentemente. Há muitos preceitos nas escrituras reveladas: alguns proíbem e outros mandam certas ações. A não ser que alguém seja capaz de seguir as ordens e proibições, abstendo-se do gozo dos sentidos, não lhe será possível estar firmemente fixo em consciência de Kṛṣṇa. O melhor exemplo, apresentado nesta passagem, é o da tartaruga. A tartaruga pode a qualquer momento recolher seus sentidos e voltar a manifestá-los a qualquer hora com objetivos específicos. Da mesma forma, os sentidos das pessoas conscientes de Kṛṣṇa são usados somente para alguma finalidade específica, aplicados no serviço do Senhor, caso contrário, elas os recolhem. Aqui, Arjuna está sendo ensinado a usar seus sentidos no serviço do Senhor, e não para a sua própria satisfação. Com essa analogia, em que a tartaruga conserva dentro de si os sentidos, aprende-se a manter os sentidos sempre no serviço do Senhor.

Yogī, oddaný či seberealizovaná duše, se pozná podle toho, že dokáže ovládat smysly podle svého plánu — na rozdíl od většiny lidí, kteří smyslům slouží a plní jejich požadavky. To je odpověď na otázku, jaké je postavení yogīna. Smysly jsou přirovnávány k jedovatým hadům — chtějí jednat volně a bez omezení. Yogī, oddaný, musí být velice silný, aby dokázal tyto hady ovládat; musí být jako skutečný zaříkávač hadů. Nikdy jim nedovolí jednat nezávisle. Ve zjevených písmech je mnoho pokynů, z nichž některé jsou zákazy a některé příkazy. Dokud je někdo není schopen následovat a zdržet se tak smyslového požitku, není možné, aby byl ustálen na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Nejlepším příkladem — uvedeným v tomto verši — je želva. Želva může své údy kdykoliv zasunout a pak je opět kdykoliv vysunout, aby plnily určitý účel. Také osoby, které mají vědomí Kṛṣṇy, používají své smysly pouze za určitým účelem ve službě Pánu a jinak je ponechávají nečinné. Arjuna je nyní poučen, že má používat své smysly ke službě Kṛṣṇovi, nikoliv k vlastnímu uspokojení. Srovnání se želvou, která drží údy v nitru, je příkladem toho, jak udržovat smysly vždy zaměstnané jen službou Pánu.