VERSO 10

TEXT 10

Texto

Verš

tam uvāca hṛṣīkeśaḥ
prahasann iva bhārata
senayor ubhayor madhye
viṣīdantam idaṁ vacaḥ

Sinônimos

Synonyma

tam — a ele; uvāca — disse; hṛṣīkeśaḥ — o senhor dos sentidos, Kṛṣṇa; prahasan — sorrindo; iva — assim; bhārata — ó Dhṛtarāṣṭra, descendente de Bharata; senayoḥ — dos exércitos; ubhayoḥ — de ambos os grupos; madhye — entre; viṣīdantam — ao que se lamentava; idam — as seguintes; vacaḥ — palavras.

tam — jemu; uvāca — řekl; hṛṣīkeśaḥ — Pán smyslů, Kṛṣṇa; prahasan — usmívající se; iva — tak; bhārata — ó Dhṛtarāṣṭro, potomku Bharaty; senayoḥ — vojsk; ubhayoḥ — obou stran; madhye — mezi; viṣīdantam — naříkajícímu; idam — následující; vacaḥ — slova.

Tradução

Překlad

Ó descendente de Bharata, naquele momento, Kṛṣṇa, no meio dos dois exércitos, sorriu e disse as seguintes palavras ao desconsolado Arjuna.

Ó potomku Bharaty, Kṛṣṇa tehdy mezi oběma vojsky s úsměvem promluvil ke sklíčenému Arjunovi.

Comentário

Význam

O diálogo transcorria entre amigos íntimos, a saber, o Hṛṣīkeśa e o Guḍākeśa. Como amigos, ambos estavam no mesmo nível, mas um deles voluntariamente tornou-se aluno do outro. Kṛṣṇa sorria porque um amigo escolhera tornar-se discípulo. Como Senhor de tudo, Ele está sempre na posição superior como o mestre de todos, e no entanto o Senhor concorda em ser amigo, filho ou amante do devoto que quer vê-lO desempenhar esse papel. Mas quando foi aceito como mestre, Ele imediatamente assumiu o papel e falou com o discípulo como o mestre — com gravidade, como era preciso. Parece que o diálogo entre o mestre e o discípulo foi travado abertamente diante de ambos os exércitos de modo que todos fossem beneficiados. Logo, as conversas contidas no Bhagavad-gītā não são para qualquer pessoa, sociedade ou comunidade em particular, mas são para todos, e amigos ou inimigos têm o mesmo direito de ouvi-las.

Rozhovor probíhal mezi dvěma důvěrnými přáteli: Hṛṣīkeśou a Guḍākeśou. Jako přátelé byli oba na stejné úrovni, ale jeden z nich se dobrovolně stal žákem druhého. Kṛṣṇa se usmíval proto, že se přítel rozhodl stát žákem. Śrī Kṛṣṇa je Pán všech, a jako takový vždy stojí na vyšší úrovni, a přesto přistupuje na to, že se stane přítelem, synem nebo milencem oddaných, kteří Ho chtějí vidět v takové roli. Když se však na Něho Arjuna obrátil jako na svého učitele, ihned přijal tuto úlohu a začal se svým žákem hovořit jako učitel — s patřičnou vážností. Je zjevné, že rozhovor mezi učitelem a žákem probíhal veřejně v přítomnosti obou vojsk, aby z něho měli prospěch všichni. Rozmluvy Bhagavad-gīty tedy nejsou určeny nějaké konkrétní osobě, společnosti nebo komunitě, ale všem, a stejné právo je slyšet mají přátelé i nepřátelé.