VERSO 23

TEXT 23

Texto

Verš

oṁ tat sad iti nirdeśo
brahmaṇas tri-vidhaḥ smṛtaḥ
brāhmaṇās tena vedāś ca
yajñāś ca vihitāḥ purā

Sinônimos

Synonyma

oṁ — indicação do Supremo; tat — isso; sat — eterno; iti — assim; nirdeśaḥ — indicação; brahmaṇaḥ — do Supremo; tri-vidhaḥ — de três tipos; smṛtaḥ — é considerado; brāhmaṇāḥ — os brāhmaṇas; tena — com essa; vedāḥ — a literatura védica; ca — também; yajñāḥ — sacrifício; ca — também; vihitāḥ — usados; purā — outrora.

oṁ — označení Nejvyššího; tat — to; sat — věčné; iti — takto; nirdeśaḥ — označení; brahmaṇaḥ — Nejvyššího; tri-vidhaḥ — trojí; smṛtaḥ — je chápáno; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇové; tena — s tím; vedāḥ — védská literatura; ca — také; yajñāḥ — oběť; ca — také; vihitāḥ — používáno; purā — dříve.

Tradução

Překlad

Desde o começo da criação, as três palavras oṁ tat sat foram usadas para indicar a Suprema Verdade Absoluta. Estas três representações simbólicas foram usadas pelos brāhmaṇas enquanto cantavam os hinos dos Vedas e durante os sacrifícios executados para a satisfação do Supremo.

Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.

Comentário

Význam

Foi explicado que a penitência, o sacrifício, a caridade e os alimentos dividem-se em três categorias: os modos da bondade, paixão e ignorância. Seja de primeira, segunda ou terceira classe, todos eles são condicionados, ou contaminados pelos modos da natureza material. Quando são dirigidos ao Supremo — oṁ tat sat, a Suprema Personalidade de Deus, o eterno — eles se tornam um meio para alcançar a elevação espiritual. Tal objetivo é indicado nos preceitos das escrituras. Estas três palavras, oṁ tat sat, referem-se especificamente à Verdade Absoluta, a Suprema Personalidade de Deus. Nos hinos védicos, sempre se encontra a palavra oṁ.

Bylo vysvětleno, že askeze, oběti, milodary a jídlo se dělí do tří kategorií: kategorie kvality dobra, vášně a nevědomosti. Avšak bez ohledu na to, zda patří do první, druhé nebo třetí, jsou podmíněné, znečištěné hmotnými kvalitami přírody. Když jsou ovšem určeny pro Nejvyššího — oṁ tat sat, věčnou Nejvyšší Osobnost Božství — stávají se prostředky duchovního pokroku. V pokynech písem je tento cíl označen. Tato tři slova, oṁ tat sat, konkrétně poukazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo oṁ najdeme ve všech védských hymnech.

Aquele que age sem seguir as regulações das escrituras não atingirá a Verdade Absoluta. Ele obterá algum resultado temporário, mas não a meta última da vida. Conclui-se que a caridade, o sacrifício e a penitência devem ser executados no modo da bondade. Realizados no modo da paixão ou ignorância, eles com certeza são de qualidade inferior. As três palavras oṁ tat sat são pronunciadas em relação ao santo nome do Senhor Supremo, por exemplo, oṁ tad viṣṇoḥ. Sempre que se pronuncia um hino védico ou o santo nome do Senhor Supremo, acrescenta-se oṁ. É isto o que consta na literatura védica. Estas três palavras são tiradas dos hinos védicos. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) indica o primeiro objetivo. Depois tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) indica o segundo objetivo. E sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) indica o terceiro objetivo. Juntando-as, obtém-se oṁ tat sat. Outrora, quando Brahmā, a primeira criatura viva, executou sacrifícios, ele indicou com estas três palavras a Suprema Personalidade de Deus. E desde então, o mesmo princípio tem sido seguido pela sucessão discipular. Logo, este hino tem um grande significado. O Bhagavad-gītā recomenda, portanto, que qualquer trabalho que se faça deve ser feito para oṁ tat sat, ou para a Suprema Personalidade de Deus. Ao executar penitência, caridade e sacrifício com estas três palavras, a pessoa age em consciência de Kṛṣṇa. A consciência de Kṛṣṇa é uma maneira científica de executar atividades transcendentais que a capacitam a voltar ao lar, de volta ao Supremo. Não existe perda de energia na execução desse processo transcendental.

Ten, kdo se při svém jednání neřídí usměrněními písem, nedosáhne Absolutní Pravdy. Dosáhne nějakých dočasných výsledků, ale nikoliv konečného cíle života. Je vyvozen závěr, že rozdávat milodary, konat oběti a podstupovat askezi je třeba pod vlivem kvality dobra. Pokud se tyto činnosti provádějí pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, jsou nutně nižší úrovně. Slova oṁ tat sat jsou pronášena ve spojení se svatým jménem Nejvyššího Pána — oṁ tad viṣṇoḥ. Z védské literatury vyplývá, že když se pronášejí védské hymny nebo svaté jméno Nejvyššího Pána, pokaždé se přidává oṁ. Tato tři slova pocházejí z védských hymnů. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) vyjadřuje první cíl. Tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) vyjadřuje druhý cíl a sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) třetí. Dohromady tvoří oṁ tat sat. Když Brahmā, první projevená živá bytost, před dávnými časy konal oběti, poukázal těmito třemi slovy na Nejvyšší Osobnost Božství. Stejným principem se následně vždy řídili a řídí členové učednické posloupnosti. Tento hymnus je tedy velice důležitý. Bhagavad-gītā proto doporučuje, aby vše bylo konáno pro oṁ tat sat neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo svou askezi, dobročinnost a oběti doprovází těmito třemi slovy, jedná s vědomím Kṛṣṇy. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je vědecký způsob provádění transcendentálních činností, který umožňuje živé bytosti vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jednat tímto transcendentálním způsobem není ztráta energie.