VERSO 10

TEXT 10

Texto

Verš

utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ

Sinônimos

Synonyma

utkrāmantam — abandonando o corpo; sthitam — situado no corpo; vā api — ou; bhuñjānam — desfrutando; vā — ou; guṇa-anvitam — sob o encanto dos modos da natureza material; vimūḍhāḥ — pessoas tolas; na — nunca; anupaśyanti — podem ver; paśyanti — podem ver; jñāna-cakṣuṣaḥ — aqueles que têm os olhos do conhecimento.

utkrāmantam — opouštějící tělo; sthitam — setrvávající v těle; vā api — ani; bhuñjānam — užívající; vā — nebo; guṇa-anvitam — pod vlivem kvalit hmotné přírody; vimūḍhāḥ — pošetilci; na — nikdy; anupaśyanti — mohou vidět; paśyanti — mohou vidět; jñāna-cakṣuṣaḥ — ti, kdo se dívají očima poznání.

Tradução

Překlad

Os tolos não conseguem compreender como a entidade viva pode abandonar seu corpo, nem conseguem entender que tipo de corpo ela usufruirá sob o encanto dos modos da natureza. Mas aquele cujos olhos estão treinados em conhecimento pode ver tudo isto.

Pošetilci nechápou, jak dochází k tomu, že živá bytost opouští své tělo, a nechápou ani to, jaké tělo užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ten, kdo má oči cvičené v poznání, to vše vidí.

Comentário

Význam

A palavra jñāna-cakṣuṣaḥ é muito significativa. Sem conhecimento, ninguém pode compreender como a entidade viva deixa seu corpo atual, nem a forma de corpo que ela vai ganhar na vida seguinte, nem mesmo por que ela vive num determinado tipo de corpo. É preciso ter muito conhecimento extraído do Bhagavad-gītā e de textos semelhantes, e ensinado por um mestre espiritual genuíno. Afortunado é aquele que está treinado para perceber todos esses fenômenos. Toda entidade viva abandona o corpo sob certas circunstâncias, vive sob certas circunstâncias e desfruta sob certas circunstâncias impostas pela natureza material. Portanto, na procura ilusória do prazer dos sentidos, ela passa por diferentes espécies de felicidade e sofrimento. Aqueles que vivem sendo enganados pela luxúria e pelo desejo perdem toda a capacidade de compreender suas mudanças de corpo e sua permanência num corpo específico. Eles não podem compreender isso. Entretanto, quem desenvolveu conhecimento espiritual pode ver que o espírito é diferente do corpo e que ele troca de corpo e desfruta de diferentes maneiras. Quem tem esse conhecimento pode compreender que a entidade viva condicionada está sofrendo nesta existência material. Portanto, aqueles que estão altamente desenvolvidos em consciência de Kṛṣṇa dão tudo de si para transmitir este conhecimento às pessoas em geral, pois elas levam uma vida condicionada muito penosa. Elas devem sair desse tipo de vida e tornar-se conscientes de Kṛṣṇa e, então, liberar-se para a tranferência ao mundo espiritual.

Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání nelze chápat, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě, a dokonce ani to, jak žije právě v těle, které má nyní. K tomu je třeba rozsáhlého poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem vyslechnutých od pravého duchovního učitele. Ten, kdo se naučil toto vše vidět, je šťastlivec. Každá živá bytost za určitých okolností opouští tělo, za určitých okolností žije a za určitých okolností užívá ovlivněna hmotnou přírodou. Tak je oklamána iluzí smyslového požitku a zakouší různé druhy štěstí a neštěstí. Ti, kdo jsou věčně klamáni chtíčem a touhou, pozbývají veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a jak setrvávají v těle, které dostali. Avšak ti, kdo rozvinuli duchovní poznání, jsou schopni vidět, že duše se liší od těla, že své tělo mění a užívá různými způsoby. Chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto osoby vyznačující se velmi rozvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají vše, co mohou, aby předaly toto poznání všem lidem. Podmíněný život je plný útrap, a proto by ho měli všichni opustit, být si vědomi Kṛṣṇy a osvobodit se, a tak dosáhnout duchovního světa.