Skip to main content

VERSO 15

TEXT 15

Texto

Verš

rajasi pralayaṁ gatvā
karma-saṅgiṣu jāyate
tathā pralīnas tamasi
mūḍha-yoniṣu jāyate
rajasi pralayaṁ gatvā
karma-saṅgiṣu jāyate
tathā pralīnas tamasi
mūḍha-yoniṣu jāyate

Sinônimos

Synonyma

rajasi — em paixão; pralayam — dissolução; gatvā — alcançando; karma-saṅgiṣu — na associação daqueles ocupados em atividades fruitivas; jāyate — nasce; tathā — igualmente; pralīnaḥ — sendo dissolvido; tamasi — em ignorância; mūḍha-yoniṣu — em espécies animais; jāyate — nasce.

rajasi — pod vlivem kvality vášně; pralayam — smrt; gatvā — dosahující; karma-saṅgiṣu — ve společnosti ploduchtivých osob; jāyate — narodí se; tathā — podobně; pralīnaḥ — umírající; tamasi — pod vlivem nevědomosti; mūḍha-yoniṣu — mezi zvířaty; jāyate — narodí se.

Tradução

Překlad

Quando alguém morre no modo da paixão, ele nasce entre os que se ocupam em atividades fruitivas; e quando morre no modo da ignorância, nasce no reino animal.

Zemře-li člověk pod vlivem kvality vášně, narodí se mezi těmi, kdo se věnují jednání s vidinou jeho plodů, a zemře-li pod vlivem kvality nevědomosti, narodí se v říši zvířat.

Comentário

Význam

Algumas pessoas têm a convicção de que, ao atingir a forma de vida humana, a alma jamais volta a cair. Isto é incorreto. Segundo este verso, se alguém desenvolve o modo da ignorância, após sua morte ele se degrada a uma forma de vida animal. Desse ponto ele tem que se elevar novamente, através de um processo evolutivo, para mais uma vez chegar à forma de vida humana. Portanto, aqueles que de fato levam a vida humana a sério devem adotar o modo da bondade e cultivar boa associação para transcender os modos materiais e situar-se em consciência de Kṛṣṇa. Este é o objetivo da vida humana. Caso contrário, não há garantia alguma de que o ser humano volte a alcançar a posição humana.

Někteří lidé se domnívají, že když duše dosáhne úrovně lidského života, již nikdy nepoklesne. Takové domněnky jsou však chybné. Tento verš nám sděluje, že člověk, u něhož převládá kvalita nevědomosti, po smrti poklesne a obdrží podobu zvířete. Z ní se do lidské podoby musí opět dostat postupnou evolucí. Ti, kdo berou lidský život skutečně vážně, by tedy měli tíhnout ke kvalitě dobra, v příznivé společnosti překonat kvality a trvale spočinout na úrovni vědomí Kṛṣṇy. To je cíl lidského života. V jiném případě nemá lidská bytost zaručeno, že příště bude znovu člověkem.