Skip to main content

VERSOS 32-35

TEXTS 32-35

Texto

Verš

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana

Sinônimos

Synonyma

kim — que utilidade; naḥ — para nós; rājyena — é o reino; govinda — ó Kṛṣṇa; kim — que; bhogaiḥ — desfrute; jīvitena — vivendo; — ou; yeṣām — de quem; arthe — por causa; kāṅkṣitam — é desejado; naḥ — por nós; rājyam — reino; bhogāḥ — desfrute material; sukhāni — toda a felicidade; ca — também; te — todos eles; ime — estes; avasthitāḥ — situados; yuddhe — neste campo de batalha; prāṇān — vidas; tyaktvā — abandonando; dhanāni — riquezas; ca — também; ācāryāḥ — mestres; pitaraḥ — pais; putrāḥ — filhos; tathā — bem como; eva — decerto; ca — também; pitāmahāḥ — avós; mātulāḥ — tios maternos; śvaśurāḥ — sogros; pautrāḥ — netos; śyālāḥ — cunhados; sambandhinaḥ — parentes; tathā — bem como; etān — todos esses; na — nunca; hantum — matar; icchāmi — desejo; ghnataḥ — sendo morto; api — mesmo; madhusūdana — ó matador do demônio Madhu (Kṛṣṇa); api — mesmo que; trai-lokya — dos três mundos; rājyasya — do reino; hetoḥ — em troca; kim nu — que se dizer de; mahī-kṛte — por causa da Terra; nihatya — por matar; dhārtarāṣṭrān — os filhos de Dhṛtarāṣṭra; naḥ — nosso; — que; prītiḥ — prazer; syāt — haverá; janārdana — ó mantenedor de todas as entidades vivas.

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

Tradução

Překlad

Ó Govinda, que nos adiantam um reino, felicidade ou até mesmo a própria vida quando todos aqueles em razão de quem somos impelidos a desejar tudo isto estão agora enfileirados neste campo de batalha? Ó Madhusūdana, quando mestres, pais, filhos, avós, tios maternos, sogros, netos, cunhados e outros parentes estão prontos a abandonar suas vidas e propriedades e colocam-se diante de mim, por que deveria eu querer matá-los, mesmo que, por sua parte, eles sejam capazes de matar-me? Ó mantenedor de todas as entidades vivas, não estou preparado para lutar com eles, nem mesmo em troca dos três mundos, muito menos desta Terra. Que prazer obteremos em matarmos os filhos de Dhṛtarāṣṭra?

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

Comentário

Význam

Arjuna tratou o Senhor Kṛṣṇa por Govinda porque Kṛṣṇa é o objeto de todos os prazeres para as vacas e os sentidos. Usando esta palavra significativa, Arjuna indica que Kṛṣṇa deve procurar entender o que satisfará os sentidos de Arjuna. Mas Govinda não Se destina a satisfazer nossos sentidos. Entretanto, se tentamos satisfazer os sentidos de Govinda, então, automaticamente nossos próprios sentidos ficam satisfeitos. Materialmente, cada um quer satisfazer os seus sentidos, e quer que Deus aja de modo que esta exigência se realize. O Senhor satisfará os sentidos das entidades vivas tanto quanto elas mereçam, mas não na extensão de sua cobiça. Mas quando se toma o caminho oposto — a saber, quando alguém tenta satisfazer os sentidos de Govinda sem desejar satisfazer seus próprios sentidos — então, pela graça de Govinda, todos os desejos da entidade viva são satisfeitos. A profunda afeição que Arjuna sentia pela comunidade e pelos membros da família manifestou-se aqui em parte devido à sua natural compaixão por eles. Portanto, ele não está preparado para lutar. Todos querem mostrar sua opulência aos amigos e aos parentes, mas Arjuna receia que, como todos os seus parentes e amigos morrerão no campo de batalha, ele será incapaz de compartilhar sua opulência após a vitória. Este é um procedimento típico da vida material. No entanto, a vida transcendental é diferente. Como quer satisfazer os desejos do Senhor, o devoto pode, se for esta a vontade de Deus, aceitar todos os tipos de opulência para servir ao Senhor, e se não for esta a vontade do Senhor, ele não deve aceitar nem mesmo um centavo. Arjuna não desejava matar seus parentes, e se houvesse alguma necessidade de matá-los, ele preferia que Kṛṣṇa os matasse pessoalmente. Nessa altura, ele não sabia que Kṛṣṇa já os havia matado antes de eles irem para o campo de batalha e que ele devia apenas tornar-se um instrumento de Kṛṣṇa. Este fato é revelado nos capítulos seguintes. Como era por natureza um devoto do Senhor, Arjuna não gostava de retaliar seus primos e irmãos infames, mas de acordo com o plano do Senhor todos eles deveriam ser mortos. O devoto do Senhor não revida o malfeitor, mas o Senhor não tolera nenhum malefício que um descrente pratique contra o devoto. O Senhor pode desculpar alguém por Sua própria conta, mas Ele não desculpa ninguém que tenha causado danos a Seus devotos. Por isso, o Senhor estava determinado a matar os descrentes, embora Arjuna quisesse desculpá-los.

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.