VERSO 14
TEXT 14
Texto
Verš
mahati syandane sthitau
mādhavaḥ pāṇḍavaś caiva
divyau śaṅkhau pradadhmatuḥ
mahati syandane sthitau
mādhavaḥ pāṇḍavaś caiva
divyau śaṅkhau pradadhmatuḥ
Sinônimos
Synonyma
tataḥ — depois disso; śvetaiḥ — com brancos; hayaiḥ — cavalos; yukte — que estava atrelada; mahati — numa grande; syandane — quadriga; sthitau — situados; mādhavaḥ — Kṛṣṇa (o esposo da deusa da fortuna); pāṇḍavaḥ — Arjuna (o filho de Pāṇḍu); ca — também; eva — decerto; divyau — transcendentais; śaṅkhau — búzios; pradadhmatuḥ — soaram.
tataḥ — potom; śvetaiḥ — s bílými; hayaiḥ — koňmi; yukte — zapřaženými; mahati — na velkém; syandane — voze; sthitau — nacházející se; mādhavaḥ — Kṛṣṇa (manžel bohyně štěstí); pāṇḍavaḥ — Arjuna (syn Pāṇḍua); ca — také; eva — zajisté; divyau — transcendentální; śaṅkhau — lastury; pradadhmatuḥ — rozezněli.
Tradução
Překlad
No outro lado, o Senhor Kṛṣṇa e Arjuna, acomodados numa quadriga extraordinária puxada por cavalos brancos, soaram seus búzios transcendentais.
Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.
Comentário
Význam
Em contraste com o búzio soprado por Bhīṣmadeva, os búzios nas mãos de Kṛṣṇa e Arjuna são descritos como transcendentais. O som dos búzios transcendentais indicava que não havia esperança de vitória para o outro grupo, porque Kṛṣṇa estava do lado dos Pāṇḍavas. Jayas tu pāṇḍu-putrāṇāṁ yeṣāṁ pakṣe janārdanaḥ. A vitória está sempre com pessoas tais como os filhos de Pāṇḍu porque o Senhor Kṛṣṇa lhes faz companhia. Ademais, quando e onde o Senhor Se apresenta, a deusa da fortuna também está presente porque a deusa da fortuna nunca vive longe de seu marido. Portanto, vitória e fortuna esperavam por Arjuna, conforme indicava o som transcendental produzido pelo búzio de Viṣṇu, ou do Senhor Kṛṣṇa. Além disso, a quadriga em que os dois amigos estavam sentados fora doada por Agni (o deus do fogo) a Arjuna, e isso denotava que esta quadriga era capaz de vencer em todas as regiões, aonde quer que fosse levada nos três mundos.
Lastury v rukách Kṛṣṇy a Arjuny jsou na rozdíl od Bhīṣmovy lastury popisovány jako transcendentální. Jejich zvuk dal jasně najevo, že druhá strana neměla naději na vítězství, protože Kṛṣṇa stál na straně Pāṇḍuovců. Jayas tu pāṇḍu-putrāṇāṁ yeṣāṁ pakṣe janārdanaḥ — vítězství je vždy na straně osob, jako jsou Pāṇḍuovi synové, jelikož s nimi je Pán Kṛṣṇa. A všude tam, kde je Pán, je i bohyně štěstí, protože ta svého manžela nikdy neopouští. Arjunu tedy očekávalo vítězství i štěstí, jak naznačil transcendentální zvuk Viṣṇuovy neboli Kṛṣṇovy lastury. Kromě toho válečný vůz, na kterém byli oba přátelé, věnoval Arjunovi bůh ohně Agni, což znamenalo, že s ním bylo možné dobýt všechny světové strany všude ve třech planetárních systémech.