TEXT 12

Tekst

Verš

moghāśā mogha-karmāṇo
mogha-jñānā vicetasaḥ
rākṣasīm āsurīṁ caiva
prakṛtiṁ mohinīṁ śritāḥ

Synoniemen

Synonyma

mogha-āśāḥ — hun hoop verijdeld; mogha-karmāṇaḥ — hun resultaatgerichte activiteiten verijdeld; mogha-jñānāḥ — hun kennis waardeloos; vicetasaḥ — verward; rākṣasīm — demonisch; āsurīm — atheïstisch; ca — en; eva — zeker; prakṛtim — natuur; mohinīm — verwarrend; śritāḥ — toevlucht nemen tot.

mogha-āśāḥ — ti, jejichž naděje jsou zmařeny; mogha-karmāṇaḥ — ti, jejichž plodonosné činnosti jsou zmařeny; mogha-jñānāḥ — ti, jejichž poznání je zbytečné; vicetasaḥ — zmatení; rākṣasīm — démonské; āsurīm — ateistické; ca — a; eva — jistě; prakṛtim — povahy; mohinīm — matoucí; śritāḥ — přijímají útočiště u.

Vertaling

Překlad

Zij die op zo’n manier verward zijn, raken aangetrokken tot demonische en atheïstische opvattingen. In die verwarde toestand is hun hoop op bevrijding ijdel, zijn hun resultaatgerichte activiteiten gedoemd te mislukken en is de kennis die ze verwerven waardeloos.

Takto zmatené jedince přitahují démonské a ateistické principy. Když jsou tímto způsobem oklamáni, jejich naděje na osvobození, práce s vidinou jejích plodů i rozvoj poznání jsou zmařeny.

Betekenisverklaring

Význam

In het zevende hoofdstuk van de Bhagavad-gītā werd beschreven dat zulke demonische, kwaadaardige personen zich nooit aan Kṛṣṇa overgeven. Hun mentale speculaties om tot de Absolute Waarheid te komen, leiden hen daarom tot de onjuiste conclusie dat het gewone levend wezen en Kṛṣṇa īīn en dezelfde zijn. Door die onjuiste overtuiging denken ze dat het lichaam van welk menselijk wezen dan ook nu alleen bedekt is door de materiële natuur en dat zodra iemand bevrijd is van dit materiële lichaam er geen verschil meer bestaat tussen God en hemzelf. Deze poging om īīn te worden met Kṛṣṇa zal door verblinding worden verijdeld. Zulke atheïstische en demonische cultivering van spirituele kennis is altijd zinloos. Dat wordt met dit vers aangegeven. Voor zulke personen wordt het cultiveren van de kennis in de Vedische literatuur, zoals het Vedānta-sūtra en de upaniṣads, altijd verhinderd.

Je mnoho oddaných, kteří navenek vystupují, jako by si byli vědomi Kṛṣṇy a věnovali se oddané službě, ale v srdci nepřijímají Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, za Absolutní Pravdu. Tyto osoby nikdy neochutnají plod oddané služby — návrat k Bohu. Úspěšní nebudou ani ti, kdo se věnují plodonosným zbožným činnostem s konečným cílem vysvobodit se z tohoto hmotného zapletení, protože se Osobnosti Božství, Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi, vysmívají. Jinými slovy — ti, kdo zesměšňují Kṛṣṇu, jsou démoni či ateisté. V sedmé kapitole Bhagavad-gīty stojí, že tito ničemové se Kṛṣṇovi nikdy neodevzdávají. Jejich myšlenková spekulace, pomocí které chtějí dospět k Absolutní Pravdě, je tak přivede k nesprávnému závěru, že obyčejná živá bytost a Kṛṣṇa jsou jedno a totéž. Na základě tohoto mylného přesvědčení si myslí, že tělo každé lidské bytosti je nyní pouze pokryto hmotnou energií a že jakmile se někdo z hmotného těla vysvobodí, neliší se od Boha. Tento pokus ztotožnit se s Kṛṣṇou bude zmařen, protože vychází z iluze. Verš uvádí, že toto ateistické a démonské pěstování duchovního poznání je v každém případě bezcenné. Pokud se takové osoby snaží proniknout do poznání védských spisů, jako je Vedānta-sūtra a Upaniṣady, jejich snaha vždy skončí neúspěchem.

Het is daarom een grote overtreding om Kṛṣṇa, de Allerhoogste Persoonlijkheid Gods, als een gewoon mens te beschouwen. Zij die dat wel doen zijn beslist misleid, omdat ze de eeuwige gedaante van Kṛṣṇa niet kunnen begrijpen. De Bṛhad-viṣṇu-smṛti zegt duidelijk:

Považovat Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, za obyčejného člověka je tedy velký přestupek. Ti, kdo to dělají, jsou oklamáni, neboť nemohou porozumět Kṛṣṇově věčné podobě. Bṛhad-viṣṇu-smṛti doslova uvádí:

yo vetti bhautikaṁ dehaṁ
kṛṣṇasya paramātmanaḥ
sa sarvasmād bahiṣ-kāryaḥ
śrauta-smārta-vidhānataḥ
mukhaṁ tasyāvalokyāpi
sa-celaṁ snānam ācaret

‘Wie het lichaam van Kṛṣṇa als materieel beschouwt, moet worden geweerd bij alle rituelen en activiteiten van de śruti en smṛti. En mocht men per ongeluk zijn gezicht zien, dan moet men onmiddellijk een bad in de Ganges nemen om zichzelf te zuiveren van besmetting.’

Mensen drijven de spot met Kṛṣṇa omdat ze afgunstig zijn op de Allerhoogste Persoonlijkheid Gods. Het is ongetwijfeld hun lot om leven na leven geboren te worden in atheïstische en demonische levenssoorten. Hun werkelijke kennis zal voortdurend verward blijven en geleidelijk aan zullen ze afglijden naar de duisterste regionen van de schepping.

“Toho, kdo považuje tělo Kṛṣṇy za hmotné, je třeba vyhnat od všech obřadů a činností prováděných podle śruti a smṛti. A pokud se stane, že někdo zahlédne jeho tvář, měl by se okamžitě vykoupat v Ganze, aby se zbavil nákazy.” Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, se lidé smějí, protože Mu závidí. O jejich osudu nelze pochybovat — čekají je opakovaná zrození v životních druzích vyznačujících se ateistickou a démonskou povahou. Jejich poznání bude trvale zahaleno iluzí a postupně budou směřovat do nejtemnějších končin stvoření.