Skip to main content

TEXT 1

TEXT 1

Tekst

Verš

arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama
arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama

Synoniemen

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna zei; mat-anugrahāya — enkel om mij een gunst te bewijzen; paramam — allerhoogste; guhyam — vertrouwelijk onderwerp; adhyātma — spirituele; saṁjñitam — over; yat — wat; tvayā — door Jou; uktam — gesproken; vacaḥ — woorden; tena — daardoor; mohaḥ — illusie; ayam — deze; vigataḥ — is verwijderd; mama — mijn.

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; mat-anugrahāya — abys mi projevil přízeň; paramam — nejvyšší; guhyam — důvěrné téma; adhyātma — duchovní; saṁjñitam — co se týče; yat — co; tvayā — Tebou; uktam — řečená; vacaḥ — slova; tena — tím; mohaḥ — iluze; ayam — tato; vigataḥ — je odstraněna; mama — moje.

Vertaling

Překlad

Arjuna zei: Door te luisteren naar het onderricht dat Je me zo welwillend gegeven hebt over deze meest vertrouwelijke spirituele onderwerpen, is mijn illusie nu verdreven.

Arjuna pravil: Tím, že jsem vyslechl Tvá slova, kterými jsi mě s velkou laskavostí poučil o těchto nejdůvěrnějších duchovních tématech, je má iluze nyní rozptýlena.

Betekenisverklaring

Význam

Uit dit hoofdstuk zal blijken dat Kṛṣṇa de oorzaak van alle oorzaken is. Hij is zelfs de oorzaak van Mahā-Viṣṇu, uit wie de materiële universa voortkomen. Kṛṣṇa is geen incarnatie; Hij is de oorsprong van alle incarnaties. Dit werd in het vorige hoofdstuk volledig uiteengezet.

Tato kapitola představuje Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Je příčinou dokonce i existence Mahā-Viṣṇua, ze kterého vycházejí hmotné vesmíry. Kṛṣṇa není inkarnace — je zdroj všech inkarnací. To bylo důkladně vysvětleno v předchozí kapitole.

Wat Arjuna betreft, hij zegt dat zijn illusie voorbij is. Dit betekent dat Arjuna Kṛṣṇa niet langer alleen maar als een menselijk wezen ziet of als zijn vriend, maar als de oorsprong van alles. Arjuna is zeer verlicht en is blij dat hij zo’n grootse vriend als Kṛṣṇa heeft, maar hoewel hijzelf Kṛṣṇa als de oorsprong van alles aanvaardt, bedenkt hij nu dat anderen Hem misschien niet als zodanig aanvaarden. Om de goddelijkheid van Kṛṣṇa voor iedereen vast te stellen, verzoekt hij Kṛṣṇa in dit hoofdstuk om Zijn kosmische gedaante te tonen. Eigenlijk is het zo dat als men de kosmische gedaante van Kṛṣṇa ziet, men net als Arjuna zeer angstig wordt. Maar Kṛṣṇa is zo vriendelijk, dat Hij na het laten zien van Zijn kosmische gedaante, Zijn oorspronkelijke gedaante weer aanneemt.

Arjuna is het eens met wat Kṛṣṇa al verscheidene malen heeft gezegd: Kṛṣṇa spreekt alleen met hem voor zijn bestwil. Arjuna erkent dat dit alles hem overkomt door de genade van Kṛṣṇa. Hij is er nu van overtuigd dat Kṛṣṇa de oorzaak is van alle oorzaken en dat Hij als de Superziel in ieders hart aanwezig is.

Arjuna nyní říká, že jeho iluze je rozptýlena. To znamená, že již Kṛṣṇu nepovažuje za pouhého člověka, který je jeho přítelem, ale za zdroj všeho. Vše se mu osvětlilo a těší ho, že má tak skvělého přítele, jakým je Kṛṣṇa. Nyní však uvažuje, že on sám sice může Kṛṣṇu uznávat za zdroj všeho, ale jiní možná ne. Chce o Kṛṣṇově božství přesvědčit všechny, a v této kapitole proto Kṛṣṇu žádá, aby ukázal svou vesmírnou podobu. Když někdo spatří Kṛṣṇovu vesmírnou podobu, zmocní se ho strach — tak jako Arjuny. Kṛṣṇa je však natolik laskavý, že po jejím projevení opět přijme svou původní podobu. Arjuna souhlasí s tím, co Pán již několikrát řekl: Kṛṣṇa k němu hovoří jen pro jeho dobro. Uznává, že toto vše zažívá díky Kṛṣṇově milosti. Nyní je přesvědčen, že Kṛṣṇa je příčina všech příčin, jenž v podobě Nadduše dlí v srdci každého.