Skip to main content

Bg 1.32-35

TEXTS 32-35

Tekst

Verš

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana

Synoniemen

Synonyma

kim — wat is het nut; naḥ — voor ons; rājyena — het koninkrijk; govinda — o Kṛṣṇa; kim — wat; bhogaiḥ — genot; jīvitena — leven; — of; yeṣām — wie; arthe — in het belang van; kāṅkṣitam — wordt verlangd; naḥ — door ons; rājyam — koninkrijk; bhogāḥ — materieel genot; sukhāni — al het geluk; ca — ook; te — zij allemaal; ime — deze; avasthitāḥ — opgesteld; yuddhe — op dit slagveld; prāṇān — levens; tyaktvā — opgevend; dhanāni — rijkdom; ca — ook; ācāryāḥ — leraren; pitaraḥ — vaders; putrāḥ — zonen; tathā — evenals; eva — zeker; ca — ook; pitāmahāḥ — grootvaders; mātulāḥ — ooms van moederskant; śvaśurāḥ — schoonvaders; pautrāḥ — kleinzonen; śyālāḥ — zwagers; sambandhinaḥ — familieleden; tathā — evenals; etān — al deze; na — nooit; hantum — doden; icchāmi — ik verlang; ghnataḥ — gedood worden; api — zelfs; madhusūdana — o doder van de demon Madhu (Kṛṣṇa); api — zelfs als; trailokya — van de drie werelden; rājyasya — voor het koninkrijk; hetoḥ — in ruil voor; kim nu — om nog maar te zwijgen van; mahī-kṛte — voor de aarde; nihatya — door te doden; dhārtarāṣṭrān — de zonen van Dhṛtarāṣṭra; naḥ — onze; — wat; prītiḥ — vreugde; syāt — zal er zijn; janārdana — o instandhouder van alle levende wezens.

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

Vertaling

Překlad

O Govinda, wat winnen we met een koninkrijk, geluk of zelfs ons leven, wanneer alle personen voor wie we dat alles verlangen, nu tegenover ons op het slagveld opgesteld staan? O Madhusūdana, wanneer leraren, vaders, zonen, grootvaders, ooms van moederszijde, schoonvaders, kleinzoons, zwagers en andere familieleden tegenover me staan, bereid om hun levens en bezittingen op te geven, waarom zou ik er dan naar verlangen hen te doden, zelfs al staan ze mij naar het leven? O instandhouder van alle levende wezens, ik ben niet bereid met hen te strijden, zelfs niet in ruil voor de drie werelden, laat staan deze aarde. Wat voor vreugde valt er te behalen aan het doden van de zonen van Dhṛtarāṣṭra?

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

Betekenisverklaring

Význam

Arjuna sprak Kṛṣṇa aan met Govinda, omdat Kṛṣṇa de bron van alle plezier voor de koeien en de zintuigen is. Door dit belangrijke woord te gebruiken, geeft Arjuna aan dat Kṛṣṇa zou moeten weten wat de zintuigen van Arjuna zal bevredigen. Maar Govinda is er niet voor bedoeld om onze zintuigen te bevredigen. Als wij echter de zintuigen van Govinda proberen te bevredigen, zullen onze eigen zintuigen vanzelf ook bevredigd zijn. Materieel gesproken wil iedereen zijn zintuigen bevredigen en van God wordt dan verlangd dat Hij zulke bevrediging op bestelling levert. De Heer stelt de zintuigen van de levende wezens tevreden in de mate waarin ze dat verdienen, niet in de mate waarin ze dat verlangen. Maar als men het tegenovergestelde doet, namelijk proberen de zintuigen van Govinda te bevredigen zonder te verlangen naar persoonlijke zinsbevrediging, dan worden door de genade van Govinda alle verlangens van het levend wezen vervuld.

Arjuna’s diepe genegenheid voor de gemeenschap en zijn familieleden komt hier naar voren deels door zijn natuurlijk medeleven met hen. Hij is daarom niet bereid te vechten. Iedereen wil de rijkdom die hij verworven heeft aan zijn vrienden en familie laten zien, maar Arjuna is bang dat al zijn vrienden en familieleden op het slagveld gedood zullen worden, zodat hij na de overwinning niet meer in staat zal zijn om zijn rijkdom met hen te delen. Zo’n berekenende gedachte is typerend voor het materiële leven. Maar het spirituele leven is anders. Omdat de toegewijde de zintuigen van de Heer wil bevredigen, mag hij, als de Heer het wil, allerlei weelde aanvaarden voor zijn dienst aan de Heer, maar als de Heer het niet wil, dan mag hij nog geen cent aanvaarden.

Arjuna wilde zijn familieleden niet doden; mocht het toch noodzakelijk zijn hen te doden, dan was het zijn verlangen dat Kṛṣṇa dat Zelf zou doen. Op dat moment wist Arjuna niet dat Kṛṣṇa hen allemaal al gedood had voordat zij naar het slagveld waren gekomen en dat hij er alleen voor bedoeld was een instrument van Kṛṣṇa te zijn. Dit zal in de komende hoofdstukken worden onthuld. Omdat hij van nature een toegewijde van Kṛṣṇa was, voelde Arjuna er niets voor om wraak te nemen op zijn verdorven neven en broers. Maar het was het plan van de Heer dat ze allemaal gedood zouden worden. De toegewijde van de Heer neemt geen wraak als iemand hem kwaad doet, maar de Heer duldt geen enkel kwaad dat de toegewijde wordt aangedaan door kwaadaardige personen. De Heer kan het kwaad voor Zijn eigen rekening vergeven, maar Hij vergeeft niemand die Zijn toegewijden kwaad doet. De Heer was daarom vastberaden de kwaadaardige personen te doden, ook al wilde Arjuna hen vergeven.

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.