Dešimta mantra
Mantra desátá
Tekstas
Verš
nyad āhur avidyayā
iti śuśruma dhīrāṇāṁ
ye nas tad vicacakṣire
nyad āhur avidyayā
iti śuśruma dhīrāṇāṁ
ye nas tad vicacakṣire
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
Išmintingieji paaiškino, kad plėtojant žinias pasiekiamas vienoks rezultatas, ir visai kitoks rezultatas pasiekiamas puoselėjant neišmanymą.
Moudří lidé vysvětlili, že rozvíjením poznání se dosáhne jiného výsledku než rozvíjením nevědomosti.
Purport
Význam
Tryliktame „Bhagavad-gītos“ skyriuje (13.8–12) taip patariama plėtoti žinias:
Podle pokynů Bhagavad-gíty (13.8-12) se poznání má rozvíjet tímto způsobem:
1. Tapti gerai išauklėtu žmogumi, tikru džentelmenu, ir išmokti rodyti deramą pagarbą artimam,
1. Člověk se má stát opravdovým džentlmenem a naučit se náležitě respektovat ostatní.
2. Nesidėti religingu tik dėl šlovės ir pripažinimo,
2. Nemá se vydávat za zbožného jen pro slávu a jméno.
3. Netrikdyti kitų nei veiksmais, nei mintimis, nei žodžiais,
3. Nemá způsobovat druhým utrpení svým tělem, myšlenkami ani slovy.
4. Net provokuojamam išmokti susivaldyti,
4. Má se naučit být k ostatním shovívavý a trpělivý, i když je jimi provokován.
5. Išmokti vengti dviveidiškumo santykiuose su kitais,
5. Má se naučit vyvarovat se obojakosti ve styku s ostatními.
6. Ieškoti bona fide dvasinio mokytojo, kuris padėtų pasiekti dvasinį tobulumą. Paklusti tokiam dvasiniam mokytojui, jam tarnauti ir klausti jo esminių dalykų,
6. Má vyhledat pravého duchovního mistra, áčárju, pod jehož vedením může postupně dosáhnout stádia duchovní realizace. Musí se mu podřídit, prokazovat mu služby a klást mu závažné otázky.
7. Siekiant savęs pažinimo, laikytis reguliatyviųjų principų, kurie nurodyti apreikštuose raštuose,
7. Aby dosáhl stádia seberealizace, musí se řídit zásadami a předpisy, jež jsou stanoveny ve zjevených spisech.
8. Gerai suvokti apreikštųjų raštų tiesas,
8. Zásady zjevených písem v něm musí být pevně zakotveny.
9. Visiškai atsisakyti to, kas priešinga savęs pažinimui,
9. Má se zcela zdržet činností, jež škodí seberealizaci.
10. Neimti daugiau, negu būtina kūno poreikiams patenkinti,
10. Nemá přijímat více než potřebuje k udržování těla.
11. Nedaryti klaidos, tapatinant save su grubiu materialiu kūnu, ir nelaikyti savo nuosavybe tų, kurie turi ryšių su šiuo kūnu,
11. Nemá se mylně ztotožňovat se svým hrubým hmotným tělem, ani pokládat za blízké ty, kdo jsou s jeho tělem spřízněni.
12. Visada atminti, kad šiame materialiame kūne tenka patirti besikartojančias gimimo, senatvės, ligų bei mirties kančias ir kad beprasmiška kurti planus, kaip jų išvengti. Geriausia išeitis – surasti būdą, kaip atgauti savo dvasinį „aš“,
12. Má si stále být vědom toho, že dokud má hmotné tělo, je vystaven utrpení opakovaného rození, stáří, nemoci a smrti a nemá smysl dělat si plány, jak se jim vyhnout. Nejlepší věcí, kterou může člověk udělat, je najít způsob, jak by mohl znovu nabýt své duchovní totožnosti.
13. Neprisirišti prie to, kas nėra būtina dvasiniam tobulėjimui,
13. Má se upnout pouze k životním potřebám, které jsou nezbytné k dosažení duchovního pokroku.
14. Neprisirišti prie žmonos, vaikų ir namų stipriau, negu nurodo apreikštieji raštai,
14. Nemá se upnout ke své ženě, dětem a domovu více, než přikazují zjevené spisy.
15. Nei džiūgauti, nei liūdėti, susidūrus su kuo nors geistinu ar negeistinu, ir atminti, kad džiaugsmą bei liūdesį gimdo protas,
15. Nemá se radovat ani rmoutit kvůli vytouženým nebo nežádaným věcem, vytvořeným jeho myslí.
16. Tapti besąlygiškai atsidavusiu Dievo Asmens Śrī Kṛṣṇos bhaktu ir labai dėmesingai Jam tarnauti,
16. Má se stát čistým oddaným Šrí Kršny, Osobnosti Božství, a sloužit Mu se zanícenou pozorností.
17. Ugdyti norą gyventi nuošalioje vietoje, tylioje ir ramioje aplinkoje, palankiomis dvasinei praktikai sąlygomis, ir vengti tankiai gyvenamų vietų, kuriose buriasi abhaktai,
17. Má v sobě vypěstovat zalíbení v osamělých místech s tichou a pokojnou atmosférou, jež prospívá duchovní kultuře a vyhýbat se přeplněným místům, kde se shromažďují neoddaní.
18. Tapti mokslininku arba filosofu ir gilintis į dvasinius mokslus, suvokiant, kad dvasinis pažinimas yra amžinas, o materialusis pažinimas baigiasi mirus kūnui.
18. Má se stát vědcem nebo filozofem, bádat v oblasti duchovního poznání a být si vědom toho, že duchovní poznání je trvalé, kdežto poznání materiální končí smrtí těla.
Šie aštuoniolika punktų – tai nuoseklaus proceso, kuris atveda į tikrąjį pažinimą, pakopos. Visi kiti pažinimo metodai priskirtini neišmanymo kategorijai. Didis ācārya Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura teigė, kad visos materialaus mokslo formos tėra išoriniai iliuzinės energijos aspektai, ir tas, kuris juos puoselėja, yra ne geresnis už asilą. „Śrī Īśopaniṣada“ kelia tą pačią mintį. Materialaus mokslo laimėjimai dabarties žmogų pavertė tikrų tikriausiu asilu. Kai kurie politikai materialistai, prisidengę dvasingumo skraiste, atvirai smerkia dabarties civilizaciją, vadina ją šėtoniška, tačiau patys, deja, nesistengia puoselėti tikrojo pažinimo, apie kurį kalba „Bhagavad-gītā“. Todėl šios šėtoniškos padėties jie pakeisti negali.
Těchto osmnáct bodů dohromady tvoří proces vývoje skutečného poznání. Všechny ostatní metody kromě této se mohou zařadit do kategorie nevědomosti. Velký áčárja Šríla Bhaktivinóda Thákura zastával názor, že všechny formy materiálního poznání jsou pouze povrchní podoby iluzorní energie, a ti, kdo je rozvíjejí, nejsou lepší než oslové. Tento princip nacházíme ve Šrí Íšópanišadě. Rozvojem materiálního poznání se moderní člověk prostě proměňuje v osla. Někteří materialističtí politikové odsuzují pod rouchem duchovna současnou civilizaci jako pekelnou, ale naneštěstí opomíjejí rozvíjení skutečného poznání, které popisuje Bhagavad-gítá. Proto nemohou pekelnou situaci změnit.
Mūsų dienų visuomenėje net nepatyręs jaunuolis manosi esąs nuo nieko nepriklausomas ir negerbia vyresniųjų. Visame pasaulyje jaunimas privertė susirūpinti vyresniąją kartą, nes šiuolaikiniuose universitetuose suteikiamas netinkamas išsimokslinimas. Todėl „Śrī Īśopaniṣada“ griežtai įspėja, kad žinių plėtojimas skiriasi nuo nemokšiškumo puoselėjimo. Universitetų kitaip nepavadinsi, kaip nemokšiškumo skleidimo židiniais. Juose dirbantys mokslininkai kuria mirtinus ginklus, kurie skirti nušluoti nuo žemės paviršiaus kitų šalių gyventojus. Šiandien studentai universitetuose nemokomi laikytis reguliatyviųjų brahmacaryos principų (skaistos įžadų, kuriuos duoda mokinys), netiki jie ir jokiais šventų raštų nurodymais. Religijos tiesų mokoma tik dėl šlovės ir pripažinimo, o ne tam, kad jomis būtų vadovaujamasi gyvenime. Todėl priešiškumas reiškiasi ne tik socialinėje ir politinėje, bet ir religijos srityje.
V moderní společnosti se již i chlapec považuje za soběstačného, a proto neprojevuje žádnou úctu ke starším lidem. Díky nesprávnému typu vzdělání, který poskytují naše univerzity, působí chlapci na celém světě starším lidem starosti. Proto nás Šrí Íšópanišad velmi důrazně upozorňuje, že rozvíjení nevědomosti je něco jiného než rozvíjení poznání. Dá se říci, že univerzity jsou pouhými středisky nevědomosti, a důsledkem toho je, že se vědci pilně zabývají vynalézáním smrtonosných zbraní, které mohou vyhladit jiné národy. Dnešní vysokoškolští studenti se nedovídají o usměrňujících zásadách brahmacarya, ani o duchovním životě a nevěří ani příkazům písem. Náboženským zásadám se učí pro osobní slávu a jméno a ne proto, aby se jimi řídili prakticky. Tak vznikají nesváry nejen v oblasti společenské a politické, ale také v oblasti náboženské.
Žmonijai puoselėjant neišmanymą, įvairiose pasaulio dalyse paplito nacionalizmas ir šovinizmas. Niekas nebesusimąsto, kad mūsų mažytė planeta tėra materijos grumstelis, kartu su daugybe kitų plūduriuojąs neaprėpiamoje kosmoso erdvėje. Erdvės platybėse šie materijos grumsteliai tėra tarsi dulkelės ore. Iš Savo maloningumo Dievas sukūrė juos tobulus, todėl jie tobulai aprūpinti viskuo, kad galėtų plūduriuoti erdvėje. Kosminių laivų pilotai didžiuojasi savo laimėjimais, bet, deja, jie nepastebi aukščiausiojo vairininko, kuris valdo gigantiškus erdvėlaivius, vadinamus planetomis.
Vzestup nacionalismu v různých částech světa má svůj počátek v tom, že lidé rozvíjejí nevědomost. Nevědí, že tato malá zeměkoule je pouze kusem hmoty, která se spolu s ostatními kusy hmoty vznáší v nesmírném hmotném prostoru. Ve srovnání s nekonečným vesmírem jsou tyto kusy hmoty jako částečky prachu ve vzduchu. Protože Bůh ve své dobrotě učinil tyto kusy hmoty samy o sobě úplnými, jsou dokonale vybaveny k tomu, aby se mohly vznášet ve vzduchu. Řidiči našich kosmických lodí jsou jistě velmi pyšní na své výkony, ale neberou v úvahu nejvyššího řidiče větších, gigantičtějších kosmických lodí, zvaných planety.
Egzistuoja nesuskaičiuojama daugybė saulių ir nesuskaičiuojama daugybė planetų sistemų. Mes, be galo mažos, neatsiejamosios Aukščiausiojo Viešpaties dalelės, mažyčiai Dievo kūriniai, norime viešpatauti šiose nesuskaičiuojamose planetose. Todėl nuolatos vis gimstame ir mirštame, ir mus kankina senatvė bei ligos. Žmogaus gyvenimas trunka apie šimtą metų, bet jis nuolatos trumpėja ir jo trukmė ilgainiui tesieks dvidešimt–trisdešimt metų. Puoselėjant neišmanymą, apmulkinti žmonės šiose planetose sukūrė atskiras valstybes, kad per tuos kelis savo trumpo gyvenimo metus galėtų patirti kuo daugiau jutiminių malonumų. Kvaili žmonės kuria įvairiausius planus, kaip kuo saugiau atsitverti vieniems nuo kitų, tačiau tai neįgyvendinamas uždavinys, ir, norėdamos jį išspręsti, tautos viena kitai kelia didžiausią nerimą. Daugiau kaip penkiasdešimt procentų valstybės energijos iššvaistoma gynybai. Niekas iš tikrųjų nesirūpina žinių plėtojimu, ir, nepaisant to, žmonės didžiuojasi savo laimėjimais tiek materialinio, tiek dvasinio mokslo srityse.
Existuje nespočetné množství sluncí a oběžnicových soustav. Jakožto nesmírně malé částečky Nejvyššího Pána se my, nepatrní tvorové, pokoušíme ovládnout tyto nesčetné planety. Následkem toho se znovu a znovu rodíme a většinou nás souží stáří a nemoci. Délka lidského života je přibližně sto let, ale postupně se bude snižovat až na dvacet nebo třicet let. V důsledku rozvíjení nevědomosti vytvořili pošetilci na těchto planetách nacionalismus, aby si během těch několika mála let mohli zaopatřit co nejvíce smyslových požitků. Tito pošetilci sestavují plány, jak co nejvíce zvelebit ohraničený kus země, což je nesmírně směšné. Má to za následek, že každý národ se stal zdrojem obav jiného národa. Přes padesát procent energie každého národa se vynakládá na obranná opatření a přichází tudíž nazmar. Lidé jsou neprávem pyšni na pokroky v materiálním i duchovním poznání a o rozvíjení skutečného poznání se přitom nikdo nestará.
„Śrī Īśopaniṣada“ įspėja mus apie tokį neteisingo švietimo pavojų, o „Bhagavad-gītā“ moko, kaip plėtoti tikrąjį pažinimą. Ši mantra primena, kad vidyos (žinių) reikia semtis iš dhīros. Dhīra yra tas, kurio netrikdo materiali iliuzija. Išlikti iliuzijos netrikdomam tegalima pasiekus brandų dvasinį suvokimą, kai jau nieko nebegeidžiama ir dėl nieko nebesigailima. Dhīra supranta, kad materialus kūnas bei protas yra jam svetimi ir kad juos jis gavo atsitiktinai, suėjęs į sąlytį su materija. Tai suvokdamas, iš šio prasto sandėrio jis stengiasi išpešti kuo daugiau naudos.
Šrí Íšópanišad nás varuje před tímto nesprávným druhem vzdělání a Bhagavad-gítá nás poučuje, jak pravé poznání rozvíjet. Tato mantra naznačuje, že poznání (vidyā) nám musí přinést dhīra. Dhíra znamená doslova nerozrušený—nerozrušený hmotnou iluzí. Nerozrušený může být pouze ten, kdo je duchovně dokonale realizovaný. Dokonale duchovně realizovaný člověk po ničem netouží a pro nic neběduje. Dhíra chápe, že hmotné tělo a mysl, které dostal zcela náhodou následkem styku s hmotou, jsou pouze cizí prvky a nic jiného, a proto se jednoduše snaží vytěžit ze špatné situace to nejlepší.
Materialus kūnas ir protas dvasinei gyvai esybei yra blogo sandėrio vaisius. Ji pašaukta gyventi ir veikti gyvame dvasiniame pasaulyje, o šis materialus pasaulis – negyvas. Jis tik atrodo gyvas, nes gyvos dvasinės kibirkštys manipuliuoja negyvos materijos elementais. Varomoji šio pasaulio jėga yra gyvosios sielos, neatsiejamos Aukščiausiosios Gyvos Būtybės dalys. Tie, kurie sužinojo apie tai iš aukštesnių autoritetų lūpų ir pritaikė šias žinias gyvenime, laikydamiesi reguliatyviųjų principų, vadinasi dhīros.
Hmotné tělo a mysl jsou pro duchovní živou bytost břemenem. Pravé pole působnosti živé bytosti leží v živém světě, zatímco tento hmotný svět je mrtvý. Dokud živé duchovní jiskry manipulují mrtvými kusy hmoty, jeví se mrtvý svět jako živý. Ve skutečnosti hýbají světem živé duše, nedílné částečky Nejvyšší Živé Bytosti. Dhíra je ten, kdo poznal všechna tato fakta nasloucháním od vyšších autorit a realizoval je následováním usměrňujících zásad.
Norint laikytis reguliatyviųjų principų, reikia kreiptis prieglobsčio į bona fide dvasinį mokytoją. Transcendentines žinias mokinys gauna iš dvasinio mokytojo, laikydamasis reguliatyviųjų principų, o ne eidamas pavojingu nemokšiško švietimo keliu. Dhīra tegalima tapti, nuolankiai klausantis bona fide dvasinio mokytojo žodžių. Štai Arjuna tapo dhīra, nuolankiai klausydamasis Viešpaties Kṛṣṇos, Pačios Dievo Asmenybės. Idealus mokinys turi būti panašus į Arjuną, o dvasinis mokytojas – vertas Paties Viešpaties. Tokiu būdu gaunama vidyā (žinios) iš dhīros, nesutrikdomojo.
Chce-li člověk následovat usměrňující zásady, musí vyhledat pravého duchovního mistra. Transcendentální poselství přichází od duchovního mistra k učedníkovi spolu s usměrňujícími zásadami. Není to hazardní způsob nevědomé výuky. Dhírou se člověk může stát pouze tehdy, bude-li pokorně naslouchat Osobnosti Božství. Dokonalý učedník musí být jako Ardžuna a duchovní mistr musí být stejně dobrý jako sám Pán. Takový je způsob při osvojování vidji, poznání, prostřednictvím dhíry.
Adhīra (tas, kuris nesimokė pas dhīrą) negali vadovauti mokymo procesui. Šiuolaikiniai politikai, kurie dedasi dhīromis, iš tikrųjų yra adhīros, todėl iš jų nėra ko tikėtis gauti tobulų žinių. Jiems terūpi, kaip pralobti, kaupiant dolerius ir centus. Argi jie gali išvesti žmones į teisingą savęs pažinimo kelią? Todėl, norint įgyti tikrą išsilavinimą, reikia nuolankiai klausytis dhīros.
Adhīra (ten, kdo neprošel výcvikem dhíry) nemůže být směrodatným učitelem. Moderní politikové vydávající se za dhíry jsou ve skutečnosti adhírové a nelze od nich očekávat dokonalé poznání. Jejich jediným zájmem jsou peníze a odměna. Jak by tedy mohli vést zástupy lidí správnou cestou k seberealizaci? Chce-li člověk dosáhnout pravého vzdělání, musí pokorně naslouchat dhírovi.