Skip to main content

TEXT 12

TEXT 12

Tekstas

Verš

sarva-dvārāṇi saṁyamya
mano hṛdi nirudhya ca
mūrdhny ādhāyātmanaḥ prāṇam
āsthito yoga-dhāraṇām
sarva-dvārāṇi saṁyamya
mano hṛdi nirudhya ca
mūrdhny ādhāyātmanaḥ prāṇam
āsthito yoga-dhāraṇām

Synonyms

Synonyma

sarva dvārāṇi — visus kūno vartus; saṁyamya — suvaldžius; manaḥ — protą; hṛdi — širdyje; nirudhya — uždarius; ca — taip pat; mūrdhni — viršugalvyje; ādhāya — sutelkus; ātmanaḥ — sielos; prāṇam — gyvybės orą; āsthitaḥ — esama; yoga-dhāraṇām — yogos būsenoje.

sarva-dvārāṇi — všechny brány těla; saṁyamya — ovládající; manaḥ — mysl; hṛdi — v srdci; nirudhya — uzavírající; ca — také; mūrdhni — na hlavu; ādhāya — soustřeďující; ātmanaḥ — duše; prāṇam — vzduch života; āsthitaḥ — setrvávající ve; yoga-dhāraṇām — spočinutí v yoze.

Translation

Překlad

Yogos būsena – tai atsiribojimas nuo juslinės veiklos. Užvėrus visus juslių vartus ir sutelkus protą širdyje, o gyvybės orą – viršugalvyje, panyrama į yogą.

Setrvávat v yoze znamená být odpoután od všech činností smyslů. Yogī k tomuto spočinutí v yoze dospěje, když uzavře všechny brány smyslů, soustředí mysl na srdce a pozvedne vzduch života do vrcholu hlavy.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Norint praktikuoti yogą, kurią siūlo šis posmas, visų pirma reikia atsitverti nuo visų juslinių malonumų. Šis metodas vadinamas pratyāhāra, t.y. juslių atitraukimu nuo jų objektų. Jutimo organus, kurie skirti pažinimui – akis, ausis, nosį, liežuvį ir lytėjimo organus – reikia tvirtai suimti į rankas ir neleisti jiems tenkintis. Tokiu būdu protas sutelkiamas į širdyje glūdinčią Supersielą, o gyvybės jėga pakeliama į viršugalvį. Šeštame skyriuje šis procesas aprašytas išsamiai, bet kaip jau minėta, mūsų laikais ši praktika vargu ar įgyvendinama. Geriausias metodas – tai Kṛṣṇos sąmonė. Jei žmogus sugeba visą laiką išlaikyti į Kṛṣṇą sutelktą protą ir pasiaukojęs Jam tarnauja, jam nesunku išbūti nesudrumsčiamame transcendentiniame transe, arba samādhi.

Aby mohl někdo provádět yogu, jak je zde doporučeno, musí nejdříve uzavřít brány skýtající veškerý smyslový požitek. Toto cvičení se nazývá pratyāhāra, odpoutání smyslů od smyslových objektů. Smyslové orgány určené k získávání poznání — oči, uši, nos, jazyk a pokožka — mají být zcela pod kontrolou a nemá jim být dovoleno užívat si objektů smyslů. Tak se mysl zaměří na Nadduši v srdci a životní síla je pozdvižena do vrcholu hlavy. V šesté kapitole je tento proces popsán podrobně. Jak již ale bylo uvedeno, není v současném věku praktický. Nejlepším procesem je rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Když oddaný dokáže trvale soustředit svou mysl na Kṛṣṇu na úrovni oddané služby, je pro něho snadné setrvávat v ničím nerušeném transcendentálním tranzu, v samādhi.