Skip to main content

TEXT 7

TEXT 7

Tekstas

Verš

yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate
yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate

Synonyms

Synonyma

yoga-yuktaḥ — atliekanti pasiaukojimo tarnystę; viśuddha-ātmā — apsivaliusi siela; vijita-ātmā — susitvardžiusi; jita-indriyaḥ — nugalėjusi jusles; sarva- bhūta — visas gyvąsias esybes; ātma-bhūta-ātmā — užjaučianti; kurvan api — nors dirbdama; na — niekada; lipyate — įsipainioja.

yoga-yuktaḥ — zaměstnaný oddanou službou; viśuddha-ātmā — očištěná duše; vijita-ātmā — kdo ovládá sám sebe; jita-indriyaḥ — kdo přemohl smysly; sarva-bhūta — ke všem živým bytostem; ātma-bhūta-ātmā — soucitný; kurvan api — přestože jedná; na — nikdy; lipyate — je zapleten.

Translation

Překlad

Kas dirba su pasiaukojimu, kieno sąmonė tyra ir kas valdo protą bei jusles, tas brangus visiems, ir visi jam brangūs. Nors jis nuolatos veikia, toks žmogus niekados nesusipančioja.

Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Kas eina Kṛṣṇos sąmonės keliu į išsivadavimą, tas brangus visoms gyvosioms būtybėms, ir kiekviena gyvoji būtybė brangi jam. Tai – Kṛṣṇos įsisąmoninimo rezultatas. Tokiam žmogui visos gyvosios būtybės neatsiejamos nuo Kṛṣṇos, kaip medžio lapai bei šakos neatskiriami nuo medžio. Jis puikiai žino, kad laistant šaknis visos medžio šakos ir visi jo lapai gauna vandens – lygiai taip į skrandį pakliuvęs maistas suteikia stiprybės visam kūnui. Kas veikia su Kṛṣṇos sąmone, tas yra visų tarnas, todėl visiems jis labai brangus. Kadangi visi patenkinti jo veikla, jo sąmonė – tyra, o kai sąmonė yra tyra, protas visiškai kontroliuojamas. Kai kontroliuojamas protas, paklūsta juslės. Kadangi jo protas visada sutelktas į Kṛṣṇą, toks žmogus niekada nepamiršta Kṛṣṇos, o ir jo juslės negali užsiimti jokia kita veikla, išskyrus tarnystę Viešpačiui. Tokiam žmogui nepatinka kalbos, nesusijusios su Kṛṣṇa; jis nemėgsta maisto, nepaaukoto Kṛṣṇai; jis nepageidauja niekur eiti, jei tai nesusiję su tarnyste Kṛṣṇai. Vadinasi jo juslės suvaldytos. O jusles valdantis žmogus negali niekam padaryti bloga. Kam nors kils klausimas: „Tad kodėl Arjuna naudojo smurtą mūšio metu? Argi jis nebuvo įsisąmoninęs Kṛṣṇos?“ Tačiau tik iš pirmo žvilgsnio jis pakenkė mūšio lauke susirinkusiems kariams, nes visi jie ir toliau egzistavo kaip individualybės (tai buvo išaiškinta antrame skyriuje), kadangi sielos nužudyti neįmanoma. Dvasine prasme Kurukṣetros mūšyje nežuvo nei viena būtybė. Kṛṣṇos, asmeniškai dalyvavusio kautynėse, nurodymu buvo pakeisti tik jų apdarai. Taigi, kovodamas Kurukṣetros mūšio lauke, Arjuna iš tikrųjų visai nesikovė, jis tiesiog vykdė Kṛṣṇos įsakymus sutelkęs sąmonę į Jį. Taip besielgiančio žmogaus niekada nepančioja jo veiklos pasekmės.

Ten, kdo se prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy nachází na cestě osvobození, je každé živé bytosti nesmírně drahý a každá živá bytost je drahá jemu. Je to díky tomu, že si je vědom Kṛṣṇy. Nedokáže žádnou živou bytost považovat za oddělenou od Kṛṣṇy — tak jako ani listy a větve nejsou oddělené od stromu. Dobře ví, že zaléváním kořene stromu se voda dostane do všech větví a listů. Podobně se dodáváním potravy žaludku rozšíří energie automaticky po celém těle. Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, je služebníkem všech, a proto je každému velmi drahý. A jelikož svou prací uspokojuje každého, je jeho vědomí čisté. Díky čistému vědomí je jeho mysl zcela ovládnutá, a jelikož má ovládnutou mysl, jsou ovládnuté i jeho smysly. Protože má mysl neustále upřenou na Kṛṣṇu, nemůže se stát, že by ho něco od Kṛṣṇy odvedlo. Také se nemůže stát, že by své smysly zaměstnal něčím jiným než službou Pánu. Nechce poslouchat nic jiného než hovory, které se týkají Kṛṣṇy, nechce jíst nic, co nebylo nabídnuto Kṛṣṇovi, a ani někam jít, pokud to nesouvisí s Kṛṣṇou. Jeho smysly jsou tedy ovládnuté. Člověk, který má ovládnuté smysly, nedokáže nikoho napadat. Někdo se může zeptat: “Proč potom Arjuna napadal druhé (v bitvě)? Nebyl si snad vědom Kṛṣṇy?” Arjuna je napadal jen navenek, protože (jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole) všichni shromáždění na bojišti žili i nadále jako jednotlivci, neboť duši nelze zabít. Z duchovního hlediska tedy na Kuruovském bitevním poli nikdo nikoho nezabil. Jen oděv válečníků byl vyměněn z nařízení Kṛṣṇy, který byl osobně přítomný. Proto když Arjuna bojoval v bitvě na Kurukṣetře, ve skutečnosti vůbec nebojoval; pouze s úplným vědomím Kṛṣṇy plnil Kṛṣṇovy příkazy. Taková osoba není nikdy zapletena do následků svého jednání.