TEXT 11

Tekstas

Verš

kāyena manasā buddhyā
kevalair indriyair api
yoginaḥ karma kurvanti
saṅgaṁ tyaktvātma-śuddhaye

Synonyms

Synonyma

kāyena — kūnu; manasā — protu; buddhyā — intelektu; kevalaiḥ — apvalytomis; indriyaiḥ — juslėmis; api — netgi; yoginah — žmonės, įsisąmoninę Kṛṣṇą; karma — veiksmus; kurvanti — atlieka; saṅgam — prisirišimų; tyaktvā — atsisakydami; ātma — savo „aš“; śuddhaye — apsivalymo tikslu.

kāyena — tělem; manasā — myslí; buddhyā — inteligencí; kevalaiḥ — očištěnými; indriyaiḥ — smysly; api — dokonce; yoginaḥ — osoby vědomé si Kṛṣṇy; karma — činy; kurvanti — konají; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; ātma — vlastního já; śuddhaye — za účelem očištění.

Translation

Překlad

Yogai, atmetę prisirišimus, veikia kūnu, protu, intelektu ir net juslėmis vien tam, kad apsivalytų.

Yogīni, zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu očištění.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Kai veikiama įsisąmoninus Kṛṣṇą, Kṛṣṇos jausmams patenkinti, bet koks veiksmas, ar jis atliktas kūnu, protu, intelektu, ar netgi juslėmis, yra grynas, nesuteptas materijos nešvarybių. Kṛṣṇą įsisąmoninusio žmogaus veikla nesukelia materialaus atoveikio. Todėl išgrynintus veiksmus, kurie paprastai vadinami sad-ācāra, lengviausia yra atlikti veikiant pagal Kṛṣṇos sąmonės principus. Śrī Rūpa Gosvāmis tai aprašo savo „Bhakti-rasāmṛta-sindhu“ (1.2.187):

Jedná-li někdo vědom si Kṛṣṇy s cílem uspokojit Kṛṣṇovy smysly, pak každý jeho čin — ať už jeho těla, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného znečištění. Činnosti osoby vědomé si Kṛṣṇy nepřinášejí žádné hmotné reakce. To znamená, že činy zbavené znečištění, které se obecně nazývají sad-ācāra, může každý snadno provádět tak, že bude jednat vědom si Kṛṣṇy. Śrī Rūpa Gosvāmī to ve svém díle Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

„Žmogus, veikiantis su Kṛṣṇos sąmone (kitaip sakant, tarnaujantis Kṛṣṇai) kūnu, protu, intelektu ir kalba – net jeigu jis užsiima materialia veikla – jau materialiame pasaulyje yra išsivadavęs.“ Jis neturi klaidingos savimonės, nes jis nelaiko savęs nei materialiuoju kūnu, nei jo savininku. Jis žino, kad nėra kūnas, kad kūnas jam nepriklauso. Ir jis pats, ir jo kūnas priklauso Kṛṣṇai. Kai viską, kas sukurta kūno, proto, intelekto, kalbos, gyvybinės jėgos, turtų etc. – viską, kas jo valioje – žmogus paaukoja tarnaudamas Kṛṣnai, jis susijungia su Kṛṣṇa. Jis ir Kṛṣṇa – viena; jis neturi klaidingos savimonės, verčiančio tapatinti save su kūnu etc. Tokia yra tobulos Kṛṣṇos sąmonės pakopa.

“Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy (neboli slouží Kṛṣṇovi) svým tělem, myslí, inteligencí a slovy, je i v hmotném světě osvobozenou osobou, třebaže se může věnovat mnoha takzvaně hmotným činnostem.” Nemá falešné ego, neboť nevěří, že by byl hmotným tělem nebo jeho vlastníkem. Ví, že není tělo a že tělo mu nepatří. On sám i tělo patří Kṛṣṇovi. Když vše, co je vytvářeno tělem, myslí, inteligencí, slovy, životní silou, majetkem a tak dále — vše, co může vlastnit — použije ke službě Kṛṣṇovi, ihned se s Kṛṣṇou sladí. Je s Ním sjednocen a nemá falešné ego, které vede živou bytost k víře v to, že je tělem a podobně. Toto je dokonalá úroveň vědomí Kṛṣṇy.