TEXT 34

Tekstas

Verš

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

Synonyms

Synonyma

tat — tas žinias apie įvairias aukas; viddhi — pasistenk suvokti; praṇipātena — kreipdamasis į dvasinį mokytoją; paripraśnena — nuolankiai klausinėdamas; sevayā — tarnaudamas; upadekṣyanti — jie atskleis; te — tau; jñānam — žinojimą; jñāninaḥ — save pažinusieji; tattva — tiesą; darśinaḥ — regintieji.

tat — to poznání o různých obětích; viddhi — snaž se pochopit; praṇipātena — tím, že se obrátíš na duchovního učitele; paripraśnena — pokornými dotazy; sevayā — prokazováním služby; upadekṣyanti — zasvětí; te — tebe; jñānam — do poznání; jñāninaḥ — znající vlastní já; tattva — pravdu; darśinaḥ — ti, kteří vidí.

Translation

Překlad

Pasistenk sužinoti tiesą iš dvasinio mokytojo. Nuolankiai jo teiraukis ir jam tarnauk. Save suvokusios sielos gali suteikti tau žinių, nes jos regi tiesą.

Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a služ mu. Osoby, které znají vlastní já, ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Dvasinio pažinimo kelias, be abejo, sunkus. Todėl Viešpats pataria kreiptis į bona fide dvasinį mokytoją, priklausantį mokinių sekai, kurią pradėjo Pats Viešpats. Bona fide dvasiniu mokytoju negali būti asmuo, kuris nesilaiko mokinių sekos principo. Viešpats – pirminis dvasinis mokytojas, o mokinių sekai priklausantis mokytojas tik persako savo mokiniui Viešpaties žinią tokią, kokia ji yra. Neįmanoma savo išgalvotu būdu pasiekti dvasinio pažinimo, kaip tai daro kvaili apsimetėliai. Bhāgavatam (6.3.19) sako: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam – religijos kelią nurodo Pats Dievas. Todėl spekuliatyvūs samprotavimai ir sausi argumentai neparodys teisingo kelio. Dvasiškai tobulėti nepadės ir savarankiškas pažinimo knygų studijavimas. Žinių reikia kreiptis į bona fide dvasinį mokytoją, visiškai atsiduoti Jo valiai ir tapti nuolankiu Jo tarnu, užmiršus savo netikrą prestižą. Save pažinusio dvasinio mokytojo patenkinimas – dvasinio tobulėjimo paslaptis. Teiravimasis ir klusnumas, papildydami vienas kitą, skatina dvasinį supratimą. Išsilavinusio dvasinio mokytojo klausinėjimas neduos reikiamo efekto, jei nebus jam paklūstama ir tarnaujama. Dvasinis mokytojas išbando mokinį ir, kai įsitikina jo siekių nuoširdumu, būtinai suteikia mokiniui palaiminimą, apdovanodamas tikruoju dvasiniu supratimu. Šiame posme smerkiamas tiek aklas sekimas, tiek beprasmiai klausimai. Reikia ne tik nuolankiai klausytis dvasinio mokytojo žodžių, bet ir klusnumu, tarnavimu bei teiravimusi siekti aiškaus supratimo. Iš prigimties bona fide dvasinis mokytojas – labai geras mokiniui, ir jeigu mokinys klusnus ir visada pasirengęs tarnauti, tai tarpusavio pasikeitimas „klausimai – žinios“ tampa tobulas.

To, že cesta duchovní realizace je obtížná, je nade všechny pochyby. Śrī Kṛṣṇa proto radí, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele patřícího k učednické posloupnosti, která pochází od samotného Pána. Nikdo nemůže být pravým duchovním učitelem, aniž by následoval tento princip, učednickou posloupnost. Pán je původní duchovní mistr a ten, kdo patří k učednické posloupnosti, může předat Pánovo poselství v původní podobě svému žákovi. Nikdo nemůže být duchovně realizovaný tím, že si vymyslel vlastní cestu, jak je to zvykem u pošetilých podvodníků. Bhāgavatam (6.3.19) učí: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam — cestu náboženství vytyčuje samotný Pán. Myšlenková spekulace či suché argumenty proto nikoho na správnou cestu přivést nemohou. Pokrok v duchovním životě nelze dělat ani nezávislým studiem knih poznání. Abychom nabyli poznání, musíme se obrátit na pravého duchovního učitele. Toho je třeba přijmout s úplnou odevzdaností a pokorně mu sloužit. Uspokojení duchovního učitele, který zná vlastní já, je tajemstvím pokroku v duchovním životě. Dotazy a pokora jsou tím správným spojením, umožňujícím duchovní porozumění; bez pokory a služby se dotazy kladené učenému duchovnímu učiteli minou účinkem. Žák musí být schopen obstát u zkoušky duchovního učitele, který mu požehná ryzím duchovním poznáním, když uvidí jeho opravdovou touhu. Jak slepé následování, tak absurdní otázky se v tomto verši odsuzují. Žák nemá duchovnímu učiteli jen pokorně naslouchat, ale musí od něho také prostřednictvím pokory, služby a dotazů získat pochopení všeho v pravém světle. Pravý duchovní učitel je k žákovi přirozeně velice laskavý, a pokud je žák pokorný a neustále připravený sloužit, výměna poznání a dotazů bude dokonalá.