Skip to main content

TEXT 42

TEXT 42

Tekstas

Verš

indriyāṇi parāṇy āhur
indriyebhyaḥ paraṁ manaḥ
manasas tu parā buddhir
yo buddheḥ paratas tu saḥ
indriyāṇi parāṇy āhur
indriyebhyaḥ paraṁ manaḥ
manasas tu parā buddhir
yo buddheḥ paratas tu saḥ

Synonyms

Synonyma

indriyāṇi — jusles; parāṇi — aukščiau; āhuḥ — sakoma; indriyebhyaḥ — virš juslių; param — aukščiau; manaḥ — protas; manasaḥ — virš proto; tu — taip pat; parā — aukščiau; buddhiḥ — intelektas; yaḥ — kuri; buddheḥ — už intelektą; parataḥ — aukštesnė; tu — bet; saḥ — ji.

indriyāṇi — smysly; parāṇi — vyšší; āhuḥ — je řečeno; indriyebhyaḥ — více než smysly; param — vyšší; manaḥ — mysl; manasaḥ — více než mysl; tu — také; parā — vyšší; buddhiḥ — inteligence; yaḥ — kdo; buddheḥ — více než inteligence; parataḥ — vyšší; tu — ale; saḥ — ona (duše).

Translation

Překlad

Veikliosios juslės aukščiau už negyvą materiją, protas aukščiau už jusles, intelektas dar aukščiau už protą, o ji [siela] aukščiau ir už intelektą.

Činné smysly jsou nadřazeny neživé hmotě a výše než smysly je mysl. Inteligence stojí ještě výše než mysl, a ona (duše) převyšuje dokonce i inteligenci.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Juslės – tai savotiški geismo išėjimo kanalai. Geismas glūdi kūne, o išsilieja per jusles. Todėl juslės yra aukščiau už kūną kaip visumą. Tais „kanalais“ nesinaudojama esant aukštesnei sąmonei, arba Kṛṣṇos sąmonei. Įsisąmoninus Kṛṣṇą, siela užmezga tiesioginį ryšį su Aukščiausiuoju Dievo Asmeniu, todėl kūno funkcijų hierarchijos, kaip apibūdina šis posmas, viršuje – Aukščiausioji Siela. Kūno veikla – tai įvairių juslių veikla, tad sustabdžius juslių veiklą visas kūnas tampa neveiklus. Bet protas visada lieka aktyvus, jis veikia net ir tada, kai kūnas nejuda ir ilsisi – taip būna sapnuojant. Tačiau virš proto su savo kryptingumu iškyla intelektas, o virš intelekto – pati siela. Todėl jeigu siela tiesiogiai susieta su Aukščiausiuoju, visos jos subordinacijos – intelektas, protas bei juslės – irgi bus Jam pavaldžios. „Kaṭha Upaniṣadoje“ yra analogiškas fragmentas, kuriame teigiama, kad juslinio pasitenkinimo objektai yra aukščiau juslių, o protas aukščiau juslių objektų. Todėl jei protas nuolatos tiesiogiai tarnauja Viešpačiui, tai ir juslės negalės veikti kita kryptimi. Apie tokią proto nuostatą jau buvo kalbėta. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate. Jeigu protas transcendentiškai tarnauja Viešpačiui, jis negali pasiduoti žemesniems polinkiams. „Kaṭha Upaniṣadoje“ siela vadinama mahān – didžiąja. Vadinasi, siela aukščiau visko – juslių objektų, pačių juslių, proto bei intelekto. Todėl visos problemos sprendimas – suvokti pačios sielos prigimtinį būvį.

Smysly slouží jako různé “ventily” pro činnosti chtíče. Chtíč je nahromaděn v těle, ale dostává volný průchod skrze smysly. Proto jsou smysly nadřazeny tělu jako celku. Tyto “ventily” nejsou používány při vyšším vědomí neboli vědomí Kṛṣṇy. Na úrovni vědomí Kṛṣṇy přichází duše přímo do styku s Nejvyšší Osobností Božství; proto hierarchie funkcí těla, jak je zde popsána, končí u Nejvyšší Duše. Činnost těla znamená aktivitu smyslů, a zastavení aktivity smyslů značí ukončení všech činností těla. Mysl je však činná, a proto bude jednat i tehdy, když je tělo v klidu — jako je tomu při snění. Nad myslí ovšem stojí rozhodování inteligence a nad inteligencí samotná duše. Pokud tedy duše jedná přímo ve styku s Nejvyšším, budou inteligence, mysl i smysly, které jsou jí všechny podřízené, automaticky jednat podle toho. V Kaṭha Upaniṣadě je podobná pasáž, ve které stojí, že objekty smyslového požitku jsou nadřazeny smyslům a mysl je nadřazena smyslovým objektům. Je-li tedy mysl přímo zaměstnána neustálou službou Pánu, pak není možné, aby smysly byly zaměstnané nějak jinak. Tento způsob myšlení byl již vyložen. Paraṁ dṛṣṭvā nivartate — pokud se mysl věnuje transcendentální službě Pánu, nemůže se věnovat uspokojování podřadných sklonů. V Kaṭha Upaniṣadě je duše popisována jako mahān, velká. Duše je tedy nad vším — nad smyslovými objekty, smysly, myslí a inteligencí. Přímo poznat věčné, přirozené postavení duše je proto tím nejlepším řešením.

Intelektas turi ieškoti atsakymo į klausimą, koks sielos prigimtinis būvis, o suradęs atsakymą, visą laiką kreipti protą Kṛṣṇos sąmonėn. Tai išsprendžia problemą. Pradedančiajam dvasinį gyvenimą paprastai patariama šalintis juslių objektų. Be to, naujokas turi įgauti proto pastovumo per intelektą. Jei intelektu protas nukreiptas į Kṛṣṇos sąmonę, visiškai atsiduodant Aukščiausiajam Dievo Asmeniui, jis savaime įgauna pastovumo; nors juslės tebėra gajos it gyvatės, pakenkti jos gali ne labiau už gyvatę be nuodingų dantų. Nepaisant to, kad siela valdo intelektą, protą bei jusles, pavojus prarasti proto pusiausvyrą ir patirti nuopuolį visad egzistuos tol, kol ji neįgaus pastovumo bendraudama su Kṛṣṇa per Kṛṣṇos sąmonę.

Pomocí inteligence je třeba nalézt přirozené postavení duše a poté neustále zaměstnávat mysl na úrovni vědomí Kṛṣṇy. To vyřeší vše. Začátečníkům v duchovním životě se obvykle radí, aby se vyhnuli smyslovým objektům. Kromě toho však musí všichni posílit mysl používáním inteligence. Pokud pomocí inteligence zaměstnávají svou mysl na úrovni vědomí Kṛṣṇy, úplným odevzdáním se Nejvyšší Osobnosti Božství, mysl to posílí, a přestože jsou smysly mocné jako hadi, nebudou pak o nic nebezpečnější než hadi s vylámanými jedovými zuby. Není-li však duše posílena stykem s Kṛṣṇou na úrovni vědomí Kṛṣṇy, pak — i když je pánem inteligence, mysli i smyslů — hrozí následkem rozrušené mysli neustálé nebezpečí poklesnutí.