Skip to main content

TEXT 36

TEXT 36

Tekstas

Verš

arjuna uvāca
atha kena prayukto ’yaṁ
pāpaṁ carati pūruṣaḥ
anicchann api vārṣṇeya
balād iva niyojitaḥ
arjuna uvāca
atha kena prayukto ’yaṁ
pāpaṁ carati pūruṣaḥ
anicchann api vārṣṇeya
balād iva niyojitaḥ

Synonyms

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna tarė; atha — tada; kena — kieno; prayuktaḥ — pastūmėtas; ayam — tas; pāpam — nuodėmę; carati — padaro; pūruṣaḥ — žmogus; anicchan — prieš savo norą; api — nors; vārṣṇeya — o Vṛṣṇi aini; balāt — per jėgą; iva — tartum; niyojitaḥ — įtrauktas.

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; atha — potom; kena — čím; prayuktaḥ — hnaný; ayam — ten; pāpam — hříchy; carati — páchá; pūruṣaḥ — člověk; anicchan — aniž by chtěl; api — ačkoliv; vārṣṇeya — ó potomku Vṛṣṇiho; balāt — silou; iva — jako by; niyojitaḥ — pobízený.

Translation

Překlad

Arjuna tarė: O Vṛṣṇi aini, kas verčia žmogų nusidėti net prieš savo valią, tartum jį veiktų kažkokia jėga?

Arjuna řekl: Ó potomku Vṛṣṇiho, co člověka žene k tomu, aby páchal hříšné činy — dokonce aniž sám chce — jako by k tomu byl nucen silou?

Purport

Význam

KOMENTARAS: Gyvoji esybė, būdama neatskiriama Aukščiausiojo dalelė, iš prigimties yra dvasiška, tyra, neužteršta materijos nešvaros. Todėl pagal prigimtį materialaus pasaulio nuodėmės jos negali sutepti. Bet kontaktuodama su materialia gamta ji nesusimąstydama atlieka daugybę nuodėmingų poelgių, kartais net ir prieš savo valią. Arjuna klausia Kṛṣṇą apie nenatūralų gyvajai esybei polinkį nusidėti, ir tas klausimas – ypač aktualus. Nors kartais gyvoji esybė ir nenorėtų nusidėti, tačiau ji priversta tai padaryti. Į nuodėmę ją stumia ne širdyje glūdinti Supersiela, bet visiškai kita jėga, apie kurią Viešpats pasakoja kitame posme.

Živá bytost jakožto nedílná část Nejvyššího je původně duchovní a čistá, prostá jakéhokoliv hmotného znečištění. Svou povahou tedy nepodléhá hříchům hmotného světa. Když je však ve styku s hmotnou přírodou, dopouští se bez váhání mnoha hříšných činů, a někdy dokonce i proti své vůli. Arjunova otázka položená Kṛṣṇovi, týkající se zvrácené povahy živých bytostí, je proto aktuální. Živá bytost někdy ani nechce jednat hříšně, a přesto je k tomu donucena. K hříšnému jednání však člověka nedohání Nadduše v srdci — má to jinou příčinu. To Pán vysvětlí v dalším verši.