Skip to main content

TEXT 34

TEXT 34

Tekstas

Verš

indriyasyendriyasyārthe
rāga-dveṣau vyavasthitau
tayor na vaśam āgacchet
tau hy asya paripanthinau
indriyasyendriyasyārthe
rāga-dveṣau vyavasthitau
tayor na vaśam āgacchet
tau hy asya paripanthinau

Synonyms

Synonyma

indriyasya — juslių; indriyasya arthe — prie juslių objektų; rāga — prisirišimas; dveṣau — ir priešiškumas; vyavasthitau — reguliuojamas; tayoḥ — jų; na — niekada; vaśam — valdžion; āgacchet — reikia patekti; tau — tos; hi — tikrai; asya — jo; paripanthinau — kliūtys.

indriyasya — smyslů; indriyasya arthe — vůči smyslovým objektům; rāga — připoutanost; dveṣau — rovněž odpor; vyavasthitau — podléhající usměrňujícím pravidlům; tayoḥ — jich; na — nikdy; vaśam — kontrola; āgacchet — osoba má přijít; tau — ty; hi — jistě; asya — její; paripanthinau — překážky.

Translation

Překlad

Yra principai, padedantys reguliuoti tiek prisirišimą, tiek priešiškumą, kylančius juslėms susilietus su jų objektais. Nederėtų patekti tokio prisirišimo ir priešiškumo valdžion, nes tai yra rimta kliūtis savęs pažinimo kelyje.

Jsou dány zásady pro usměrnění připoutanosti a odporu smyslů ke smyslovým objektům. Nikdo by neměl takové připoutanosti a odporu podlehnout, protože jsou překážkami na cestě seberealizace.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Kṛṣṇą įsisąmoninę žmonės savaime nusigręžia nuo materialių juslinių malonumų. Tačiau tie, kurie nėra tokios sąmonės, privalo laikytis apreikštųjų šventraščių taisyklių. Nevaržomi jusliniai malonumai įkalina mus materialiame pasaulyje, o tie, kurie laikosi minėtų taisyklių, nepatenka į juslių objektų žabangas. Pavyzdžiui, lytiniai malonumai – sąlygotos sielos poreikis, jį įteisina vedybiniai saitai. Šventraščiai draudžia lytiškai santykiauti su moterimis, išskyrus savo žmoną. Į visas kitas moteris reikia žiūrėti kaip į savo motiną. Bet nors ir egzistuoja tokios nuostatos, vyras vis tiek linkęs svetimoteriauti. Tokius polinkius reikia tramdyti, kitaip jie taps rimta kliūtimi savęs pažinimo kelyje. Kol egzistuoja materialus kūnas, tol leidžiama tenkinti jo poreikius, suprantama, neperžengiant taisyklių ribų. Vis dėlto neturėtume pernelyg pasikliauti tokiais leidimais. Taisyklių reikia laikytis neprisirišant prie jų, nes ir nustatyta tvarka tenkinant jusles galima suklupti – nelaimė gali įvykti ir geriausiame kelyje. Net ir kruopščiausiai prižiūrimas kelias nebūna visiškai saugus. Dėl ilgo materialaus bendravimo mumyse labai gaji juslių tenkinimo dvasia. Todėl netgi tada, kai juslinį pasitenkinimą reguliuojame, lieka nuolatinis pavojus pulti. Taigi reikia visomis jėgomis priešintis, kad neprisirištume net ir prie reguliuojamo juslinio pasitenkinimo. O potraukis Kṛṣṇos sąmonei, meilės kupinai pastoviai tarnystei Kṛṣṇai, atitraukia nuo juslinės veiklos. Todėl bet kokioje gyvenimo stadijoje reikia neatitrūkti nuo Kṛṣṇos sąmonės.Tikrasis visų juslinių prisirišimų atsižadėjimo tikslas – pasiekti Kṛṣṇos sąmonės lygmenį.

Ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, mají přirozenou nechuť oddávat se hmotnému uspokojování smyslů. Osoby, kterým se však tohoto vědomí nedostává, by se měli řídit pravidly a usměrněními zjevených písem. Neomezený smyslový požitek je příčinou zajetí v hmotném světě, ale ten, kdo dodržuje pravidla zjevených písem, nepodléhá svodu smyslových objektů. Například požitek ze sexu je nutným požadavkem podmíněné duše a je dovolený po uzavření manželského svazku. Písma zakazují mít sexuální poměr s jinou ženou než se svou manželkou. Na všechny ostatní ženy se má hledět jako na svou matku. I přes tyto příkazy však muž tíhne k sexuálnímu poměru s jinými ženami. Tyto sklony je třeba potlačit; jinak se stanou překážkami na cestě seberealizace. Dokud má člověk hmotné tělo, je dovoleno uspokojovat jeho hmotné požadavky, ale musí se přitom zachovávat daná pravidla. Přesto bychom se neměli na tyto úlevy spoléhat. Tato pravidla musí lidé dodržovat, aniž by na nich ulpívali, protože i usměrněné uspokojování smyslů je může přivést na scestí — stejně jako hrozí nehoda i na královských cestách. I když mohou být velice dobře udržované, ani u té nejbezpečnější nemůže nikdo zaručit, že se tam není třeba obávat žádného nebezpečí. Následkem styku s hmotou je vědomí smyslového požitku běžné již velice dlouhou dobu. Proto i při usměrněném uspokojování smyslů stále hrozí poklesnutí; je tedy třeba se všemi prostředky vyvarovat i jakékoliv připoutanosti k usměrněnému smyslovému požitku. Připoutanost k jednání s vědomím Kṛṣṇy neboli neustálé láskyplné sloužení Kṛṣṇovi však odpoutává od všech smyslových činností. Nikdo by se tedy neměl snažit být odpoutaný od jednání s vědomím Kṛṣṇy, v žádném období života. Účelem odpoutání se od jakékoliv příchylnosti k smyslovému požitku je spočinout nakonec na úrovni vědomí Kṛṣṇy.