Skip to main content

TEXT 17

TEXT 17

Tekstas

Verš

yasya nāhaṅkṛto bhāvo
buddhir yasya na lipyate
hatvāpi sa imāḻ lokān
na hanti na nibadhyate
yasya nāhaṅkṛto bhāvo
buddhir yasya na lipyate
hatvāpi sa imāḻ lokān
na hanti na nibadhyate

Synonyms

Synonyma

yasya — kurio; na — niekada; ahaṅkṛtaḥ — klaidingos savimonės; bhāvaḥ — prigimtis; buddhiḥ — intelektas; yasya — to, kurio; na — niekada; lipyate — prisirišęs; hatvā — žudydamas; api — netgi; saḥ — jis; imān — šiuos; lokān — pasaulius; na — niekada; hanti — žudo; na — niekada; nibadhyate — susipainioja.

yasya — ten, jehož; na — nikdy; ahaṅkṛtaḥ — falešného ega; bhāvaḥ — povaha; buddhiḥ — inteligence; yasya — ten, jehož; na — nikdy; lipyate — ulpívá; hatvā — zabíjející; api — i když; saḥ — on; imān — tento; lokān — svět; na — nikdy; hanti — zabíjí; na — nikdy; nibadhyate — zaplétá se.

Translation

Překlad

Kas nesivadovauja klaidinga savimone, kieno intelektas neprisirišęs, tas ir žudydamas žmones šiame pasaulyje nežudo, o jo veiksmai jo nesupančioja.

I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Šiame posme Viešpats praneša Arjunai, kad noras atsisakyti kovos kyla iš klaidingos savimonės. Arjuna galvojo, kad jis pats atlieka veiksmą ir nepaisė aukščiausio leidimo, kuris ateina tiek iš vidaus, tiek iš išorės. Jei žmogus apie aukščiausio leidimo egzistavimą net nenutuokia, kam jam apskritai kažką daryti? Tačiau tasai, kuris žino, kokie yra veiklos įrankiai, kad jis pats yra veikėjas, o Aukščiausiasis Viešpats – aukščiausias leidžiantysis, tas tobulai atlieka bet kokį veiksmą. Toks žmogus niekad nepakliūva iliuzijos valdžion. Veiklą asmenine iniciatyva ir atsakomybę gimdo klaidinga savimonė ir bedievystė, arba Kṛṣṇos sąmonės nebuvimas. Kas veikia su Kṛṣṇos sąmone, vadovaujamas Supersielos, ar Aukščiausiojo Dievo Asmens, net žudydamas nežudo, ir tokio žudymo pasekmės jo neliečia. Kareivis, kuris žudo aukštesnio rango pareigūno įsakymu, negali būti teisiamas, tačiau jei jis žudytų savo iniciatyva, be abejonės, jį reikėtų teisti.

Pán v tomto verši Arjunu upozorňuje, že jeho přání nebojovat pochází z falešného ega. Arjuna se považoval za jediného konatele, ale nevzal v úvahu svolení Nejvyššího uvnitř a vně. Proč by měl jednat, když neví, zda k tomu má svolení vyššího řádu? Ten, kdo však zná různé faktory jednání — nástroje činnosti, sebe jako konatele a Nejvyššího Pána jakožto svrchovaného schvalovatele — je ve veškerém svém jednání dokonalý. Nikdy nepodléhá iluzi. Svévolné jednání na vlastní zodpovědnost pochází z falešného ega a bezbožnosti, tedy z nedostávajícího se vědomí Kṛṣṇy. Jedná-li někdo s vědomím Kṛṣṇy pod vedením Nadduše či Nejvyšší Osobnosti Božství, pak i když zabíjí, ve skutečnosti vůbec nezabíjí. A nečeká ho ani následek zabíjení. Když voják zabíjí na rozkaz nadřízeného, nikdo ho za to nebude soudit. Pokud však zabíjí svévolně, půjde před soud.