TEXT 4

Tekstas

Verš

yajante sāttvikā devān
yakṣa-rakṣāṁsi rājasāḥ
pretān bhūta-gaṇāṁś cānye
yajante tāmasā janāḥ

Synonyms

Synonyma

yajante — garbina; sāttvikāḥ — tie, kurie yra dorybės guṇos; devān — pusdievius; yakṣa-rakṣāṁsi — demonus; rājasāḥ — tie, kurie aistros guṇos; pretān — vėles; bhūta-gaṇān — vaiduoklius; ca — ir; anye — kiti; yajante — garbina; tāmasāh — neišmanymo guṇos; janāḥ — žmonės.

yajante — uctívají; sāttvikāḥ — ti, kdo jsou na úrovni dobra; devān — polobohy; yakṣa-rakṣāṁsi — démony; rājasāḥ — ti, kdo jsou vedení kvalitou vášně; pretān — duchy zemřelých; bhūta-gaṇān — přízraky; ca — a; anye — jiné; yajante — uctívají; tāmasāḥ — kteří jsou vedeni kvalitou nevědomosti; janāḥ — lidé.

Translation

Překlad

Žmonės, kurie yra dorybės guṇos, garbina pusdievius, tie, kurie yra aistros guṇos – demonus, o paveiktieji neišmanymo guṇos garbina vaiduoklius bei dvasias.

Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé vedení kvalitou vášně uctívají démony a lidé vedení kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Šiame posme Aukščiausiasis Dievo Asmuo apibūdina įvairius garbintojus pagal jų išorinę veiklą. Šventraščiai nurodo, kad garbinti reikia tik Aukščiausiąjį Dievo Asmenį, tačiau šventraščius menkai išmanantys ar jų nurodymais netikintys žmonės, pagal tai, kokia materialios gamtos guṇa juos veikia, garbina įvairius objektus. Tie, kuriuos sąlygoja dorybė, paprastai garbina pusdievius. Pusdieviai yra Brahmā, Śiva, o taip pat Indra, Candra, Saulės dievas ir kt. Pusdievių yra įvairių. Dorybingieji tam tikru tikslu garbina tam tikrą pusdievį. Aistros guṇos užvaldytieji garbina demonus. Antrojo pasaulinio karo metais vienas Kalkutos gyventojas garbino Hitlerį, nes per karą operacijomis juodojoje rinkoje jis susikrovė didžiulius turtus. Aistros ir neišmanymo guṇų paveiktieji paprastai Dievu išsirenka kokį nors galingą žmogų. Jie mano, kad bet ką galima garbinti kaip Dievą, ir rezultatas bus tas pats.

Nejvyšší Osobnost Božství nyní popisuje různé druhy uctívatelů podle jejich zjevných činností. Písma učí, že uctívání je hoden pouze Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Ti, kdo však pokyny písem příliš neznají nebo jim nejsou příliš věrní, uctívají různé bytosti v závislosti na tom, jakými kvalitami jsou ovlivněni. Osoby, které jsou pod vlivem kvality dobra, obvykle uctívají polobohy. Existují různí polobozi — Brahmā, Śiva a další, jako Indra, Candra a bůh Slunce. Ti, kdo jsou na úrovni dobra, tedy uctívají určitého poloboha za určitým cílem. Jedinci vedení kvalitou vášně stejně tak uctívají démony. Vybavuje se nám vzpomínka, jak za druhé světové války jeden muž z Kalkaty uctíval Hitlera, protože díky válce získal obchodováním na černém trhu velké bohatství. Ti, kdo podléhají kvalitám vášně a nevědomosti, si obvykle vyvolí za Boha nějakého mocného člověka. Myslí si, že mohou jako Boha uctívat kohokoliv a že výsledek bude tentýž.

Posmas nurodo, kad tokius dievus sukuria ir garbina aistros guṇos paveikti žmonės, o neišmanymo guṇos paveikti tamsuoliai garbina vėles. Kai kurie žmonės meldžiasi prie mirusiojo kapo. Seksualinę pakraipą turinčios garbinimo apeigos taip pat priskirtinos tamsos guṇai. Nuošaliuose Indijos kaimeliuose yra žmonių, kurie garbina šmėklas. Yra tekę matyti kaip Indijoje žemesniųjų klasių žmonės kartais eina į mišką prie medžio, kuriame jų žiniomis gyvena šmėkla, garbina tą medį ir atnašauja aukas. Šie įvairūs garbinimo būdai iš tikrųjų nėra Dievo garbinimas. Dievą garbina tie, kurie pasiekė transcendentinį grynos dorybės būvį. „Śrīmad- Bhāgavatam“ (4.3.23) sakoma: sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam – „Gryną dorybę pasiekęs žmogus garbina Vāsudevą.“ Šio teiginio prasmė ta, kad Aukščiausiąjį Dievo Asmenį garbina tik tie, kurie visiškai apsivalė nuo materialios gamtos guṇų įtakos ir pasikėlė į transcendentinę padėtį.

Je zde jasně řečeno, že takové “bohy” si “vytvářejí” a uctívají osoby vedené kvalitou vášně, a jedinci vedení kvalitou temnoty, nevědomosti, uctívají duchy zemřelých. Někdy lidé provádějí uctívání u hrobu nějakého mrtvého člověka. Sexuální služba také patří ke kvalitě temna. V odlehlých indických vesnicích zase žijí lidé, kteří uctívají duchy. Viděli jsme, jak lidé nižších vrstev někdy chodí do lesa a vědí, že v určitém stromě žije duch, a tak tento strom uctívají a přinášejí mu oběti. Tyto různé druhy uctívání nejsou uctíváním Boha. Boha uctívají osoby v transcendentálním postavení na úrovni čistého dobra. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (4.3.23) stojí: sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam — “Člověk, který dosáhl čistého dobra, uctívá Vāsudevu.” To znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství jsou schopni uctívat ti, kdo jsou zcela očištěni od hmotných kvalit přírody a dosáhli transcendentálního postavení.

Teoriškai impersonalistus turėtų valdyti dorybės guṇa, o penkių tipų pusdieviai turėtų būti jų garbinimo objektas. Impersonalistai garbina beasmenį Viṣṇu, t.y. Viṣṇu formą materialiame pasaulyje, kuri žinoma kaip teoriškai įsivaizduojamas Viṣṇu. Viṣṇu – Aukščiausiojo Dievo Asmens ekspansija, bet impersonalistai iš esmės netiki Aukščiausiąjį Dievo Asmenį. Jie mano Viṣṇu formą esant vienu iš beasmenio Brahmano aspektų. O štai Viešpatį Brahmą jie laiko beasmene aistros guṇos forma. Todėl kartais impersonalistai kalba apie penkių tipų dievų garbinimą, tačiau tikrąja tiesa laikydami beasmenį Brahmaną, jie galų gale visų garbinimo objektų atsisako. Apibendrinant, galima pasakyti, kad bendravimas su transcendentinės prigimties žmonėmis padeda apsivalyti nuo teršiančio materialios gamtos guṇų poveikio.

Impersonalisté by teoreticky měli být na úrovni dobra — své uctívání věnují pětici polobohů. Uctívají neosobní podobu Viṣṇua v hmotném světě, která je výtvorem jejich filozofie; Viṣṇu je expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale impersonalisté v konečném smyslu v Nejvyšší Osobnost Božství nevěří, a proto si představují, že podoba Viṣṇua je jen další aspekt neosobního Brahmanu. Představují si také, že Pán Brahmā je neosobní podobou na úrovni hmotné kvality vášně. Tímto způsobem někdy líčí pětici bohů, která je podle nich na začátku hodna uctívání, ale jelikož se domnívají, že skutečnou pravdou je neosobní Brahman, nakonec všechny objekty svého uctívání odstraní. Závěrem můžeme říci, že různé vlastnosti dané kvalitami hmotné přírody mohou být očištěny stykem s osobami, které mají transcendentální charakter.