Skip to main content

TEXT 10

TEXT 10

Tekstas

Verš

yāta-yāmaṁ gata-rasaṁ
pūti paryuṣitaṁ ca yat
ucchiṣṭam api cāmedhyaṁ
bhojanaṁ tāmasa-priyam
yāta-yāmaṁ gata-rasaṁ
pūti paryuṣitaṁ ca yat
ucchiṣṭam api cāmedhyaṁ
bhojanaṁ tāmasa-priyam

Synonyms

Synonyma

yāta-yāmam — tris valandas prieš valgį paruoštas maistas; gata-rasam — beskonis; pūti — skleidžiantis nemalonų kvapą; paryuṣitam — sugedęs; ca — taip pat; yat — tas, kuris; ucchiṣṭam — kitų valgyto maisto likučiai; api — taip pat; ca — ir; amedhyam — neliečiamas; bhojanam — valgis; tāmasa — neišmanėliui; priyam — mielas.

yāta-yāmam — potrava vařená tři hodiny před požitím; gata-rasam — bez chuti; pūti — páchnoucí; paryuṣitam — shnilá; ca — a; yat — ta, která; ucchiṣṭam — zbytky jídla po druhých; api — také; ca — a; amedhyam — nedotknutelné; bhojanam — jedení; tāmasa — osobě pod vlivem kvality nevědomosti; priyam — drahé.

Translation

Překlad

Valgis, paruoštas anksčiau kaip prieš tris valandas iki valgant, beskonis, sugedęs ir dvokiantis, susidedantis iš kitų valgyto maisto likučių bei neliečiamų dalykų, patinka tiems, kurie yra tamsos guṇos.

Jídlo připravené více než tři hodiny před požitím, jídlo bez chuti, shnilé a páchnoucí a jídlo složené ze zbytků a nedotknutelných věcí mají rády osoby podléhající kvalitě temna.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Maistas turi ilginti gyvenimą, valyti protą ir teikti fizinių jėgų. Tai vienintelė jo paskirtis. Kitados didieji autoritetai išrinko maisto produktus, kurie pagerina sveikatą ir prailgina gyvenimą – pieno produktus, cukrų, ryžius, kviečius, vaisius ir daržoves. Tokį maistą labai mėgsta tie, kuriuos veikia dorybės guṇa. Kai kurios kitos maisto rūšys, tarkim kepti kukurūzai ar melasa, patys nėra itin skanūs, tačiau juos galima pagardinti pienu ar kitais produktais. Tada jie įgyja dorybės guṇai būdingų savybių. Pienas, cukrus, ryžiai ir pan. – tai iš esmės švarus maistas, jis labai skiriasi nuo tokių nešvarių dalykų, kaip mėsa ir alkoholis. Aštuntame posme paminėtas riebus maistas neturi nieko bendra su riebalais, gautais paskerdus gyvulį. Gyvulinių riebalų yra piene – nuostabiausiame maiste. Pienas, sviestas, sūris ir kiti panašūs produktai suteikia tiek gyvulinių riebalų, kad nėra jokio reikalo žudyti nekaltas būtybes. Gyvuliai žudomi todėl, kad sugyvulėjusi yra žmonių sąmonė. Civilizuotas būdas, reikalingiems riebalams gauti – pieno vartojimas. Skersti gyvulius – tai nužmogėjimas. Baltymų gausu žirniuose, lęšiuose, pupelėse, grūduose etc.

Jídlo má prodlužovat život, očišťovat mysl a posilovat tělo. To je celý jeho účel. Význačné autority v minulosti určily potraviny, které nejvíce prospívají zdraví a prodlužují život — jsou to mléčné produkty, cukr, rýže, obilí, ovoce a zelenina. Taková jídla mají velice rádi ti, kdo jsou na úrovni dobra. Některé další pokrmy, jako praženou kukuřici nebo melasu, jež samy o sobě nejsou příliš chutné, je možné vylepšit příměsí mléka nebo jiné potraviny. Potom patří rovněž ke kvalitě dobra. Všechna tato jídla jsou svou povahou čistá a výrazně se tak liší od nedotknutelných věcí, jako je maso a alkohol. Tučná jídla, o kterých je zmínka v osmém verši, nemají nic společného s tukem zvířat získaným jejich zabíjením. Živočišný tuk je dostupný v podobě mléka, které je nejúžasnější ze všech potravin. Mléko, máslo, sýr a podobné produkty skýtají živočišný tuk ve formě, jež vylučuje jakoukoliv potřebu zabíjet nevinné tvory. Pokračující zabíjení je pouze projevem brutální mentality. Civilizovanou metodou, jak získat potřebný tuk, je použít mléko. Porážení zvířat je jednání příznačné pro ty, kdo jsou pod úrovní lidských bytostí. Protein je v hojné míře dostupný z loupaného a půleného hrachu, dālu, celozrnné pšenice a podobně.

Aistros guṇai prisikiriamas kartus, persūdytas, pernelyg karštas, persotintas raudonaisiais pipirais maistas, jis mažina gleivių kiekį skrandyje, todėl sukelia kančias ir tampa įvairių ligų priežastimi. Neišmanymo, arba tamsybės, guṇai priskiriamo maisto esminis bruožas tas, kad jis nešviežias. Bet koks ilgiau kaip prieš tris valandas iki valgant paruoštas maistas, išskyrus prasādam – Viešpačiui paaukotą maistą, yra tamsos guṇos. Gesdamas jis skleidžia nemalonų kvapą, kuris patinka tamsos guṇos įtakojamiems žmonėms, bet atstumia tuos, kurie yra dorybės guṇos.

Jídla v kategorii kvality vášně, která jsou hořká, přesolená nebo příliš pálivá, s přehnaným množstvím paprikového koření, způsobují utrpení tím, že snižují množství hlenu v žaludku, což vyvolává onemocnění. Jídla patřící ke kvalitě nevědomosti, temnoty, jsou především ta, která nejsou čerstvá. Každý pokrm vařený více než tři hodiny před požitím (s výjimkou prasādam, jídla obětovaného Pánu) patří ke kvalitě temna. Jelikož tyto pokrmy hnijí, vydávají ohavný zápach, který často přitahuje jedince ovlivněné stejnou kvalitou, ale odpuzuje osoby setrvávající na úrovni dobra.

Valgyti maisto likučius tegalima tik tada, kai jie yra dalis aukos Aukščiausiajam Viešpačiui, arba jei jie – šventų žmonių, ypač dvasinio mokytojo, valgio likučiai. Kitaip jie priskirtini tamsos guṇai ir sudaro sąlygas infekcijai bei ligoms plisti. Nors tokį maistą ir labai mėgsta tamsos guṇos sąlygojami žmonės, doringieji juo bjaurisi ir net neliečia. Geriausias maistas – paaukoto Aukščiausiajam Dievo Asmeniui valgio likučiai. „Bhagavad-gītoje“ Aukščiausias Viešpats sako, kad priima valgius, paruoštus iš daržovių, miltų bei pieno ir su atsidavimu Jam paaukotus. Patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam. Žinoma, Aukščiausiasis Dievo Asmuo visų pirma priima meilę ir pasiaukojimą. Tačiau pasakyta: prasādam reikia gaminti ypatingu būdu. Bet kokį maistą, paruoštą pagal šventraščių reikalavimus ir paaukotą Aukščiausiajam Dievo Asmeniui, galima valgyti net ir tuo atveju, kai jis pagamintas labai seniai, nes jis yra transcendentinis. Jei norime, kad maistas būtų antiseptinis ir tinkamas valgyti, kad jis visiems patiktų, reikia jį paaukoti Aukščiausiajam Dievo Asmeniui.

Zbytky jídla je možné jíst jedině tehdy, když jsou částí pokrmu, který byl nejprve obětován Nejvyššímu Pánu či který jedly svaté osoby, zvláště pak duchovní učitel. V jiném případě patří zbytky ke kvalitě temna a napomáhají nákaze a nemocem. I když jedincům podléhajícím kvalitě temna taková jídla velice chutnají, osoby nacházející se na úrovni dobra je vůbec nemají v oblibě a odmítají se jich dokonce i jen dotknout. Nejlepším jídlem jsou zbytky toho, co bylo obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě Nejvyšší Pán říká, že přijme pokrmy ze zeleniny, mouky a mléka, jež jsou obětovány s oddaností (patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam). Oddanost a láska je samozřejmě to hlavní, co Nejvyšší Osobnost Božství přijímá. Je však také uvedeno, že prasādam je třeba připravovat určitým způsobem. Každé jídlo, které bylo připraveno podle pokynů písem a obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství, lze sníst i po dlouhé době, neboť je transcendentální. Aby tedy bylo jídlo antiseptické, jedlé a chutné pro všechny, je třeba ho obětovat Nejvyššímu Pánu.