TEXT 7

Tekstas

Verš

pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca
janā na vidur āsurāḥ
na śaucaṁ nāpi cācāro
na satyaṁ teṣu vidyate

Synonyms

Synonyma

pravṛttim — kaip elgtis tinkamai; ca — taip pat; nivṛttim — kaip nesielgti netinkamai; ca — ir; janāḥ — žmonės; na — niekada; viduḥ — žino; āsurāḥ — demoniški; na — niekada; śaucam — švara; na — nei; api — taip pat; ca — ir; ācāraḥ — elgesys; na — niekada; satyam — tiesa; teṣu — juose; vidyate — yra.

pravṛttim — jak jednat správně; ca — také; nivṛttim — jak nejednat nesprávně; ca — a; janāḥ — osoby; na — nikdy; viduḥ — vědí; āsurāḥ — démonských vlastností; na — nikdy; śaucam — čistota; na — ani; api — také; ca — a; ācāraḥ — chování; na — nikdy; satyam — pravda; teṣu — u nich; vidyate — je.

Translation

Překlad

Demonai nežino, kas dera daryti ir kas nedera. Jiems nebūdingi nei švara, nei tinkamas elgesys, nei teisingumas.

Démoni nevědí, co se má a co nemá dělat. Nenajdeme u nich čistotu, náležité chování ani pravdu.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Kiekviena civilizuota žmonių visuomenė turi tam tikrus šventraščių taisyklių sąvadus, kuriais buvo vadovaujamasi nuo amžių. Ypač tai būdinga āryams – žmonėms, kurie laikosi Vedų priesakų ir garsėja kaip pažangiausios civilizacijos atstovai. Tuos, kurie nesilaiko šventraščių nurodymų, āryai laiko demonais. Todėl šis posmas sako, kad demonai nežino šventraščių taisyklių ir neturi nė mažiausio noro jų laikytis. Dauguma demonų nežino śastrų taisyklių, o jei kuris ir žino, tai jų nepaiso. Tokie žmonės neturi tikėjimo ir nenori elgtis taip, kaip nurodo Vedos. Demonai nepasižymi nei išorės, nei vidaus švara. Kūno švara reikia nuolatos rūpintis: maudytis, valyti dantis, skustis, keisti drabužius etc. O kalbant apie vidaus švarą, tai visados reikia atsiminti šventuosius Dievo vardus ir kartoti: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Demonai nemėgsta visų šių išorės bei vidaus švaros taisyklių ir jų nesilaiko.

Každá civilizovaná společnost se od samého počátku řídí určitým souborem usměrňujících pravidel, jež jsou uvedena v písmech. Zvláště árjové, stoupenci védské kultury, kteří jsou nejpokročilejší z civilizovaných lidí, považují ty, kdo nenásledují příkazy písem, za démony. Proto je zde řečeno, že démoni pravidla písem neznají a nemají ani sklon je dodržovat. Většina z nich je vůbec nezná, a i ti, kteří je znají, nemají snahu se jimi řídit. Chybí jim víra a ochota jednat podle védských pokynů. Jsou zásadně nečistí vně i uvnitř. Je třeba vždy dbát na čistotu těla—pravidelně se koupat, čistit si zuby, holit se, stříhat se, měnit si šaty a tak dále. K udržení vnitřní čistoty je nutné mít neustále na paměti svatá jména Boha a zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Démoni nemají tato pravidla vnější a vnitřní čistoty rádi a neřídí se jimi.

O kas dėl elgesio, tai yra daug jį reguliuojančių taisyklių. Jos pateikiamos, pavyzdžiui, „Manu-saṁhitoje“ – žmonijos įstatymų kodekse. „Manu- saṁhitos“ indai laikosi iki šiol. Iš šios knygos paimtas paveldėjimo įstatymas ir kitos teisinės normos. „Manu-saṁhitoje“ aiškiai pasakyta, kad moteriai negalima duoti laisvės. Tai nereiškia, kad su ja reikia elgtis kaip su verge – tiesiog moteris yra lyg vaikas. Vaikams nesuteikiama visa laisvė, tačiau tai nereiškia, kad jie vergai. Šiais laikais demonai šių paliepimų nepaiso. Jie mano, kad moterys turi būti tokios pat laisvos, kaip ir vyrai. Tačiau toks požiūris nė kiek nepagerino pasaulio socialinės padėties. Iš tikrųjų, moterį reikia globoti visuose gyvenimo etapuose. Vaikystėje ja turi rūpintis tėvas, jaunystėje – vyras, o senatvėje – suaugę sūnūs. Tokios, pasak „Manu-saṁhitos“, teisingos visuomeninio elgesio normos. Tačiau šiuolaikinis švietimas dirbtinai sukūrė naują „išdidžios“ moters įvaizdį, todėl santuoka žmonių visuomenėje iš esmės teliko fikcija. O ir moterų moralė ne itin aukšta. Taigi demonai nepripažįsta jokių visuomenei naudingų pamokymų. Jie nesiremia didžiųjų išminčių patirtimi bei jų pateiktomis taisyklėmis, todėl demoniškos visuomenės padėtis labai apgailėtina.

Je dáno mnoho pravidel lidského chování, jako například zákoník lidstva zvaný Manu-saṁhitā. Hindové se Manu-saṁhitou řídí dodnes. Z této knihy jsou odvozeny zákony o dědictví a jiná zákonná ustanovení. Rovněž je v ní jasně řečeno, že ženě se nemá nikdy dávat volnost. Tím se nemyslí, že by se ženy měly držet v otroctví, ale že jsou jako děti. Dětem se také nedává svoboda, což ovšem neznamená, že se s nimi zachází jako s otroky. Démoni v současné době na tyto pokyny nedbají a myslí si, že ženy mají mít stejnou volnost jako muži. To však vůbec nezlepšuje společenskou situaci ve světě. Ženě má být správně v každém období jejího života poskytnuta ochrana. V dětství ji má chránit otec, v mládí manžel a ve stáří dospělí synové. To je podle Manu-saṁhity správné společenské chování. Moderní vzdělání však uměle vytváří pojetí feminismu, které je plné pýchy, a manželství je následkem toho již prakticky jen fantazií. Ani mravnost žen dnes není příliš uspokojivá. Démoni tedy nepřijmou žádný pokyn, který je pro společnost prospěšný, a jelikož se neřídí zkušenostmi velkých mudrců a jimi sepsanými usměrňujícími pravidly, jejich společenská úroveň je nesmírně ubohá.