Skip to main content

TEXT 12

TEXT 12

Tekstas

Verš

yad āditya-gataṁ tejo
jagad bhāsayate ’khilam
yac candramasi yac cāgnau
tat tejo viddhi māmakam
yad āditya-gataṁ tejo
jagad bhāsayate ’khilam
yac candramasi yac cāgnau
tat tejo viddhi māmakam

Synonyms

Synonyma

yat — tas, kuris; āditya-gatam — iš saulės sklindantis; tejaḥ — spindesys; jagat — pasaulį; bhāsayate — apšviečia; akhilam — visą; yat — tas, kuris; candramasi — mėnulyje; yat — tas, kuris; ca — taip pat; agnau — ugnyje; tat — tas; tejaḥ — spindesys; viddhi — žinok; māmakam — iš Manęs.

yat — to, co; āditya-gatam — ve slunečním světle; tejaḥ — záře; jagat — celý svět; bhāsayate — osvětluje; akhilam — úplně; yat — to, co; candramasi — v měsíci; yat — to, co; ca — také; agnau — v ohni; tat — ta; tejaḥ — záře; viddhi — věz; māmakam — ode Mě.

Translation

Překlad

Saulės spindesys, išsklaidantis pasaulio tamsybę, kyla iš Manęs. Iš Manęs sklinda ir mėnesiena bei ugnies šviesa.

Záře slunce, jež rozptyluje temnotu celého tohoto světa, pochází ode Mě, a stejně tak i záře měsíce a ohně.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Nedidelio proto žmogus nesupranta, kaip viskas vyksta, tačiau jis gali daug sužinoti, mėgindamas suvokti tai, apie ką čia aiškina Viešpats. Visi matome saulę, mėnulį, ugnį ir elektros šviesą. Reikia pasistengti suprasti, kad saulės, mėnulio, elektros ar ugnies šviesa sklinda iš Aukščiausiojo Dievo Asmens. Materialiame pasaulyje gyvenančiai sąlygotai sielai tokia būties samprata, kuri yra Kṛṣṇos sąmonės pradžia, jau yra didžiulis žingsnis į priekį. Gyvosios esybės iš esmės yra neatskiriamos Aukščiausiojo Viešpaties dalelės, ir šiame posme Viešpats leidžia suprasti, kaip joms sugrįžti namo, atgal pas Dievą.

Neinteligentní osoby nevědí, jak se co děje. Začátkem spočinutí na úrovni poznání však může být pochopení toho, co Pán líčí v tomto verši. Slunce, měsíc, oheň a elektřinu vidí všichni. Každý by se jednoduše měl snažit pochopit, že záře slunce, měsíce, elektřiny či ohně pochází od Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto chápání, které je začátkem vědomí Kṛṣṇy, znamená pro podmíněnou duši v hmotném světě velký pokrok. Živé bytosti jsou svou podstatou nedílné části Nejvyššího Pána a On sám zde naznačuje, jak se mohou vrátit k Bohu, zpátky domů.

Posmas nurodo, kad Saulė apšviečia visą Saulės sistemą. Egzistuoja skirtingos visatos ir Saulės sistemos, o jose šviečia skirtingos Saulės, Mėnuliai ir planetos, tačiau kiekviena visata turi tiktai vieną Saulę. Pasak „Bhagavad-gītos“ (10.21), Mėnulis tėra viena iš žvaigždžių (nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī). Saulės šviesos šaltinis – tai Aukščiausiojo Viešpaties dvasinis spindėjimas dvasiniame danguje. Saulei patekėjus, žmonės pradeda darbą – užkuria ugnį, kad pagamintų maisto, kad pradėtų darbus gamyklose etc. Labai daug kam reikia ugnies. Dėl to saulės patekėjimas, ugnies šviesa ir mėnesiena tokia maloni gyvosioms esybėms. Be jų nė viena gyvoji esybė negalėtų gyventi. Žodžiu, kai žmogus supranta, jog saulės, mėnulio ir ugnies šviesos šaltinis yra Aukščiausiasis Dievo Asmuo, Kṛṣṇa, tai yra jo Kṛṣṇos sąmonės pradžia. Mėnesiena maitina visas daržoves. Mėnesienos vėsa yra tokia maloni, kad žmonės gali lengvai suprasti, jog gyvena Aukščiausiojo Dievo Asmens, Kṛṣṇos, malone. Be Jo malonės nebūtų saulės, be Jo malonės nebūtų mėnulio, be Jo malonės nebūtų ugnies, o be saulės, mėnulio ir ugnies nebūtų gyvybės. Štai keletas minčių, kurios gali pažadinti sąlygotos sielos Kṛṣṇos sąmonę.

Z tohoto verše vyplývá, že slunce osvětluje celý vesmír. Je mnoho vesmírů, sluncí a měsíců, ale v každém vesmíru je jen jedno slunce. Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě (10.21), měsíc je jednou z hvězd (nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī). Sluneční světlo má svůj původ v duchovní záři Nejvyššího Pána, prostupující duchovním nebem. S východem slunce lidé zahajují své činnosti. Zapalují oheň, na kterém si připravují pokrmy a kterým uvádějí do chodu své továrny a tak dále. Oheň se používá k mnoha věcem. Proto jsou slunce, oheň i měsíční svit živým bytostem tak milé, bez jejich pomoci nemůže nikdo žít. Chápat, že světlo či záře slunce, měsíce a ohně pochází od Nejvyšší Osobnosti Božství, je tedy začátkem vědomí Kṛṣṇy. Měsíční svit vyživuje všechny rostliny a je velmi příjemný. Tak mohou lidé snadno pochopit, že žijí díky milosti Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Bez Jeho milosti by neexistovalo slunce, měsíc ani oheň a bez nich by nikdo nemohl žít. To je několik myšlenek, které by měly v podmíněné duši probudit vědomí Kṛṣṇy.