Skip to main content

TEXT 30

TEXT 30

Tekstas

Verš

prakṛtyaiva ca karmāṇi
kriyamāṇāni sarvaśaḥ
yaḥ paśyati tathātmānam
akartāraṁ sa paśyati
prakṛtyaiva ca karmāṇi
kriyamāṇāni sarvaśaḥ
yaḥ paśyati tathātmānam
akartāraṁ sa paśyati

Synonyms

Synonyma

prakṛtyā — materialios gamtos; eva — tikrai; ca — taip pat; karmāṇi — veiklą; kriyamāṇāni — atliekamą; sarvaśaḥ — visais atžvilgiais; yaḥ — tas, kuris; paśyati — mato; tathā — taip pat; ātmānam — save; akartāram — neveiklų; saḥ — jis; paśyati — regi tobulai.

prakṛtyā — hmotnou přírodou; eva — jistě; ca — také; karmāṇi — činnosti; kriyamāṇāni — konané; sarvaśaḥ — ve všech směrech; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; tathā — také; ātmānam — sebe; akartāram — nečinného; saḥ — on; paśyati — dokonale vidí.

Translation

Překlad

Kas mato, kad visą veiklą atlieka materialios gamtos sukurtas kūnas, ir kad savasis „aš“ nedaro nieko, tas regi teisingai.

Ten kdo vidí, že všechny činnosti provádí tělo, které je výtvorem hmotné přírody, a že vlastní já nedělá nic, doopravdy vidí.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Materiali gamta sukuria kūną Supersielos nurodymu, ir visa veikla, susijusi su kūnu, nėra savojo „aš“ darbai. Ką tik žmogus daro – savo laimei, ar nelaimei – tai daryti jį verčia jo kūno konstitucija. Tačiau savasis „aš“ yra anapus kūno veiklos. Kūną gauname pagal savo praeities norus. Kad galėtume tuos norus įgyvendinti, mes gauname atitinkamą kūną, kuriuo atitinkamai naudojamės. Galima sakyti, kad kūnas – tai Aukščiausiojo Viešpaties sukurtas norų pildymo įrankis. Per savo norus patenkame į sudėtingas aplinkybes, kur tenka patirti kančią ar džiaugsmą. Išlavinusi transcendentinį regėjimą, gyvoji esybė gali atsieti save nuo kūno veiklos. Kas taip regi – regi tiesą.

Toto tělo je vytvořeno hmotnou přírodou pod dohledem Nadduše, a žádné činnosti těla nejsou dílem živé bytosti. Všechno, co osoba dělá — ať to vede ke štěstí nebo k neštěstí — musí dělat, nucena přirozenou povahou těla. Vlastní já, duše, však s těmito činnostmi těla nemá nic společného. Své tělo dostává podle dřívějších tužeb; aby se jí mohly splnit, dostane tělo a podle toho s ním jedná. Tělo je prakticky řečeno stroj umožňující splnění tužeb a naplánoval ho Nejvyšší Pán. Kvůli svým touhám se živá bytost dostává do nepřirozených podmínek a potom trpí nebo si užívá. Když získá zmíněný transcendentální pohled, zůstává stranou činností těla. Ten, kdo je schopen vidět tímto způsobem, je tím, kdo skutečně vidí.