Skip to main content

TEXT 16

TEXT 16

Tekstas

Verš

bahir antaś ca bhūtānām
acaraṁ caram eva ca
sūkṣmatvāt tad avijñeyaṁ
dūra-sthaṁ cāntike ca tat
bahir antaś ca bhūtānām
acaraṁ caram eva ca
sūkṣmatvāt tad avijñeyaṁ
dūra-sthaṁ cāntike ca tat

Synonyms

Synonyma

bahiḥ — išorėje; antaḥ — viduje; ca — taip pat; bhūtānām — visų gyvųjų esybių; acaram — nejudančių; caram — judančių; eva — taip pat; ca — ir; sūkṣmatvāt — dėl subtilumo; tat — ta; avijñeyam — nepažini; dūra-stham — labai toli; ca — taip pat; antike — arti; ca — ir; tat — ta.

bahiḥ — vně; antaḥ — uvnitř; ca — rovněž; bhūtānām — všech živých bytostí; acaram — nehybných; caram — pohyblivých; eva — také; ca — a; sūkṣmatvāt — vzhledem ke své subtilnosti; tat — ta; avijñeyam — nepoznatelná; dūra-stham — daleko; ca — také; antike — blízko; ca — a; tat — ta.

Translation

Překlad

Aukščiausioji Tiesa egzistuoja visose judančiose ir nejudančiose gyvosiose būtybėse ir anapus jų. Kadangi Ji yra subtili, materialios juslės negali Jos nei pamatyti, nei pažinti. Nors Ji be galo toli nuo mūsų, kartu yra ir labai arti.

Nejvyšší Pravda dlí vně i uvnitř všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných. Je tak subtilní, že Ji není možné uvidět či poznat hmotnými smysly. Třebaže je velice daleko, je zároveň všem nablízku.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Iš Vedų raštų sužinome, kad Nārāyaṇa, Aukščiausiasis Dievo Asmuo, gyvena kiekvienoje gyvojoje esybėje ir anapus jos. Vienu metu Jis yra ir dvasiniame, ir materialiame pasauliuose. Būdamas be galo toli nuo mūsų, Jis vis dėlto yra čia pat, šalia. Taip teigia Vedų raštai. Āsīno dūraṁ vrajati śayāno yāti sarvataḥ („Kaṭha Upaniṣada“ 1.2.21). Mes negalime suvokti, kaip Jis mėgaujasi Savo begaliniais turtais ir galybe, nes Jis nuolat skendi transcendentinėje palaimoje. Savo materialiomis juslėmis mes negalime to nei pamatyti, nei suprasti. Todėl Vedų raštai ir teigia, kad mūsų materialus protas ir juslės nesugeba Jo suvokti. Tačiau kas per pasiaukojimo tarnystę, Kṛṣṇos sąmonės puoselėjimu išgrynino protą ir jusles, tas regi Jį nuolatos. „Brahma-saṁhitā“ liudija, kad bhaktas, kuris išsiugdė meilę Aukščiausiajam Dievui, visada, kiekvieną mirksnį Jį regi. „Bhagavad-gītā“ (11.54) taip pat liudija, kad tik pasiaukojimo tarnystės dėka galima Jį išvysti ir suvokti. Bhaktyā tv ananyayā śakyaḥ.

Z védských písem se dozvídáme, že Nārāyaṇa, Nejvyšší Osoba, dlí vně i uvnitř každé živé bytosti. Je v duchovním i v hmotném světě. Přestože je velice daleko, je zároveň blízko nás. Āsīno dūraṁ vrajati śayāno yāti sarvataḥ. (Kaṭha Upaniṣad 1.2.21) Pán je neustále na úrovni transcendentální blaženosti, a my nejsme schopni uvidět či poznat našimi hmotnými smysly a myslí, jak užívá svého úplného bohatství. To je uvedeno ve védské literatuře. Ten, kdo však má mysl a smysly očištěné rozvíjením vědomí Kṛṣṇy, oddanou službou, Ho může vidět neustále. Skutečnost, že oddaný, který rozvinul lásku k Nejvyššímu, Ho může bez ustání vidět, dokládá Brahma-saṁhitā. A v Bhagavad-gītě (11.54) je potvrzeno, že Kṛṣṇu lze vidět a poznat jedině prostřednictvím oddané služby: bhaktyā tv ananyayā śakyaḥ.